V Českém koutku

Za někdejší Československo - Německou hranicí u Náchoda se nacházela jedna zvláštnost. Zatímco v období 1. republiky německé osídlení běžně přesahovalo státní hranice hluboko na české území, tady tomu bylo  naopak.

Samozřejmě ale v daleko menší míře. Skupina vesnic na německém území, poblíž hranic s Náchodskem, na jihozápadních svazích Stolových hor, kde se až do roku 1945 udržela čeština (užívaná asi 10 tisíci mluvčích), získala též neformální pojmenování Český Koutek, a stala se tak připomínkou doby kdy Kladsko, kde se tato oblast nachází, patřilo do České koruny.

Není mým cílem zde podrobně popisovat historii tohoto zemí, ta ostatně podrobně zpracovál Vladisla Knoll,  jenom připomenu dva pokusy o připojení této oblasti k Československu - první po první světové válce, který neuspěl pro rasantní odpor Pruska, takže Versailleská smlouva tento požadavek nezohlednila, druhý - logicky po skončení války druhé, kdy se tentokrát k tomuto záměru nepostavila příznivě. Postupimská konference a přiřkla celé Kladsko Polsku. České obyvatelstvo odcházelo dílem spolu s odsunutými kladskými Němci do jižního Německa, část přesídlila do přilehlých oblastí Náchodska. Někteří zůstali, ale byli brzy asimilováni s Poláky, kteří sem byli přesídlováni ze ztracených východních oblastí Polska.

V létě roku jsem využil příležitost, že jsem se nacházel relativně nedaleko u Adršpašských skal a narychlo si odskočil do tohoto regionu a projel několika vesnicemi na svazích Stolových hor.

odkaz na rozcestník skalní města Na cestu s telefonní mapou - Haló, haló 4, Pošumaví a skalní města - geoportál - Blog iDNES.cz

Největším městem v Českém okénku jsou věhlasné srdeční lázně Chodoba ( Kudówa-zdrój), kde krátce po válce existovala česká škola. Jisté připomínky na českou přítomnost v sousední vsi Čermná, kde byla v roce 1776 založena při kostelu sv. Bartoloměje známá kostnice, která dnes celkem obsahuje asi 29 000 lebek.

V roce 1999 byl v této obci odhalen " památník tří národů" -  Polákům, Němcům a Čechům kteří postupně přispěli k rozvoje tohoto kraje.

Na hřbitově lze spatřit náhrobky z českými jmény, jeden připomene svého jmenovce, mlynáře Josefa Martince, který byl v roce 1756 popraven za odboj proti Prusku, jehož lebka je uložena - jak jinak - v kostnici.

Cesta vedla  z Náchoda - mimochodem působiště Josefa Škvoreckého - spisovatele a nakladatele, která ve svých románech, či povídkových knihách připomněl třeba atmosféru mládí v časech protektorátu právě na Náchodsku. Třeba v souboru povídek nazvaném "Prima sezóna" jehož hrdinou je gymnaziální student a saxofonista školního orchestru, jehož džezové tóny doprovází raději příliš nezveřejňované  taneční zábavy, ostatně písně z této doby jsou poměrně známy - třeba "Případ ztracenej" a další...  Tedy z Náchoda "na minutku" do Českého koutku......

rozcestník na téma jazyky Malá lužickosrbská mluvnice (rozcestník na téma jazyky) - Blog iDNES.cz