Děkujeme za pochopení.
V83l30a87d38i45m97í34r 11D55u92g69a
Rádiové vlny sa šíria v smere pôsobenia elektrického poľa antény, čo znamená že sa jedná o pozdĺžne vlnenie. Môže mi niekto prezradiť, na základe akých dôkazov dnešný vedci tvrdia, že elektromagnetické žiarenie je priečnym vlnením?
J50u79l53i97u20s 58M47a67k81s97a
Elektromagnetické žiarenie pochází vždy od elektronů. Elektrony rotují (točí se kolem vlastní osy) a tím vytvářejí v gravitonovém éteru vlny postupné podélné.
Elektrony také revoltují (obíhají kolem atomového jádra) a tím vytvářejí v gravitonovém éteru další vlny, které nemají tvar sínusovky, nýbrž mají tvar podobný šroubovici, čili vlny postupné příčné. Proto se nazývají elektro magnetické, protože se skládají z dvojího vlnění, elektrického a magnetického.
Navíc, se radiové vlny šíří všemi směry , odráží se a nakonec tvoří vlnění stojaté.
Poznáme to tak, že když popojíždíme v koloně autem, tak přesně můžeme změřit vlnovou délku, kdy se dostáváme do plné amplitudy a nebo do uzlů, kdy rádio nahraje.
S63t16a86n21i89s86l21a19v 45J40e22l70e39n
Ječtě připomínka k doplněným poznámkám:
Amplitudová modulace nejsou střední vlny. Střední vlny nejsou dány modulací, ale pouze kmitočtem nosné v rozsahu 300-3000kHz. Jen je zvykem, že na středních vlnách se v se pásmech, kde vysílají rádia pro veřejnost, používá prakticky výhradně amplitudová modulace. Důvody jsou víceméně historické.
Radiová pojítka pro jiné účely ale mohou i v pásmu středních vln používat jak amplitudovou tak frekvenšční modulaci, nebo ji jiné modulace (občas se používá AM s potlačeným postranním pásmem, což zúží potřebu kmitočtového pásma na polovic, nebo umožní plný duplex při spojení).
J20u27l44i66u88s 24M37a44k11s94a
Možná nejprve malá rozvaha - co to vlastně rozhlasové vysílání je.
Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.
Zdroj: https://jantomasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751441
Na chybu již upozornil pan Jelen, takže mě již zbývá otázka. V čem se tyto rozhlasové vlny šíří?
1. V éteru, nebo v časoprostoru?
2. V ovzduší, nebo v gravitonovém éteru?
S51t53a84n29i74s49l91a13v 27J47e79l30e23n
1. Pokud má éter vlastnosti nerozlišitelné od vlastností časoprostoru, tak to nerozlišíme.
2. Ve vzduchu ano, dokonce i v jiných látkách. K problému éteru vizme bod 1.
P10a26v54e20l 23D90v19o61ř56á78k
Ono by ještě stálo zmínit, jak se tak vysílaná vlna vyrábí. Např. jak se vyráběla v době, kdy ještě nebyly známy vysílací elektronky.
A když už čerpáte z nějaké knížky, vyberte si aspoň takovou, která to popisuje správně a srozumitelně. Třeba něco od Zdeňka Škody.
A ve Wikipedii je to solidně popsáno také.
P50a42v79e75l 91D57v52o53ř63á62k
A ten obrázek s anténou, která je rovnou připojena k uzemnění, by to asi moc nehrálo. Místo toho spoje tam má být cívka s paralelně připojeným kondenzátorem, jejichž rezonanční frekvence musí odpovídat frekvenci přijímané vlny.
Např.:
http://expedicebilytesak.sweb.cz/technika/ostatni/krystalka/krystalka-schema.gif
S21t45a67n15i66s45l68a53v 37J94e33l58e89n
Myslím, že tam máte špatně terminologii.
Nosná se nazývá ta vysokofrekvenční vlna. Nízkofrekbenční je modulační signál, modulace. Jejich kombinací pak vzniká modulovaná nosná vlna.
Navítc to, co jste popsal, je jen nejjednodušší z modulací - AM, amplitudová modulace. Modulační signál mění amplitudu nosné vlny. AM se snadno tvoří i snadno demoduluje. Nevýhodou je potřeba mít volné pásmo na obě strany od nodného kmitočtu tak široké, jako je maximální frekvence modulačního kmitočtu (například při nosné 1MHz a modulaci hovorovým kmitočtem do 3 kHz je potřeba mít volné pásmo od 997 do 1003 kHz).
J13a43n 49T43o14m24á52š90e43k
díky za upřesnění - v té knížce - kterou mám zmíněnou v úvodu - to není příliš jednoznačné - která vlna je která --- ale teď když jsem to četl znovu - tak vám dávám za pravdu - jinak asi text - či texty měnit nebudu - ale připíšu - až se proberu poznámkami - nějaký dovětek
- Počet článků 192
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1043x