Matematické úvahy u sázení brambor

některé zemědělské činnosti - jako třeba sázení nebo sbírání brambor mohou připomínat třeba počty - nebo spíš matematiku - například integrování, nebo derivování

Příspěvek se tak trochu vztahuje k lokalitě Vatín na Vysočině - s pícninářským areálem či bramborárnou, zde je improvizovaný plánek. Bramborárna ovšem Vatín, nikoli Sazomín.

 

PRVNÍ ČÁST PŘÍSPĚVKU - MATEMATIKA
DRUHÁ ČÁST PŘÍSPĚVKU - ZAHRADNIČENÍ

- zejména brambory a luštěniny

 

příspěvek zahrnuje dvě zcela odlišné části - jednak bádání nad matematikou - a jednak dejme tomu jistá poetická zamyšlení nad bramborami a dalšími zemědělskými plodinami 

 

PRVNÍ ČÁST PŘÍSPĚVKU - MATEMATKA 

zařazení tohoto příspěvku mezi ostatními příspěvky na téma matematika

tento příspěvek označen jako "A s otazníkem"  - tedy označení AS

ROZCESTNÍK MATEMATIKA

matematika a kybernetika 

Ac odkaz na rozcestník matematika a kybernetika  V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4 - Blog iDNES.cz

matematika

A vstupní příspěvek pro matematiku - se zaměřením na doplňkové výpočty (např. přepočet úlových měr, druhů frekvence) v mechanice pohybu Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost - Škoda - Blog iDNES.cz

A0 odkaz na rozdělovník příspěvků a hlavní příspěvek pro matematiku Mechanika A0/ KFD  rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz

A2 rozjezd nákladních automobilů 2 Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz

A3 různé druhy frekvence podrobněji a současně další příspěvek na téma nákladní automobily  (rychlá nákladní vozidla - sanitky a jejich rozjezd) rozjezd vozidel 3 Mechanika A3/KFD - rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd (1) přepočty druhů frekvence - Blog iDNES.cz

AVS integrální a diferenciální počet  slovesně "AS" Matematika a mechanika slovesně - aneb jak se vaří bramborový guláš(tento příspěvek)

AVE matematická funkce - integrální a diferenciální počet a elektrotechnika  + Ohmův zákon Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop, FE VUT - Blog iDNES.cz

ASL Mechanika A/ DAV (PM) - matematika slovesně, zrychlení neboli vzlet, katalog letišť - Blog iDNES.cz

AV integrální a diferenciální počet Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz

AV5,6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda - Blog iDNES.cz

AV11 integrální a diferenciální počet (II) a Eulerova konstantatento příspěvek Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11) - Blog iDNES.cz

matematická logika a úvahy

pravé a nepravé dělení (porcování či krájení a poměřování) je předmětem třeba příspěvku 

A4s pravé a nepravé dělení (porcování a poměřování) Mechanika DAV(PM): Holešov - rychlost letounu Z 142 - okamžitá a statistická ,zrychlení - Blog iDNES.cz

Mechanika A/ DAV (PM) - rychlost a zrychlení - veličina "čas" jako dělitel - Blog iDNES.cz příspěvek se zabývá především analýzou dělitele jako matematického operátoru a kdy vzniká "pravé" a "nepravé" dělení

Mechanika - elektrotechnika MFE 5 - výkon - jako moment třetího stupně, kruhový diagram - Blog iDNES.cz  v původním příspěvku rovněž pojednáno pravé a nepravé dělení 

matematika - úhly a míry, goniometrické funkce

aritmetická geometrie   převody úhlů (Ludolfovo číslo, radián) - přepočty mezi různými druhy frekvencí (úhlová frekvence k radiánu, frekvence k celému úhlu, RPM  otáčky za minutu)  v  rámci příspěvků

(tři příspěvky zabývající se obdobným tématem - tedy přepočty matematických veličin a vzorců - které se uplatňují v mechanice pohybu - ve spojení s nějakým dalším tématem mechaniky pohybu - tedy kinematiky a dynamiky)

