Středa 14. dubna 2021, svátek má Vincenc
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 14. dubna 2021 Vincenc

Římský Mušov proti Germánům i zimnímu chladu - i něco málo o jazyku Germánů

13. 02. 2021 15:50:03
Podobně jako v šestnáctém století dalo vojskům a obráncům na Moravě značnou námahu aby nebyl naplněn turecký scénář a Morava začleněna do Osmanské říše - do značné míry podobná situace v případě Římské říše ve druhém století.

Ve druhé polovině druhého století probíhaly takzvané Markomanské války - spojené zejména s obdobím kdy v čele Říma stál Marcus Aurelius. Navzdory svým schopnostech a na římského císaře neobvyklé střídmosti a charakteru - nastoupil na trůn právě když pro Řím skončilo relativně dlouhé období klidu zbraní a stability.


A byli to právě Markomané - kdo roku 162 překročili hranici na Dunaji a zaútočili na římskou provincii Noricum. V roce 170 ztroskotal první vážnější římský pokus o protiofensivu, když bylo 20 000 Římanů poraženo poblíž města Carnuntum. Mimochodem Carnutum a nedaleká Vindobona se staly pozdějším sídlem Marka Aurelia.

Marcus Aurelius zvolil taktiku izolovat nejvzpurnější kmeny a vést s nimi boj odděleně, čímž mohli Římané snáze využít svoji drtivou početní a logistickou převahu. Tato strategie se ale ukázala být velice nákladná a zdlouhavá, neboť si vyžádala enormní množství zdrojů.


V roce 172 se Římanům přeci jen podařilo obnovit kontrolu nad provincií Noricum - podnikli Římané výpravu proti Markomanům a v dalších dvou letech si podrobili Kvády.


Roku 175 se podařilo situaci stabilizovat - a dále rovněž po zajištění po zajištění situace na východě říše se mohl Marcus Aurelius vrátit do Říma.

Klid zbraní však netrval dlouho a v roce 177 začaly boje nanovo. Z tohoto období pochází třeba římský nápis v Trenčíně. Strategie se ovšem oproti předchozí fázi válek - takzvané Druhé markomanské válce - která se po upevnění situace soustředila především na kontrolu Moravy. Třetí fázi markomanských válek charakterizovaly spíše dlouhé výpravy do nitra území nepřítele s častými přesuny. Také těžištěm pohybu vojsk již nebyla Morava a zdejší vojenské tábory již ztrácely na důležitosti - jejich posádky se zmenšovaly - zmenšovala se i jejich plocha - zkracovaly obvodové palisády.


Markomanské války byly zakončeny až roku 180 až po skonu Marka Aurelia, kdy jej nahradil syn Commodus. Co se týče povahových vlastností bývá jeho nástupce považován za pravý opak Marka Aurelia - ovšem s Germány se mu podařilo uzavřít příměří. Zvolil taktiku budování účinného opevnění na Dunaji - a ojediněle vycházel Germánů vstříc i výhodnými dodávkami zboží.

Na Moravě bylo římských táborů povícero - například u Modřic nebo až u Olomouce - římský tábor u Mušova však ostatní převyšoval svými rozměry i vybavením - nacházelo se zde i několik zděných budov městského typu - a za určitých okolností se tábor možná městem mohl stát.


Ze zděných budov alespoň zmínka o lázních nebo velitelské rezidenci s ústředním topením pod podlahou. Jednalo se o topení s přirozenou cirkulací - horký vzduch z krbu proudil konstrukcí z průduchy a nahříval podlahová kamna. Ostatně podobný druh topení bývá realizovaná i dnes - i když častější je varianta s nucenou cirkulací ohřátého vzduchu.


Ale zpět oproti toku času...


Období markomanských válek není první zmínka o nepokojných sousedech Římanů - o Germánech v souvislosti s českými zeměmi pak především o Markomanech a Kvádech. O těchto dvou germánských kmenech - či národech jsou v letopisech zmínky již na začátku prvního století za císaře Augusta, známa jsou rovněž konkrétní jména - nejznámější pak asi markomanský král Marubod.


