Na letišti Žatec byl letoun provozován spolu se standartním konvenčním stíhacím letounem Luftwafe Messerschmitt Bf 109. V poválečných letech se ovšem používalo spíše kódové označení počínaje písmenem "C".
Koncept proudového motoru byl znám již před druhou světovou válkou a v době limitů na zbrojní výrobu jako důsledku uspořádání po První světové válce byla velmi reálná - vlastně i realizovaná úvaha vsadit na proudový motor - jako základní hnací jednotku vojenských letadel.
vlastní kresba a koláž
Ve třicátých letech - tedy v době všeobecně známé politické situace přestal být už v Německu nemožné vyvíjet konvenční pístové vojenské letouny a projekt proudového vojenského letounu byl pozastaven.
Přibližně poslední rok války - tedy v době - kdy se Německo nacházelo na všech frontách v defenzivě byl projekt proudového letounu vzkříšen a nečekaně rychle byl vyvinut a vyroben bojeschopný letoun s označením Messerschmitt Me 262 - který připravil spojeneckým vojenským svazům nemilé překvapení.
Není bez zajímavosti, že Messerschmitt Me 262 ač vyvíjený jako stíhač - přesněji bombardovací stíhač - se v určité fázi měl stát bombardérem - ovšem ve vojenském nasazení už působil opět jako stíhač.
Bylo by zajisté daleko více co napsat o tomto stroji - ať z hlediska konstrukce či technologie - nebo příběhů pilotů - či dalších lidí kolem - ale protentokrát alespoň tato krátká upoutávka.