A1 Mechanika A1/KFD - rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd (1) přepočty druhů frekvence - Blog iDNES.cz  oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 3), dále přepočet vstupní a výstupní rychlosti, který tvoří dvopříspěvek jako (1) s příspěvkem A Mechanika A/ KFD - Ludolfovo číslo a radián - přepočty různých druhů frekvence - Blog iDNES.cz mechanika a matematika rozjezdu motoru (2)

AV11 Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11) - Blog iDNES.cz

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány a přepočet rychlosti vstup - výstup - Blog iDNES.cz součástí příspěvku alternativní výpočet rychlosti z frekvence nebo dráhy

goniometrické funkce pak v příspěvcích 

V cirkuse, Brněnský Prátr, jak vypočítat a postavit stan - Blog iDNES.cz

Mosty od klenbových po vysuté (statika 2) - soustava staticky (ne, pře) určitá - Blog iDNES.cz

vnitřní matematika – matematika přepočtů

	Mechanika A0/ KFD 3 rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz
A	Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz
A11V	A11V Eulerova konstanta, integrály a derivace (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz
AVC	Eden, Afrika, V cirkuse, Brněnský Prátr - jak vypočítat a postavit stan - Blog iDNES.cz
A3Avia“radiánfrekvence	Mechanika A3/KFD - radián, druhy frekvence, rozjezd a výkon sanitky - Blog iDNES.cz
C1přepočtyúhlů,––,,	C1 Mechanika A/DPMW: stupně, Ludolfovo číslo radiány - přepočet rychlosti, značky bicyklů - Blog iDNES.cz

vnější matematika – matematické funkce (i pro jiné obory)

	A11V Eulerova konstanta, integrály a derivace (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz
AV	Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz
AVEelektrotechnika)	Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz
AVE+	Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop, Fakulta elektrotechnická VUT v Brně - Blog iDNES.cz

 

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 1 - diagram xy

,

Co je to vlastně vyjadřuje rovnice... Na vzdory rovnítka uprostřed neznamená, že levá a pravá strana rovnice vyjadřuje totéž. 

LEVÁ STRANA ROVNICE - souhrnná neznámá "Y" (funkce, zjišťovaný pochod) - PRAVÁ STRANA ROVNICE spíš prostředek výpočtu,(zkoumaná veličina, konkrétní výsledek).- výkonná neznámá "x", případně "z" 

LEVÁ STRANA ROVNICE (rychlost) - PRAVÁ STRANA ROVNICE spíš prostředek výpočtu, (zkoumaná veličina - dráha, funkce času). 

poměrně důležitý pojmem je také 

LICHÁ a SUDÁ funkce

pojmy LICHÁ (neúplná funkce - pouze s y)  a SUDÁ funkce (plnohodnotná funkce - s y i x)

poměrně připomínají zde pracovně, či studijně zavedené pojmy

NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )

Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .

PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)

podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t   ale výkon P = 1/t na druhou 

 

osa x

osa x jako statistická osa

(typickými veličinami jsou vzdálenost - nebo doba trvání nějakého úkonu - například doba letu - na této ose může být z časosběrného času - tedy doby provozu vyčleněn nějaký interval - ke kterým se vztahují provozní veličiny - typickým takovým intervalem je jedna sekunda - a provozními veličinami vztaženými k sekundovému intervalu frekvence a perioda)

mimochodem - zde ilustrován kokpit letounu Z - 142, zkoumané fyzikální děje je tedy možno ztotožnit s letem letadla

osa x jako  osa statických veličin

typickými veličinami přiřazené k ose x jsou například momenty ve statice (ohybový moment - ve kterých ne nevyskytuje veličina čas, z momentů u pohyblivých zařízení je to moment setrvačnosti - což je vlastně rozjezdový, či  roztáčecí moment mechanismů

