Východní identita na základě cesty do Pekingu - počítače s Asie

Soukromé poznámky k přednášce Petra Lysáčka, pedagoga Fakulty umění Ostravské univerzity, reflektující jeho pobyt v Číně mezi říjnem a prosincem 2017.

obsah
rozcestník kultury Asie 1

první část
ochutnávka z Číny
Východní identita na základě cesty do Pekingu

rozcestník "v zajetí počítačů"
druhá část
TSMC -mamutí společnost pro výrobu čipů z Asie a program studia počítačových technologií pro studenty z Evropy

třetí část
Staré africké říše

rozcestník kultury z Asie 2 (podrobnější)

rozcestník na téma vzdálené kultury

odkaz na rozcestník "Do dávných států či zemí" Kdysi tu vládl lov - o cestování, zahradnictví Konopiště a zahradní architektuře - Blog iDNES.cz

Severním Vietnamem nejenom za čajem

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.312187896052969&type=3

SEVERNÍM VIETNAMEM NEJENOM ZA ČAJEM
Jak vypadá sever Vietnamu trochu mimo známé turistické destinace? Na tuto otázku mohla odpovědět

cestopisná přednáška, která se konala tuto středu v čajovně na Dominikánském náměstí v Brně.

lodě starověku a lodě vzdálených kultur   https://www.facebook.com/media/set/?set=a.865374895294481&type=3  album na FCB 

(další odkazy na závěr příspěvku)

a vlastní příspěvek

první část

nejprve malá ochutnávka z Číny

zcela improvizovaný nápis v čínštině na krabici čistě pracovního charakteru - ve které se pohybuje zboží mezi velko-obchody

a rovněž malá ochutnávka 

jako 

haiku po Vietnamsku 2
neboli
Lee na kopci

ne čaj ale káva
ale hlavně koupit nudle
sníst pak až dole

nyní Brno - Obřany - farní kavárna "Kafara" jako jisté kulturní středisko

tentokrát především výtvarně

Východní identita na základě cesty do Pekingu

přednáška na Kafaře v Brně Obřanech

A protože za tímto zahraničním pobytem Petra Lysáčka stála tvůrčí rezidence organizovaná pražskou Galerií Zdeněk Sklenář v kulturním centru Czech China Contenporary v Pekingu– leitmotivem této přednášky bylo pochopitelně moderní čínské výtvarné umění – ovšem nejenom to. Přednáška poskytla totiž jakýsi celkový vhled do života čínské společnosti v druhého desetiletí jednadvacátého století.

A zde si neodpustím poněkud subjektivní hodnocení... Shrnuto – dozvěděl jsem se více věcí divných než těch druhých. Ale nepředbíhejme...

Místem konání přenášky byla Obřanská kulturní fara – tzv. Kafara. Přednáška začala ze čtvrthodinovým zpožděním, tato prodleva byla ideální pro trochu lahodně-pěnivého osvěžení u farního výčepu, v místnosti uchovávající si stále cosi z poklidné atmosféry přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ale v jiné místnosti – a to přes chodbu bylo vše dochystáno – což znamenalo – že přednáška může začít. To co následovalo, by bylo možno označit za velký skok rovnou do století jednadvacátého.

Tak především jsem se musel rozloučit se svou zažitou představou o cestování – kterou jsem si přinesl z dvacátého století. Taková zahraniční cesta třeba spočívala v toulání po horách, pak se sestoupilo třeba do nějaké vesnice, prohodilo pár slov s bodrým venkovanem, a aby toho klidu nebylo moc – tak se dokoupily zásoby potravin v supermarketu nějakého města.

Na této přednášce jsem však záhy pochopil, že všechno už je úplně jinak. Třeba hned zkraje jsem se dozvěděl, že čínské město je zcela jiný sídelní útvar – než jaký je znám například z Evropy. Takové město co se týče rozlohy, si lze představit jako obrovské prostranství mezi Prahou a Brnem. Zde jsou pak zóny osídlení a zóny bez osídlení. V zónách osídlení pak najdeme zpravidla předimenzované betonové stavby a to buďto čerstvě dokončené nebo často dosud rozestavěné. Součástí koloritu těchto měst je tedy těžká stavební technika, bagry, jeřáby atd. Více povzbuzení náhodnému návštěvníkovi však neposkytnou ani zóny bez osídlení – které mají snad vzdáleně připomínat cosi jako evropské parky. Zde – kromě zcela zplanýrovaného území se sice vyskytuje něco jako zeleň – a to ve formě vzrostlých stromů – ale přes svou výšku to jsou stromy zpravidla zcela čerstvě vysazené a to v pravidelných rozestupech v nespočetně mnoha řadách za sebou. Součásti koloritu těchto dejme tomu parků je pochopitelně těžká automobilová technika – například transportující tyto vzrostlé stromy určené k sadbě. Asi se není třeba divit, že tyto specifické parky jsou zcela liduprázdné.

