Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny"

Několik informací o samotném Divadle Husa na provázku, dále zmíněn festival MAČ 2017 se zaměřením na tvorbu z Ukrajiny, a dále krátký příběh z prostředí ukrajinské komunity v Brně.

Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny"

OBSAH
rozcestník na téma divadlo 
rozcestník na téma cestování, literatura a historie : UKRAJINA  a východní Evropa, částečně i   Asie
1 část
Divadlo na Provázku (či Divadlo Husa na provázku)
2 část
Divadlo Husa na provázku -  MAČ 2017 se zaměřením na tvorbu z Ukrajiny
3 část
„Dočka“  aneb kdo si počká... (příběh z autobusové čekárny v Brně na ÚAN) 
4 část
Střípky z historie Ukrajiny - zejména z období kolem roku 1918
5 část - aktualizace v souvislosti se situací v roce 2022

ktualizace 18.12
Rusko se rozpadne, jeho tragédií je, že nezná své hranice,
řekl rakouskému časopisu Schwarzenberg
aktualizace 05.10

Ukrajina - průmysl a Doprava
Luhasnsk - Vorošilovgrad

aktualizace 04.01. 2024
V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76
rozcestník letectví

rozcestník na téma divadlo 

za velmi malou scénu lze považovat například školní třídu - kde v předmětech jako čeština mohou účinkovat sami žáci   U Madridu se bojuje za Prahu jako školní scénka - Blog iDNES.cz

Divadlo Husa na provázku v Brně

MAČ 2017 Gruzie,  Ukrajina a Polsko

Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie" a plán na cestu do Arménie - Blog iDNES.cz a plán na cestu do  Arménie - trojpříspěvek s  Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny" - tento příspěvek / Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách - Blog iDNES.cz

MAČ 2017 Gruzie a Ukrajina

Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie" a plán na cestu do Arménie - Blog iDNES.cz 

MAČ 2018 Turecko a Polsko

Měsíc autorského čtení a literatura Turecka / Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách - Blog iDNES.cz

MAČ 2019 Rumunsko

Měsíc autorského čtení - hostem bylo Rumunsko Ohlasy na rumunské literární večery v Brně - Blog iDNES.cz / Paříž východu - rozcestník na téma Rumunsko - Blog iDNES.cz

MAČ 2020 Maďarsko

Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků - rozcestník Maďarsko - Blog iDNES.cz (část příspěvku na téma Měsíc autorského čtení: MAČ2020 jehož hostem bylo Maďarsko)

další příspěvky na téma divadlo 

Brno

Z brněnských divadelních scén a kulturního dění - rozcestník divadlo a kultura - Blog iDNES.cz hlavní příspěvek na téma brněnské divadelnictví

Divadlo hudby a poezie Agadir - Blog iDNES.cz 

Praha

Kulturní Praha - rozcestník pražská kultura a Praha celkově - dále pivovary a lihovary - Blog iDNES.cz

Pražská divadelní scéna - Divadlo v Řeznické (na motivy F. M. Dostojevského hraje Vl. Dlouhý) https://www.tumblr.com/blog/view/archivace/692496449756348416?source=share

volněji související příspěvky

Divadelní scénografie - časopisové koláže  

https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.736386437599627

Chvilka s Karlem Högerem - Blog iDNES.cz

na téma cirkus  Eden, Afrika, V cirkuse, Brněnský Prátr, jak se staví stan - Blog iDNES.cz

rozcestník na téma cestování, literatura a historie : UKRAJINA  a východní Evropa, částečně i   Asie

trojpříspěvek na téma Ukrajina Halič a severní Slovensko 1997, zapomenutý etnograf Haliče, Podkarpatská Rus - Blog iDNES.cz,  / Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny" (tento příspěvek)

cestopisy dále na východ

Tenkrát v Grozném - Blog iDNES.cz

Starobylý Derbent - Blog iDNES.cz

a ještě navíc dva šálky z historie Ázerbájdžánu

Jeden šálek z Baku - Blog iDNES.cz / Druhý šálek z Baku - Blog iDNES.cz

odkaz na spíše literární příspěvek o Arménii a také Gruzii

Neuskutečněná cesta do Arménie - Blog iDNES.cz

podobná svodka:

Rusko - země křížů - album na FCB zejména o přelomovém období 1917/18

https://www.facebook.com/media/set?vanity=152784985326595&set=a.935772627027823

1 část

Divadlo na Provázku (či Divadlo Husa na provázku)

Soubor Divadla na provázku během své nejslavnější éry - v sedmdesátých letech vystupoval jako host v Domě umění na Malinovského náměstí v Brně. V tomto období se ovšem rýsoval záměr, zajistit pro divadlo  vlastní budovu. 

V tisku se začaly objevovat rozličné návrhy, a mezi jinými vcelku zajímavý, avšak nerealizovaný návrh, postavit pro Divadlo na provázku scénu přímo za domem umění. V návrhu měla nová divadelní scéna název Commedia dell'arte - podle jedné z populárních her tehdejšího souboru.

2 část

Divadlo Husa na provázku -  MAČ 2017 se zaměřením na tvorbu z Ukrajiny

MAČ 2017 Gruzie, Česká republika, Ukrajina a Polsko

 Arménie (tento příspěvek) a 

Gruzie	ČR	Ukrajina	Polsko
			Polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách v 11. století, literatura a divadlo Polska - Blog iDNES.cz
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"- Blog iDNES.cz
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"- Blog iDNES.czGruzie			Polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách v 11. století, literatura a divadlo Polska - Blog iDNES.cz
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"- Blog iDNES.cz
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"- Blog iDNES.cz

3 část

„Dočka“  aneb kdo si počká... (příběh z autobusové čekárny v Brně na ÚAN) 

rozcestník "krajina dětsví a občasného mládí"

Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny" - část „Dočka“  aneb kdo si počká... (příběh z autobusové čekárny v Brně na ÚAN při čekání na cestu do "Krajiny") - tento příspěvek

"krajina dětsví a občasného mládí" úvodní příspěvek na FCB https://www.facebook.com/media/set/?set=a.360205557917869&type=1&l=457d267f1a

V ateliéru Evy Brožové - rozcestník výtvarno a Slavkovsko - Blog iDNES.cz

Kdo si počká, ten se dočká...  Někdy čekání může zpestřit třeba jedna taková přiléhající písnička.  ?????.

Místem čekání se stalo nepříliš utěšené prostředí brněnského autobusového nádraží. Bylo nedělní odpoledne a autobus mi ujel před nosem. Zbývaly tři hodiny čekání. Počasí nepřálo procházkám po městě, víceméně jsem se čas rozhodl strávit na nádraží.

Je zde třeba řádka vietnamských stánků. Sice otevřených, ale nepříliš navštěvovaných – tedy alespoň v tuto dobu. Pak jsou zde různé provozovny občerstvení a nepříliš vytříbené zábavy. V jednom se zdejších bárků jsem taky strávil chvilku.

Pak jsem, jak se říká „změnil lokál“. Tento podnik jsem identifikoval jako jídelnu, ale ani zde se teď příliš nevyvařovalo. Přesto úplně pusto a prázdno tu nebylo. U hostů se projevovala docela dobrá nálada.

Z reproduktorů z ní písničky v jazyku, připomínajícím ten dobře známý ze školních lavic. Alespoň pro nás, co měli ruštinu jako povinou. Jak se posunují hodiny, nálada se ještě vylepšuje. Obsluha se pohybuje v rytmu, zazpívat refrém jednoho hitu si přiskočila i slečna od okýnka  s rychlým občerstvením, které navazuje na jídelnu.

„Dočka ,ona papina dočka“ pěje se v songu. Jako bych byl na vystoupení souboru ukrajinských písní a tanců. Tak jsem se dočkal. Dozněla píseň a v lokále se pomalu začíná poklízet. A na peróně už čeká autobus...

příspěvek vyhledávání v jízdních řádech a hledání spojení Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

3 část pokračování 

další přídavek (literárního charakteru)

Fotky ze Lvova

čtvrtá část příspěvku

4 část

Střípky z historie Ukrajiny - zejména z období kolem roku 1918

nejprve trochu dávné historie

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, patří mezi největší a nejstarší evropské metropole. Prokazatelně bylo toto místo osídleno již v 5. a 6. století, a to slovanským obyvatelstvem, po kterém se dochovaly hmotné prameny. Slovanskou kulturu dokládají archeologické nálezy pozůstatků polozahloubených obydlí nebo opevněných hradišť, v ruce vyráběných keramických nádob či mincí. První písemná zmínka o Kyjevě pochází z pera mnicha a kronikáře Nestora, který někdy na začátku 12. století sepsal Povesť vremennych let, tedy Pověst dávných let. Toto dílo do češtiny přeložil již Karel Jaromír Erben v roce 1867. Autor v něm kromě vylíčení biblických událostí popsal boje mezi kmeny, které vyústily po polovině 9. století vznikem Kyjevské Rusi. Prostor je zde také věnován první dynastii tohoto státního celku, Rurikovcům, kteří vládli až do konce 16. století.

