Pondělí 24. ledna 2022, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. ledna 2022 Milena

Mechanika 3 - kinematika a dynamika - veličina "čas" jako dělitel

30. 11. 2021 9:43:03
Jeden obor mechaniky byl krátce zmíněn i zde v příspěvcích, a to statika z toho důvodu má tento příspěvek číslování Mechanika 2 - a zabývá se hlavně fyzikální veličinou čas.

Nejprve odkaz na výše zmíněné příspěvek z dřívějška

Nad ohybovými momenty u jednoduchých mostů - Blog iDNES.cz

OBSAH

první ÚVOD

druhý ÚVOD (pro část "3" ČAS JAKO DĚLITEL)

1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ (zde ČAS jako FYZIKÁLNÍ VELIČINA)

2 a 3 (mezičást) INFORMACE K ČLENĚNÍ GRAFŮ

2 VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE (zde rovněž ČAS jako FYZIKÁLNÍ VELIČINA)

3 ČAS JAKO DĚLITEL (činitel násobení, derivant, integrant) a DVOJÍ VÝZNAM VELIČINY ČAS JAKO DĚLITELE (zde ČAS jako MATEMATICKÁ KONSTANTA)

- de fakto vyčleněná veličina ČAS z předchozích částí

z části 1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ (zde dělení časem znamená kvalitativní změnu -> vzniká nová veličina)

a z části 2 VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE (zde dělení časem spíše znamená kvantitativní změnu -> dělením či násobením se veličiny pozměňují - modifikují)

první ÚVOD

Základní rozdělení mechaniky je statika, kinematika, dynamika a přičíst lze ještě obor "nauka o pružnosi a pevnosti" - čímž výčet nekončí, protože jsou zde ještě více specializované obory - jako je například termodynamika - případně další.

Možná ještě krátká poznámka, rozdělení statika na jedné straně a kinematika, dynamika na druhé straně je poměrně zřejmé, statika se zabývá nepohybujícími fyzikálními jevy - zejména stavebními konstrukcemi, zatímco kinematika i dynamika se zabývá pohybem.

zde pokus o vyjádření rozdílu mezi kinematikou a dynamikou

mechanika pohybu kinematika
mechanika rychlosti a zrychlení dynamika

druhý ÚVOD (pro část "3" ČAS JAKO DĚLITEL)

ČAS jako PRAVÝ DĚLITEL- KVANTIFIKÁTOR (DĚLENÍ ve smyslu ROZDĚLOVÁNÍ - PRAVÉ DĚLENÍ)

Pokud krájíme chléb na krajíce z matematického hlediska se jedná o dělení- (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) .Příslušný nástroj dělení - dělitel zde vystupuje jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR.

Z fyzikálních dějů dále zde v příspěvku vzájemné převody příbuzných, či vzájemně odvoditelných fyzikálních veličin VÝKON, MOMENT SÍLY,SÍLA,ENERGIE,PRÁCE.

(podrobněji dále v příspěvku podčást 3-2 VZÁJEMNÝ PŘEVOD či MODIFIKACE SILOVÝCH FYZIKÁLNÍCH VELIČIN )

ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL- KVALITITIFIKÁTOR (DĚLENÍ ve smyslu ZMĚNA či POZMĚŇOVÁNÍ - NEPRAVÉ DĚLENÍ - SLUČOVÁNÍ DVOU ODLIŠNÝCH VELIČINzdeRYCHLOSTaČAS)

Pokud ovšem chleba e - z matematického hlediska se jedná o násobení (nebo sčítání). Opakem násobení je dělení. Tato forma dělení by dala přirovnat k opaku pečení chleba, kdy z několika rozdílných surovin vzniká zcela nová surovina.

Z fyzikálních dějů dále zde v příspěvku podíl zcela odlišných (nepříbuzných) veličin, jako je DRÁHA a ČAS jejichž podílem se vytváří RYCHLOST, případně ZRYCHLENÍ.