Nyní k otázce, která se přímo nabízí... A co čínský venkov?  O nějakých poklidných čínských vesnicích, jaké v této zemi existovaly snad ještě před několika desítkami let jsem si vskutku nedělal iluze. Ale? Musím přiznat, že toho o Číně zas moc nevím. Leda tak z filmů. Například takový film „Rudý labyrint“. Ačkoliv se děj tohoto filmu odehrával v Pekingu již zcela moderním – přeci jen zde bylo možno spatřit něco jako venkovský domek. A aby iluze byla dokonalá, tak filmovému divákovi byl předestřen i papírový čínský drak.

To, že se v Pekingu ze stavebního hlediska zřejmě něco děje jsem zaregistroval v souvislosti s přípravou Olympijských her zde v roce 2008. Tehdy jsem zaregistroval z médií stezky urbanistů nad plošným bouráním venkovských domků. Představoval jsem si, že toto bourání zahrnuje okruh tak tří, šesti – maximálně dvanácti kilometrů. Na aktuální přednášce jsem se vlastně dověděl, že původní Peking vlastně bylo „Zakázané město“ plus nekonečný venkov. A dnešní stav? Zbylo sice Zakázané město – jinak všechno už je kompletně jinak.

Tolik tedy pohled na Čínu řekněme z pohledu stavebně-urbanistického a než se dostanu k modernímu čínskému výtvarnému umění tak alespoň pár pohledů řekněme sociologických.

Tak v Číně vládne na rozdíl od západu duch kolektivní. Radosti a starosti se zpravidla sdílí. To platí například o jídle. Oběd či večeře je společenskou záležitostí, příbuzní, či přátele nebo kolegové u jídla diskutují a přitom si své porce pomalu vychutnávají. Do restaurací se chodí společně – vstoupit do hospody sám – což u nás není nic vyjímečného v Číně nepřipadá v úvahu.

Dalším specifikem Číny její dosud trvající uzavřenost. Je to země exportu – nikoliv importu.

Nyní tedy k výtvarnému tématu přednášky... Vlastně ještě tak ne docela – napřed zmínka o prostředí kdy výtvarná díla vznikají – respektive jsou vystavována – tedy k ateliérům a galériím.

Řada ateliérů vznikala po roce 2000 například přestavbou starých továren. Tyto tvůrčí zóny prý jakž takž fungují doposud a představují stále jakási centra společenského života. Co se týče galérií – tak zde je situace daleko horší. Řada galérií byla v Pekingu postavena v souvislosti se zdejšími olympijskými hrami a to pochopitelně v místech s původně venkovskou tvářností. Nyní je v provozu pouhý zlomek těchto galérií – takto staveb většinou moderních krabicovitých tvarů, z nichž většina dnes chátrá – což platí například i okolních sochách – často zarůstajících vegetací.

A jaká jsou tedy vlastní moderní čínská výtvarná díla – zde vznikající a vystavovaná? Ta lze rozdělit do několika skupin – určitě nezmíním všechny – už proto, že jsem si na přednášce nedělal poznámky a musím spoléhat na svou paměť.

Tak skutečnou lahůdkou je HYPERREALISMUS. Tento styl raději ponechám bez obrazového doprovodu. K tomuto stylu snad jen to, že je v Číně velmi oblíbený a dokonce hojně exportovaný. Máte nějakou oblíbenou fotografii a chtěli by jste podle ní zhotovit obraz? Není nic jednoduššího! V Číně existuje řada dílen, kde jsou výtvarníci doslova nadrilováni k vytváření tímto způsobem dokonalých obrazů.

Oficiální název pro další styl sice neznám – ale soukromě bych ho formuloval jako PARODIE NA ČÍNSKÝ SOCIALISTICKÝ REALISMUS. Přes jistou podobnost s hyperrealismem je na tomto stylu sympatická právě jeho parodičnost, chcete-li nadsázka.

Jakousi oázu klidu pro mě znamenalo TRADIČNÍ ČÍNSKÉ UMĚNÍ. To jsem na přednášce zaregistroval sice jen okrajově – ale potěšilo. Tak jeden exemplář byl myslím přímo dílem autora přednášky – tedy výtvarníka Petra Lysáčka a šlo zřejmě o techniku oleje. Další obrázek se na promítacím plátně jenom mihnul – tak ho pozornosti předkládám poněkud nezaostřený. Tady šlo už o naprostou čínskou klasiku – tedy kresbu tuší na hedvábí.