Jedním z nejvýznamnějších vládců Kyjevské Rusi z rodu Rurikovců byl Jaroslav I. Moudrý, za jehož panování země politicky i kulturně vzkvétala. Panovníkovi se podařilo upevnit hranice státu, město Kyjev zvětšil a velmi dobře opevnil. Zasloužil se také o šíření křesťanství a nechal vybudovat několik církevních staveb v byzantském stylu, například chrám svaté Žofie v Kyjevě. Po smrti Jaroslava se státní útvar rozdrobil na několik samosprávných celků a sláva i význam Kyjeva postupně upadaly. Město navíc ohrožovaly nájezdy kočovných kmenů i boje mezi jednotlivými členy rodu Rurikovců. V padesátých letech 12. století Kyjev obsadil kníže Jurij Dolgorukij, který se tak stal kyjevským velkoknížetem. Za jeho syna a nástupce Andreje pak došlo roku 1169 k dalšímu velkému dobývání města. Tímto rokem je také datován zánik Kyjevské Rusi.

Další ránu Kyjev utrpěl v roce 1240, kdy ho poničil vpád Mongolů. Ti zde pozabíjeli mnoho lidí, část obyvatel odvlekli do otroctví. Vojskem nezůstaly ušetřeny ani významné architektonické památky.

V 60. letech 14. století se Kyjev stal součástí Velkého knížectví litevského, později Polsko-litevské unie. V polovině 17. století na území celé Ukrajiny probíhala řada kozáckých povstání, která roku 1648 zahájil Bohdan Chmelnický jako odpor proti polské vládě. Povstání vedené tímto mužem bylo mimo jiné spojeno s rozsáhlými zásahy proti židovskému obyvatelstvu. To bylo odsouzeno k vyvražďování, přičemž kozáci přistupovali ke krutým způsobům smrti, jako je narážení na kůl nebo upalování na hranici. Mnoho Židů tehdy před masakry uteklo i do českých zemí. Kozáci se setkali s neúspěchem a po jejich porážce celá Ukrajina upadala a dostala se pod nadvládu Ruska.

Češi na Volyni

O Volyňštích Češích - malá svodka u příležitosti zádušní mše za hasičského starostu pro okres Most ze Sířemi Mgr Mstislava Herblicha - takto původem z Volyně.

V polední třetině 19. stoleti se v oblasti Volyně na Ukrajině - tehdy součásti Ruského impéria uvolnila půda a do Ruska začali přicházet rolníci z Českých zemí. Volyň se tak stala oblastí více národů - co se týče menšin - tak vedle Poláků přibyli právě osadníci z Čech a Moravy. Není bez zajímavosti - že ačkoli se obě menšiny z konfesního hlediska považovali za katolíky - Češi byli více loajální k carskému režimu - kdežto početněji zastoupení Polaci spíše v opozici.

Změnu přinesla Říjnová revoluce 1917.

Západní část Volyně tehdy připadla Polsku a východní část Ukrajině - kde ovšem po revoluci probíhaly různé politické změny - až se ukrajina v roce 1922 stala součástí SSSR.Po říjnové revoluci v Rusku přišla doba represí a ideologické nepřijatelnosti podnikání. Občanská válka v Rusku a politika „válečného komunismu“ nepřijímají základy individuálního podnikání. Nebyl základ pro rozvoj podnikatelské infrastruktury. Přímo Ukrajina byla do konce první světové války na základě "Dekretu o míru" byla obsazena či okupována německými vojsky - takže zde situace byla poněkud jiná než v centrálním Rusku.

Jisté uvolnění přinesl rok 1921 kdy byla v sovětském Rusku v oblasti soukromého hospodaření poněkud uvolněna. Nová ekonomická politika - NEP

Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10. sjezdu komunistické strany. Tento nový plán vyhlásil Lenin z tribuny 10. sjezdu strany 15. března 1921. Nedostatečné zásobování potravinami ve spojení s celkovým vyčerpáním a rozvrácením země důsledkem občanské války se projevilo vážnou hospodářskou krizí. Po vypuknutí kronštadtského povstání se ke krizi hospodářské přidala i krize politická a situace se stala o to naléhavější. NEP byl především agrární program, dále se týkal obchodu a některých odvětví průmyslu.

NEP ovšem právě jen toleroval existenci soukromého podnikání a soukromého obchodu vedle státního. Nicméně zákazník měl možnost volby. Statistika za rok 1923 udává 77 % velkoobchodní výměny jako státní, 8 % družstevní a 15 % jako soukromou. Maloobchodní prodej oproti tomu je 93 % v rukou soukromníků a jen 7 % je státní obchod. NEP byla považována za dočasnou politiku zaměřenou na vytváření podmínek pro socialismus. Dočasné, ale ne krátkodobé.

Podle usnesení všeruského ústředního výkonného výboru a Rady lidových komisařů je rozvržení zrušeno a místo toho je zavedena daň ze zemědělských produktů. Tato daň by měla být nižší než chléb. Měl by být jmenován před jarním setím, aby každý zemědělec mohl předem vzít v úvahu, jaký osud plodiny by měl dát státu a kolik zůstane plně k dispozici. Daň by měla být vybírána bez kruhového zajištění, to znamená, že by měla padnout na jednotlivého vlastníka, aby pilný a pracovitý majitel nemusel platit za nedbalého vesničana. Po zaplacení daně rolníkům zůstávají k dispozici přebytky. Má právo je vyměňovat za výrobky a vybavení, které stát do vesnice dodá ze zahraničí a z jejích továren a továren; může je použít k výměně produktů, které potřebuje, prostřednictvím družstev a na místních trzích či v tržnicích.

V roce 1922 se Ukrajina stala součástí SSSR - takže i na Volyni se začaly uplatňovat zásady NEPu.

Politika omezeného soukromého podnikání - NEP přinesla českým rolníkům na Volyni opět období jistého rozkvětu. Byly obnovovány české školy a rolníci třeba dostávaly svá bývalá hospodářství do podnájmu.

Obrat přinesl rok 1929 kdy byla politika NEPu ukončena a nastala doba intenzivní kolektivizace zemědělství.

Češi jen neradi vstupovali do kolchozů a svůj dobytek třeba raději poráželi - než aby jej odvedli do družstev. Postoj Čechů byl navíc často klasifikován jako antisovětská agitace - což mohlo znamenat nejrůznější velmi kruté represe - kterými jsou třicátá léta poměrně známa. Nelze ovšem opomenout - že ačkoli jsou třicátá léta z hlediska lidských práv označována jako "období velkého teroru" - na druhé straně se sovětské Rusko změnilo v hospodářsky a zejména průmyslově vyspělý stát.

20. století

Po Říjnové revoluci v roce 1917 vznikla nezávislá Ukrajina, kterou si však po dvou letech konfliktů podmanilo opět Rusko. Boje se znovu nevyhnuly ani Kyjevu.

Ukrajinská lidová republika (ukrajinsky ?????????? ??????? ??????????)

UCR vydal čtyři univerzály po sobě a vyjádřil rostoucí naděje na nezávislost:

I Universal (23. června 1917) – týkal se vytvoření autonomní vlády
II Universal (16. července 1917) – týkal se celkové autonomie země jako součásti ruského státu vrámci dohody s prozatímní vládou
III Universal (20. listopadu 1917) – tváří v tvář bolševickému převratu z 8. listopadu oznámil nezávislost Ukrajiny ve federaci s Ruskou republikou a zároveň definoval území Ukrajiny pod vedením ukrajinské ústřední rady jako oblast kyjevského gubernátoru, Podolie, Volyně, Chernihivu, Poltavy, Charkova, Katerynoslavského gubernátorství, Cherson a Taurid bez Krymu. Na území guvernorátů Kursk, Voronech a Chełm měla být na základě plebiscitů vymezena konečná hranice Ukrajinské lidové republiky.

IV Universal (22. ledna 1918) – s ohledem na nezákonné rozpuštění Ruského konstitutivu bolševiky 19. ledna 1918 vyhlásil plnou nezávislost Ukrajiny.
Prvním prezidentem URL byl zvolen Mychaylo Hrushevsky. Hymna Ukrajinské lidové republiky byla založena píseň ?? ?? ?????? ??????? (Ukrajina ještě nezemřela).

Konzervativní vláda Německé říše byla nepřátelská vůči sociálním demokratům vládnoucím v Kyjevě. Toho využil bývalý generál armády Ruské říše, bývalý pobočník Mikuláše II. Pavlo Skoropadsky, který s podporou Němců provedl státní převrat a prohlásil se za hema. 29. dubna Skoropadsky oznámil likvidaci Ukrajinské lidové republiky a vyhlásil vytvoření ukrajinského státu (Hetmanate). Sovětské Rusko splnilo své závazky z Brestu až 12. června 1918, kdy uzavřelo předběžný mír s ukrajinským státem.

Machovščyna

Ještě by stála za zmínku Machovščyna - Svobodná anarchistická republika fungující na části ukrajinského území mezi lety 1918-1921

Ukrajinská lidová republika

vyhlášená v lednu 1918 (téhož roku na podzim vyhlášena Západukrajinská republika - viz dále)

státní orgány

Složení generálního sekretariátu UCR, od 22. ledna 1918 Rady lidových ministrů URL.

