Na Neštěstí se už asi nesejdeme, letiště Brno - Medlánky, paragliding

Taková vyprávěnka na základě setkání s jedním téměř osmdesátiletým pánem se zajímavým životním příběhem, který působil jako výsadkář v Africe

náhodné setkání na zastávce s veteránem z Afriky ("Na neštěstí" je název jedné hospůdky v Brně - Bystrci)

obsah

rozcestník vzduchoplavba
rozcestník letiště 
rozcestník plachtění a paragliding

1/ letiště Medlánky
2/ Perlan - kluzák do extrémních výšek
3/ paragliding 
4/ "Na Neštěstí se asi nesejdeme" - původní vyprávěnka

rozcestník letiště

letiště Slatina

Letiště Brno - Černovice  Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.czLetiště Brno - Tuřany Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině - Blog iDNES.cz

Letiště Medlánky Na Neštěstí se už asi nesejdeme, letiště Brno - Medlánky, paragliding (tento příspěvek)

katalog letišť a Milovice Mechanika A/ DAV - rychlost, zrychlení, vzlet 3, katalog letišť, An - 12 a paragliding - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník vojenství a vojenské letectví Jak měří letecký tachometr rychlost letounu 2, letiště Žatec a Mig 29, mechanika DPMW - Blog iDNES.cz

rozcestník závěsné kluzáky. paragliding a vzduchoplavba

Letiště Medlánky Na Neštěstí se už asi nesejdeme, letiště Brno - Medlánky, paragliding (tento příspěvek)

Mechanika A/ DAV - rychlost, zrychlení, vzlet 3, katalog letišť, An - 12 a paragliding - Blog iDNES.cz

Vzducholodě a vzduchoplavba osmdesátých let - Blog iDNES.cz

1/ 

Letiště Medlánky 

Letiště Medlánky je veřejné vnitrostátní civilní letiště v Brně, které leží v městských části Brno-Medlánky a Brno-Komín. Je určeno pro letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla, volné balony nebo vzducholodě.

střípky z  historie
II. národní soutěž plachtových letadel 
u Brna a to ve dnech 4. – 19. 4. 1925. 
V zimě roku 1925 postavil ing. Rudolf Dohnálek z brněnské pobočky M.A.K. svůj kluzák Nina, s nímž ještě před soutěží provedl asi 100 letů s nejdelší dobou letu 55 s. 
II. národní soutěže plachtových letadel u Brna se zúčastnilo celkem 7 kluzáků (z toho dva zahraniční kluzáky Dewoitine). 

2/

Perlan - kluzák do extrémních výšek

Jak se zrodil Perlan?
Celý příběh začíná u Einara Enervoldsona, který byl pilotem proudových letadel a kluzáků, v mládí se podílel na projektu Sierra a provedl první vědeckou studii horských atmosférických vln – obrovských vln způsobených silnými větry nad horami.

Enervoldson se domníval, že na časosběrných fotografiích spatřil v extrémních výškách ve stratosféře podivné poruchy, které se nacházely mnohem výše, než kam dosahují troposférické horské vlny. To odstartovalo jeho celoživotní misi, jejímž cílem bylo odhalit a důkladně prozkoumat tyto podivné jevy.

O rok později Fossett zahynul při havárii lehkého letadla a projekt bez financí ztroskotal. Na stavbu druhé generace Perlanu se později vybralo více než 2,8 milionu dolarů. V listopadu 2013 byla spuštěna crowdfundingová kampaň a v srpnu 2014 se partnerem projektu stala společnost Airbus.

Cílem Perlanu 2 je let ve výšce přesahující 27 kilometrů (90 000 stop). Stroj má sloužit ke studiu severního polárního víru a jeho vlivu na globální vývoj počasí. Kluzák je vyroben z kompozitních materiálů, je dlouhý 10,16 metrů a má rozpětí křídel 25,55 metrů.

Role polárního víru
V dalším příběhu hraje zásadní roli polární vír (též polární vortex) - velká oblast nízkého tlaku a studeného vzduchu, která obklopuje oba zemské póly. Během zimy zesiluje kvůli zvětšujícímu se rozdílu teplot mezi polárními oblastmi a rovníkem a tento rozdíl teplot pak přitahuje vzduch z vyšších zeměpisných šířek směrem k pólu. Coriolisova síla tento vzduch roztáčí a jeho rychlost přesahuje 240 km/h.

Pokud se polární vír spojí s vysokými troposférickými větry a horským pásmem, může se horská vlna rozšířit a zvětšit na stratosférickou vlnu, která vrcholí ve výšce až 100 000 stop. Tak vznikají větrné proudy, které můžeme označit jako „schody do nebe“. Právě na této vlně hodlal Enevoldson „surfovat“.

