V zajetí počítačů

3. 08. 2019 18:11:35
Jakési první počítačové kolo proběhlo za studií na sklonku osmdesátých let – a jednolo se tehdy o osmibitové domácí (mikro)počítače.

Ve škole se jednalo především o výuku programovacích jazyků (jímž jsem příliš nerozuměl – možná ani ne tak jednotlivostem jako spíš celku). Dále pak to byly počítačové hry – které jsem bral spíš jako relax – odpočinek od studia ve zkouškovém období. Nejoblíbenější byla ATARI hra „Měsíční patrola“ – později jsem se k pc hrám nikdy příliš nevrátil.

Krátce k těmto domácím počítačům – konstrukčně byl základní rozdíl – že procesor či operační jednotka byly (zpravidla) součástí klávesnice. Tyto počítače se používaly především ke hrám – případně nadšenci si na nich pomocí programovacích jazyků zkoušeli sami programovat – například něco na způsob kalkulačky, nebo jednoduchou grafiku, zvukové efekty atd.

Kromě rozšířeného ATARI, či SINCLAIRu – tu byli i počítače československé výroby, avšak jsem netušil, že od tolika výrobců.

Pomyslná druhá vlna mě zastihla u standartních osobních počítačů „PC“, zejména pak s rozvojem internetu.

Získal jsem sice jisté povědomosti jako uživatel – co se děje uvnitř systému mě bylo však jasné jen částečně.

Pokusil jsem se tedy toto poněkud ozřejmit. Pojmy „hardware“ – „software“ jsou dostatečně známy – zajímavé je, jak se vzájemně prolínají. Jak hardware – tak sofware lze rozdělit na základní, či přídavný.

Základem počítače (tedy i základním hardwarem) je základní deska – na níž je instalován procesor (neboli jednotka CPU) a dále operační paměť ( zejména dříve nazývaná RAM). Komponet na základní desce samozřejmě bývá víc, ale pokusím se o zjednodušení.

Tyto dvě jednotky – procesor a operační paměť – tvoří něco jako motor počítače – k tomu aby motor pracoval – je ovšem potřeba palivo – v toto případě software.

Základní software tvoří BIOS (software pro řízení vestavěného systému) a operační sytém – prostřednictvím kterého probíhá činnost procesoru a zároveň informační tok směrem k výstupům a vstupům z počítače – tedy k uživateli.

Procesor pracuje ve strojovém kódu – operační systém se však vychází z některého programovacího jazyka – a k převodu programovacího jazyka do strojového kódu slouží „komplátor“.

Tolik tedy základní software a hardware. A nyní směrem k uživateli – takže ponejvíce o uživatelském softwaru protože vstupy a výstupy (klávesnice, monitor, myš atd.) jsou – snad až příliš známy.

Uživatelský software se pohybuje ve dvou úrovních. Tou první jsou programy (například běžné programy na psaní, počítání, malování atd.). Tyto programy lze spustit v různých aplikacích – jednak je to ta nejběžnější – čili tovární (např. pro psaní WORD), ale je i řada alternativních aplikací – přesněji aplikačních programů.

Na závěr ještě krátce zpátky k základnímu hardwaru a softwaru – zatímco operační systém je nahrán na harddisku – BIOS sídlí v operační paměti – kam se ovšem – pokud je počítač spuštěn dočasně kopíruje potřebná část operačního systému.

další obrázky k tématu https://www.facebook.com/pg/Jan-Gogin-Tom%C3%A1%C5%A1ek-152784985326595/photos/?tab=album&album_id=406269289978162

Upřesnění - BIOS není nainstalován v operační paměti (viz diskuse) - text jsem však ponechal v původní podobě. JT

Autor: Jan Tomášek | sobota 3.8.2019 18:11 | karma článku: 7.04 | přečteno: 453x

Další články blogera

Jan Tomášek

V zajetí počítačů II

Co se týče počítačů, respektive jejich funkce, za pozornost stojí nejen celek, ale i jednotlivosti. Zejména ta zásadní - tedy procesor. Třeba takový osvědčený dvaatřicetibitový procesor.

31.8.2019 v 5:05 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 386 | Diskuse

Jan Tomášek

Haló, haló

Tak s telefonem je to u mě jako s řadou dalších elektrických přístrojů či spotřebičů - znalost jen pár základních funkcí a pak už a pak už nic převratného.

25.8.2019 v 18:02 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 367 | Diskuse

Jan Tomášek

Jak vzniká bílkovina

Bílkoviny jsou vlastně všude kolem nás - živočichové - rostliny - ale co to je a jak vznikají, to například mě zas tak jasné nebylo... Myška a sýr ... správný popud pro zkoumání bílkovin.

23.8.2019 v 17:06 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 34.04 | Přečteno: 1221 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 583 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 2936 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 566 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 39.49 | Přečteno: 1867 | Diskuse
Počet článků 178 Celková karma 7.61 Průměrná čtenost 361

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz