Pondělí 24. ledna 2022, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. ledna 2022 Milena

Mechanika 6 - vzlet letounu a diagram XY jako statistika provozu a výkonu

15. 12. 2021 10:12:04
Navozující příspěvek na předchozí příspěvky o mechanice . v pozornosti opět veličiny čas, frekvence, rychlost - a dále síla, moment síly, výkon

první část - diagram xy

osa x

osa x jako statistická osa

(typickými veličinami jsou vzdálenost - nebo doba trvání nějakého úkonu - například doba letu - na této ose může být z časosběrného času - tedy doby provozu vyčleněn nějaký interval - ke kterým se vztahují provozní veličiny - typickým takovým intervalem je jedna sekunda - a provozními veličinami vztaženými k sekundovému intervalu frekvence a perioda)

mimochodem - zde ilustrován kokpit letounu Z - 142, zkoumané fyzikální děje je tedy možno ztotožnit s letem letadla

osa x jako osa statických veličin

typickými veličinami přiřazené k ose x jsou například momenty ve statice (ohybový moment - ve kterých ne nevyskytuje veličina čas, z momentů u pohyblivých zařízení je to moment setrvačnosti - což je vlastně rozjezdový, či roztáčecí moment mechanismů

JEDNÁ SE O VSTUPNÍ VELIČINY ZKOUMANÉHO ZAŘÍZENÍ - JAKÝMI JSOU TŘEBA VÝŠE ZMÍNĚNÉ STATICKÉ MOMENTY - ALE HLAVNĚ POTENCIÁLNÍ ENERGIE (POTENCIÁLNÍ ENERGII by také měla odpovídat VÝSLEDNÁ PRÁCE)

osa y (osa y ještě jednou zmíněna níže v příspěvku - jelikož na ose y jsou zobrazovány výstupní veličiny)

osa y jako výkonnostní osa

přímo na ose y jsou zobrazovány čistě výkonnostní veličiny jako rychlost, nebo přímo výkon - přesněji - jejich okamžité hodnoty - i maximální rychlost - nebo maximální výkon jsou de facto okamžité hodnoty - a to při maximálních provozních hodnotách - například otáčkách motoru

osa y jako osa odečtu provozních veličin

na ose y lze ovšem odečíst i jiné hodnoty - než přímo výkonnostní - tedy a to hodnoty fyzikálních veličin kdekoliv v prostoru mezi osami - typickou provozní veličinou - jejíž průběh se neznázorňuje na ose y - ale pouze na ní odečítá - je frekvence

(frekvence, úhlová frekvence, i otáčky za minutu jsou v podastatě jedna veličina - hodnoty se jenom přepočítávají - i úhlová rychlost je spíš frekvence - jen s proměnlivým úhlem)

pomyslná osa xy

zóna provozních veličin

první násobení časemDELTA t1 (ze VSTUPNÍCH statických veličin - momentů 0tého stupně, na provozní veličiny - momenty síly, či momenty 1. stupně)

typickou provozní veličinou je například frekvence, z již poněkud komplikovanějších například momenty síly - u motoru moment otáčení

provozní veličiny - jsou na rozdíl od výkonnostních veličin nenázorné

při pozorování roztočené vrtule letadla pozorovatel nazírá spíše rychlost, než frekvenci - třebaže zdání může být jiné - třebaže se vrtule po celé otáčí se stejnou frekvencí - její rychlost narůstá se vzdálenosti od osy - kraje vrtule jsou tedy více rozmazané než střed

moment otáčení - je vlastně transformovaný moment setrvačnosti - vynásobené rychlostí (v kterém okamžiku k této transformaci dochází není jednotný názor - viz popisek na ilustraci)

při změně (statického) momentu setrvačnosti (moment nultého stupně) na silový moment otáčení se veličina poprvé násobí časem (čas - délka intervalu od startu k příslušné velikosti frekvence v okamžiku, kdy se tato frekvence odečítá - nepřímo a jistou nadsázko lze přirovnat i k době sešlápnutí plynu a určitému úhlu

druhé násobení časem DELTA t2 (z provozních veličin - momentů 1tého stupně, na výkonostní veličiny zobrazené přímo na ose Y - kinetické momenty , či momenty 2. stupně) což jsou koncové VÝSTUPNÍ VELIČINY zkoumaného zařízení

podruhé se intervalem času (čas DELTA t2) násobí při přepočtu momentu síly na výkon, což je jedna z výstupních veličin

osa y p o d r u h é

hlavní a v podstatě jedinou veličinou která se přímo zobrazuje na ose y je V ́Ý K O N - což je v podstatě moment 2. stupně, neboli kinetický moment

z veličin, které by se měly zobrazovat na ose y nepřímo - by měla být kinetická energie - tedy veličina příbuzná výkonu - ale nikoliv přímo výkonnostní

odvozenou veličinou, kterou by mělo být možno přiřadit také ose y je rychlost

rychlostlze lze vypočítat - konkrétně vydělit a odmocnit buď z výkonu, ale i z kinetické energie, neboť v obou zmíněných veličinách je rychlost zobrazena - a to jako rychlost mocnina na druhou

druhá část - veličina čas jako doba a provozní čas

malá poznámka k veličině jako takové - ve výpočtech či znázorněních jako by se bylo možno setkat vlastně se dvěma formami času

1.(časo)sběrný čas - čili doba (ve směru osy x) - neboli čas, který jak známo jde pouze jedním směrem

