Italská Dalmácie a Quartiere Giuliano-Dalmata v Římě

Dalmatští Italové jsou převážně historická italská národní menšina v oblasti Dalmácie v Chorvatsku a Černé Hoře. Národnost navazuje na původní latinskou populaci, která se po se po staletí udržovala především ve městech na pobřeží

ROZCESTNÍK ITÁLIE

Vzpomínky na Dolomity - Blog iDNES.cz

Elba 1990 - Blog iDNES.cz

Jižní Itálie  s návštěvou továrny na olivy v Ascoli Piceno https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdazplus&set=a.865311375300833

Rudolfínská Praha - Ticho de Brahe, Jan Kepler, Giordano Bruno, a Galileo Galilei - Blog iDNES.cz

"Italská Dalmácie" Střípky z Dalmácie, Chorvatska a Jugoslávie (tento příspěvek)

ROZCESTNÍK Jugoslávie - království SHS

Střípky z Dalmácie, Chorvatska a Jugoslávie (tento příspěvek)

Pozdrav z Bledu, pochod přes Dolomity, rozcestník "Velká válka" a Rakousko - Uhersko - Blog iDNES.cz Slovinsko, Jižní Tyrolsko - zde rovněž obrazy z první republiky jako ohlas na pochod přes Dolomity za Velké války

Jiří Wolker - známý a neznámý / střípky z olomoucké kultury - Blog iDNES.cz v Olomouci je trochu specifický vztah k Jugoslávii naznačen například pohřebištěm vojáků z Jugoslávie

ROZCESTNÍK tzv BARBARSKÉ OBDOBÍ na prahu středověku a RANNÝ STŘEDOVĚK

 

Římani a Germáni: Římský Mušov proti Germánům i zimnímu chladu - i něco málo o jazyku Germánů - Blog iDNES.cz

Slované a Avaři Čechy a Morava od pádu Římské říše po Karla velikého - Blog iDNES.cz

České knížectví v 9. století  Hradiště Tetín a první Přemyslovci: Bořivoj I - Spytihněv I. a Vratislav I - Blog iDNES.cz

Chorvatské knížectví v 9. století a původní hlavní město Nin Střípky z Dalmácie, Chorvatska a Jugoslávie (tento příspěvek)

OBSAH PŘÍSPĚVKU

Československá samostatná brigáda Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii
Quartiere Giuliano-Dalmata v Římě
chorvatská filmařka Majstrovičová

 

 

Československá samostatná brigáda Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii

odkaz na rozcestník "odboj 1938 - 45" Vlak do Berlína a nástin německé správy na území tehdejší ČSR - Blog iDNES.cz

Místem vzniku 1. československé samostatné brigády byla Slavonie, ve které od konce 19. století žila významná menšina Čechů a Slováků. Jednalo se především o okresy Daruvar, Pakrac, Grubišno Polje a Garešnica. Největší podíl byl v Daruvaru, kde tvořili 23 % obyvatelstva. Na počátku roku žilo ve Slavonii 30 000 Čechů a Slováků. Okamžitě po okupaci Jugoslávie a vniku NDH byl zahájen tlak na národnostní menšiny. Rušily se české školy, třídy, besedy.

Vzhledem k vazbám na „starou vlast" (rozdělené a částečně okupované Československo) a represím ze strany ustašovského Chorvatska se významná část obyvatelstva Slavonie české a slovenské národnosti postupně zapojila do protifašistického odboje. V první fázi (r. 1941) tvořili příslušníci obou národů významnou část prvního slavonského praporu a od března roku druhého praporu 1. slavonského oddílu, kterému velel Čech Josef Vojáček zvaný Taras. Ve Slavonii zesílila aktivita partyzánů v průběhu roku 1942. Počty příslušníků protifašistických oddílů narůstaly, což vedlo ke vzniku 2. slavonského oddílu a spojením obou pak byla zformována 1. slavonská (12. chorvatská) brigáda, jejíž součástí byl od 3. 5. 1942 i první československý prapor, který byl založen rozkazem štábu III. operační oblasti národně osvobozeneckých vojsk a partyzánských oddílů Chorvatska. Prapor se například zapojil do bojů u Drenského Slatiniku, Drenje a Krndii. Po ukončení bojů byl prapor vyvázán ze 17. brigády a začal naplňovat kroky vedoucí k provedení reorganizace na samostatnou brigádu. Zároveň byl prapor přemístěn na Daruvarsko, tedy do prostoru s největší koncentrací Čechů a Slováků.

Brigáda měla tři prapory o celkovém počtu 289 Čechů a Slováků, 201 Srbů, 69 Chorvatů a 20 příslušníků jiných národů. 
Velení a štáb byly mezinárodní, pouze první prapor, kterému velel Josef Kubíček, byl útvarem ryze českým. Ostatní prapory byly mezinárodní. Do bojů se brigáda zapojila v rámci XII. divize nejdříve v bojích o město Vitrovica a u Djakova a v Grašenici. V bojích získala nejen prestiž a zkušenosti, ale i značnou kořist
... 