K tradičnímu čínskému umění snad ještě jednu poznámku. To představuje totiž hojný artikl na export. Samozřejmě – jedná se hlavně o čínskou keramiku, především porcelán. Přes značné ztráty z období tzv. Kulturní revoluce jsou dosud zásoby tohoto zboží v Číně značné a vyvážet je zakázáno pouze výrobky starší desátého století – které jsou považovány za kulturní památku.

Nyní ovšem zpět k umění současnému. A jsme u tzv. KONCEPTUÁLNÍHO UMĚNÍ. Rovněž tento styl ponechávám raději bez obrazového doprovodu. Zářným příkladem může být například následující scéna. Suť z cihel ze zbořených vesnic je potažena jakousi zelenou sítí a na ní zvesela juchá čínská mládež. No comment!

A takhle bychom mohli pokračovat dále. Shrnutí – v moderním čínském výtvarném umění lze přes výše uvedené pochybnosti zajisté nalézt leccos pozitivního, přínosného... Ale je určitě škoda, že na prvním místě spíš než touha po sebevyjádření je poptávka trhu. Ale s tím se zřejmě nic nenadělá.

Na závěr ještě okrajová zmínka o tom, co s výtvarným sice volně – ale přece jen. Tedy o průmyslovém, respektive automobilovém designu. Na přednášce byl totiž mimo jiné promítnut obrázek jednoho čínského auta – a to designu velmi nápaditého. Dokonce zaujal i na přednášce přítomná děvčata. Ano. V Číně se už asi patnáct let nejezdí na kolech, ale v autech. V této zemi v nedávné době vznikla řada nových automobilek. Někdy jsou to vozy zcela orginální, někdy se však nápadně podobají automobilům vyráběným jinde na světě. Autory orginálu to sice může iritovat, ale to je asi jediné, co s tím můžou dělat. Zhruba tedy toto jsem se dozvěděl o Číně – tedy zemi, kterou jsem nikdy nenavštívil na přednášce na Kafaře v Obřanech.

rozcestník v zajetí počítačů

nejprve  počítače s Asie

Východní identita na základě cesty do Pekingu - studium počítačů na Thaj  wanu   (tento příspěvek)

továrna TSMA v Drážďanech V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz část D příspěvku

továrna počítačových čipů v Drážďanech (v rámci příspěvku o Německo) Večer v Hamburku, rozcestník němčina a Německo - Blog iDNES.cz

a  o počítačích celkově

V zajetí počítačů - Blog iDNES.cz

V zajetí počítačů II - 32 bitový procesor - Blog iDNES.cz

Ac3 V zajetí počítačů 3 (matematická logika a technika, logická hradla logické funkce ) - Blog iDNES.cz

Ac odkaz na rozcestník matematika a kybernetika  V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4 - Blog iDNES.cz

"hardwarová šestka" t (příspěvek o počítačovém hardware) V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz

"softwarová šestka" Jak se připojit k internetu 6 "s" - internetové účty, blogy a navigace, HTML - Blog iDNES.cz

Specializované mikroprocesory pro průmysl, vědu a výzkum - hradlová pole FPGA, Čína - Blog iDNES.cz

VUT Brno "osciloskop" Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko - Blog iDNES.cz

počítače například vyráběla Zbrojovka Brno (odkaz na rozcestník Zbrojovka, Zetor, elektrotechnika a zemědělské stroje) Cesty elektrické energie 11 - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

druhá část

TSMC-mamutí společnost pro výrobu čipů z Asie a program studia počítačových technologií pro studenty z Evropy

STUDIUM V ZAHRANIČÍ NA TCHAJ-WANU - PROGRAM INKUBACE (či ROZVOJ) TALENTŮ v oblati POLOVODIČŮ

Možnost získat jedinečný vhled do špičkové výroby a výzkumu v polovodičovém průmyslu a rozvojem  dovedností pro  profesní kariéru? To je nabídka "Semiconductor Talent Incubation Program" na Tchaj-wanu. Sasko-tchajwanský program je společnou iniciativou Svobodného státu Sasko, Technické univerzity Drážďany a TSMC. Zahrnuje studijní program a praktický výcvik na Tchaj-wanu ve společnosti TSMC, která je světovým lídrem v polovodičovém sektoru.