Ukrajinská lidová republika exil

Po stažení ukrajinských vojáků na polské území byly  přijaly zákony umožňující, aby URL pokračovala v činnosti v exilu. Orgány měly být: Státní národní rada (ukr. ???????? ??????? ????),Rada ministrů lidu (ukr. ???? ???????? ?????????)a Adresář. Nejprve pobývali v Tarnówě a Częstochowě,poté ve Varšavě, Praze a Paříži.

Adresa URL ztratila mezinárodní uznání (Polsko, Finsko, Lotyšsko)v roce 1921 v důsledku míru v Rize. Také zbytek světa uznal ukrajinskou SSR jako formálně suverénní stát, který se po druhé světové válce dokonce stal zakládajícím členem OSN. Vláda URL protitomu protestovala na fóru Společnosti národů, ale bezútěšně.

Až do druhé světové války se však vláda exilu stále těšila podpoře (včetně finanční podpory) Polského a Československa. Někteří ukrajinští emigranti ho obvinili, že získal tuto podporu na úkor toho, že se vzdal požadavku na nezávislost ukrajinských zemí pod vládou těchto zemí.

Po druhé světové válce mohla vláda působit pouze v západní Evropě. Ukrajinská národní rada (ukrajinsky ?????????? ??????????? ????)byla založena jako reprezentativní orgán ukrajinských politických stran v exilu. Emigrační orgány URL fungovaly až do roku 1992, kdy poslední prezident URL v exilu Mykola Plavyukpředal prvnímu prezidentovi nezávislé Ukrajiny Levonidu Kravčukovi listinu, která uvádí, že ukrajinský stát vyhlášený v roce 1991 je právním nástupcem Ukrajinské lidové republiky.

krátkodobé státy Rusínů

Rusínská lidová republika Lemků

byl malý stát  rusínských Lemků, který vznikl rozpuštěním Rakouska-Uherska, svým charakterem příbuzná země jako Podkarpatská Rus. 

Jako prorusky orientovaná země se chtěla tato republika spojit s Ruskem, což však po bolševickém převratu nepřicházelo v úvahu, stejně jako skrze geopolitický fakt, že země rusínských Lemků s vlastním Ruskem nehraničila. 

Vůdčími postavami lemkovského hnutí se stali Dr. Jarosław Kaczmarczyk, Dr. Aleksander Cichański a kněz Mychal Jurczakewycz. Nebyly však určeny jednoznačné cíle hnutí - jedni se chtěli připojit k Rusku, jiní k Ukrajině, jiní k Československu (což podpořil zejména Grigorij Žatkovič, který již dříve pomohl k ČSR připojit Podkarpatskou Rus) a rovněž se objevil požadavek nechat republiku samostatnou, ale s jiným hlavním městem (např. Prešov nebo Užhorod). Situace se záhy zkomplikovala po vypuknutí polsko-ukrajinské války a obsazení Ukrajinské lidové republiky polskými vojsky. Od konce ledna 1919 se v Lemko-rusínsku konaly manifestace za sjednocení s Rusíny v ČSR, Polsko se však nemínilo vzdát části Malopolska a Československo nemělo valný zájem o jeho ovládnutí.

Zčásti souběžně existovala též Východní Lemkovská republika, označovaná též Komančská republika, se sídlem ve vesnici Komańcza – ta zahrnovala 33 vesnic a zamýšlela připojení k Západoukrajinské lidové republice.

Měsíc autorského čtení v brněnském divadle Husa na provázku.
Tentokrát se představila ukrajinská prozaička Teťana Maljarčuk.
Četla ukázky ze svého románu Zapomnění, pojednávajícím o historii
ukrajinského exilu ve Vídni.

Západoukrajinská lidová republika

Na podzim 1918 vyhlášená Západukrajinská republika, už v lednu téhož roku vyhlášena Ukrajinská lidová republika - viz výše)

Západoukrajinská lidová republika (ZURL, ukr. ???????-?????????? ??????? ??????????)

severní část - Halič

v létě 1919 obsazena Polskem - tou dobou zde zuřil daleko větší konflikt -- Sovětsko-Poská válka, která následovala první světovou válku a probíhala současně s Občanskou válkou v pozdějším SSSR

Už tehdy existovaly organizace ukrajinských nacionalistů - několik křídel - například Melnik - spíše proněmecké orientace - nebo známý Stephan Bandera - a jeho ryze ukrajinsky zaměřené hnutí jižní část (Podkarpatská rus, Bukovina)

(do 13. listopadu 1918 Ukrajinský stát,po 22. lednu 1919 Západní oblast Ukrajinské lidové republiky ukr. ??????? ??????? ??????????? ???????? ?????????? (ZOURL)) byl jedním ze dvou ukrajinských států (spolu s Ukrajinskou lidovou republikou)založených v důsledku první světové války. Mezi 1. listopadem 1918 a 16. červencem 1919 ovládala většinu území východní Galicie, ale její hranice v souvislosti s polsko-ukrajinskou válkou nebyly v té době trvalé.

13. listopadu 1918 ukrajinská národní rada vyhlásila nezávislost státu v republikánské podobě a přijala pro něj název Západokrajecenská lidová republika. Právní základ státu byl stanoven prozatímním základním zákonem o státní nezávislosti ukrajinských zemí bývalé rakousko-uherské monarchie přijatým dne 13. listopadu 1918(ústava ZURL)[3][4].

ZURL, s odvoláním na zásadu sebeurčení národů,si nárokovala moc v oblastech považovaných za etnograficky ukrajinské země,patřící do korunních zemí Pre-Litvy: Galicie a Lodomeria (východní Galicie k řekám San a Lemkoshchyna)a Bukovina (severovýchodní část s městy Seret, Chernivtsi a Storozhoniec[5] ) a Zakarpatská Rus (okresy: Shepes (Spiš), Sáros (Šariš), Zemplén (Zemplin), Ung (Uż), Bereg (Berehove) Ugocsa a Máramaros (Maramaroš)) ze složení Uherského království (Zalitawii), podle mapy Ethnographische Karte der österreichischen Monarchie Karla Czerniga[6]. Bukovina a země bývalého Uherského království byly rychle obsazeny rumunskými a československými vojsky.

Ukrajinská SSR

střední a východní Ukrajina

Ve dnech 24.–25. prosince 1917 se konal v Charkově první Všeukrajinský sjezd sovětů, který vyohlásil Ukrajinu sovětskou republikou. Sjezd rozhodl o budoucím vytvoření federace s Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou (RSFSR). Poté bylo na ukrajinském území vyhlášeno několik sovětských i nesocialistických státních útvarů: Ukrajinská lidová republika sovětů, Doněcko-krivorožská sovětská republika, Oděská sovětská republika, Ukrajinská lidová republika a Západoukrajinská lidová republika. V březnu roku 1918 se všechny sovětské republiky sloučily do Ukrajinské sovětské republiky s hlavním městem v Charkově. Ta vstoupila do RSFSR, která se prohlásila federací sovětských národních republik. Ukrajinskou sovětskou republiku v dubnu 1918 obsadila německá vojska, čímž zanikla. Po porážce německých vojsk sovětskými byla 10. března 1919 vyhlášena nezávislá Ukrajinská socialistická sovětská republika (USSR). Nový stát musel čelit polské invazi a proto podepsal v prosinci 1920 s RSFSR smlouvu o utvoření vojenské a hospodářské unie, podle které oba státy vytvořily pět společných lidových komisariátů (ministerstev). Během chaotické válečné doby v rámci USSR krátce existovaly autonomní Besarabská SSR (květen až září 1919) a Haličská SSR (červenec až září 1920). Boje byly ukončeny v březnu 1921 podepsáním Rižské mírové smlouvy, která stanovila definitivní hranici mezi Polskem a sovětskými republikami.

polsko - sovětská válka

Po tzv. Velké říjnové socialistické revoluci v roce 1917 vypukla v celé zemi vleklá a krvavá občanská válka mezi bolševickou „Rudou armádou“, usilující o udržení nově nastoleného režimu, a dobrovolnickou „Bílou armádou“, složenou převážně z bývalých carských vojáků (bělogvardějců) a bojující za obnovení carství.

Do tohoto konfliktu, který pustošil zemi a vyvolal mimo jiné i obrovský hlad, jímž nejvíc trpěly děti, vstoupila ještě polsko-sovětská válka, která začala v roce 1918 polskou vojenskou invazí na Ukrajinu a v následujícím roce pokračovala vpádem do Litvy a Běloruska.

