Rádiové vlny sa šíria v smere pôsobenia elektrického poľa antény, čo znamená že sa jedná o pozdĺžne vlnenie. Môže mi niekto prezradiť, na základe akých dôkazov dnešný vedci tvrdia, že elektromagnetické žiarenie je priečnym vlnením?

Elektromagnetické žiarenie pochází vždy od elektronů. Elektrony rotují (točí se kolem vlastní osy) a tím vytvářejí v gravitonovém éteru vlny postupné podélné.

Elektrony také revoltují (obíhají kolem atomového jádra) a tím vytvářejí v gravitonovém éteru další vlny, které nemají tvar sínusovky, nýbrž mají tvar podobný šroubovici, čili vlny postupné příčné. Proto se nazývají elektro magnetické, protože se skládají z dvojího vlnění, elektrického a magnetického.

Navíc, se radiové vlny šíří všemi směry , odráží se a nakonec tvoří vlnění stojaté.

Poznáme to tak, že když popojíždíme v koloně autem, tak přesně můžeme změřit vlnovou délku, kdy se dostáváme do plné amplitudy a nebo do uzlů, kdy rádio nahraje.

Ječtě připomínka k doplněným poznámkám:

Amplitudová modulace nejsou střední vlny. Střední vlny nejsou dány modulací, ale pouze kmitočtem nosné v rozsahu 300-3000kHz. Jen je zvykem, že na středních vlnách se v se pásmech, kde vysílají rádia pro veřejnost, používá prakticky výhradně amplitudová modulace. Důvody jsou víceméně historické.

Radiová pojítka pro jiné účely ale mohou i v pásmu středních vln používat jak amplitudovou tak frekvenšční modulaci, nebo ji jiné modulace (občas se používá AM s potlačeným postranním pásmem, což zúží potřebu kmitočtového pásma na polovic, nebo umožní plný duplex při spojení).

Možná nejprve malá rozvaha - co to vlastně rozhlasové vysílání je.

Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.

Zdroj: https://jantomasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751441

Na chybu již upozornil pan Jelen, takže mě již zbývá otázka. V čem se tyto rozhlasové vlny šíří?

1. V éteru, nebo v časoprostoru?

2. V ovzduší, nebo v gravitonovém éteru?

1. Pokud má éter vlastnosti nerozlišitelné od vlastností časoprostoru, tak to nerozlišíme.

2. Ve vzduchu ano, dokonce i v jiných látkách. K problému éteru vizme bod 1.

Ono by ještě stálo zmínit, jak se tak vysílaná vlna vyrábí. Např. jak se vyráběla v době, kdy ještě nebyly známy vysílací elektronky.

A když už čerpáte z nějaké knížky, vyberte si aspoň takovou, která to popisuje správně a srozumitelně. Třeba něco od Zdeňka Škody.

A ve Wikipedii je to solidně popsáno také.

A ten obrázek s anténou, která je rovnou připojena k uzemnění, by to asi moc nehrálo. Místo toho spoje tam má být cívka s paralelně připojeným kondenzátorem, jejichž rezonanční frekvence musí odpovídat frekvenci přijímané vlny.

Např.:

http://expedicebilytesak.sweb.cz/technika/ostatni/krystalka/krystalka-schema.gif

Myslím, že tam máte špatně terminologii.

Nosná se nazývá ta vysokofrekvenční vlna. Nízkofrekbenční je modulační signál, modulace. Jejich kombinací pak vzniká modulovaná nosná vlna.

Navítc to, co jste popsal, je jen nejjednodušší z modulací - AM, amplitudová modulace. Modulační signál mění amplitudu nosné vlny. AM se snadno tvoří i snadno demoduluje. Nevýhodou je potřeba mít volné pásmo na obě strany od nodného kmitočtu tak široké, jako je maximální frekvence modulačního kmitočtu (například při nosné 1MHz a modulaci hovorovým kmitočtem do 3 kHz je potřeba mít volné pásmo od 997 do 1003 kHz).

díky za upřesnění - v té knížce - kterou mám zmíněnou v úvodu - to není příliš jednoznačné - která vlna je která --- ale teď když jsem to četl znovu - tak vám dávám za pravdu - jinak asi text - či texty měnit nebudu - ale připíšu - až se proberu poznámkami - nějaký dovětek