Nabídka
Šestiměsíční program Semiconductor Talent Incubation Program kombinuje akademické školení v oblasti polovodičů s praktickým výcvikem v TSMC. Od března 2024 do června 2024 budete studovat na National Taiwan University (Taipei). Další univerzity přibudou v roce 2025. Program kurzu se skládá z polovodičových modulů TSMC (Device/Integration, Tool/Equipment Engineering, Intelligent Manufacturing). Podrobný seznam kurzů a popisy kurzů naleznete níže v části "Nabídka kurzů v roce 2024".

Po absolvování kurzu na National Taiwan University absolvujete od července do srpna dvouměsíční praktický výcvik v Newcomer Training Center & Fab v TSMC (Taichung). 

Vybraní kandidáti obdrží finanční prostředky ve výši 700,00 EUR měsíčně na své životní náklady na Tchaj-wanu, cestovní příspěvek ve výši 1.500,00 EUR kromě školného a programových poplatků. Ubytování bude zajištěno, ale účastníci si ho musí uhradit sami.

Kurzy nabízené NTU v roce 2024
Přístrojový/integrační modul
(6 ECTS) Polovodičová elektronika 
(6 ECTS) Technologie integrovaných obvodů 
(6 ECTS) Pevnost materiálů 
(4 ECTS) Praxe s TSMC
Volitelné: (6 ECTS) Kurz obecné čínštiny

Modul Inženýrství nástrojů/zařízení
(6 ECTS) Technologie integrovaných obvodů  
(6 ECTS) Elektronické obvody 
(6 ECTS) Digitální řídicí systém 
(4 ECTS) Praxe s TSMC
Volitelné: (6 ECTS) Kurz obecné čínštiny

Modul inteligentní výroby
(6 ECTS) Operační výzkum 
(6 ECTS) Umělá inteligence 
(6 ECTS) Analýza dat a strojové učení pomocí Pythonu 
(4 ECTS) Praxe s TSMC

Podmínka znalost angličtiny je na úrovni B2

Kurz čínštiny bude vyučován ve večerních hodinách a nebude kolidovat s žádným z výše uvedených kurzů. Vezměte prosím na vědomí, že jazykové kurzy budou probíhat dvakrát týdně po třech hodinách. Kromě toho budou účastníci před odjezdem pozváni na intenzivní kurz čínského jazyka a mezikulturní vzdělávací seminář o Tchaj-wanu, který nabídne SUD. Podrobnosti budou brzy oznámeny.

Tento program je otevřen studentům, kteří studují v oboru STEM. Mezi způsobilé studijní obory patří:

Elektrotechnika
Informatika
Matematika
Fyzika
Chemie
Mikroelektronické inženýrství
Nanoelektronika
Materiálové vědy
Programování, automatizace, robotika
Návrh obvodů
Strojové učení

obsah
rozcestníky

první část
Východní identita na základě cesty do Pekingu,

druhá část
Staré africké říše

obsah
rozcestník kultury Asie 1

první část
ochutnávka z Číny
Východní identita na základě cesty do Pekingu

rozcestník "v zajetí počítačů"
druhá část
TSMC -mamutí společnost pro výrobu čipů z Asie a program studia počítačových technologií pro studenty z Evropy

třetí část
Staré africké říše

rozcestník kultury z Asie 2 (podrobnější)

třetí část

Staré africké říše

malá odbočka na téma metalurgie předkoloniální Afriky 

Prekoloniální bronzy Yoruba v Nigérii
Bronzové umění v západní Africe

(metalurgie mědi podrobněji Jeden den jízdy koňmo k moři / Baltští Prusové / výroba Bronzu - Blog iDNES.cz )

Andreas Praefcke
Jorubové (Yorubá) jsou západoafrický národ, který žije převážně v jihozápadní Nigérii. Žijí hlavně v jihozápadních státech Oyo, Ogun, Lagos, Ondo, Osun, Ekiti a Kwara, ale také v sousedních státech Benin, Ghana a Togo. Oblast osídlení je dodnes hustě obydleným jádrem Nigérie. Nachází se zde 22 z 50 největších měst státu. Původ Jorubů je s největší pravděpodobností ve starověkém Egyptě, odkud se jejich předkové přesunuli na jihozápad asi před 5000 lety a nakonec se usadili na území dnešního Beninu a částí Nigérie. Tam se také zrodilo legendární království Ilé Ife. Charakteristické pro jejich kulturu je rané zakládání měst. Již ve středověku měla největší města 100 000 obyvatel. Všechna království Jorubů vedla k mýtickému zakládajícímu městu Ile-Ife (Ile-Ifé; Ifé). Podle legendy vzniklo lidstvo v Ile-Ife. Je to svaté město lidu Yoruba a měl jeho rozkvět ve 13. století. Nachází se ve státě Osun.