V létě 1920 zahájila bolševická Rudá armáda protiofenzívu, při níž se dostala bezmála až na předměstí Varšavy, pak ale byla vržena zpět a utrpěla opakovaně drtivé porážky. Válka skončila sovětskou prohrou, v jejímž důsledku Rusko ztratilo několik měst na západě a muselo uznat nezávislost Ukrajiny a Běloruska (tento bod z mírové smlouvy však brzy přestalo respektovat).

vytvoření SSSR a meziválečná doba

Dne 30. prosince 1922 podepsala Smlouvu o vytvoření SSSR, čímž se stala spolu s RSFSR, Běloruskou SSR a Zakavkazskou SFSR zakládajícím členem Sovětského svazu. Po zbytek dvacátých let následovalo období ukrajinizace. Rozvinulo se ukrajinské školství, vznikly ukrajinské univerzity a bylo podporováno ukrajinsko-jazyčné oficiální umění. Sovětské vedení razilo heslo "národní obsah sovětskou formou". Politika sovětské komunistické strany se však razantně změnila na konci dvacátých let, kdy byla Komunistická strana Ukrajiny obviněna z "nacionalistické úchylky". Následujícím čistkám padlo za oběť nejen mnoho ukrajinských politiků, ale i spisovatelů, intelektuálů a dalších předních osobností veřejného života. Katastrofická stalinská politika násilné kolektivizace spolu s velkými suchy a přednostním zásobováním průmyslových center vyvolala na Ukrajině v letech 1932–1933 masový hladomor, kterému padlo za oběť podle odhadů 2,6 až 3,5 milionů lidí. Během stalinského teroru ve 30. letech proběhla na Ukrajině industrializace spojená se vznikem nejvýznamnějších průmyslových center země.

podle pořadu Badatelé živě: Od Kyjevské Rusi po hladomor - o co skutečně jde ve válce na Ukrajině

V roce 1917 zvítězila bolševická revoluce a následující rok po ukončení německé válečné okupace stanovené na základě Brest-Litevského míru vznikla samostatná Ukrajinská SSR, podvacátá léta probíhlo zemědělsví ve znamení NEPu, a byla vyhlášena kolektivizace zemědělství - vznikaly SOVCHOZy a KOLCHOZy - a kromě požadavkům na zemědělské výnosy - sovětský stát dospěl k závěru 

po roce 1930

v roce se urodla nadprůměrná úroda -> na jejímž základě byly stanoveny povinné odvody - neboť za potraviny a zemědělské produkty sovětská vláda hodlala nakupovat zemědělskou techniku

tyto dodávky zkolektivizované zemědělská družstva nebyla schopna plnit - a propukl HLADOMOR

k hladomoru se vážou dvě teorie, jednak

- že se jednalo o Stalinův záměr poškodit zemědělce

- jednalo se čistě o projev bolševické administrativní neschopnosti 

čistky 1937

"popravené obrození"

Termín „popravené obrození“ poprvé použil protikomunisticky smýšlející polský publicista a vydavatel Jerzy Giedroyc v jednom ze svých dopisů adresovaných ukrajinskému badateli Jurijovi Lavriněnkovi, ten ho pak zavedl pro označení generace násilně umlčených ukrajinských spisovatelů. Těch byly stovky! Stalin je nechával sledovat, pozatýkat, týrat a popravit. Kdo z pronásledovaných neměl to štěstí a nepodařilo se mu emigrovat, páchal v zoufalství sebevraždu.

Boj proti ukrajinským spisovatelům začal diktátor na jaře roku 1933, tehdy nechal zatknout prvního z nich – Mychajla Jalovyje. Ten zanedlouho zemřel ve vězení, záhy nato spáchal sebevraždu jeho blízký přítel, spisovatel Mykola Chvyljovyj. Zvolil raději dobrovolný odchod ze života, než aby s ním bylo nakládáno jako s jeho kolegy. Jistě by ho stihl trest smrti, otevřeně totiž vystupoval proti ruskému vlivu na Ukrajině. Jeho výroky „Musíme skoncovat s kontrarevoluční myšlenkou vytváření ruské kultury na Ukrajině!“ nebo „Pryč od Moskvy!“ by ho určitě stály život. Ačkoliv ho režim donutil své názory odvolat, nikdy se jich nevzdal a až do své smrti šířil protiruské názory na Ukrajině.

V největší síle se projevil Stalinův teror mezi lety 1937 a 1938 v rámci tzv. Velké čistky, kdy také zemřelo nejvíce ukrajinských spisovatelů. Takřka tři stovky ukrajinských umělců dal diktátor zastřelit v krátké době na přelomu října a listopadu 1937 při oslavách výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Tento masakr byl veřejně objasněn až o 60 let později!

Podle dosavadních zjištění bylo v roce 1937 zastřeleno na Ukrajině nejméně 181 Čechů, v roce 1938 nejméně 352, tedy dvakrát více než v prvním období teroru. Dobře to svědčí o skutečném charakteru oněch „poprav“, narychlo realizovaných na politickou o.

Jednou z obětí se stal spisovatel, překladatel, učitel a publicista Valerjan Pidmohylnyj, který před popravou strávil tři roky v krutém vězení. Do dějin literatury se zapsal svým realistickým románem Město i překlady děl klasických francouzských autorů, například Honoré de Balzaca, Anatola France nebo Maupassanta.

Ve stejný den, 3. listopadu 1937, byl zastřelen další ukrajinský spisovatel jménem Mykola Kuliš. Ten proslul jako dramatik, ve svých divadelních hrách zachycoval hrůzné důsledky ruské kolektivizace ukrajinského venkova, které prožil na vlastní kůži. Ve dvacátých a třicátých letech se ho dotkl Stalinem záměrně vyvolaný hladomor, angažoval se v oblasti humanitární pomoci hladovějícím. Téma hladomoru se po této zkušenosti objevilo v jeho literárním díle. Značná část jeho prací byla tehdejším režimem vyhodnocena jako nepřátelská, na konci roku 1934 ho čekalo za šíření takovýchto protiruských nálad zatčení a transport do soloveckého gulagu, který proslul svými nelidskými podmínkami.

Kromě spisovatelů nechal Stalin popravit také další umělce, jedním z nich byl známý ukrajinský filmový herec a divadelní režisér Les Kurbas. Toho mnoho odborníků uznává jako vůbec nejvýznamnějšího divadelního režiséra na Ukrajině ve 20. století. V Kyjevě inicioval založení divadla Berezil, na jehož prknech začínalo mnoho výborných ukrajinských herců. Kurbas je zde také vyučoval, předával budoucím generacím své znalosti a zkušenosti z divadelního světa. Na konci 20. a na počátku 30. let navázal spolupráci s již zmíněným (a rovněž pro režim nepohodlným) dramatikem Mykolou Kulišem a uváděl jeho protirusky vyznívající hry. Tak se i Les Kurbas dostal do sporu s politickým režimem. Ten mu dal roku 1930 šanci napravit své protistátní chování a nařídil mu režírovat v jeho divadle propagandistické představení. Kurbas naoko souhlasil, hru však pozměnil a z propagandy udělal satiru. Tím se odsoudil k trestu smrti. Před výkonem trestu ještě strávil spolu s Kulišem několik let v soloveckém gulagu.

závěr epizody "popravené obrození"

(85) Utajené popravy Čechů na Ukrajině - III. - Likvidace kulaků a hladomor - YouTube

malá vsuvka na téma Rusko

Jak žily ženy v ruských gulazích: Krásné měly výhodu, ostatním dozorci udělali ze života peklo

(další převzatý příspěvek) .
Jak žily ženy v ruských gulazích: Krásné měly výhodu, ostatním dozorci udělali ze života peklo (msn.com)

Během existence SSSR vzniklo kolem 476 táborových komplexů. Podle Rady lidových komisařů bylo jejich hlavním úkolem „ochránit spoluobčany před nebezpečnými zločinci pomocí jejich izolace spojené se společensky-prospěšnou prací”. Jak ale historické prameny naznačují, do gulagu se dostali hlavně ti jedinci, kteří se provinili tím, že nesouhlasili s režimem, jejich přátelé a manželky.

Na rozdíl od německých koncentračních táborů, cílem gulagu nebylo zabíjet, ale co nejlevněji využívat lidskou sílu k těžbě surovin a stavbě náročných projektů. Některá místa ale skutečně představovala tábory smrti. Ta přicházela v důsledku nemoci, umrznutí, hladu, celkového vyčerpání, ale i zbití a znásilnění.

Ženy v ruských gulazích
Příběhy žen vězněných v gulazích začínaly jejich zatčením. Většinou tajná policie zazvonila v noci. Následovalo surové zbití a únos dětí. Manželé pak byli odděleni. Po příjezdu do přiděleného tábora byly ženy odvedeny do lázní, kde se měly umýt. „Byl to další způsob, jak nás ponížit,” vzpomínala Anna Cieślikowska. „Veškerý personál byli muži. Musely jsme překonat stud a nevhodné vtipy.” Tím ale psychické týrání neskončilo. Později byly vězenkyně poslány na osobní prohlídku. Tam jim byla nejprve oholena hlava a přirození. „Poté nám strážci zkontrolovali uši, nos, ústa a pohlavní orgán. Jedni nám drželi ruce za zády, zatímco další nás nutili dát nohy od sebe.”

Povislá pleť? Lékař radí: "Zapomeňte na hydratační krémy, používejte raději toto."
Hned ráno ženy nastoupily do práce. Kopaly brázdy, nosily cihly, tahaly vozíky. Každodenní směna trvala 16 hodin. „Naše těla se postupem času opotřebovávala,” přiznala Kseniia Dmitrievna Medvedskaia. Mnoho vězenkyň tak popsalo šok po zachycení svého odrazu v kaluži nebo kousku skla. „S vyholenými hlavami, pánskými kombinézami a vyhublými těly jsme byly jako bezpohlavní kostry.”