JEDNÁ SE O VSTUPNÍ VELIČINY ZKOUMANÉHO ZAŘÍZENÍ - JAKÝMI JSOU TŘEBA VÝŠE ZMÍNĚNÉ STATICKÉ MOMENTY - ALE HLAVNĚ POTENCIÁLNÍ ENERGIE  (POTENCIÁLNÍ ENERGII by také měla odpovídat VÝSLEDNÁ PRÁCE)

osa y (osa y ještě jednou zmíněna níže v příspěvku - jelikož na ose y jsou zobrazovány výstupní veličiny) 

osa y jako výkonnostní osa

přímo na ose y jsou zobrazovány čistě výkonnostní veličiny jako rychlost, nebo přímo výkon - přesněji - jejich okamžité hodnoty - i maximální rychlost - nebo maximální výkon jsou de facto okamžité hodnoty - a to při maximálních provozních hodnotách - například otáčkách motoru

osa y jako  osa odečtu provozních veličin

na ose y lze ovšem odečíst i jiné hodnoty - než přímo výkonnostní - tedy a to hodnoty fyzikálních veličin kdekoliv v prostoru mezi osami - typickou provozní veličinou - jejíž průběh se neznázorňuje na ose y - ale pouze na ní odečítá - je frekvence

(frekvence, úhlová frekvence, i otáčky za minutu jsou v podastatě jedna veličina - hodnoty se jenom přepočítávají - i úhlová rychlost je spíš frekvence - jen s proměnlivým úhlem)

pomyslná osa xy

zóna provozních veličin

první násobení časem DELTA t1 (ze VSTUPNÍCH statických veličin - momentů 0tého stupně, na provozní veličiny - momenty síly, či momenty 1. stupně) 

typickou provozní veličinou je například frekvence, z již poněkud komplikovanějších například momenty síly - u motoru moment otáčení

malá odbočka

- přepočty perioda - frekvence - vnitřní rychlost- obvodová rychlost  se zabývají jiné příspěvky,

například 

Mechanika DAV - perioda, frekvence, obvodová rychlost / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz

opět původní příspěvek

provozní veličiny - jsou na rozdíl od výkonnostních veličin nenázorné

při pozorování roztočené vrtule letadla pozorovatel nazírá spíše rychlost, než frekvenci - třebaže zdání může být jiné - třebaže se vrtule po celé otáčí se stejnou frekvencí - její rychlost narůstá se vzdálenosti od osy - kraje vrtule jsou tedy více rozmazané než střed

moment otáčení - je vlastně transformovaný moment setrvačnosti - vynásobené rychlostí (v kterém okamžiku k této transformaci dochází není jednotný názor - viz popisek na ilustraci)

při změně (statického) momentu setrvačnosti (moment nultého stupně) na silový moment otáčení se veličina poprvé násobí časem (čas - délka intervalu od startu k příslušné velikosti frekvence v okamžiku, kdy se tato frekvence odečítá - nepřímo a jistou nadsázko lze přirovnat i k době sešlápnutí plynu a určitému úhlu

druhé násobení časem DELTA t2 (z provozních veličin - momentů 1tého stupně, na výkonostní veličiny zobrazené přímo na ose Y - kinetické momenty , či momenty 2. stupně) což jsou koncové VÝSTUPNÍ VELIČINY zkoumaného zařízení

podruhé se intervalem času (čas DELTA t2) násobí při přepočtu momentu síly na výkon, což je jedna z výstupních veličin 

osa y p o d r u h é

hlavní a v podstatě jedinou veličinou která se přímo zobrazuje na ose y je V´Ý K O N - což je v podstatě moment 2. stupně, neboli kinetický moment

(doplňující poznámek - výkon je vlastně veličina dvakrát násobená téměř sama sebou - například výkon rovná se rychlost krát síla)

ovšem veličina výkon je exponenciální funkcí - a výkonu se věnují příspěvky 

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 2 - veličina čas jako doba a provozní čas 

 

co je v příspěvku dále nazýváno jako dva časy - tedy čas časosběrný a provozní souvisí s pojmy lichá funkce (v podstatě neúplná funkce - kde figuruje pouze jedna neznámá a to y, a sudá funkce - kde figurují neznámé y, x případně z)

novelizovanými úvahami se zabývají jiné matematické příspěvky... rozcestník pro matematiku Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz

podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t   ale výkon P = 1/t na druhou 

 

malá poznámka k veličině jako takové - ve výpočtech či znázorněních jako by se bylo možno setkat vlastně se  dvěma formami času

1.(časo)sběrný čas - čili doba (ve směru osy x) - neboli čas, který jak známo jde pouze jedním směrem 

upřesnění - na časosběrné ose X by čas byl jakoby vyderivován - na osu x se veličiny pouze promítají - a hodnota na ose x je v podstatě jen číselná záležitost - neboli jen KŘIVKA