Ile-Ife je známý svými kamennými, terakotovými a bronzovými sochami z 10. století, které byly vyrobeny pomocí procesu ztraceného vosku. Většina naturalistických soch má velkou uměleckohistorickou hodnotu. Objevitelem naturalistických uměleckých předmětů byl Leo Frobenius. V roce 1910 se mu při vykopávkách v olokunském háji na severu města a na dalších místech podařilo odkrýt velké množství naturalistických uměleckých předmětů, které zviditelnil svou obsáhlou publikací o okolním světě, která vyšla o dva roky později. Většina z nich je nyní v Etnologickém muzeu Berlin-Dahlem. Frank Willett učinil nové důležité nálezy v roce 1957 v Ita Yemoo na severním okraji města. Nejcennější nálezy z Ile-Ife jsou vystaveny v Národním muzeu v Lagosu. Další nálezy lze vidět v muzeu Ife, které se nachází na okraji palácového komplexu.

Jorubský bronz 12. století

Ukabia
Bronzy z Beninu a Ile-Ife byly - a stále jsou - vyrobeny technikou "ztracené formy". Za tímto účelem je pozitivní voskový model pozdějšího bronzového předmětu - včetně odlévacích kanálů - modelován přes lité jádro z hlíny a po dokončení také potažen hlínou. Po vypálení hlíny - a úniku vosku - může být výsledná dutina vyplněna bronzovou, měděnou nebo žlutou litinou. Po ochlazení se vnitřní a vnější hliněné formy rozbijí, aby se uvolnil odlitek. Následně jsou odstraněny odlévací kanály a postava je dodatečně zpracována, vytesána a často patinována. Umělá patinace byla také běžná u starých kusů a dosáhla vysoké estetické úrovně.

Staré africké říše

souhrnný název pro státy a státní útvary - které existovaly na jih od Sahary v předkoloniální době, a které nenalezly pokračování v nových nezávislých státech, vzniklých z bývalých kolonií. 

 

aktualizace 06. 10. 2022 na téma Čína

Čína je vítěz války na Ukrajině. V Pekingu se právě rozhoduje, jak bude vypadat svět

Umět se učit z vlastních chyb je užitečná vlastnost. Ještě lepší je ale učit se z chyb druhých, vždy dodává slavný investor Warren Buffett. A Rusové znovu dokázali, že jsou pro Čínu skvělým studijním materiálem. Čínská komunistická strana přežila do dnešních dnů právě i díky pečlivému studiu ruské neschopnosti udržet pohromadě Sovětský svaz. Nynější zoufalé počínání Rusů na Ukrajině zase Číně ukazuje, na co se má připravit, pokud zahájí útok na Tchaj-wan.

Ve víru současných událostí to tak vypadat nemusí, ale pro budoucnost západní civilizace je podstatně důležitější, co se nyní děje v Číně, nikoliv v Rusku. Platí to samozřejmě za předpokladu, že ruské vedení v blízké době nerozpoutá jadernou válku. Čínský prezident Si Ťin-pching se takřka s absolutní jistotou 16. října stane již potřetí prezidentem Číny a dostane se do pozice, jakou měl v zemi naposledy Velký kormidelník Mao Ce-tung.

Následně se už probíhající reformy v Číně, které podle slov samotného prezidenta země nezažila za posledních 100 let, rozjedou na plné obrátky. Svůj cíl komunisté zřetelně komunikují: vytvořit nezávislou, soběstačnou, imperiální, Západu technologicky nadřazenou zemi, která ekonomicky i vojensky ustojí následky útoku na svou „vzbouřeneckou provincii“. Dívat se na Čínu rovnou jako na nastupující velmoc číslo jedna by ale nebyl úplný obraz.

Čína je nyní z ekonomického pohledu nepředvídatelná. Čelí obřímu demografickému posunu, kolabujícímu nemovitostnímu trhu nebo radikální změně smýšlení mezi mladými lidmi. Jisté je pouze to, že v Číně se odehrávají změny, které ovlivní každého na této planetě.

Hospodářské noviny se proto rozhodly popsat největší čínské potíže, výzvy nebo ambice a seskládat mozaiku, kterou svým předplatitelům nabízí v písemné i zvukové podobě. 

rozcestník "vzdálené kultury II"

ještě odkaz na téma indiánské kultury v Americe 

Vědci našli stopy po obří vyspělé neznámé mayské supercivilizaci. Zbylo po ní monumentální dílo (msn.com)

Emil Holub v Africe

Smrt číhala na každém kroku. Český dobrodruh velkolepou výpravu nedokončil, přesto se stal legendou (msn.com)

aktuálně z Afriky

Nejrychleji se rozvíjející města v Africe (msn.com)