V zajetí počítačů

Jakési první počítačové kolo proběhlo za studií na sklonku osmdesátých let – a jednolo se tehdy o osmibitové domácí (mikro)počítače.

V zajetí počítačů - Blog iDNES.cz

V zajetí počítačů II - 32 bitový procesor - Blog iDNES.cz

Ac3 V zajetí počítačů 3 (matematická logika a technika, logická hradla logické funkce ) - Blog iDNES.cz

Ac odkaz na rozcestník matematika a kybernetika  V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4 - Blog iDNES.cz

"hardwarová šestka" t (příspěvek o počítačovém hardware) V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz

"softwarová šestka" Jak se připojit k internetu 6 "s" - internetové účty, blogy a navigace, HTML - Blog iDNES.cz

továrna počítačových čipů v Drážďanech (v rámci příspěvku o Německo) Večer v Hamburku, rozcestník němčina a Německo - Blog iDNES.cz

Specializované mikroprocesory pro průmysl, vědu a výzkum - hradlová pole FPGA (tento příspěvek)

VUT Brno "osciloskop" Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko - Blog iDNES.cz

počítače například vyráběla Zbrojovka Brno (odkaz na rozcestník Zbrojovka, Zetor, elektrotechnika a zemědělské stroje) Cesty elektrické energie 11 - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

Východní identita na základě cesty do Pekingu - studium počítačů na Thaj  wanu  - Blog iDNES.cz

Ve škole se jednalo především o výuku programovacích jazyků (jímž jsem příliš nerozuměl – možná ani ne tak jednotlivostem jako spíš celku). Dále pak to byly počítačové hry – které jsem bral spíš jako relax – odpočinek od studia ve zkouškovém období. Nejoblíbenější byla ATARI hra „Měsíční patrola“ – později jsem se k pc hrám nikdy příliš nevrátil.

Krátce k těmto domácím počítačům – konstrukčně byl základní rozdíl – že procesor či operační jednotka byly (zpravidla) součástí klávesnice. Tyto počítače se používaly především ke hrám – případně nadšenci si na nich pomocí programovacích jazyků zkoušeli sami programovat – například něco na způsob kalkulačky, nebo jednoduchou grafiku, zvukové efekty atd.

Kromě rozšířeného ATARI, či SINCLAIRu – tu byli i počítače československé výroby, avšak jsem netušil, že od tolika výrobců.

Pomyslná druhá vlna mě zastihla u standartních  osobních počítačů „PC“, zejména pak s rozvojem internetu.

Získal jsem sice jisté povědomosti jako uživatel – co se děje uvnitř systému mě bylo však jasné jen částečně.

Pokusil jsem se tedy toto poněkud ozřejmit. Pojmy „hardware“ – „software“ jsou dostatečně známy – zajímavé je, jak se vzájemně prolínají. Jak hardware – tak sofware lze rozdělit na základní, či přídavný.

Základem počítače (tedy i základním hardwarem) je základní deska – na níž je instalován procesor (neboli jednotka CPU) a dále operační paměť ( zejména dříve nazývaná RAM). Komponet na základní desce samozřejmě bývá víc, ale pokusím se o zjednodušení.

Tyto dvě jednotky – procesor a operační paměť – tvoří něco jako motor počítače – k tomu aby motor pracoval – je ovšem potřeba palivo – v toto případě software.

Základní software tvoří BIOS (software pro řízení vestavěného systému) a operační sytém – prostřednictvím kterého probíhá činnost procesoru a zároveň informační tok směrem k výstupům a vstupům z počítače – tedy k uživateli.

Procesor pracuje ve strojovém kódu – operační systém se však vychází z některého programovacího jazyka – a k převodu programovacího jazyka do strojového kódu slouží „komplátor“.

Tolik tedy základní software a hardware. A nyní směrem k uživateli – takže ponejvíce o uživatelském softwaru protože vstupy a výstupy (klávesnice, monitor, myš atd.) jsou – snad až příliš známy.

Uživatelský software se pohybuje ve dvou úrovních. Tou první jsou programy (například běžné programy na psaní, počítání, malování atd.). Tyto programy lze spustit v různých aplikacích – jednak je to ta nejběžnější – čili tovární (např. pro psaní WORD), ale je i řada alternativních aplikací – přesněji aplikačních programů.

Na závěr ještě krátce zpátky k základnímu hardwaru a softwaru  – zatímco operační systém je nahrán na harddisku – BIOS sídlí v operační paměti – kam se ovšem – pokud je počítač spuštěn dočasně kopíruje potřebná část operačního systému.

další obrázky k tématu https://www.facebook.com/pg/Jan-Gogin-Tom%C3%A1%C5%A1ek-152784985326595/photos/?tab=album&album_id=406269289978162

Upřesnění - BIOS není nainstalován v operační paměti (viz diskuse) - text jsem však ponechal v původní podobě. JT