Malá lužickosrbská mluvnice
1) ze světa „Prabaltoslovanů“
Jazyky předků Slovanů a další indoevropské jazyky – dokonce i vliv jazyků z Íránu v době bronzové (střední doba bronzová 1600 – 1300, mladší doba bronzová 1300 – 800 před n.l.)
pravěk Slovanů Balto - Slovanská jazyková skupina v Černolesí na pomezí Litvy a Ukrajiny
balto – slovanská jazyková skupina v Černolesí
nálezy od 5tého století př. n. l. – tedy již z doby železné – možná překvapí výrazně zjednodušenými tvary – což se vysvětluje jistým zchudnutím společnosti
rozpad baltoslovanské jednoty mohl nastat přibližně na přelomu 2. a 1. století př. n. l. – kdy se z Baltoslovanů začali vidělovat první Slované (Praslované)
pravěk na Slovensku (a na Moravě) – bezejmenné národy doby bronzové a hradiště Molprín – v místopisných názvev řek a hor se projevil vliv jazyků z Iránu (Hornád, Nitra)
Jak ze Smíchova k Lužickému semináři
2) Pobaltští, Polabští Slované a Lužičtí Srbové
Slovanské národy (či kmeny) - Pobaltští a Polabští Slované (sever) na území pozdějšího Německa
Pobaltští Slované https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086149199290014Ráňané Vaškové Travňané Polabané Obodrité Smolinci Liňané Chyžané Črezpezňané Možičané Dolané Rataři Ukrani Zemčici Hlavolané Řečané Sprévané | |
---|---|
ŽirmuntiNižiciNeleticiSusliChuticiWeithaStrupiriciPudzrovaOrlaGeraDobnaGlomačiDalemřici | LužičanéMilčané |
Kladsko a kmeny Slovanů ve Slezsku https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086159729288961
3) hlavní příspěvek
Malá lužickosrbská mluvnice
DLS - dolnolužická srbština, HLS hornolužická srbština, PLS přechodné dialekty
obsah
příspěvek jedna – ze světa Prabaltoslovanů
příspěvek dva – Pobaltští, Polabští Slované a Lužičtí Srbové
příspěvek tři – malá lužickosrbská mluvnice
1 DLS - hláska "g" místo "h"
2. DLS supinum - účelový infinitiv
2 DLS 1 dokonavý ukončený vid slovesa
2 DLS 2 nedokonavý (neukončený - pouze započatý) vid slovesa
3. PLS přechodné dialekty venkova
4. aktualizace z hodiny lužické srbštiny
4 HLS - hláska "r" krkem (ryčivé "er")
4 DLS - hláska "r" jazykem
5 DLS - výuka hornolužické srbštiny aktuality
5.1 přízvuk
5.2 změna slovosledu oproti češtině
5.3 dvojné číslo (duál) - specifikum hornolužické srbštiny
5.4 lužickosrbský jídelníček
6. členění Lužice
rozcestník neslovanské jazyky
nejprve krátce
Středověká čeština
minulé časy a středověká čeština jako podklad pro výuku angličtiny
poznámka na úvod - nejedná se o vlastní nebo původní metodu, na podobném principu byla (či je) založena jedna specifická výuková metoda angličtiny - zde pokus o rekonstrukci této metody
minulý čas průběhový a předminulý čas prostý se často vyskytují dohromady - jedná se o tzv. souslednost časovou
středověká čeština - podobně jako například angličtina obsahovala daleko více časů
(předpřítomný průběhový - imperfektum,
předpřírítomný prostý - perfektum,
minulý průběhový - impréteritum,
minulý prostý - préteritum,
který mohl být někdy doplněn
předminulým prostým časem
- plusquamperfektum - více než perfektum -
a pak ještě středověká čeština obsahovala dávnou minulost - aorist)
ale již k příbuznému slovanskému jazyku - lužické srbštině
Malá lužickosrbská mluvnice
Území na sever od Ještědského hřbetu bylo nazýváno Záhvozd - a předpokládá se, že bylo - byť velmi sporadicky osídleno Milčany - jedním z lužicko- srbských kmenů - předky dnešní Hornolužických Srbů.
Ovšem spíš než o historický exkurs by tentokrát mělo jít o řeč - či jazyk Lužických Srbů. Bývá uváděno - že horní srbština má blíž češtině a dolní polštině. Osobní názor je - že oba jazyky z ní víc polsky než česky - ostatně názory na zařazení se různí.
Pro názornost alespoň krátký extrakt lužicko-srbské mluvnice.