(podrobněji dále v příspěvku podčást 3-1 VÝPOČET RYCHLOSTI )

konec druhého úvodu, následuje část 1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ

RYCHLOST a ZRYCHLENÍ

vlastní příspěvek - část jedna

část 1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ

podčást 1v RYCHLOST

Rychlost je popis pohybu,
změna polohy tělesa (hmotného bodu) v z hlediska času,.
graficky se rychlost znázorňuje na ose "X" zleva doprava.

Průměrná rychlost je podíl změny dráhy a času (nebo zcela zjednodušeně dráha vydělená časem), průměrná rychlost je běžný podíl..

Okamžitá rychlost je podíl derivace (přesněji derivace prvního řádu)

Pokud dva běžci závodí na stejné trati, pak se pohybují po stejné trajektorii a po skončení závodu mají za sebou také stejnou dráhu.. Pokud však jeden ze závodníků doběhne do cíle dříve, nebudou pohyby obou závodníků stejné.

kdy se potká vlak s letadlem...
Závodníci urazí tedy danou dráhu v rozdílném čase. Veličina charakterizující jejich pohyb je okamžitá rychlost, případně průměrná rychlost.
Průměrná rychlost je běžný podíl

podčást 1a ZRYCHLENÍ

Zrychlení je změna rychlosti (změna změny).

Průměrné zrychlení objektu za určitou dobu je jeho změna rychlosti.

Z hlediska matematiky se jedná o podíl k rychlosti, nebo dvojí podíl k dráze.

Okamžité zrychlení
je limitem průměrného zrychlení v nekonečně malém časovém intervalu.

Z hlediska integrálních a diferenciálních počtů je okamžité zrychlení derivací vektoru rychlosti vzhledem k času, v nekonečně malém časovém intervalu.
Z hlediskaintegrálních a diferenciálních počtů o deravici druhého řádu k dráze. v nekonečně malém časovém intervalu.


Z hlediska integrálních a diferenciálních počtů o deravici k rychlosti,
z hlediska integrálních a diferenciálních počtů o deravici druhého řádu k dráze v nekonečně malém časovém intervalu.


Síla je z energie vydělený činitel rozměru.
Z hlediska matematiky se jedná o podíl,
z hlediska integrálních počtů se jedná o derivaci.

konec části 1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ následuje mezičást


mezičást 2 a 3 SOUHRNNÉ INFORMACE K ČLENĚNÍ GRAFŮ

Informace k dalším částem příspěvku - tedy části 2 a 3, kde je daleko více veličin , které jsou členěny do spolu nějak souvisejících skupin - zde nazývaných zóny - podle toho - jak blízko se ke které ose diagramu YX vyskytují

- tedy

zóna Y (okamžité hodnoty),

zóna XY což je pomyslná úhlopříčka mezi osami s průběžnými veličinami -

a zóna X - která je členěna na dílčí zóny

podzóna YXX (což je spotřebič těsně po rozjetí) a

podzóna "pravá" X - kdy je spotřebič úplně v klidu.

VÝKON, MOMENT SÍLY a SÍLA a příslušné ZÓNY Y, XY a X

ČAS jako MODERUJÍCÍ ČINITEL

konec mezičásti 2 a 3, následuje část 2 VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE

vlastní příspěvek - část dva

část 2 - VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE.

Pro následující úvahy je výchozím elementem poměrně známý graf XY.

Graf XY lze rozdělit na tři zóny - po směru otáčení hodin, tedy od osy "Y" k ose "X".- viz podrobnější informace v mezičásti 2 a 3.

část 2,1Y (podčást 1Y) VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE - při ose Y (výkon)

Zóna Y - zóna výkonných hodnot - momentů 2. řádu, kdy zkoumaná hodnota směřuje po ose Y nahoru - například výkon, elektrický proud

(výkonové) momenty 2. řádu (okamžité výkonnostní hodnoty - VÝKON nebo třeba proud )

Do zóny Y náleží například veličiny výkon, v případě elektrotechnických zařízení elektrický proud, Zkoumané veličiny přímo při ose y (jako by na grafu XY směřovaly vzhůru) - mají na ose x - ose času vlastně nulovou hodnotu - tedy VÝKON či proud možno také nazvat jako OKAMŽITÉ HODNOTY.