Pp válce - v září 1945 nastoupili bojovníci 1. československé samostatné brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii v Praze na Staroměstském náměstí, kde z rukou tehdejšího ministra obrany Generála Ludvíky Svobody převzali nejvyšší státní vyznamenání, které jim udělil prezident republiky Edvard Beneš. Tak skončila bojová cesta této jednotky. Brigádou, která se z původních několika desítek Čechů a Slováků působících v partyzánských jednotkách v Jugoslávii v roce 1941 rozrostla na útvar o téměř 1200 vojáků, celkem prošlo 3000 našich krajanů, z toho jich téměř 300 padlo a dalších několik set bylo raněných. 

Quartiere Giuliano-Dalmata

Giuliano-Dalmata je 31. čtvrť Říma, označená iniciálami Q. XXXI. Název odkazuje na juliánské, istrijské a dalmatské uprchlíky, kteří se tam usadili v poválečném období.

 

Quartiere Giuliano-Dalmata

Cesta v Římě vede od centra města směrem na jeho okraj, na poslední stanici metra jménem Laurentina. I když je zde pořád velkoměstský ruch, ráz města vystřídala architektura modernějšího střihu. Že jsme však pořád v Římě, prozradí třeba stylizovaný motiv známých Španělských schodů na jedné z těchto budov.

Ale co by zde na jižním okraji Říma mělo být tak zajímavého, že pozornost je nasměrována právě sem? Žádná významná pamětihodnost tu asi nebude, ale jistá kuriozita by se přece jenom našla. Něco co souvisí s pohnutými dějinami 20. století. Tedy století, které výrazně poznamenaly dvě světové války, konflikty mezi národy.
Měla by se zde nacházet čtvrť Quartiere Giuliano-Dalmata, městská část, kde našlo nový domov mnoho Dalmatských Italů, kteří sem byli vysídleni z pobřežních měst měst Jugoslávie po skončení II. světové války.

Po počáteční prodlevě, nutné na zorientování byla v jedné z bočních uliček přece jenom objevena první stopa, dokládající, že místo výpravy je správné, totiž objekt s nápisem Casa della bambina Giuliano Dalmata – tedy dětský internát.

Dále následoval nevelký památník Dalmatských Italů, který stojí přímo při hlavní tepně Via Laurentina. Nedaleko od tud i duchovní centrum celé čtvrti – novodobý kostel Chiesa di San Marco evangelista in Agro Laurentino, který byl vlastně hlavním cílem této výpravy. Úpravné, poklidné náměstíčko, které přímo vybízelo k chvilce zastavení. Určitě stálo za to si všimnout úpravných obytných domů a nabízelo se srovnání se soudobými panelovými sídlišti z našich krajů.

Ubytování imigrantů vyhnaných z Istrie a Dalmácie mělo v poválečném období podobu provizorií a uprchlických táborů. V roce 1961 byla čtvrť  okres oficiálně založena  jako okres města Říma - s názvem Julian-Dalmatian quarter na počest komunity krajanů , kteří zde našli nový domov. V tom roce byl na Via Laurentina slavnostně otevřen pomník padlým Giuliani a Dalmati, tvořený krasovým balvanem.
Názvy ulic čtvrti  jsou věnovány velkým osobnostem Istrie a Dalmácie, lze postřehnout různé pamětní desky a najde se zde i malé muzeum.  

Pro návrat byla zvolena jiná cesta, snad už proto, že se jedná o Řím. Za několik okamžiků se ukázalo správné rozhodnutí, neboť v jednom domě bylo identifikováno malé muzeum, věnované právě historii Dalmatských Italů. Jeho návštěva se tak stala pomyslnou třešinkou na dortu. 

 

Odešla chorvatská dokumentaristka a filmařka

původní příspěvek Zemřela dokumentaristka Andrea Majstorovičová: Bylo jí 57 let (msn.com)

Andrea Majstorovičová, původem z Chorvatska, se proslavila především v oblasti dokumentu. Ve svých projektech se zaměřovala především na osudy lidí žijících na periferii společnosti. O jejím odchodu na Twitteru informovala Česká televize.

Svojí tvorbou hodně přispěla do České televize jako filmařka ve spolupráci se společností Febio, kde natočila řadu dokumentů z cyklů GEN, GENUS, Jak se žije a Zpověď. Později převzala zodpovědnost za aktuální publicistiku na kanálech ČT1 a ČT2. Její dokumentární filmy si získaly uznání nejen v Česku, ale i za hranicemi, Jde o ceny Rotterdam Market of Educational Programmes (1997) - Cena FILMNET, Academia Film Olomouc (1997) - Velká cena, a ocenění od studentů a mnoho dalších...

rozcestník "Kulturní Olomouc"

Střípky z Dalmácie, Chorvatska a Jugoslávie - odešla chorvatská dokumentaristka (tento příspěvek) - v Olomouci je trochu specifický vztah k Jugoslávii naznačen například pohřebištěm vojáků z Jugoslávie a dotyčná dokumentaristka zde byla oceněna cenou Academia Film Olomouc (1997)

Jiří Wolker - známý a neznámý / střípky z olomoucké kultury - Blog iDNES.cz