Některé ženy se ale dokázaly životu v táboře přizpůsobit rychleji než jiné. Výhodu měly hlavně mladé a pohledné. Zjistily, že svou krásu mohou s dozorci směnit za fyzickou ochranu, vyšší dívky jídla nebo volno v práci. Platilo se jediným, co měly - svým vlastním tělem. „Nebyla to hanba. Byla to jedna ze strategií, jak se nenechat zcela ponížit a ženy ji nepovažovaly za méně legitimní než jiné způsoby,” říká autorka knihy Gulag: Historie Anne Elizabeth Applebaum.

Jak přežít gulag
Zároveň bylo bezpečnější, pokud ženy s pohlavním stykem souhlasily dobrovolně. Znásilnění totiž nemusely přežít. Těhotenství proto bylo v táborech poměrně běžným jevem. Mohlo mít také praktické důvody. Často zachránilo před bitím nebo popravou. Zároveň bylo ustanoveno, že vězenkyně mají před porodem 35 dní pracovního volna. Stále ale bylo považováno za přestupek, takže v některých táborech byly budoucí matky donuceny k potratům. 

Míra přežití dětí byla extrémně nízká. Miminka se rodila v nehygienických podmínkách a krmena byla pouze v předem stanovených časech. „Můj syn zemřel po osmi měsících. Narodil se s váhou jeden a půl kilogramu,” vzpomínala Hava Volovich. Pokud se dítě dožilo dvou let, bylo odebráno a posláno do náhradní rodiny nebo sirotčince. Těhotenství, porod a mateřství bylo pro vězeňkyně extrémně traumatizující zkušeností. I přesto ženy na děti pohlížely jako na způsob, jak znovu získat svou identitu.

závěr vsuvky na téma Rusko

pokračování epizody "popravené obrození"

po roce 1941

Kijev byl v moderních dějinách poničen zejména za druhé světové války v srpnu roku 1941 během tzv. kyjevské obranné operace, kdy sovětská armáda utrpěla zdrcující porážku a ztratila více než 700 tisíc mužů! Operace měla ze strany německých jednotek SS navíc ještě další tragickou dohru v podobě jednoho z nejhorších válečných zločinů v dějinách. Nedaleko Kyjeva bylo hromadně povražděno přes 33 tisíc místních Židů. Zdevastované město se podařilo osvobodit počátkem ledna roku 1943. Na této akci se podílela také československá armáda.

po roce 1991

Po rozpadu Sovětského svazu se Kyjev na konci roku 1991 stal zase hlavním městem nezávislého ukrajinského sátu. Nepokoje se mu však nadále nevyhýbají.

pokračování epizody "popravené obrození"

malá vsuvka na téma Rusko

Jelcinovské Rusko

Po rozpadu SSSR, za Jelcina z mapy Ruska zmizelo na třicet tisíc měst a městeček. Nemluvě o vesnicích. Až je s podivem, že se Chikágská burza může divit, že Rusko má tak dobré výsledky zemědělství, že i americká pšenice dodávaná do Egypta – což souvisí s pádem ceny ropy – že Rusko mohlo dodávat desítky tisíc tun pšenice do Egypta.

odkaz vně 

Jan Petránek. Jasné argumenty a objektivní fakta o ruských mýtech - YouTube

zpět Ukrajina\

5 část - aktualizace v souvislosti se situací v roce 2022

Ukrajina truchlí kvůli "zlaté generaci" zabité na frontě (msn.com)

"Všichni naši nejchytřejší a nejstatečnější lidé umírají. Válka si vybírá obrovskou daň na společnosti," řekla třiadvacetiletá Ivana Saninová už při čtvrtečním vzpomínkovém obřadu na počest Ratušného.

Ten byl jedním ze studentských protestujících, které během první noci prozápadní revoluce na kyjevském náměstí Majdan v roce 2013 zbila brutální pořádková policie Berkut. Rozhodnutí tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče potlačit studentské demonstrace brzy vyvolalo ještě větší protesty a nakonec vedlo k Janukovyčově útěku do Moskvy.

Po Majdanu pracoval Ratušnyj jako investigativní novinář a odhaloval místní korupci. V Kyjevě je však nejvíce znám díky tomu, že v roce 2019 vedl kampaň na ochranu místa zvaného Protasiv Jar, přírodní oblasti v Kyjevě, kterou chtěli zabrat developeři. Právě nedaleko tohoto místa se sešli truchlící už před několika dny.

Ratušného smrt upozorňuje na obrovskou daň, kterou si ruská invaze vybírá na nové nadějné ukrajinské generaci. "Byl hlasem svobodné, nezávislé Ukrajiny. Měl před sebou tak velkou budoucnost," prohlásila Saninová a dodala, že nikoho z jejích přátel nepřekvapilo, když se Ratušnyj rozhodl vstoupit na začátku války do armády.

Když Rusko 24. února napadlo svého souseda, přihlásily se dobrovolně do armády a teritoriální obrany tisíce mladých Ukrajinců, kteří znají jen nezávislou Ukrajinu.

(převzato)

následuje další převzatý a zkrácený příspěvek

Hlásala válku a urážela Ukrajince. Kdo byla dcera „Putinova Rasputina“, s níž vybuchlo auto? (msn.com)

Válka na Ukrajině (srpen 2022) má mnohou z dalších obětí. 

Darja  Duginová plně podporovala ideologii svého otce a hrdě kráčela v jeho šlépějích. Hlasitě podporovala ruskou invazi na Ukrajinu, rasisticky urážela Ukrajince a popisovala je jako „podlidi“. V květnu invazi podle BBC označila za „střet civilizací“ a vyjádřila hrdost nad tím, že ona i její otec byli Západem sankcionováni.

„Tady musí vzniknout naše tribunály. Mariupolský tribunál, Doněcký tribunál… v každém městě, podobně jako v Haagu. Tyto tribunály budou vyšetřovat zločiny těchto ne-lidí. Ukrajinci už nejsou lidé,“ prohlásila dcera známého politika.

Darja Duginová se podle agentury TASS narodila v roce 1992 a vystudovala filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova. TASS ji označil za politoložku a novinářku, podle BBC psala pod pseudonymem Darja Platonovová politické články pro prokremelskou stanici RT a nacionalistickou televizi Cargrad. Americké a britské úřady ji obvinily ze šíření dezinformací a zařadily na sankční seznam.

„Stala se obětí ukrajinského režimu“
Jedním z prvních, kdo na zprávu o její smrti reagovali, byl šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Ten na sociální platformě Telegram napsal, že se stala obětí „teroristů ukrajinského režimu, kteří chtěli zlikvidovat jejího otce“. Ruští vyšetřovatelé zatím žádné podezřelé nejmenovali.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zapojení Ukrajiny do smrti Duginové popřel. „Ukrajina s tím samozřejmě nemá nic společného, protože nejsme zločinecký stát, kterým je Ruská federace, a už vůbec (nejsme) teroristický stát,“ prohlásil Podoljak v televizi podle BBC. Smrt Duginové podle něj svědčí o boji o moc a vliv různých skupin uvnitř Ruska.

Automobil, ve kterém Darja Duginová v sobotu večer jela domů, explodoval, narazil do svodidel a začal hořet. Řidička byla na místě mrtvá. První verzí události byl výbuch plynové lahve, ale nyní se bezpečnostní složky přiklánějí k tomu, že pod autem explodovalo improvizované výbušné zařízení, píše na svém ruskojazyčném webu BBC.

Pokud se tato verze potvrdí, je podle ní možné, že cílem útoku byl Alexandr Dugin. Ten měl podle médií s dcerou společný program – podle svědků zamýšleli návrat do Moskvy. Na poslední chvíli se ale jejich plány změnily a Dugin jel jiným autem. Jel prý hned za dcerou a byl jedním z prvních, kdo přijel k místu exploze.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

další aktualizace 

Vůdci třech okupovaných území Ukrajiny požádali o připojení k Rusku

"Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti! (...) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku," uvedl Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na telegramu. Podle něj je připojení k Ruské federaci snem obyvatel regionu, jehož část proruské síly ovládají od roku 2014. Téměř celou zbývající část ukrajinské Luhanské oblasti obsadily ruské a proruské jednotky od invaze z února letošního roku.

Se stejnou žádostí se na Putina obrátil i šéf Ruskem dosazené Chersonské oblastní správy Volodymyr (Vladimir) Saldo.

"V Chersonské oblasti se konalo referendum o připojení k Ruské federaci, ve kterém se přes 87 procent obyvatel našeho regionu vyslovilo pro znovusjednocení se svou historickou vlastí," napsal Saldo a zdůraznil, že se hlasování konalo v souladu s obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva. "Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace," píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Balickyj v dokumentu podle TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v referendu, ve kterém se rozhodli opět spojit "se svou rodnou vlastí - Ruskem".

Pušilin dnes kvůli výsledkům hlasování odjel do Moskvy. Vůdce DNR uvedl, že v ruské metropoli dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem poděkoval všem obyvatelům regionu, kteří se zúčastnili referenda, a prohlásil, že DNR jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že brzy budou podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů k Rusku. Úřad v prohlášení dodal, že hlasování se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - DNR a LNR.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací.

Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Západní země i Kyjev hlasování a výsledky označují za neplatné. Celá akce je podle nich nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Německo nepřijme výsledky referend

Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování o připojení k Ruské federaci v některých ukrajinských regionech. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom dnes v telefonickém rozhovoru ujistil německý kancléř Olaf Scholz, píše agentura Reuters.

Scholzův mluvčí také uvedl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby Ukrajina mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

Ruské okupační a proruské úřady v Luhanské lidové republice (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti dnes požádaly ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Své kroky staví na narychlo zorganizovaném pětidenním hlasování, které se v těchto oblastech konalo.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskem. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

Británie nikdy neuzná ruské pokusy o anexi, řekla Trussová

Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí Ukrajiny. Britská premiérka Liz Trussová to dnes v telefonátu řekla ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. S odvoláním na mluvčího úřadu ministerské předsedkyně to uvedla agentura Reuters. Hlasování o připojení k Rusku, která se konala ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech, a která mají Kremlu v tomto kroku pomoci, dnes odsoudila řada dalších zahraničních představitelů včetně českého ministra zahraničí a Bílého domu.

"Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident (Vladimir) Putin poražen," uvedl mluvčí. Trussová a Zelenskyj podle něj rovněž jednali o tom, jak spolupracovat při zajištění dlouhodobých dodávek plynu.

"Spojené království vždy patřilo k lídrům v podpoře Ukrajiny," napsal na twitteru po telefonátu Zelenskyj. "Očekáváme vůdčí roli Londýna i v reakci na ruské pseudoreferendum. V odpovědi na to je třeba posílit obrannou a finanční pomoc Ukrajině," dodal.

Zelenskyj hovořil s řadou zahraničních představitelů ve snaze získat další mezinárodní podporu v den, kdy se Moskva zřejmě chystá anektovat samozvanou Luhanskou lidovou republiku (LNR), samozvanou Doněckou lidovou republiku (DNR) a také Chersonskou a Záporožskou oblast. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé těchto ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

Ukrajinský prezident kromě Trussové hovořil i s lídry Kanady, Turecka či Německa. O tom, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování o připojení k Ruské federaci v některých ukrajinských regionech dnes Zelenského ujistil i německý kancléř Olaf Scholz. Shodně se vyjádřil i srbský prezident Aleksandar Vučić. Spojené státy uvedly, že spolupracují se spojenci na uvalení tvrdých ekonomických postihů na Moskvu, a exekutiva Evropské unie navrhla nové protiruské sankce.

Spojené státy uvedly, že neuznají ruské anektování ukrajinských oblastí. Bílý dům hlasování v okupovaných částech Ukrajiny označil za "nezákonná a nelegitimní". "Podle našich informací byl každý aspekt tohoto procesu referenda předem zinscenován a zorganizován Kremlem," řekla novinářům mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová a dodala, že Washington bude proti uznání anektovaných území vystupovat "i na půdě OSN". "Bez ohledu na ruské nároky zůstává toto území ukrajinským," řekla a dodala, že důsledky ruské anexe budou mimořádné.

Referenda na ukrajinských územích okupovaných Ruskem dnes odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. "Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme. A zasadíme se o to, aby i za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky," uvedl.

Podobně se vyjádřilo také polské ministerstvo zahraničí. "Vyzýváme členy mezinárodního společenství, aby neuznávali legitimitu těchto pseudoreferend a jejich 'výsledků', které v žádném případě nemohou odrážet vůli obyvatel těchto regionů, kteří byli k hlasování často donuceni násilím," sdělilo ministerstvo v prohlášení.

Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová dnes v Marseille slíbila, že Francie zachová svůj závazek vůči Ukrajině "v dlouhodobém horizontu".

"V době, kdy Rusko obnovuje svou agresivní rétoriku, kdy pořádá falešná referenda, která se podepisují na jeho statusu vyděděného státu, a v době, kdy v Baltském moři dochází k nevysvětlitelným incidentům, říkám se vší vážností: budeme muset udržet naše závazky v čase," uvedla ministryně. "Agrese, kterou Rusko na Ukrajině rozpoutalo, ještě zdaleka neskončila a její stopy v podobě lidských tragédií, civilních obětí, válečných zločinů a ničení bohužel nezmizí," dodala.

Vučić: Srbsko neuzná výsledek ruských referend na Ukrajině

Srbsko neuzná výsledky referend, která se konala ve čtyřech ukrajinských regionech částečně okupovaných ruskými silami. Podle agentury Reuters to dnes uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić, a to navzdory jinak vřelým vztahům Bělehradu s Moskvou. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

"Srbsko to (referenda) neuzná, protože se řídí mezinárodním právem, Chartou OSN a rezolucemi OSN," řekl srbský prezident novinářům.

Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací. Kyjev a Západ hlasování označily za nelegální pseudoreferenda pořádaná pod pohrůžkou násilí.

Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o referendech. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá horní komoře ruského parlamentu, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Srbsko, které je kandidátem na členství v Evropské unii, je závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska a odmítlo se připojit k západním sankcím proti Moskvě zavedeným kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Kreml podporuje Bělehrad v jeho pokračujícím odmítání uznat nezávislost Kosova, bývalé jihosrbské provincie obývané převážně etnickými Albánci. Moskva Srbsku v minulosti také dodala zbraně.

Srbsko však v OSN také opakovaně odmítlo podpořit ruskou invazi na Ukrajinu a tvrdí, že plně respektuje územní celistvost Ukrajiny. "Chráníme svou vlastní územní celistvost a je v našem zájmu chránit územní celistvost ostatních mezinárodně uznaných zemí," řekl Vučić.

další odkaz vně

(74) Přednáška: Ruská válka na Ukrajině - změna světového řádu? PhDr. Michael Romancov, Ph.D. - YouTube

Rusům zbývá poslední zásobovací koridor

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyzval k nápravě chyb, které se staly během mobilizace. Na poradě s představiteli ruské Bezpečnostní rady uvedl, že je nutné zaměřit se na případy, kdy úřady nesprávně povolaly do zbraně například chronicky nemocné nebo muže, kteří přesáhli branný věk. Informovala o tom agentura Interfax.

Odvedence povolané bezdůvodně je třeba vrátit domů. Putin připustil chyby při mobilizaci

„Pokud došlo k chybě, je nutné ji napravit a zajistit návrat domů těch, kdo byli povoláni bez řádného odůvodnění," sdělil Putin, který minulý týden ve středu ohlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua chce Rusko do zbraně povolat 300.000 rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Putin ve čtvrtek také zopakoval, že mobilizace se vztahuje především na lidi, kteří jsou uvedeni jako záložníci a mají požadovanou zkušenost z armády. Sdělil, že mobilizovaní musejí projít výcvikem.

Ruské ministerstvo obrany kromě toho podle agentury Interfax uvedlo, že jednotky tvořené mobilizovanými a dobrovolníky budou po přípravě plnit úkoly zaměřené na obranu ukrajinských území, které jsou pod kontrolou ruských sil.

Lyman téměř v obklíčení
Situace v Lymanu na východě Ukrajiny je těžká, ale ruská vojska zatím odrážejí ukrajinské útoky, uvedl ve čtvrtek představitel proruských separatistů z neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) v ruské televizi. Podle neověřených zpráv na sociálních sítích ukrajinské jednotky pokračují v rozšiřování svého předpolí v okolí Lymanu, který se zřejmě chystají úplně obklíčit. Úspěšné pokračování útočné operace hlásí Centrum strategické komunikace ukrajinské vlády, podle kterého ukrajinská vojska pokračují v osvobozování okupovaného území na východě země a už berou do zajetí i nově zmobilizované ruské vojáky, napsala agentura Unian.

Rusko musí přestat vyvolávat války. Existuje jediná cesta, jak toho dosáhnout

V eseji pro deník Washington Post Navalnyj uvádí, že západní země sice správně zdůrazňují důležitost nezávislosti Ukrajiny a udržení její uzemní celistvosti, musí ale také začít přemýšlet o tom, jak bude Rusko vypadat, až boje ustanou.

„Strategií by mělo do budoucna být zajištění toho, aby Rusko přirozeně, bez nátlaku, nechtělo začínat války a samo je vyvolávat,“ uvedl Navalnyj ve své úvaze pro americký deník. To je zatím jediný způsob, jak může se světem komunikovat. V současné době si odpykává devítiletý trest odnětí svobody v ruské trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou u obce Melechovo ve Vladimirské oblasti.

„Otázka poválečného Ruska by se měla stát ústředním tématem těch, kteří usilují o mír. Žádných dlouhodobých cílů nelze dosáhnout bez plánu, který zajistí, že zmizí zdroj problémů,“ píše dál Navalnyj s odkazem na své dřívější myšlenky, že se Západ musí podílet na reformaci Ruska. To je podle něj podněcovatelem agrese a nestability.

Navalnyj je nejvýznamějším domácím kritikem prezidenta Vladimira Putina. Jeho nesouhlasné názory ho málem stály život. Ruský disident byl v roce 2020 otráven nervově paralytickou látkou, z čehož – stejně jako několik dalších západních představitelů – obvinil Kreml. Ten jakoukoliv účast na pokusu o vraždu Navalného odmítá.