Tyto okamžité hodnoty lze zjistit

1. měřícími přístroji

2. matematickým přepočtem z průběžných veličin (k hodnotě VÝKONu se lze dobrat také když se MOMENT SÍLY (přesněji moment otáčení) násobí hodnotou veličiny čas.

Při výpočtu VÝKONu se veličinou ČAS NÁSOBí (případněINTEGRUJE) když se VÝKON přepočítává násobením hodnotou času DELTA T - přesněji DELTA T2 z MOMENTU OTÁČENÍ (v tomto případě se jedná spíše o matematický přepočet než o reálný fyzický jev jako je tomu při prvním násobení hodnotou DELTA T - přesněji DELTA T1 , když se na moment otáčení převádí rozběhový moment setrvačnosti)..

KONEC Zóny Y( VÝKONOSTNÍ HODNOTY) následuje Zóna XY (PROVOZNÍ VELIČINY)

část 2,2XY (podčást 2XY) VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE VÝKON,mezi osami Y a X (PROVOZNÍ VELIČINY - MOMENT SÍLY neboMOMENT OTÁČENÍ )

část 2, podčást 2XY - mezi osamiYaX(provoz) - úvod

Zóna XY - zóna průběžných veličin - momentů 1. řádu, (PROVOZ - MOMENT SÍLY nebo MOMENT OTÁČENÍ )kdy by se zkoumaná veličina měla nacházet mezi osami y a x - z hlediska konstruktéra by se vlastně mělo jednat o nejdůležitější veličinu, která o vlastnostech zařízení podává nejvíce informací

část 2, podčást 2XY - mezi osami Y a X (provoz) - veličina čas ve výpočtech (podrobněji probírána dále v části 3)

Tedy malá předběžná poznámka o fyzikální veličině čas.

Výkonné hodnoty (tedy zóna Y) je možno mimo jiné stanovit přepočtem průběžných hodnot - a to násobením veličinou čas,

Mimochodem "čas - jako činitel násobení - či součinu má dvojí význam"

mezi zónami Y a XY - tedy výkonnou hodnotou a průběžnou veličinou se jedná spíše o matematický přepočet

mezi zónami XY a X (dosud nezmíněnou) je násobení časem vlastně reálným fyzikálním jevem - projevem reálné změny - například při rozjezdu automobilu

část 2, podčást 2XY - mezi osamiYaX (provozní veličiny) - vlastní příspěvek

Zóna XY - zóna průběžných veličin - momentů 1. řádu, (PROVOZ - MOMENT SÍLY nebo MOMENT OTÁČENÍ) kdy by se zkoumaná veličina měla nacházet mezi osami y a x - z hlediska konstruktéra by se vlastně mělo jednat o nejdůležitější veličinu, která o vlastnostech zařízení podává nejvíce informací

Oblast mezi osou Y a osou X - zde pracovně nazvanou jako zóna XY je možno označit například jako zónu momentů 1. řádu - a fyzikální veličiny je možno souhrnně nazvat jako

(provozní) momenty 1. řádu (momenty síly - PROVOZ - MOMENT SÍLY nebo MOMENT OTÁČENÍ )

Do zóny XY by náležel například

moment síly nebo jeho variace moment otáčení

z elektrotechnických veličin pak například odpor (rezistance) - viz "heslo" z předchozích příspěvků "odpor je motor"

KONEC Zóny XY( PROVOZNÍ VELIČINY) následuje Zóna X (ROZJEZDOVÉ a STARTOVACÍ VELIČINY)

část 2,3X podčást 2X VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE- oblast těsně nad osou X (rozjezd) a přímo při ose X (start, příprava k jízdě) ,

Zóna X - zóna momentů 0téeho řádu a potenciálních veličin (ROZJEZD, START, PŘÍPRAVA K JÍZDĚ - jako je například čerpání pohonných hmot )

část 2, podčást 2X - těsně nad OSOU X (rozjezd) a přímo OSA X (start, před startem) - úvod

Do oblasti těsně nad osou X by bylo možno zařadit rozjezd automobilu (a samozřejmě) i jiného spotřebiče - z fyzikálního hlediska by pro tuto oblast měly platit veličiny, které je možno pracovně nazvat rozběhové momenty.

Oblast přímo kolem zóny X by bylo možno nazvat kdy zařízení není v pohybu - ale je připraveno k činnosti., ale také okamžik startu. Například automobil s právě naplněnou nádrží pohonných hmot.

část 2,31 X - XY podčást X , dílčí podčást X - XY, - těsně nad OSOU X (rozjezd) a přímo OSA X (start, před startem) - veličina čas ve výpočtech(podrobněji probírána dále v části 3)

Zóna X - zóna zóna potenciálních veličin a momentů 0tého řádu (poznámka o násobení veličinou čas - PODROBNĚJI dále v příspěvku v části 3 ČAS JAKO MATEMATICKÝ ČINITEL DĚLITEL

Z hlediska násobení veličinou čas by bylo možno shledat jistou zajímavost - některé parametry se mění nikoliv když se řekněme vůz "rozjede, nebo sotva rozjede" - ale když už vůz opravdu jede

například moment setrvačnosti se řekněme "transformuje" - tedy z matematického hlediska násobí "veličinou čas" ne hned po startu - ale až okamžikem úplného rozjezdu

z tohoto hlediska by bylo možno "zónu X" rozdělit na několik dílčích zón (rozjezd, start, před startem)

část 2,31 X - XY, podčást 2X - těsně nad OSOU X (rozjezd) a přímo OSA X (start, před startem) - vlastní příspěvek

Zóna X - zóna momentů 0téeho řádu a potenciálních veličin (ROZJEZD, START, PŘÍPRAVA K JÍZDĚ - jako je například čerpání pohonných hmot )

- dále členěná na podZóny

část 2,31 X - XY podčást X , dílčí podčást X - XY, - těsně nad OSOU X (rozjezd)

neboli

podZóna X XY, X M0 - (ROZJEZD) podzóna potenciálních (rozběhových) momentů 0tého řádu

Zde by bylo možno například zařadit

moment setrvačnosti (který se po rozjetí jak již bylo zmíněno násobí časem a transformuje na moment otáčení)

moment hybnosti

část 2,3,2 X - Xstart podčást X , dílčí podčást X - Xstart, - přímo osa X (start)

neboli

podZóna pravá X F - (START) podzóna silových veličin odvozených z potenciálních veličin

Zde by bylo možno například zařadit

hybnost

ale zejména sílu

síla (F - což je vlastně energie, případně práce vydělená dráhou)

část 2,3,2 X - Xenergie podčást X , dílčí podčást X - Xenergie, - přímo OSOA X (příprava)

neboli

podZóna pravá X 0 - (PŘÍPRAVA NA JÍZDU nebo PROVOZ) podzóna čistě potenciálních veličin - které přímo z provozem (provozními vlastnostmi) zařízení, nemají přímo mnoho společného

energie výchozí veličina

výsledná práce koncová veličina

kapacita výchozí veličina

konec části 2 VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE následuje

část 3 ČAS JAKO DĚLITEL

ČAS jako MATEMATICKÝ OPERÁTOR

vlastní příspěvek - část tři

část 3 ČAS JAKO DĚLITEL (nikoli jako FYZIKÁLNÍ VELIČINA, ale ČAS jako matematická veličina - konstanta, tedy "ČAS JAKO DĚLITEL a to pravý dělitel (kvantifikátor), nepravý dělitel (kvalifikátor) " druhy ČASu jako dělitele - prostý dělitel, činitel násobení, integrant, derivant, - četnost ČASu jako dělitele a přiřazení ke konkrétním funkcím - čas podruhé ve výpočtech jako přepočtový matematický činitel mezi výkonem a momentem síly, čas poprvé ve výpočtech jako převodový fyzikální činitel mezi momentem síly a fyzikální sílou )

a DVOJÍ VÝZNAM VELIČINY "ČAS JAKO DĚLITEL"-

de fakto vyčleněná veličina ČAS z předchozích částí

z části 1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ

a z části 2 VÝKON, MOMENT SÍLY, SÍLA, ENERGIE, PRÁCE

která je zkoumána nikoli z fyzikálního hlediska jako fyzikální veličina, ale z matematického hlediska jako DĚLITEL (případně násobící činitel) - a to i jako integrál nebo derivant

NEPRAVÉ DĚLENÍ

část 3.1 podčást 1 VÝPOČETRYCHLOSTI a ZRYCHLENÍ (zde dělení časem znamená kvalitativní změnu -> vzniká nová veličina)

Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .

U veličiny která s časem nemá nic společného (jako například dráha) pokud se tato veličina dělí veličinou čas vznikne veličina zcela nová - v toto případě rychlost

Dráha jako samostatná fyzikální veličina zde vlastně zaniká -> podílem dráhy a času se vytváří KVALITATIVNĚ zcela NOVÁ VELIČINA - RYCHLOST.

Zde ČAS, přesněji matematická hodnota (konstanta), kterou se dělí, násobí či provádí jiné matematické výpočty tedy třeba DĚLITEL (neboderivant) ROZMĚRU - (třeba DRÁHY PRO VÝPOČET RYCHLOSTI) - tedy ČAS jako DĚLITEL FYZIKÁLNÍ VELIČINY která s časem "NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO", DĚLENÍ ve významu ZMĚNA - podrobněji v části 1 RYCHLOST A ZRYCHLENÍ - tedy znovu shrnuto - při výpočtech rychlosti a zrychlení operand s hodnotou ČASu (jmenovitě DELTA T2 a DELTA T1 ) funguje jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR .

část 3.2 podčást 2 VZÁJEMNÝ PŘEVOD či MODIFIKACE SILOVÝCH FYZIKÁLNÍCH VELIČIN VÝKON, MOMENT SÍLY,SÍLA,(ENERGIE,PRÁCE) - dílčí podčást 1 - a příslušné formy ČASu jako matematické veličiny (dělitei, násobící činitel, integrant, derivant) dílčí podčást 2

PRAVÉ DĚLENÍ

část 3.21 podčást 2, dílčí podčást 1 (DVA druhy operandů ČASu při přepočtech mezi odlišnými druhy fyzikálních MOMENTů)

Veličina ČAS ( konkrétně jmenovitě hodnoty (konstanty) DELTA T2 a DELTA T1 ) se zde uplatňuje jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) ..

Pokud krájíme chléb na krajíce z matematického hlediska se jedná o dělení- (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) .Tedy příslušný nástroj dělení - dělitel zde vystupuje, jak již zmíněno jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR.

NÁSOBENÍ INTEGROVÁNÍ DĚLENÍ DERIVOVÁNÍ

část 3.22 podčást 2, dílčí podčást 2 (TŘIformy veličiny ČAS v jednotlivých "zónách" , tedy při osách či mezi osami - okamžitost, průběžnost, časový potenciál),- v toto případě jde o jiné matematicko-fyzikální veličiny, než přepočtové konstanty času DELTA T2 a DELTA T1jejichž prostřednictvím se právě převádí jednotlivé formy času v příslušných zónách, tedy okamžitostpři oseY,což je zóna Y ( VÝKONNOSTNÍ VELIČINY), průběžnost mezi osami, tedy zóna XY( PROVOZNÍ VELIČINY) a potenciál (času)při oseX - je zóna X ( rozběhové MOMENTY a POTENCIÁLNÍ veličiny),

okamžitost při zkoumaných ryze výkonových hodnotách, kdy dotyčná veličina směřuje po ose y nahoru - což je například výkon nebo proud

konkrétní funkce výše v příspěvku část 2,1Y (Zóna Y - zóna výkonných hodnot - momentů 2. řádu),

průběžnost při zkoumaných ryze provozních veličinách - typu moment síly, moment otáčení které jsou důležité spíše z hlediska konstruktéra - které podávají například informaci - kdy je provoz motoru nejefektivnější

konkrétní funkce výše v příspěvku část 2,2XY (Zóna XY - zóna průběžných veličin - momentů 1. řádu),