2. čas provozní (spíš subčas - protože "provozní čas" je součástí jiných veličin, jako rychlost, nebo výkon)- který není směrově omezen, neboť motor, jak rovněž známo, může mít i zpětný chod
- tento provozní čas v podstatě lze pojmout jako totožný s frekvencí - rozsah od 0lové frekvence kdy osa provozního času přiléhá k ose X a stáčí se k ose Y - čímž připomíná sešlápnutí pedálu s plynem od minima po maximum

upřesnění - na provozní mezi ose  XY jako by čas ve zkoumané veličině byl přímo obsažen - a to jedenkrát - ovšem ZOBRAZOVANÉ VELIČINĚ NIKOLI  - zobrazovaná veličina je vlastně jen KŘIVKA

přiřazení různých času k různým veličinám (veličiny zcela bez času - tedy derivace, průnět do osy x, jednou s časem - tedy frekvence, rychlost, - případně dvakrát s časem se zabývá příspěvek ...

Vlak a mechanika integrálních a diferenciálních počtů - rozcestník pro mechaniku pohybu - Blog iDNES.cz

což je hlavní příspěvek a rozcestník pro mechaniku pohybu

co se týče veličiny čas - je zde ještě jedna zajímavost - a to čas jako dělitel, či jako matematický operátor

 

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 3 - veličina čas jako doba a provozní čas 

co je v příspěvku dále nazýváno jako dva časy - tedy čas časosběrný a provozní souvisí s pojmy lichá funkce (v podstatě neúplná funkce - kde figuruje pouze jedna neznámá a to y, a sudá funkce - kde figurují neznámé y, x případně z)

podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t   ale výkon P = 1/t na druhou 

 

čas jako matematický operátor

ČAS JAKO DĚLITEL (nikoli jako  FYZIKÁLNÍ VELIČINA,  ale ČAS jako matematická veličina - konstanta, tedy "ČAS JAKO DĚLITEL a to pravý dělitel (kvantifikátor), nepravý dělitel (kvalifikátor) " druhy ČASu jako dělitele - prostý dělitel, činitel násobení, integrant, derivant, 

jak zmíněno výše - veličina časje níže zkoumána která je zkoumána nikoli z fyzikálního hlediska jako fyzikální veličina, ale z matematického hlediska jako DĚLITEL (případně násobící činitel) - a to i jako integrál nebo derivant

NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )

Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .

U veličiny která s časem nemá nic společného (jako například dráha) pokud se tato veličina dělí veličinou čas vznikne veličina zcela nová - v toto případě rychlost

Dráha jako samostatná fyzikální veličina zde vlastně zaniká -> podílem dráhy a času se vytváří KVALITATIVNĚ zcela NOVÁ VELIČINA - RYCHLOST.

Zde ČAS, přesněji  matematická hodnota (konstanta), kterou se dělí, násobí či provádí jiné matematické výpočty tedy třeba DĚLITEL (neboderivant) ROZMĚRU - (třeba DRÁHY PRO VÝPOČET RYCHLOSTI) - tedy ČAS jako DĚLITEL FYZIKÁLNÍ VELIČINY která s časem "NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO", DĚLENÍ ve významu ZMĚNA - tedy znovu shrnuto - při výpočtech rychlosti a zrychlení operand s hodnotou ČASu (jmenovitě  DELTA T2 a DELTA T1 ) funguje jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR .

PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)

část 3.21 podčást 2, dílčí podčást 1 (DVA druhy operandů ČASu při přepočtech mezi odlišnými druhy fyzikálních MOMENTů)

Veličina ČAS  ( konkrétně jmenovitě hodnoty - konstanty)  DELTA T2 a DELTA T1 ) se zde uplatňuje jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) ..

Pokud krájíme chléb na krajíce z matematického hlediska se jedná o dělení- (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) .Tedy příslušný nástroj dělení  - dělitel  zde vystupuje, jak již zmíněno  jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR.