„Ruská elita za posledních 23 let ctí pravidla, která jí zatím nikdy neselhala: Válka není tak drahá, vyřeší všechny vnitropolitické problémy, má vliv na veřejné mínění, nijak zvlášť neškodí ekonomice a – což je to nejdůležitější – pokud zvítězíte, nečelíte žádné odpovědnosti,“ popisuje metody ruského režimu Navalnyj.

Budoucím, ale nesnadným řešením je podle něj přijetí demokratické vlády, která současnou moc koncentrovanou v Moskvě decentralizuje. „Hrozbou pro mír a stabilitu v Evropě je agresivní imperiální autoritářství, které si Rusko způsobuje samo,“ konstatuje laureát Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.

„Poválečné Rusko, stejně jako Rusko po Putinovi, je odsouzeno k tomu, aby se stalo opět Ruskem válečným a putinovským. To je nevyhnutelné, pokud bude zachována současná podoba země. Zabránit tomu může pouze parlamentní demokracie,“ uzavírá Navalnyj.

aktualizace 05. 10. 2022

Ukrajina postupuje v protiofenzivě na jižní i severovýchodní frontě

Ukrajinská armáda
© mil.gov.ua **www.mil.gov.ua**
"Nepřítel se snaží udržet dočasně obsazená území, soustředí své úsilí na pokusy narušit aktivní operace (ukrajinských) obranných sil na některých směrech a pokračuje v útočných operacích na Bachmut a Avdijivku," píše ukrajinské velení. Na některých místech podle něj ruská armáda přeskupuje své síly.

Ruské jednotky zaminovávají infrastrukturu a soukromé domy v Chersonské oblasti, sdělil ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb s odkazem na ukrajinský region, odkud v posledních dnech přicházejí zprávy o rychlém postupu ukrajinské protiofenzivy.

Rada lékaře: "Za velké břicho nemohou kalorie." (Dělejte toto jednou denně)
"Při odchodu z obcí v Chersonské oblasti nepřítel zaminovává infrastrukturu a soukromé objekty a zakazuje jakýkoli pohyb místních obyvatel," tvrdí ukrajinský generální štáb. "Podle dostupných informací chybí zdravotnickým zařízením v Jevpatoriji na dočasně okupovaném Krymu zdravotnický materiál k ošetření zraněných okupantů," dodal.

Na celé Ukrajině podle něj nadále hrozí letecké a raketové údery. V uplynulém dni okupační síly provedly devět raketových a šest leteckých úderů a více než 56 raketometných útoků, hlásí ukrajinský generální štáb, podle něhož útoky zasáhly 27 obcí, včetně například Charkova nebo Kramatorsku.

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko podle agentury Ukrinform uvedl, že ruské útoky zabily během úterý pět civilistů a dalších 14 jich zranily.

Velení ukrajinské armády zároveň informuje o tom, že jeho jednotky provedly údery na různé typy přemostění ruských sil přes řeku Dněpr v Chersonské oblast, přičemž ztráty protivníka se podle něj upřesňují. Hlásí rovněž zničení ruského protiletadlového systému S-300 u obce Tokmak v Záporožské oblasti.

Moskvou dosazení představitelé okupovaných ukrajinských regionů dnes informovali o přeskupovaní ruských invazních sil nebo o stabilizaci situace. Zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Chersonské oblasti Kirill Stremousov podle agentury Interfax uvedl, že ruská armáda se v regionu začala přeskupovat, aby mohla udeřit zpět. Řekl rovněž, že ukrajinské ozbrojené síly nebudou moci znovudobýt Cherson.

Vůdce proruských separatistů z mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin pak podle agentury RIA Novosti řekl, že situace na frontové linii u města Lyman, který o víkendu znovu dobyly ukrajinské jednotky, se stabilizuje a ruské síly tam upevňují obranu. Předtím v jiném rozhovoru prohlásil, že ukrajinské jednotky se začaly stahovat v okolí Bachmut a nejsou tam "schopny udržet dříve obsazené pozice".

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Britský resort obrany se věnuje vývoji na jihu i severovýchodě Ukrajiny. "Je velmi pravděpodobné, že Ukrajina nyní může většinou svých dělostřeleckých systémů zasáhnout klíčovou silnici Svatove-Kreminna, což dále zatíží schopnost Ruska zásobovat své jednotky na východě," míní britský resort obrany. "Z politického hlediska budou ruští představitelé s vysokou pravděpodobností znepokojeni tím, že se čelní ukrajinské jednotky nyní blíží k hranicím Luhanské oblasti," dodalo britské ministerstvo s odkazem na ukrajinský region, který Moskva nově pokládá za součást Ruska.

Ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti v noci na dnešek byly slyšet exploze, útočily bezpilotní letouny Šáhid-136, uvedl šéf tohoto regionu Oleksij Kuleba. Hořet podle něj začaly blíže neupřesněné objekty infrastruktury a jeden člověk utrpěl zranění. Rusko v posledních týdnech čím dál více používá levné drony na jedno použití. To představuje pro ukrajinskou armádu novou výzvu, poznamenala agentura AP. Mnohé dřívější útoky bezpilotních letadel íránské výroby se odehrály na jihu země a nikoliv v blízkosti metropole, která nebyla cílem ruských úderů už několik týdnů.

aktualizace 08. 10. 2022 CNN Prima NEWS

Zajatecký tábor

Tlak byl neustálý, chování Rusů den ode dne horší. Voják z pluku Azov popsal zajatecký tábor

Jak probíhaly výslechy?Hlavně hledali svědky údajných zločinů pluku Azov. A průběžně si vytipovávali nejslabší, psychicky nejméně odolné zajatce, kteří by jim podepsali různá vymyšlená svědectví. Pravda je vůbec nezajímala. Chtěli udělat příběh o zločinech Azovu.

Jak se k vám chovali?Co se týká chování stráží, ze začátku to bylo docela dobré. První dny se nám dokonce zdálo, že před námi mají respekt. Ale každá další směna byla horší a horší. Kluci, kteří se dostávali na samotky, říkali, že tam bylo běžné bití. Psychologický tlak byl permanentní. Křičeli na nás, štvali na nás psy. Mlátili nás obušky, pěstí – třeba když někoho chytili, že chtěl schovat jídlo na později. Nutili nás chodit v pokleku. Neustále nás prohledávali. Nutili nás pravidelně poslouchat ruskou státní hymnu. Při večerním nástupu jsme museli klečet s hlavou dole. Když se dělaly prohlídky cel, museli jsme stát v pozoru třeba čtyři hodiny. Vyhrožovali nám samotkou za otočení hlavou na nástupu.

Byl jste ve stejném táboře, kde došlo k masakru nejméně padesáti zajatých příslušníků pluku Azov, kteří uhořeli v jednom z baráků. Podle Ukrajinců ho zapálili Rusové, ti zase za vše viní ukrajinské rakety Himars. Co jste tam viděl?Byl jsem v tu dobu asi sto metrů od místa, kde došlo k explozi. Den předtím tam ty kluky nastěhovali podle nějakého soupisu. Samotný barák začali připravovat už o týden dřív. Bylo nám divné, že když jsme žádali cokoliv, nedostali jsme ani žárovku a do tamtoho baráku zavedli světlo, natřeli to tam a dokonce nastěhovali postele. Byly v něm mnohem lepší podmínky, než jaké jsme měli my. Slyšeli jsme dva výbuchy. Pozorovali jsme to z druhého patra. Slyšel jsem křik, jak volají: „Pusťte nás ven, jinak všichni uhoříme.“

Kdo za to podle vás může?Po návratu jsem si prohlížel ještě nějaká videa a všiml jsem si, že postele stály vyrovnané. Kdyby přiletěla raketa z venku, budou rozházené. A bylo vidět, že střecha nebyla ohnutá dovnitř, ale naopak ven – tlaková vlna šla tedy zevnitř.

Proč jste se rozhodli vzdát?Byl to rozkaz vrchního velitele. Nepřítel nás zatlačil do areálu Azovstalu. Nepřetržitě nás ostřelovali. Neustále nad námi lítaly vrtulníky. Každých 15 minut, 24 hodin denně, přiletělo letadlo a shodilo bomby. A k tomu dělostřelectvo a námořní bombardování. Byli jsme tam jak na střelnici. Těsně před tím jsme měli velké ztráty, 70 mrtvých najednou po zásazích bunkrů. Bylo hodně zraněných a chyběly léky. Anestetika došla úplně. Můj kamarád řekl: „Měl jsem štěstí, že můj soused vedle mě na obvazišti umřel, protože se na mě dostanou jeho léky.“

Co se stalo s vaším vybavením?Pár hodin před kapitulací jsme začali všechno likvidovat – ničili jsme pláty z neprůstřelných vest, pálili jsme vesty, zbavovali se munice a vše házeli do zásobníků s použitým olejem. Zbytek munice poslední z nás při odchodu zapálil. Spálili jsme i helmy, svoje dokumenty, mapy, vysílačky, telefony, SIM karty, flashky, noční vidění, termovize atd. Někteří ničili i osobní zbraně, já jsem třeba vytáhl úderník.