Tehdy ovšem osídlení podle všeho vyhlíželo jinak. Markomané jsou nejprve lokalizováni na území Čech - především středních a jižních. Po více jak sto letech Markomanské války však probíhají v druhé části českých zemí - tedy na Moravě. Část Markomanů ale ještě mohla stále sídlit v Čechách - ovšem spojení mezi těmito dvěma oblastmi v zalesněném pomezí muselo být velmi obtížné - snad jediná schůdná možnost by vedla kolem řek.


V pramenech je zmínka i o dalším germánském obyvatelstvu - kterým je kmen Bαἰμοι (Baimoi). Kmen Baimoi měl sídlit v Čechách současně s Markomany a pravděpodobně se jednalo i jiný název pro Kvády - později sídlícími na Slovensku - nebo o další kmen - který s Kvády splynul.


V názvu kmene Baimoi je rozpoznatelný jak latinský název pro zeni Čechy - tedy Bohemia - tak řečtina - která tehdy ovlivńovala mluvu v Panonii - kde Kvádové také sídlili.


Dále název Baimoi připomíná název Bavorsko či Bavory - i když se má téměř jisté, že Bavorsko získalo jméno po keltském kmeni podobně znějícího jména,.který zde sídlil zhruba ve stejném období jako v Čechách Bójové. Vzhledem k faktu - že jméno Bavoři se jako název kmene začalo používat až po stéhování národů - zatímco názvy dávných germánských kmenů z dob antického Ŕíma vymizely - nejeví se zcela nepravděpodobné že by Bavoři mohly být potomky Markomanů - ale ještě víc Kvádů - protože ve staré bavorštině byly zaznamenány výrazy - které se vyskytovali v Panonii, kterou Kvádové osídlili současně s pozdějším Slovenskem. V Panonii na určitou dobu zdomácněly výrazy až z řečtiny - a ve staré bavorštině se po určitou dobu měly objednovat názvy pro dny v týdnu původem z řečtiny. Ergetag (Irchtag) neboli obecné označení pro všední den pravděpodobně odpovídá řeckému slovu ares. Podobná srovnání by se našla i u dalších - již konkrétních dnů.

Podle druhé teorie by Bavoři měli být spíše potomky severských Langobardů - kteří Markomany vytlačili z jejich dřívějších sídel do dnešních Čech, aby se podobný příběh opakoval asi o čtyři století později - kdy asi na sklonku 4tého století Langobardi v Českých zemích - opět cestou nátlaku nahradili Markomany.

Mimochodem k poslednímu období Markomanů na Moravě (tedy velmi přibližně kolem roku 350) se váže vcelku zajímavá zmínka o christianizaci. Podle zmíněného pramene mohlo tedy dojít k pokusu i pokřesťanštění na českém území již asi pět století než u Slovanů v obdbí příchodu Cyrila a Metoděje.


Ale zpět k Langobardům na českém území. Přibližně v období pádu Římské říše se Langobardi přesunuli jednak do Panonie - další - možná početnější část pak do Itálie. Podle slovní zásoby se staré bavorštiné byla v zájmových kruzích zmíněna již předeslaná druhá hypotéza o původu Bavorů - totiž, že by Bavoráci mohli navazovat na Langobardy z Panononie. A není vyloučena třetí možnost - že kmen Bavorů se mohl vytvořit vyčleněním z Alemanů - tedy vlastně předků kmene Švábů v dnešním Bádensku - Würtenbersku a západním Bavorsku.


Když už tedy byl započat historický exkurs do jazykového členění Němčiny je asi na místě zmínka o soudobém aktuálním členění německého jazyka. Osobně se řadím k věčným začátečníkům ale znám jedince co uměli jednu větu říct třeba v různých německých dialektech.