částečně také část 2,31 X - XY podZóna X XY, X M0 - (ROZJEZD) podzóna potenciálních (rozběhových) momentů 0tého řádu

potenciál (času) zde jsou zkoumány veličiny typu kapacita, energie - a představují pomyslnou "zásobu" energie k provozu - o vlastních provozních vlastnostech ovšem příliš mnoho informací nepodávají

U veličiny, která v nějaké formě čas zahrnuje - pokud se tato veličina dělí veličinou čas - tak se spíše pozměňuje - mění se forma času ve výchozí veličině zahrnutá.

konkrétní funkce výše v příspěvku část 2,32 Xstart -podZóna Xstart

nebo také část 2,33 Xenergie - podZóna Xenergie (příprava k jízdě)

podčást 3-2 (vlastní příspěvek)

podčást 3-2 ČAS JAKO matematická veličina - DĚLITEL PROVOZNÍCH VELIČIN (vlastní příspěvek) - ČAS nikoli jako fyzikální veličina, ale z hlediska MATEMATIKY a INTEGRÁLNÍCH A DIFEREMCIÁLNÍCH POČTŮ

Zóna Y - zóna výkonných hodnot - momentů 2. řádu

Z hlediska matematiky se jedná o násobek

Z hlediska integrálních a diferenciálních počtů o integrál

Zóna XY - zóna průběžných veličin - momentů 1. řádu

Zde se jedná o běžnou matematickou funkci

Zóna X - zóna potenciálních veličin - momentů 0tého řádu

Z hlediska matematiky se jedná o podíl

Z hlediska integrálních a diferenciálních počtů o derivaci

DVA DRUHY ČASU JAKO MATEMATICKÉHO OPERÁTORU

podčást 3-3 ČETNOST ČASU jako DĚLITELE nebo jiného převodového matematického činitele mezi výkonnostními, provozními a potenciálními fyzikálními veličinami a přiřazení ČASu jako matematického činitele ke konkrétním matematicko-fyzikálním funkcím

ČAS nikoli jako fyzikální veličina, ale z hlediska MATEMATIKY jako dělitel (případně násobící činitel), tentokrát zkoumána ČETNOST této veličiny - KOLIKRÁT se ČASEM při výpočtech vlastně DĚLÍ (nebo násobí) - přesněji spíše POKOLIKÁTÉ se ČASEM při výpočtech vlastně DĚLÍ (nebo násobí) a přiřazení ČASu ke konkrétním funkcím - časpodruhé ve výpočtech DELTA T2 jako přepočtový matematický činitel mezi výkonem a momentem síly, čas poprvé ve výpočtech DELTA T1 jako převodový fyzikální činitel mezi momentem síly a fyzikální sílou,

Při pohybu proti směru hodin -

- čas podruhé ve výpočtech DELTA T2 mezi výkonem a momentem síly

PODRUHÉ se veličinou ČAS NÁSOBÍ (případně INTEGRUJE) když se na VÝKON přepočítává násobením hodnotou DELTA T - přesněji DELTA T2 MOMENT OTÁČENÍ (v tomto případě se jedná spíše o matematický přepočet než o reálný fyzický jev (výkon je vlastně dvojnásobný násobek síly časem).

- čas poprvé ve výpočtech DELTA T1 mezi momentem síly a fyzikální silou

Při prvním násobení hodnotou DELTA T - přesněji DELTA T1 , když se na moment otáčení převádí rozběhový moment setrvačnosti (při pohybu v diagramu XY ve směru hodin - oprotí výkonu je moment síly podíl a vlastní síla dvojnásobný podíl veličinou čas)..

Znovu tedy připomenuto - že oblast kolem osy x (osy času a rozměru) lze rozdělit na dílčí oblasti

a to je rozběhová zóna podZóna X XY, X M0 - zóna potenciálních (rozběhových) momentů 0tého řádu a pak oblast těsně při ose X - ta ovšem pro násobení veličinou čas nemá přílišný význam..

