Krásné staré zemědělné stroje a letní čtení na táboře

Střípky z pobytu z jedné vesnice na Vysočině, kde téměř za každou chalupou byl nějaký zemědělský stroj.  

Mezi vesnicemi a rybníky  se klikatila zemská hranice mezi Čechami a Moravou.  Hranice byla ovšem v době okupace roku 1939 posunuta směrem k Přibyslavi a po roce 1938 byly historické země zrušeny vůbec. Dějinám územní správy se ovšem věnuje příspěvek O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz. 

OBSAH

1. část "Krásné staré zemědělské stroje"
rozcestník traktor a části strojů
2. "Letní čtení na táboře" LP PS Timurovci a střípky z časů SSM
3. Odboj 1939 - 45 a partizánská skupina Vpřed
rozcestník letectví 
4. stolařská dílna na Vysočině
5. Žďár nad Sázavou
6. sklářství na Vysočině - sklářská osada Moravské Křižánky

1. část "Krásné staré zemědělské stroje"

rozcestník traktor a části strojů 

nejprve trocha matematiky Matematické úvahy u sázení brambor - Blog iDNES.cz

poměrně důležitým předmětem strojařiny je dílčí předmět "tolerance a lícování"

Návštěva staré tiskárny - části strojů a mechanismy - rozcestník pro průmysl - Blog iDNES.cz

mechanickým výpočtům - síla - moment otáčení - rychlost je věnován příspěvek Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz

značka "Zetor" rovněž zmíněna v příspěvku Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz, který je ovšem spíše zaměřen na elektrické rozvody v továrnách a to Zbrojovka Brno a Zetor

odkaz na příspěvek motocykly a jiné kolové stroje podle druhu pohonu Mechanika KFD 2 - pomalu- nebo rychlo- běžný motor, cyklistické závody, druhy motopohonů - Blog iDNES.cz

...déšť neustával

a na nějaký výlety po okolí nemohlo být ani pomyšlení
ale přeci jen jsem si neodpustil nějakou tu procházku aspoň po vesnici
tak jsem se přitom nadchnul pro ty krásný starý stroje – co byly snad za každou chalupou
že to nedalo  -  abych se nezeptal...

ALE TO JE PŘECE ČERT!
čert na vyorávání brambor
ovšemže! jak jinak!
čert na brambory!
vždyť jsme přece na Vysočině! 

do cest a do polí
tiše bubnoval nekončící a monotónní déšť...

 k zemědělským strojům 

poněkud odlišnou konstrukci než čert na vyorávání brambor má obraceč píce (či obilí) - který se připojuje k ručnímu traktůrku - tzv. "fréze"...

Jinak v této vesnici - kde na kraji lesa měl dlouhodobě opakovaně sídlo jistý letní tábor - byla jistá zajímavost z oblasti zemědělského hospodářství - na rozdíl od jiných částí republiky zde zemědělství nebylo tak důsledně kolektivizováno - u jednotlivých stavení nebyl vyjímkou traktor - případně další zemědělské stroje - na což upozornila při pochodu z Herálce - či od Dářka do tábora hlavní vedoucí.

Údajně i zde došlo k úplné kolektivizaci jako jinde - ovšem v téměř horských podmínkách se kolektivní hospodaření příliš neprospívalo - a tak družstva opět začala rolníkům pozemky vracet - takže krajina na Žďársku tak trochu mohla připomínat Polsko se svými farmami.

Stručný přehled traktorů Zetor

Traktory Zetor -  výroba traktorů v Brně započala ve Zbrojovce a pokrčovala v "Líšeňce" ZKL (Zetoru)  prototyp Zetor 15 dokončen 45, výroba začala 48  Zetor 25 vyráběn od r. 49, 52 jeho výroba přesunuta do ZKL Líšeň roku 49 také představen prototyp 30 roku 52 ale šel do výroby výkonnější Zetor 35, od roku 60 se vyráběl v modernizované verzi jako Zetor 50 od roku 1957 vyvíjena unifikovaná řada UR 1 s tipy 2011,. 3011 a 4012  roku 68 proběhla modernizace a traktory 2511, 3511 měly již hranatější design.

legendou kolektivizovaného zemědělství let se stal traktor Zetor 50, přísně měřeno však dominoval spíše šedesátým létům 

2. "Letní čtení na táboře" LP PS Timurovci a střípky z časů SSM

Na kraji Světnova těsně u lesa během léta vyrostl letní tábor pionýrské skupiny Timurovci asi po dvě desetiletí - v sedmdesátých a osmdesátých letech - možná i později... Jelikož se jednalo o tábor putovní - na programu byly výlety. 