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 4 - sčítání, násobení a integrování a odečítání dělení integrování - a porovnání s přípravou brambor

příprava pokrmu - integrál nebo exponenciál vyššího řádu

sběr brambor - integrál (nebo exponenciální funkce)

sázení brambor - funkce

návod na sázení brambor (derivace)

nebo

plánek bytu ( jako derivace)

stavba bytu (jako funkce)

a nějaká činnost v již převzatém bytě (jako integrál)

paralelou integrálních a diferenciálních počtů a jízdy vlaku í (pohled z okna vlaku - či cestující na nástupišti při pohledu na projíždějící vlak /derivace rychlosti/ - cestující ve vlaku /funkce/ - a /inegrá či exponenciál/ s dvojí rychlostí kterou se třeba zjišťuje poloha vlaku na hradle) se zase zabývá příspěvek Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz

kde se zkoumaná veličina zapisuje v rovnici - a kde se zobrazuje a načítá v grafu

x a y v rovnici a grafu kartézských souřadnic není totéž

řídící neznámá "y"  a výkonná neznámá "x", tedy x a y jak se zapisuje v rovnici
a osy X a Y v  kartézských souřadnicích   není zdaleka totéž  - vlastně se jedná o dvě zcela odlišné záležitosti

neznámé z rovnice - a to jednak řídící (vnější souhrnná) neznámá "Y" a to jednak výkonné neznámé na opačné straně rovnice, případně i další neznámá z - se v grafu - neboli kartézských souřadnicích ve všech případech zobrazují na ose "Y" - či přesněji promítají se pod různými úhly - neboť jejich reálný průběh je někde v meziprostoru mezi osami y a x 

jednotlivé sledované veličiny - tedy neznámé y, x, případně z jako funkce v prostoru xy mají různou strmost - přičemž nejméně pozvolná je výsledná (řídící či vnější) funkce "Y" - což je c elektrotechnice zpravidla napětí U, v mechanice zase síla F - vnitřní neznámé z rovnice - tedy neznámé "X" mají zpravidla strmější průběh - v elektrotechnice se zpravidla jedná o proud nebo výkon - v mechanice zase moment otáčení (neboli síly) a výkon 

zápis rovnice X = Y na ntou

v případě elektřiny  U = P na ntou (zjednodušená rovnice pro napětí v síti)

v exponenciálním tvaru U na druhou = P na ntou (je li zkoumán výkon elektrárny)

zpravidla není totožný se zobrazením v kartézských souřadnicích (tedy grafu xy, případně xyz)

v kartézských souřadnicích se průbeh funkce  X zobrazuje v kolem meziosy xy

ale čte na osey

zatímco zjišťovaná veličina  Y se zobrazuje poblíž osy y (nebo přímo na této ose), kde se rovněž čte její hodnota

rovnice nebo funkce? rovnice je širší pojem – ale alespoň teoretiky je možno i rovnice zobrazit v kartézském systému „xy“ – ale část rovnic je možno považovat za funkci – „y“ se u funkce píše vlevo jako řídící neznámá a teoreticky by „y“ mělo být jenom jedno – a co se týče „x“ vpravo – jako výkonná či pracovní neznámá – a může být naprvou, nadruhou, natřetí – něco se může přičítat nebo odečítat – násobit nebo dělit – poodle daných poznatků i Ohmův zákon je vlastně matematickou funkcí – jenomže Ohmův zákon má více variant – pro spotřebič by měla platit jednodušší varianta s y na prvou – což je v tomto případě napětí – ovšem za elektrárnou by napětí mělo být na druhou a „y na druhou“ vlastně již není z hlediska definice funkce – nicméně v rámci jisté názornosti je možno i „y na druhou“ považovat za matematickou funkci – a průběh této funkce by byla hyperbola

poněkud jiné téma – integrální a difernciální počet

derivováním se například z křivky vytvoří přímka (spíš úsečka) která se zobrazí do osy Y jako tzv. nárust funkce - následně se pootočí tak, že vytvoří tečnu původní křivky

z krátkých úseček - derivací funkce - se řekněme "obalí" původní funkce - a tím vznikne něco jako napodobenina původní funkce

integrování a derivování je věnován zejména příspěvek Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz 

integrál v zásadě zase není nic jiného než variace exponenciální funkce...

y na druhou = x na n tou 

integrální počet

co se týče integrování - podle daných poznatků integrální počet vychází z exponenciální funkce pro řídící neznámou (tedy y na druhou) - na levé rovnice,  a cílem integrování by podle všeho mělo být zjistit více informací a parametrů pro výkonnou neznámou na pravé straně rovnice. 