Přetlakové obleky, které fungovaly v případě Perlanu 1, vyžadovaly náročnou údržbu a jejich špatná ohebnost byla pro posádku vyčerpávající. Pro nový kluzák byla proto navržena přetlaková kabina s čistým kyslíkem o tlaku 8,5 psi a zásuvnými poklopy.

Bylo však nutné vyřešit další problém. Perlan 2 byl navržen pro ekvivalentní rychlost letu (EAS) 48 uzlů. EAS je kalibrovaná rychlost opravená o vliv stlačitelnosti vzduchu a mění se s druhou odmocninou hustoty, která se snižuje s výškou. S tím souvisí skutečnost, že rychlost zvuku s výškou klesá.

Řešení problémů s rychlostí zvuku
Když se dostanete dostatečně vysoko, stane se Perlan 2 transsonickým a nad křídlem se vytvoří ráz. Rázová síla posune střed vztlaku dozadu, čímž se kluzák vychýlí dopředu. To způsobí, že stroj nabere rychlost, což situaci ještě zhorší. Ve výšce 90 000 stop se to stane i při mírném manévrování a ve výšce 96 000 stop by k tomu došlo i během vodorovného letu.

Do hry tak vstupuje Reynoldsovo číslo, což je bezrozměrná veličina, která dává do souvislosti setrvačné síly a viskozitu. Je pomocí něj možné určit, zda je proudění tekutiny laminární, nebo turbulentní. Když se turbulentní harmonické proudění vzduchu spojí s rezonancí pružné konstrukce, dochází k třepetání, které může být náhlé a katastrofální.

Bylo tedy nutné zaměřit se na jev, při kterém dochází k nechtěnému a potenciálně nebezpečnému kmitání struktur, jako jsou křídla letadla, ocasní plochy i jiné části konstrukcí. K tomu dochází s ohledem na skutečnou rychlost pohybu. Pro potlačení tohoto jevu je Perlan 2 vybaven wolframovými protizávažími v řídicích plochách a akcelerometry, které sledují rezonance.

Surfování na vzdušných vlnách
Stejně jako vlna na moři, i stratosférická vlna se může vlnit a lámat. Na rozdíl od troposférické vlny je však její hřeben neviditelný. Čekají tu turbulence a velké zrychlení. Perlan 2 byl na takové podmínky navržen, nicméně byl to stále neprozkoumaný „terén“.

Posádka Perlanu 2 nemá padáky. Bylo by příliš obtížné je protáhnout skrz poklopy a jejich použití ve výšce nad 20 000 stop by bylo nebezpečnější než zůstat v letadle. Padáky tak dostal samotný letoun.

Perlan 2 poprvé vzlétl 23. září 2015 na městském letišti Redmond v Oregonu.
3. září 2017 dosáhl výšky 52 172 stop (15,9 km), čímž vytvořil nový světový rekord.
O tři roky později (2. září 2018) se svezl na stratosférických vlnách polárního víru až do výšky 76 124 stop (23,2 km). V této výšce odpovídá tlak mrazivého vzduchu pouze 3 % tlaku na úrovni hladiny moře. Podmínky se tedy v tomto směru podobají spíše Marsu než Zemi.
Výška 90 000 stop zatím nebyla dosažena, ale není kam spěchat: Perlan 2 už překonal několik rekordů, létá každý rok a má před sebou ještě pořádný kus práce. Ale hlavně nejde primárně o rekordy, Perlan 2 je především vědecká platforma pro odběr vzorků znečišťujících látek a výzkum stratosférického počasí ve velkých výškách. Zdokumentoval události vedoucí k sezóně požárů v Austrálii v roce 2019, kosmické záření, či vliv stratosférických vln na úbytek ozonu.

3/ 

paragliding

závěsný kluzák

4/ 

"Na Neštěstí" se asi nesejdeme...

jméno o té země jsem přeslechl

asi ani jméno neměla

ale světadíl vím jistě

je to Afrika

a to Afrika předsaharská...

i tak

z Československa pěkná dálka

kterou zvládnou

jen tažní ptáci

nebo

tmavomodří jezdci

ale

když by

na 28. dubna

neměl poruchu automat na kafe

tak by mi to asi uniklo

ale o zastávku dál

všechno bylo

jak má být

ke kafi i mírka dýmu

a to s dalším čekatelem

na spoj

a k tomu

krátký rozhovor

našly se

i jisté

shody

třeba

že dopady i pády

nemusí mít

vždy následky fatální

takže výsadek

bylo možno považovat

za poměrně úspěšný

ani jsem se nedozvěděl

zda ten pán

osobně také pilotoval

nebo zastával

jen řadovou výsadkovou službu

protože

zrovna přijížděl trolejbus

a byla tu důležitější otázka

a to

zda zajde někam do hospody

a on

že ani ne

na „Neštěstí“

mají od loňska zavřeno

ale to vím také

totiž

když jsem se nastěhoval do této čtvrti

tak jsem zde začínal