Někdy i na dva dny. Nocleh byl zajištěn v tělocvičně v Herálci, Instruktor Petr se dotázal, zda bych neměl nějaké čtivo. Půjčil jsem mu sešitové vydání s příběhem na téma plavba "Loď do Hamburku". Asi za hodinu jsem ho ale spatřil že spí - a knihou se zakrývá. 

Pionýrský kompas - různé zajímavosti s časů "pionýra" a SSM 

Džungle za humny - jedna z přírodovědných aktivit zcela jiné pionýrské skupiny z Havlíčkova brodu - rovněž přírodovědecká aktivita na Vysočině, ovšem v jiné lokalitě...

Dále k aktivitám spíše městským...

Obvodní pionýrský dům Brno - Lesná. Pionýrská organizace SSM měla samozřejmě svoji hierarchii - která se označovala v hodnostní nášivce na rukávů - pro pionýry byla možná varianta bez označení - a tři hodnosti s hvězdičkami - nevyšší hodnosti byl předseda skupinové rady jemuž náležely tři hvězdičky - podobné označení měli dospělí (nebo alespoň dospělejší) - jednu hvězdičku instruktor, dvě hvězdičky oddílový vedoucí a tři hvězdičky skupinový vedoucí - pro odlišení byl označník doplněn páskem ze stejného materiálu jako hvězdičky.

Jinak se pionýrské organizace členily i na jednotky a útvary podle toho kolik sdružovaly jedinců - celá škola vlastně splývala s pionýrskou skupinou, školní třída byla pionýrský oddíl - a oddíl se zpravidla členil na tři družiny. Pionýr zajištoval i různé mimoškolní aktivity - ke kterým sloužily třeba pionýrské domy, kde fungovaly různě tématicky zaměřené kroužky - byly pořádány výlety  - různé jiné aktivity v přírodě - nebo výše zmíněné letní tábory. 

Jednou z aktivit pionýra bylo třeba pouštění horkovzdušných balónů...

,

"Milí studenti, v blízké budoucnosti se počítá s rozvojem nákladní dopravy prostřednictvím vzducholodí" řekl jednou učitel. Mohl být tak rok 1984. Realita mu za pravdu příliš nedala...

3. Odboj 1939 - 45 a partizánská brigáda Jan Hus, skupina Vpřed

rozcestník letectví a letiště se zaměřením na 30tá a 40tá léta

parašutismus a paragliding Krásné staré zemědělné stroje a letní čtení na táboře (tento příspěvek)
Letiště Žatec a rychlost, zrychlení a výkon letounu Mig 29 Rychlost, zrychlení, tah a výkon proudového letounu, letiště Žatec a Mig 29 - Blog iDNES.czLetiště Žatec a Messerschmitt Me 262 Messerschmitt Me 262 v Žatci - Blog iDNES.czJunkers 52 Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.czJunkers 52 pokračování Cesty elektrické energie L (se zaměřením příkon - výkon) a dodatek k vysílači pro Junkers - Blog iDNES.czAvia Letoun Avia Av-57, jak se počítá rychlost letounu s vrtulovým pohonem a letiště Čakovice - Blog iDNES.czAero, továrna na letadla Aero továrna na letadla / kompozity - konstrukční materiál pro letectví a kosmonautiku - Blog iDNES.czZlín a letiště Holešov Mechanika DAV(PM): Holešov - vzlet a zrychlení letounu Zlín XIII a Z 142 - Blog iDNES.cz

Změna tématu. Jak již zmíněno - v roce 1935 za okupace - zřízením Protektorátu Čechy a Morava byla posunuta staletá hranice mezi Čechami a Moravou směrem k Přibyslavi.

Nicméně krajina Vysočiny byla svým kopcovitým terénem velmi vhodná pro odboj a partyzánské hnutí. 

Na Vysočině působil například Partyzánský oddíl Vpřed, V březnu 1945 byl proveden výsadek u města Svratky (ostatně v místě seskoku je na jednom stromě improvizovaný památník - dřevěný reliéf). Velitel Nikolaj Mělničuk, radistka Tamara Rybakovová - se ukrývala ve Svratce pouhých 50m od školy - sídla německé posádky. Jednotka prováděla především sabotáže na železnici. 