y na druhou (řídící neznámá) = x na n tou (výkonná neznámá)

přičemž integrování je něco jako systém matematických operací, kterým se získává více informací o pravé straně rovnice s výkonnou neznámou (tedy X)

levá strana rovnice s "Y" se nahradí hodnotou "1" ke které se srovnává pravá strana rovnice (v integrovaném tvaru)

Rovnicí o dvou řídících neznámých může být definováno například napětí z elektrárny do sítě - nastavené podle spotřeby - jednou by tatáž veličina "y" měla jakoby zastupovat zároveň prodejce a zároveň zákazníka.

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 5 - znaménko plus ve veličinách které zahrnují čas

K příkladu bramborového pole...

Znaménko plus nebo mínus může mít u rozličných úkonů a jejich matematickém vyjádření dvojí význam.

Jednak by mělo podávat jakousi předběžnou informaci kterým směrem se úkon - nebo přesněji práce ubírala - zda šlo o sázení - nebo o sběr brambor.

Jistý význam by mělo mít znaménko plus - nebo mínus i u výsledku.

Plus nebo minus by například mohlo naznačovat zda pole je napravo - nebo nalevo od cest.

Další příklad označení pus nebo mínus.

Pohyb do předu a couvání výsledek.

Zatímco  výsledek pohybu vozu - což je jakoby integrál na ose y - tedy výkon, nebo rychlost na ose y označení plusem - nebo minusem vymezují jen směr pohybu, nebo například směr otáčení motoru.

Statistickou hodnotu času na ose x - tedy buď jen periodu jedné otáčky - nebo celou dobu trvání jízdy - tedy výslednici dělení, nebo derivování by z více hledisek bylo asi výhodnější označovat znaménkem minus.

Jedním hlediskem by byly jednak samotné přepočty - které by snad výhledově by bylo možno ilustrovat na příkladech konkrétních výpočtů.

Označení plus či minus má význam i ve slovních formulacích.

JÍZDA SEM TRVALA JEDNU HODINU - může se říct, když se přijede na chatu, než se na poli začnou sbírat brambory a vařit guláš, tedy z matematického úhlu by u tohoto výroku mělo opodstatnění  označení minus.

mechanika 6 1. část - čas ve výpočtech mechaniky - hodnoty času ve výkonu, frekvenci a periodě, časová konstanta "delta T" pro přepočty mezi veličinami a kladné a záporné znaménko u hodnot ve výpočtech 

Krátce k předchozím úvahám, Byla zde zmíněna teze - že čas v některých případech může mít jen hodnotu jedním směrem - tedy například čas časosběrný - v digramech znázorňovaný obvykle na ose "X" - a v některých případech jako by nabýval hodnot kladných i záporných - jako čas například obsažený v rychlosti - nebo výkonu - tedy hodnot plus - nebo mínus. 

ale asi nejpodstatnější zjištění v tomto příspěvku by bylo

PROVOZNÍ ČAS ve FREKVENCI by měl mít hodnotu  JEDNA, nikoli NULA  - jak by mohlo vyplynout z označení času T0   - COŽ JE TAKÉ DŮVOD, PROČ SE FREKVENCE Z PROVOZNÍHO HLEDISKA jeví jako  BEZČASOVÁ - neboť při hodnotě "1" jakoby se nenásobilo, a vozidlo vykonává rovnoměrně přímočarý pohyb

kladná a záporná znaménka u času 

Jednosměrný čas časosběrný by asi měl být pocitově označen znaménkem "plus" - jenže jak zmíněno v pertexu - možná větší význam mají u některých vzorců význam zdánlivé maličkosti - například zda je před vzorce znaménko mínus - či nikoli => a například právě na základě těchto znamének by časosběrný čas být asi označován spíše než plus znaménkem mínus. 