HLS - hornolužická srbština
řeč která se dosud (v omezené míře) užívá v okolí města Budyšín
alespoň dvě záležitosti - podvojné číslo a minulý čas
1. HLS - podvojné číslo
podvojné číslo ve starší češtině další samostatnou skupinu mezi jednotným číslem a množným číslem
něco málo přeci jen zůstalo - jednak specifická číslovka "oba" a pak dvouhláska "au" či "ou"
v lužické srbštině ovšem navíc zůstává specifické skloňování sloves vztahující se k podvojnému číslu - případně specifický tvar podstatných jmen ve větách kde se používá dvojné číslo
zpravidla se buď upravuje tvar sloves - nebo podstatných jmen - v každém případě se věta s dvojným číslem pozná i foneticky - právě podle zmíněných dvojhlásek "au - ou"
UKÁZKA
přeložte a potom převeďte do dvojného čísla:
bratři pracovali na zahradě.
bratři (jest, jsou) pracovali...
bratřa staj w zahrodźe dźěłałoj (podvojné č. - duál)
bratřa su w zahrodźe dźěłali (množné - pluár)
dívky a chlapci se vrátili ze školy.
holcy a hólcaj su so ze šule wróćili (duál - zde změna v podstatném jméně)
holcy z hólcami su so ze šule wróćili (pluár)
podvojné číslo (třeba v případě lužické srbštiny) které naznačuje, že je vlastně řeč o dvojici, či páru - se nevyjadřuje ani běžnou číslovkou dva, "dvě" - ani párovou číslovkou "oba" (která v češtině trochu nahrazuje podvojné číslo) - ale věta s podvojným číslem se liší od věty s množným číslem typickým tvarem koncovky znějící "-ou" či "-au" buďto v podstatném jménu (tedy podnětu) nebo slovesu, na rozdíl od vět s množným číslem, kde se tato koncovka nepoužívá
dále je pro lužickou srbštinu typické vyjadřování minulosti (podobně jako v češtině) předpřítomným časem - na rozdíl pomocné slovese být v přítomném čase (jsem, jsi, jsou) zachováno i ve třetí osobě - tedy například Pavel byl na nákupu - by se zachovaným pomocným slovesem Pavel byl jest na nákupu
2 HLS - minulé časy
jediný čas - který se v češtině zachoval je předpřítomný čas - formálně označovaný jako minulý
pro názornost ovšem uvedeny tvary v češtině.
(jak naznačeno výše)
2 HLS 1 předpřítomný (formálně minulý) čas
dělal jsem na zahradě
dělal (příčestí přítomné trpné - vycházejí z přítomného infinitivu) jsem (pomocné sloveso - AJ a NJ se jako pomocné sloveso uplatňuje mít)
2 HLS 2 minulý čas (jednoslovný - v češtině již vymizelý tvar)
děláše (minulý infinitiv) - místo něj se užívá předpřítomný čas
2 HLS 3 předminulý čas
příčestí minulé trpné + pomocné sloveso v minulém tvaru (byv ?)
2 HLS 4 dávná minulost - aorist
infinitiv dávné minulosti a odvozené tvary
(předminulý čas a zejména dávná minulost se i v lužické srbštině používají prakticky jen knižně)
Nicméně například v Bulharštině se dávná minulost - aorist stále používá.
DLS - dolnolužická srbština
dosud se sporadicky užívá zejména v okolí města Chotěbuz - tedy v kraji lužických blat
1 DLS - hláska "g" místo "h"
tedy opravdu větší podobnost s polštinou - než je tomu u horní srbštiny
2. DLS supinum - účelový infinitiv
supinium je tvar slovesa podobný infinitivu - ovšem poněkud více účelový
2 DLS 1 dokonavý ukončený vid slovesa (není znám původ - je znám důsledek)
"a co Markéta?"
"Markéta už přišla!"
2 DLS 2 nedokonavý (neukončený - pouze započatý) vid slovesa
"a co Markéta?"
"Markéta (již) (ode)šla !"
2 DLS 3 tvar nedokonavý - ale účelový
právě zde se uplatňuje supinium
"Markéta šla pracovat na zahradu"
3. PLS Přechodné dialekty venkova
třeba někdy jindy...
4. z hodiny lužické srbštiny přímo v Lužickosrbském semináři v Praze (novelizace)
kresby z výuky
4 HLSk - hláska "r" krkem Lužická srbština se vlastně dělí na povícero dialektů. Třeba řeč kterou se stále ještě mluví v oblasti kláštera Mariastern - což je vlastně katolická oblast Horní Lužice se nazývá Katolski dialekt - pro který je příznačné ryčivé "r" vyslovované krkem. 4 HLSe - DLS - hláska "r" jazykem Zatímco v případě "evangelského" či "evangelického dialektu" v Holní Lužic a také v Dolní Lužici i se hláska "r" vyslovuje jazykem.
5 DLS - výuka hornolužické srbštiny
5.1 přízvuk
hornolužická srbština má přízvuk na první slabice - což ovšem neznamená, že ba první slabika byla dlouhá - naopak - spíše krátká, vyslovuje se krátce, důrazně a razantně
narozdíl od češtiny je zde daleko víc podobných slov - která vyjadřují něco příbuzného
módry - mudry
holcy - děvčata, holky
hólcy (čteno jako húlcy) - kluci
losy - losi (zvěř)
wosy - vosy
wlasy - vlasy
hlasy - krk
5.2 změna slovosledu oproti češtině
vyobrazena Pinkasova synagoga
změna slovosledu oproti češtině
Hanka se nesmí dívat na televizi. změněno Hanka se nesmí (modální sloveso) na televizi dívat (infinitiv) přeloženo Hanka nesmje na televizu hladke.
5.3 dvojné číslo (duál) - specifikum hornolužické srbštiny
věta kde se používá dvojné číslo se pozná podle významového slovesa nebo podstatného jména zakončeného na "ou", či "auů
dvojné číslo se používá například v nějakém úzkém - řekněme trojčlenném kolektivu - když jsou míněny dvě osoby ze tří "dva koně - tři uchazeči"- množné číslo "pluár" se užívá spíš, když je řeč o nějakém anonymním kolektivu či seskupení osob "dole ve vsi mají koně"
5.4 lužickosrbský jídelníček
třeba brambory se v různých dialektech řeknou úplně jinak, například na Budyšínsku "běrny"
když byl zmíněn jídelní stůl - tedy tabule,
tak například podobné slovo "tableta" může mít tři různé významy
- tablet
- pilulka
- tác
třeba nahrát počítač (nějakým programem) - slengově "naládovat" - anglicky loading tablet by v srbštině mohlo znít (bez záruky) ladovac tablata
to jsem wčipny znamená to jsem zvědav
Nuselským mostem jede vlak - Čáh má 300 wagonow.
jak se zdraví v Lužici
lužický jídelníček
6. členění Lužice
Většina Lužických Srbů byla v novověku protestantského vyznání, jen malá část Lužických Srbů žijících na území mezi městy Kamjenc (Kamenz), Wojerecy (Hoyerswerda) a částečně Budyšín (tydy na jihozápadě Horní Lužice) se hlásila ke katolické církvi. Přesto právě katoličtí Lužičtí Srbové byli hlavními nositeli lužickosrbské kultury.
V roce 1813 po Napoleonových neúspěších bylo opět Chotěbuzsko prohlášeno za majetek Pruska. Sasko ztratilo na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu i svou část Dolní Lužice, která byla připojena k pruskému Braniborsku, spolu se severovýchodní částí Horní Lužice, přičleněnou k pruskému Slezsku. Lužice se tedy vlasstně rozdělila na čtyři části - když se započte i dělení na katolickou a evangelickou konfesi v Sasku - pak tedy vlastně na částí pět.
překládat je možno například přes google do němčimy
a odtud například do hornolužické srbštiny hornjoserbsce.de
rozcestník neslovanské jazyky
Střípky z Dolomit a Italština a další jazyky - Blog iDNES.cz
...a obsah na závěr
obsah
příspěvek jedna – ze světa Prabaltoslovanů
příspěvek dva – Pobaltští, Polabští Slovanée a Lužičtí Srbové
příspěvek tři – malá lužickosrbská mluvnice
1 DLS - hláska "g" místo "h"
2. DLS supinum - účelový infinitiv
2 DLS 1 dokonavý ukončený vid slovesa
2 DLS 2 nedokonavý (neukončený - pouze započatý) vid slovesa
3. PLS přechodné dialekty venkova
4. aktualizace z hodiny lužické srbštiny
4 HLS - hláska "r" krkem (ryčivé "er")
4 DLS - hláska "r" jazykem
5 DLS - výuka hornolužické srbštiny aktuality
5.1 přízvuk
5.2 změna slovosledu oproti češtině
5.3 dvojné číslo (duál) - specifikum hornolužické srbštiny
5.4 lužickosrbský jídelníček
6. členění Lužice
Jan Tomášek
Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů
Příspěvek by se měl zabývat především oborem zvaný kinematika - což je poměrně důležitý předmět ve stavebnictví a strojírenství - i když na rozdíl od statiky nebo dynamiky - nepřináší výsledky v cifrách - ale spíše jenom analyzuje
Jan Tomášek
Kamna na piliny - "piliňák"
Kamna na piliny mohou být součástí stolařských dílen, nebo provozoven kde se hodně brousí, hobluje - vznikají piliny a hobliny a mohou sloužit třeba k běžnému topení.
Jan Tomášek
Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy
Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.
Jan Tomášek
Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most
Příspěvek by měl pojednávat především o administrativě a ekonomice - především z hlediska spotřebitele - jak se za elektřinu vlastně platí. Ekonomika by měla být pojednána rovněž z hlediska výroby a distribuce.