2. čas provozní (spíš subčas - protože "provozní čas" je součástí jiných veličin, jako rychlost, nebo výkon)- který není směrově omezen, neboť motor, jak rovněž známo, může mít i zpětný chod
- tento provozní čas v podstatě lze pojmout jako totožný s frekvencí - rozsah od 0lové frekvence kdy osa provozního času přiléhá k ose X a stáčí se k ose Y - čímž připomíná sešlápnutí pedálu s plynem od minima po maximum

co se týče veličiny čas - je zde ještě jedna zajímavost - a to čas jako dělitel, či jako matematický operátor

třetí část - veličina čas jako dělitel

čas jako matematický operátor

vlastní příspěvek - část tři

ČAS JAKO DĚLITEL (nikoli jako FYZIKÁLNÍ VELIČINA, ale ČAS jako matematická veličina - konstanta, tedy "ČAS JAKO DĚLITEL a to pravý dělitel (kvantifikátor), nepravý dělitel (kvalifikátor) " druhy ČASu jako dělitele - prostý dělitel, činitel násobení, integrant, derivant,

jak zmíněno výše - veličina časje níže zkoumána která je zkoumána nikoli z fyzikálního hlediska jako fyzikální veličina, ale z matematického hlediska jako DĚLITEL (případně násobící činitel) - a to i jako integrál nebo derivant

NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )

Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .

U veličiny která s časem nemá nic společného (jako například dráha) pokud se tato veličina dělí veličinou čas vznikne veličina zcela nová - v toto případě rychlost

Dráha jako samostatná fyzikální veličina zde vlastně zaniká -> podílem dráhy a času se vytváří KVALITATIVNĚ zcela NOVÁ VELIČINA - RYCHLOST.

Zde ČAS, přesněji matematická hodnota (konstanta), kterou se dělí, násobí či provádí jiné matematické výpočty tedy třeba DĚLITEL (neboderivant) ROZMĚRU - (třeba DRÁHY PRO VÝPOČET RYCHLOSTI) - tedy ČAS jako DĚLITEL FYZIKÁLNÍ VELIČINY která s časem "NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO", DĚLENÍ ve významu ZMĚNA - tedy znovu shrnuto - při výpočtech rychlosti a zrychlení operand s hodnotou ČASu (jmenovitě DELTA T2 a DELTA T1 ) funguje jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR .

PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)

část 3.21 podčást 2, dílčí podčást 1 (DVA druhy operandů ČASu při přepočtech mezi odlišnými druhy fyzikálních MOMENTů)

Veličina ČAS ( konkrétně jmenovitě hodnoty - konstanty) DELTA T2 a DELTA T1 ) se zde uplatňuje jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) ..

Pokud krájíme chléb na krajíce z matematického hlediska se jedná o dělení- (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) .Tedy příslušný nástroj dělení - dělitel zde vystupuje, jak již zmíněno jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR.

SHRNUTO...

NÁSOBENÍ INTEGROVÁNÍ DĚLENÍ DERIVOVÁNÍ

Autor: Jan Tomášek | středa 15.12.2021 10:12 | karma článku: 4.85 | přečteno: 243x

Další články blogera

Jan Tomášek

Industriální Kroměříž - malá elektrárna, továrna na uzeniny (elektřina VN a NN 14)

Malá parní elektrárna, Simonova továrna na uzeniny, a také automobily Simca. Nejen podobně znějící názvy firem mohou být důvodem ke sloučení více námětů v jeden. Pro Kroměříž trochu netypická turistika.

1.1.2022 v 9:43 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jan Tomášek

Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna

Kromě informací o stejnosměrné napájecí trakce pro tramvaje, též pojednání o liniových stavbách jako jsou třeba různé rozvody, třeba elektrické - takovou typickou liniovou stavbou je ovšem plynovod nebo ropovod.

10.12.2021 v 11:04 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 599 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika 5 - tři stupně momentů - statické momenty, moment síly, výkon a čas a rychlost

Další pokračování v bádání nad veličinami mechaniky - a to zejména statiky a dynamiky - především z matematického hlediska

5.12.2021 v 8:49 | Karma článku: 5.44 | Přečteno: 289 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Slunce prolétá obří bublinou

Díky vyhodnocení materiálů, které dodala vesmírná sonda Gaia, odhalili vědci, jak vypadá naše nejbližší kosmické okolí. Nacházíme se v obří bublině. (délka blogu 5 min.)

24.1.2022 v 8:00 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 307 | Diskuse

Tomáš Flaška

Jsem paranoidní, nebo mě Čína fakt chce špehovat?

Taková drobnost. Koupě obyčejného nabíjecího kabelu na telefon přes čínský eshop za pár šupů. Jenomže tady něco nehraje.

23.1.2022 v 12:13 | Karma článku: 31.52 | Přečteno: 1388 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o putujících deskách

Čím to, že výsledkem rozdílu extrémně extrémně (2x extrémně tam není náhodou) nepřesného modelu pohybů desek a reálného měření GPS má být dokonalé pole deformací uvnitř desky? Chyba je na straně rámce, ve kterém měření provádíme.

22.1.2022 v 19:13 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 478 |

Jan Mestan

Komentář: Souostroví Tonga – tektonický rámec

Na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se objevil text k erupci sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Krátce na něj zareaguji.

21.1.2022 v 3:34 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 371 |

Jaroslav Flegr

Proč nebude vakcína na omikron a proč je to vlastně fuk

Máme se očkovat vakcínami proti wuhanskému viru, nebo si máme radši počkat na vakcíny proti novým variantám? Odpověď zní – je třeba se očkovat tím, co je. Ostatně, vakcíny proti jiným variantám nejspíš ani nebudou. Proč?

20.1.2022 v 14:50 | Karma článku: 44.57 | Přečteno: 26135 | Diskuse
Počet článků 242 Celková karma 7.11 Průměrná čtenost 430

Zajímám se o spoustu témat - která se trochu mění podle let a období.

Najdete na iDNES.cz