Zhubnul jste v zajetí?Zhubl jsem 33 kilogramů, hlavně poslední měsíce v zajetí, protože organismus byl hodně vyčerpaný. Veškeré rezervy jsem vyčerpal. Většina z nás takhle zhubla právě poslední měsíce.

Jaké jídlo jste dostávali?Jídlo bylo za ty čtyři měsíce v podstatě pořád stejné. Ráno kaše – buď pšeničná, nebo z ječmene. Na oběd polévka, ale vodová, úplně bez kalorií. Voda, zelí, občas tam plaval brambor. Večer zase kaše, pšeničná nebo ječmenová, občas s rybou. Všechno neslané, jíst se to nedalo, ale každý chápal, že do sebe musí dostat nějaké kalorie. Ke konci jsme občas dostali těstoviny, a to byl svátek. Po dlouhé době nová chuť.

Co jste si dal jako první jídlo po osvobození?Všichni jsme chtěli něco sladkého. A první co nám dali, byla čokoláda a sušenky. Myslím, že 90 procent z nás si jako první dalo čokoládu.

Máte rodinu?Ano, mám rodinu, manželku, dceru a rodiče.

Mohl jste je nějak kontaktovat během zajetí?Ne, vůbec žádné spojení jsme neměli. Telefony nám zabavili hned a potom nejméně jednou měsíčně prohledávali celý areál speciálními přístroji, jestli někdo nepropašoval telefon. Všechno převrátili vzhůru nohama, dostali se do každé skuliny. Červený kříž jsme viděli jednou – 18. května. Vyplnili jsme nějaký formulář, který ale stejně nikdo nedostal.

Věřil jste, že se vrátíte domů? Neklesal jste někdy na duchu?Ne, ještě při čtení rozkazu od vrchního velitele nám řekli, že existuje plán na naši výměnu, ale že nejméně tři, čtyři měsíce zůstaneme v zajetí. Věděli jsme, že na nás nezapomenou, že se na nás nevykašlou. Ale tím, jak jsme byli izolovaní, byli na tom někteří psychicky špatně a ztratili naději.

Vojáci v mokré uniformě pomalu umrzají, popsal Zrno. Ukrajinci bojují i s terénem

Obnovu Ukrajiny by mohli platit ruští oligarchové. A Leyenová se prořekla o skutečných ztrátách?

CNN Prima NEWS

aktualizace 18.12

Rusko se rozpadne, jeho tragédií je, že nezná své hranice...

řekl rakouskému časopisu Schwarzenberg

"Dekolonizační proces bude pokračovat v Ruské federaci. Rusko se rozpadne. Velké části se, jakmile budou moci, osamostatní," řekl Schwarzenberg, který před týdnem oslavil 85. narozeniny. Rusko v této souvislosti přirovnal k Německu, které se teprve porážkou ve 2. světové válce "vyléčilo" ze svého imperialismu.

Od 15. století se Rusko "neustále rozšiřovalo", upozornil Schwarzenberg. Poukázal také na skutečnost, že pro generaci nynějšího šéfa Kremlu Vladimira Putina bylo zhroucení Sovětského svazu "největší katastrofou 20. století", kterou chtěl Putin "napravit". "Tragédií Ruska je, že nezná své hranice. Každá imperiální mocnost musí zažít svou velkou porážku, než se opět vrátí k normálnímu myšlení," řekl listu Schwarzenberg.

Historickými analogiemi vysvětlil i potřebu podporovat Ukrajinu. "V minulosti se opakovaně vyskytovala myšlenka, že malé národy by se měly laskavě obětovat pro ty větší. Ať už to byl Mnichov 1938, nebo Jalta 1945. Jenže toto myšlení nás opakovaně přivádí ke katastrofám," varoval Schwarzenberg. Ukrajinu si prý dovede představit jako člena EU, v její začlenění do NATO však zatím nevěří.

Představit si naopak někdejší český ministr zahraničí ve vztahu k Rusku dokáže opakovaní situace z období po roce 1945, kdy bylo Německo "poměrně rychle integrováno do Západu". I poražené Rusy by podle něj mohl Západ potřebovat "jako spojence proti Číně".

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Schwarzenberg přirovnal k někdejšímu americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi, jemuž je připisována podstatná zásluha na konci Sovětského svazu a jeho dominance nad východní Evropou. "Dva prezidenti, kteří změnili dějiny, začínali oba jako herci a své role zcela naplnili až později jako politici".

aktualizace 05.10

Ukrajina - průmysl a Doprava

Luhasnsk - Vorošilovgrad

Zdvojená lokomotiva 2TE 116 z lokomotivky VTZ Vorošilovgrad (aktuálně Luhasnsk na Ukrajině)

na průmysl a dopravu je ovšem více zaměřen příspěvek Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy - Blog iDNES.cz

Důležitým železničním uzlem východní Ukrajiny je pak Bachmač...

které sehrálo roli při anabázi Čs. legií Pozdrav z Bledu, pochod přes Dolomity, rozcestník "Velká válka" a Rakousko - Uhersko - Blog iDNES.cz

aktualizace 04.01. 2024

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76

rozcestník letectví a letoun Il-76

letouny Iljušin Brno Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině - Blog iDNES.cz

létání v extrémních podmínkách Sibiře Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině - Blog iDNES.cz

letecká pošta Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz

V Rusku se zřítil vojenský letoun Il-76. Spekuluje se o příčinách i o tom, koho nebo co převážel — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76. Informaci tamních médií potvrdilo ministerstvo obrany. Na palubě transportního letounu podle úřadu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři další lidé. Podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda letoun převážel rakety S-300. Informace obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Dle ruských úřadů všichni lidé na palubě zahynuli.

Video publikované na telegramovém kanálu Baza, jenž je spojován s ruskými bezpečnostními službami, zachycuje velké letadlo řítící se k zemi a následnou explozi. Podle ruských médií všichni na palubě zahynuli, o čemž později mluvil i oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Počet lidí na palubě neupřesnil.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek přiblížil, že údajní ukrajinští zajatci byli převáženi kvůli dohodě o výměně za zajatce ruské. Stroj se zřítil při přistávacím manévru.

Podle serveru Ukrajinska pravda zdroje v ukrajinské armádě potvrdily zničení letadla. Zdroje webu v generálním štábu uvedly, že letoun převážel rakety S-300.

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) ve čtvrtek zahájila trestní vyšetřování okolností havárie ruského vojenského letadla IL-76. Podle Moskvy v něm zahynulo 65 ukrajinských válečných zajatců. S odvoláním na SBU o tom informovala agentura AFP. Britská stanice BBC doplnila, že SBU vede vyšetřování pro podezření z porušení zákonů a pravidel vedení války.

Agentura AP připomněla, že podle tvrzení Ruska vojenský letoun sestřelil dvě rakety vypálené ukrajinskou armádou. Na palubě bylo údajně 65 ukrajinských válečných zajatců, které ve středu měli vyměnit za ruské. AP doplnila, že ruská strana prozatím neposkytla žádné důkazy pro svá tvrzení.

Ukrajinské úřady potvrdily, že výměna zajatců se měla uskutečnit ve středu, ale byla odvolána. Nemají ani žádné informace o tom, kdo byl v letadle.
Kyjev nyní přímo nereagoval na tvrzení Moskvy, že letadlo zničila ukrajinská raketa. Připomněl, že ukrajinská armáda považuje ruská letadla za legitimní cíle útoků, přičemž Moskva v souvislosti s výměnou zajatců nepožádala o bezpečný průlet a neupozornila ani na potřebu "zajistit bezpečnost vzdušného prostoru" nad Belgorodem. Proto Kyjev znovu varoval před šířením neověřených zpráv.

Podle ruských médií na jeho palubě bylo 65 ukrajinských válečných zajatců a devět Rusů - šest členů posádky a tři vojáci jako doprovod ukrajinských zajatců.

K čemu v Rusku došlo? Černé skříňky nalezeny, pád letadla vyvolává víc otázek než odpovědí (msn.com)

V Belgorodské oblasti na západě Ruska u hranic s Ukrajinou už byly nalezeny černé skříňky vojenského letadla Il-76. Vyšetřovatelům bylo předáno zařízení pro zaznamenávání letových parametrů a hlasový záznamník, které se nacházely v ocasní části letadla.

Moskva mezitím deklarovala, že "Kyjev věděl" , že Ruská federace ve středu použije vojenské transportní letadlo k přepravě vojenského personálu ukrajinských ozbrojených sil k výměně. Mělo k ní dojít ve středu odpoledne v lokalitě Kolotilovka na rusko-ukrajinské hranici.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na čtvrtek ve svém videoproslovu žádal mezinárodní vyšetřování havárie letadla Il-76. Nepotvrdil ani nepopřel tvrzení Ruska, že letadlo sestřelila ukrajinská strana.

Zelenského návrh Kreml ve čtvrtek odmítl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však současně dodal, že pokud má Zelenskyj na mysli vyšetřování "zločinného jednání kyjevského režimu" , Moskva takové vyšetřování považuje "jednoznačně za nutné".

Na otázku, zda šlo o úmyslný čin, mluvčí Kremlu podle agentury Interfax odpověděl: "Měli byste mít telefonní číslo na administrativu prezidenta Zelenského. Zavolejte a položte tuto otázku".