Psal se rok 1945 a Němci měli letadel akorát na frontu. My týlaři jsme znali postavení vlastních, a měli poměrně značnou představu o pozicích Němců, neboť se podařilo sehnat německou mapu. V jedné chalupě v Cikháji se sešlo několik dospělých. A jeden malý mezi velkými... Říkalo se mu "Práče". Nazítří očekávali výsadek z Ruska. Vlastně bylo hlavním cílem setkání připravit Rudoarmějcům potřebné zázemí, pokud vše vyjde. Práče, snad aby na sebe upozornil, využil chvilky nepozornosti, našel kousek volné stěny, kde se mu za pomoci několika špendlíků podařilo mapu zavěsit. Z mapou na stěně to teprve začalo vypadat jako na nějakém štábu. Vlastně se jednalo o štáb, Štáb brigády Jan Hus. Vlastně už zbývalo hlavně rozdělit úlohy na zítřek - kdy měl proběhnout výsadek. (na motivy knihy "Práče" do reálií Vysočiny)

systém padáku
hlavní padák zavěšen na zádech parašutisty - kopule o rozloze 50 m2, členěná na 4 sektory
závěsný systém sestávající se ze dvou popruhů
záložní padák zavěšen na popruzích zepředu 

volný pád

problém je, že pro volný pád vlastně neexistuje vzorec, existuje sice přepočet tíhová síla (nebo zkráceně tíha) = (hmotnost padáku + parašutisty) x „g“ zrychlení jenomže tento vzorec jakoby platil jenom první sekundu – následně by (podle osobního názoru „g“ mělo narůstat) – zde je tedy předložen vlastní vzorec pro volný pád – kdy se porovnávají dva časy: časosběrný interval DELTA t a čas pádu T během pomyslné dráhy skoku s padákem například při první vteřině skoku s padákem – lze předpokládat, že během skoku se čas na pomyslném úseku dráhy zkracuje – po čase T1 na úseku seskoku vytýčenou první vteřinou by na stejné dráze měl následovat kratší čas T2, ještě kratší čas T3 atd

DELTA t ve jmenovateli a v čitateli násobek (T1xT2) násobeno rovněž v čitateli rozdílem (T1-T2) by mohlo bít vzorcem pro výpočet narůstajícího zrychlení během seskoku – problém je že tyto rozdíly ve zkracujícím čase by se museli změřit a následně vytvořit křivka pro nárust zrychlení „g“

4. část - stolařská dílna na Vysočině

rozcestník "chatař a chalupář"
Žďár, Světnov, Cikháj, Svratka Krásné staré zemědělné stroje a letní čtení na táboře (tento příspěvek)
Kameničky Chalupa v Kameničkách - příspěvek na téma chataření a chalupaření - Blog iDNES.cz

Jistou epizodou v roce 2011 byla improvizovaná stolařská (neboli truhlářská) dílna v jedné ze zdejších chalup. 

5. město Žďár

Žďár  nad Sázavou se poněkud proměnil v období socialismu, radikální přestavbou prošlo například náměstí.

Nicméně původní Ždár byl třeba námětem zdejších výtvarníků - jakým byl například František Kosinka.

6. sklářská osada Moravské Křižánky

Ale zpět k historické česko - moravské hranici. Obec České a Moravské Křižánky oddělovala - až do reforem zemské hranice řeka Svratka. Co se týče obživy - pro vesnice na Vysočině bylo typické nějaké řemeslo - které v dané lokalitě převládalo. V Křižánkách v  17. století byla postavena sklárna, kolem které si místní postavily domky. Sklárna ovšem asi po sto letech, někdy kolem roku 1740 zanikla. Další místní surovinou byla magnetitová železná rudy a do třetí čtvrtiny 19.století zde byl provozovám hamr. O obci se ovšem rozšířila výroba pilníků - která se přinášela obživu většině obyvatel ještě pře 2. světovou válkou. 

Další zaniklou osadou - ovšem ve zcela jiné lokalitě - na Drahanské vysočině (někdy také nazývané jako Drahanská plošina). 

Zaniklou sklárnou je Skelná huť u Protivanova.