No a názorným slovíčkem na kterém může být vcelku ukázkově převézt rozdílnost různých nářečích je třeba slovo "richtig".


Takže od jihu na sever je vlastně trojí Němčina.


Na jihu je to takzvaná Horní Němčina - užívaná v jihoněmeckých oblastech - Rakousku, Bavorsku, Bádensku - Würtenbesku, ve Švýcarsku.
Slovo richtig se na jihu vyslovuje tvrdě - rɪçtik/richtik.


A pak je zde Němčina jako standart - v různých středoněmeckých nářečích.
V berlínské nemčině zní slovo richtig poněkud řízněji - riçtiç/rištiš.


Nu a třetí německou jazykovou skupinou na závěr je "dolní němčina" kterou se mluví například na pobřeží Severního moře v dolním Sasku.

Autor: Jan Tomášek | sobota 13.2.2021 15:50 | karma článku: 16.35 | přečteno: 521x

Další články blogera

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 16 - indukčnost cívky

Navazující příspěvek na předchozí - tedy pokračování v pojednání o indukčnosti cívky. Tentokrát ovšem vycházející z předpokladu - že elektrický proud se na cívce zpožďuje za napětím.

9.4.2021 v 15:38 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 277 | Diskuse

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 15 - indukčnost cívky

Pokračování předchozího příspěvku - tentokrát by měly přibýt další podrobnosti - zejména co týče konkrétního využití indukčnosti cívky - a různých forem využití magnetické indukce. Pro zpochybnění hypotézy však spíše sci-fi.

8.4.2021 v 18:57 | Karma článku: 4.23 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 14 - volty proti ohmům

Navazující příspěvek na předcházející, tentokrát ze zaměřením především na cívku, jednak co se týče veličin souvisejících s indukčností, jedna ve vztahu k vlastnímu Ohmovu zákonu.

8.4.2021 v 10:51 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 4 - v čase a nečase (verze 2)

Doplňená verze předchozího příspěvku o další úvahy nad Ohmovým zákonem a základními veličinami s ním související...

5.4.2021 v 19:53 | Karma článku: 6.02 | Přečteno: 346 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Stisk Studentský deník

Tomáš Přibyl: Gagarin byl pro první let ideální kandidát

Brno - Dnes je to šedesát let ode dne, kdy se první člověk podíval do vesmíru. Jurij Gagarin se stal prvním kosmonautem 12. dubna 1961.

12.4.2021 v 13:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Dana Tenzler

Další mezihvězdný návštěvník - kometa Borisov (1)

Po mezihvězdném asteroidu Oumuamua je to další návštěva, která k nám přiletěla od cizí hvězdy. Čím je zvláštní kometa Borisov a čím se liší od dříve objeveného asteroidu? Délka blogu 5 min.

12.4.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 294 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Pavel Kasík byl odejit z Technetu

Pavel Kasík, dle mne a mnohých dalších čtenářů zajímajících se o vědu a techniku jeden z nejlepších autorů na Technet.cz přišel o místo.

11.4.2021 v 19:35 | Karma článku: 31.24 | Přečteno: 1165 | Diskuse

Jan Tomášek

Co se děje kolem elektřiny 16 - indukčnost cívky

Navazující příspěvek na předchozí - tedy pokračování v pojednání o indukčnosti cívky. Tentokrát ovšem vycházející z předpokladu - že elektrický proud se na cívce zpožďuje za napětím.

9.4.2021 v 15:38 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 277 | Diskuse

Jiří Nebřenský

Nadměrně nastavený parameter citlivosti PCR testů vyrábí nakažlivé i z nenakažených lidí

Jde o tzv. Ct (Cycle treshold). Hodnota tohoto parametru se neuvádí do testů, i proto je předmětem dohadů až pobouření.

9.4.2021 v 9:13 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 580 | Diskuse
Počet článků 243 Celková karma 7.24 Průměrná čtenost 405

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz