Ostrava má spoustu zajímavých rodáků. V. Brodského, kastelána u Bílé paní - Ireny Kačírkové, Tvorba vesměs úsměvná, zejména, kdy Č. Řanda i s hasákem zaklet do obrazu. J. Bek, zase žádal pro stavbaře - Suché boty ...

S Vilémem Závadou to bylo trudnomyslnější. Narozen s syrovém prostředí vítkovického valcíře. Složité zrání, kdy se z katolíka stává evangelíkem. Vše završí vstupem do KSČ. I přirozená romantická tužba, o zlepšení poměrů. Následně se to odráží v jeho tvorbě ...

Říkám, že ten člověk měl něco s vodou! Popisuje to sám, z dětství. viz - "S očima ve vodě otevřenýma šel jsem rovnou dál. Najednou mě někdo chytil za ruku a s křikem tahal ven. Byla to jakási žena z Vratimova, která také bílila na kamení prádlo, a když spatřila blízko sebe trčet z vody ruku, skočila za mnou i v šatech, neboť si myslela, že tonu" ...

To zřejmě básníka tuze inspirovalo! Vilém Závada - "Vodní přehrada". Zřejmě dobový člen, nějaké Správní rady vodních toků a ploch. Každopádně, oprávněný nositel titulu - Národní umělec, 1966

jo jo, bývalo to takové všelijaké, alespoň autentická poznámka