A ten druhý - obousměrný čas ve výkonu  a  rychlosti  by na základě zde prezentovaných úvah pak by mohl mít znaménko jak mínus, tak plus. 

 odlišný význam hodnoty času a rozdílu hodnot času

další dost podstatnou záležitostí ve výpočtech by měla být skutečnost - zda se jedná o hodnotu času - nebo rozdíl v hodnotách času

DVĚ HODNOTY ROZDÍLU   delta T (? T)

? T2 a ? T1 jsou (rozdílové) hodnoty - konstanty času při přepočtech  - z fyzikálního hlediska by mělo jít o periodu otáček motoru - kdežto T2 k(hodnota času ve výkonu), T0 jednotkový čas v provozní frekvenci o hodnotě jedna  a T1- skutečný čas konkrétní frekvence, respektive interval frekvence na časosběrné ose - při přepočtu na jednu sekundu pak  perioda jedné otáčky motoru 

tedy 

1/ výkon -> frekvence

násobením (nepřímo frekvence - přímo pak momentu otáčení)  konstantou  ? T2   (což je v podstatě velikost periody při daných otáčkách motoru)  se s frekvence vypočítá  výkon P,  ( s časem  T2) z něhož pak lze odvodit rychlost "v"

2/ frekvence -> interval frekvence (perioda)

a interval - konstanta   ? T1 mezi časem  ve frekvenci  označeným zde jako  T0   a časem  T1  na časosběrné ose - což je vlastně interval frekvence   a při přepočtu na jednu sekundu i  hodnota periody otáček motoru,

která se z frekvence  o času T0  zjišťuje

d e r i v a c í 

ještě jeden poměrně podstatný údaj - rozdíl mezi označením "1" a "2" v údajích o čase

? T2, T2 se vztahují spíš k pohybu celého vozidla - přesto, že se, a zcela konkrétně  v případě ? T2 jedná o periodu otáček motoru 

ale

? T1, T1 se vztahují k rotačnímu pohybu v motoru - kdy je vlastně přímo perioda motoru ? T1

podrobněji  

+T2, -T2 ( čas ve výkonu s dvousměrným označením  označení času podle směru kterým se například motor otáčí)

? T2  (perioda otáček motoru při výpočtu výkonu z frekvence - násobením, případně integrováním frekvence - přesněji momentu otáčení jako odvozené jednotky frekvence by měl vyjít výkon - potažmo čas ve výkonu+T2, -T2)

- ? T2 (konstanta času pro přepočet výkonu na moment otáčení - nebo naopak výpočet výkonu z momentu otáčení -  výkonnostních  časů +T2,-T2  by měl vyjít moment otáčení - a dalším přepočtem frekvence rovnoměrně  přímočarého pohybu vozidla)  

T0 (provozní čas ve frekvenci - čas z hlediska vozidla při rovnoměrně přímočarém jakoby měl jednotkovou  hodnotu "jedna" -  tedy velikost času rovnou jedné, kdy pohyb vozidla se jeví jako rovnoměrně přímočarý, další informaci o výpočtu skutečného intervalu frekvence  - tedy periodě by měla přinést až přepočet níže)

- ? T1 (konstanta času pro výpočet intervalu frekvence - kdy podílem, případně derivováním frekvence s jednotkovou hodnotou provozního času jedna - by měl vyjít interval v časosběrné ose - tedy čas frekvence - v podstatě  perioda frekvence). 

-T1 (interval frekvence na časosběrné ose  nebo také čas z hlediska pozorovatele vně - vlastně se jedná o periodu - neboli velikost frekvence - z hlediska matematického výpočtu se jedná o derivaci jednotkové hodnoty provozního času)

možná poněkud zestručněněji

pokud se výkon vozidla počítá jen z pohybu vozidla je výpočtech čas (přesněji časový rozdíl) 

? T2 jen jedenkrát

pokud se výkon vozidla ovšem počítá už z motoru s periodickým rotačním pohybem ve výpočtech by měla figurovat i perioda tohoto rotačního pohybu 

? T2  - ? T1 čas ve výpočtech (přesněji časový rozdíl) by měl být dvakrát 

záporné znaménko u rozdílu v čase  - ? T1 neponecháno jen náhodou, protože

úhel / lomeno / násobek (? T2krát  - ? T1)  je v podstatě zjednodušený zápis pro 

DRUHÁ ČÁST PŘÍSPĚVKU - ZAHRADNIČENÍ A PŘÍRODA - zejména brambory a luštěniny

následuje