Právě při násobení veličinou čas by bylo možno shledat jistou zajímavost - některé parametry se mění nikoliv když se řekněme vůz "rozjede, nebo sotva rozjede" - ale když už vůz opravdu jede

Například moment setrvačnosti se řekněme "transformuje" na moment otáčení - tedy z matematického hlediska násobí "veličinou čas" ne hned po startu - ale až okamžikem úplného rozjezdu..

Při násobení, či dělení, nebo derivování veličinou čas má význam právě přechod provozní zóna XY- arozběhová podZóna X XY. Při pohybu proti směru hodin - se POPRVÉ veličinou ČAS NÁSOBÍ, TEDY tedy hodnotou DELTA T1, když se na moment otáčení převádí (nikoli přepočítává) rozběhový moment setrvačnosti,

Autor: Jan Tomášek | úterý 30.11.2021 9:43 | karma článku: 5.24 | přečteno: 365x

Další články blogera

Jan Tomášek

Industriální Kroměříž - malá elektrárna, továrna na uzeniny (elektřina VN a NN 14)

Malá parní elektrárna, Simonova továrna na uzeniny, a také automobily Simca. Nejen podobně znějící názvy firem mohou být důvodem ke sloučení více námětů v jeden. Pro Kroměříž trochu netypická turistika.

1.1.2022 v 9:43 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika 6 - vzlet letounu a diagram XY jako statistika provozu a výkonu

Navozující příspěvek na předchozí příspěvky o mechanice . v pozornosti opět veličiny čas, frekvence, rychlost - a dále síla, moment síly, výkon

15.12.2021 v 10:12 | Karma článku: 4.85 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jan Tomášek

Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna

Kromě informací o stejnosměrné napájecí trakce pro tramvaje, též pojednání o liniových stavbách jako jsou třeba různé rozvody, třeba elektrické - takovou typickou liniovou stavbou je ovšem plynovod nebo ropovod.

10.12.2021 v 11:04 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 599 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika 5 - tři stupně momentů - statické momenty, moment síly, výkon a čas a rychlost

Další pokračování v bádání nad veličinami mechaniky - a to zejména statiky a dynamiky - především z matematického hlediska

5.12.2021 v 8:49 | Karma článku: 5.44 | Přečteno: 288 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Slunce prolétá obří bublinou

Díky vyhodnocení materiálů, které dodala vesmírná sonda Gaia, odhalili vědci, jak vypadá naše nejbližší kosmické okolí. Nacházíme se v obří bublině. (délka blogu 5 min.)

24.1.2022 v 8:00 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 279 | Diskuse

Tomáš Flaška

Jsem paranoidní, nebo mě Čína fakt chce špehovat?

Taková drobnost. Koupě obyčejného nabíjecího kabelu na telefon přes čínský eshop za pár šupů. Jenomže tady něco nehraje.

23.1.2022 v 12:13 | Karma článku: 31.37 | Přečteno: 1366 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o putujících deskách

Čím to, že výsledkem rozdílu extrémně extrémně (2x extrémně tam není náhodou) nepřesného modelu pohybů desek a reálného měření GPS má být dokonalé pole deformací uvnitř desky? Chyba je na straně rámce, ve kterém měření provádíme.

22.1.2022 v 19:13 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 474 |

Jan Mestan

Komentář: Souostroví Tonga – tektonický rámec

Na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se objevil text k erupci sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Krátce na něj zareaguji.

21.1.2022 v 3:34 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 368 |

Jaroslav Flegr

Proč nebude vakcína na omikron a proč je to vlastně fuk

Máme se očkovat vakcínami proti wuhanskému viru, nebo si máme radši počkat na vakcíny proti novým variantám? Odpověď zní – je třeba se očkovat tím, co je. Ostatně, vakcíny proti jiným variantám nejspíš ani nebudou. Proč?

20.1.2022 v 14:50 | Karma článku: 44.55 | Přečteno: 25904 | Diskuse
Počet článků 242 Celková karma 7.10 Průměrná čtenost 429

Zajímám se o spoustu témat - která se trochu mění podle let a období.

Najdete na iDNES.cz