Jan Tomášek
Mechanika KFD 1 DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola
Dva obory mechaniky pohybu - kinematika a dynamika - dá se říci odlišuje právě frekvence a rychlost - tedy od zvuků periody, přes frekvenci a pootočení - dále přes rychlost úhlovou, rotační až po lineární rychlost, atlas Škoda.
Jan Tomášek
Matematická mechanika A0/ KFD 0 jak měří siloměr přes rychlost sílu / výpočty přes stopky
základními veličinami v mechanice pohybu je síla a rychlost - ovšem síla jakoby více zastupovala zdroj pohybu - rychlost zase vlastní mechanismus - z tohoto důvodu zde bude tendence převádět většinu veličin na rychlost
Jan Tomášek
Hradiště Tetín a první Přemyslovci: Bořivoj I - Spytihněv I. a Vratislav I
Vyšehrad, Kazín, Tetín, Libušín - podle kronikáře Kosmy tato hradiště ve vnitřních Čechách byla postavena už někdy na počátku slovanského osídlení Čech pro příbuzné vládnoucího knížete.
Jan Tomášek
Donínsko - někdejší český poloostrov v Německu / Svatá říše římská
Toulky českou minulostí. V ranném středověku k Čechám již dávno ztracený územní výběžek - či poloostrov zvaný Donínsko - s hrady Donín a Königstein.
Jan Tomášek
C2 Mechanika KFD 2 - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické závody
V příspěvku by měl být nastíněn průběh mechanických veličin od prvního našlápnutí jízdního kole (případně zážehu motoru) až po výsledek - otáčení kola bicyklu. Pomyslný pohled na kolem projíždějící bicykl při závodech. .
Jan Tomášek
Matematické úvahy u sázení brambor
některé zemědělské činnosti - jako třeba sázení nebo sbírání brambor mohou připomínat třeba počty - nebo spíš matematiku - například integrování, nebo derivování
Jan Tomášek
Rychlost, zrychlení, tah a výkon proudového letounu, letiště Žatec a Mig 29
Alespoň stručně jak fungují letecké měřící přístroje a jaké veličiny jim odpovídají a především jak se liší od fyzikálních definic, především jak se zjišťuje rychlost a zrychlení (měří nebo počítá)
Jan Tomášek
Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Kroměříž / FVE / veřejná a domácí elektrárna
Malá vodní elektrárna postavená firmou Křižík, Simonova továrna na uzeniny, a také automobily Simca. Nejen podobně znějící názvy firem mohou být důvodem ke sloučení více námětů v jeden. Pro Kroměříž trochu netypická turistika.
Jan Tomášek
Mechanika DAV(PM): Holešov - vzlet a zrychlení letounu Zlín XIII a Z 142
Vzlet letadla a matematicko - mechanické veličiny - především se zaměřením zrychlení, pohyb rovnoměrný a rovnoměrně či nerovnoměrně zrychlený...
Jan Tomášek
Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramvají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna
Kromě informací o stejnosměrné napájecí trakce pro tramvaje, též pojednání o liniových stavbách jako jsou třeba různé rozvody, třeba elektrické - takovou typickou liniovou stavbou je ovšem plynovod nebo ropovod.
Jan Tomášek
Mechanika DPM 2 - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou
Další pokračování v bádání nad veličinami mechaniky - a to zejména statiky a dynamiky - především z matematického hlediska, v příspěvku rovněž zmíněna elektrotechnika - a kruhový diagram asynchronního indukčního motoru
Jan Tomášek
Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině
Historie letiště Brno a zejména výzkum veličiny hybnost - moment hybnosti - změna hybnosti jsou vlastně dvoj veličiny (dvojitá síla), u celého letounu působí proti sobě - u letecké vrtule v ose a po obvodu
Jan Tomášek
A11V Rovnice, funkce, derivace, integrály, logaritmy
Jaký je vlastně rozdíl mezi levou a pravou rovnice a rovnicí, funkcí a veličinou - a dále pak integrálem a derivací - logaritmem a logaritmickou funkcí - na to by se měl pokusit odpovědět tento příspěvek...
Jan Tomášek
Střípky z historie Sokola v Praze na Letné nebo také "na kopanou na Letnou"
Pražská Letná byla po dlouhou dobu Sokolským cvičištěm, posléze ze bylo postaveno několik stadiónů, závodní dráhy a tak dále...
Jan Tomášek
Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda
Především matematická mechanika - doprovodné veličiny a vzorce které se uplatňují v mechanice pohybu - což je kinematika a dynamika - dále rozcestník pro vozy Škoda
Jan Tomášek
Specializované mikroprocesory pro průmysl, vědu a výzkum - hradlová pole FPGA, Čína
Na rozdíl od univerzálních mikroprocesorů například pro běžné stolní počítače - mikroprocesory pro průmyslové stroje nebo například zkušební přístroje jsou více specializované podle účelu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 192
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1043x