Sobota 30. května 2020, svátek má Ferdinand
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 30. května 2020 Ferdinand
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

V33l29a38d42i49m49í27r 92D38u45g75a 1146971765571

Rádiové vlny sa šíria v smere pôsobenia elektrického poľa antény, čo znamená že sa jedná o pozdĺžne vlnenie. Môže mi niekto prezradiť, na základe akých dôkazov dnešný vedci tvrdia, že elektromagnetické žiarenie je priečnym vlnením?

0/0
doporučit
18.5.2020 20:12
Foto

J49u49l85i43u63s 74M37a20k42s16a 7847945359879

Elektromagnetické žiarenie pochází vždy od elektronů. Elektrony rotují (točí se kolem vlastní osy) a tím vytvářejí v gravitonovém éteru vlny postupné podélné.

Elektrony také revoltují (obíhají kolem atomového jádra) a tím vytvářejí v gravitonovém éteru další vlny, které nemají tvar sínusovky, nýbrž mají tvar podobný šroubovici, čili vlny postupné příčné. Proto se nazývají elektro magnetické, protože se skládají z dvojího vlnění, elektrického a magnetického.

Navíc, se radiové vlny šíří všemi směry , odráží se a nakonec tvoří vlnění stojaté.

Poznáme to tak, že když popojíždíme v koloně autem, tak přesně můžeme změřit vlnovou délku, kdy se dostáváme do plné amplitudy a nebo do uzlů, kdy rádio nahraje.

0/0
doporučit
19.5.2020 13:10

S69t85a71n32i47s72l16a65v 83J38e23l15e71n 8652565236

Elektromagnetické záření lze naprosto běžně polarizovat.

0/0
doporučit
19.5.2020 13:22
Foto

J22u83l65i10u69s 49M21a77k38s67a 7577915289989

Naprosto souhlasím, ale chyba je v tom, že se uvádí tvar vlny, jako sínusovka.

Elektromagnetická vlna má tvar šroubovice, proto ji můžeme polarizovat v jakémkoliv úhlu a vždy dostaneme sínusovku.

0/0
doporučit
19.5.2020 16:53

S43t64a31n67i49s74l89a41v 75J38e84l43e82n 8112155496

Jaký tvar pak má polarizovaná vlna?

0/0
doporučit
19.5.2020 17:52
Foto

J69u64l53i85u91s 71M20a68k86s10a 7457605539189

No právě tu sínusovku. Pokud polarizujeme šroubovici, tak dostaneme sínusovku vždy a tudíž nezáleží jak otočíme polarizační rovinu kolem osy.

Pokud polarizujeme sínusovku (polarizovanou šroubovici) a pootočíme polarizační rovinu kolem osy, tak vlna zmizí. Z toho je jasně vidět, že nepolarizované světlo (vlnění v gravitonovém éteru, nikoliv tok fotonů), má tvar šroubovice.

0/0
doporučit
20.5.2020 12:51

S14t57a73n65i39s78l49a49v 97J16e48l32e52n 8882715836

Sinusovku dostanete i po polarizaci sekvence "buřtíků".

U šroubovice byste navíc asi měl sdělit, kterým směrem se stáčí. pokud je to nezjistitelné, nemusí se o žádnou šroubovici jednat.

0/0
doporučit
20.5.2020 13:24
Foto

J16u37l76i33u27s 86M36a74k22s50a 7917205979619

Ano, to vám mohu prozradit. Pokud se budete dívat proti směru pohybu šroubovice, tak zjistíte, že se otáčí obráceně, než po směru pohybu.

Otáčení šroubovice, by mělo mít stejný směr, jako revoluce (obíhání) elektronů, kolem jádra atomů.

Pokud jste si poradil s buřtíky, nebude vám dělat problém, ani šroubovice.:-P

0/0
doporučit
20.5.2020 16:19

S73t53a79n31i29s79l84a19v 45J75e70l29e25n 8542795536

Mmělo by mít...

A má?

Mimochodem: Jak rychle obíhají elektrony ve Vašem modelu kolem jádra a v jaké vzdálenosti? Jak to, že hned nespadnou na jádro ? Rychle obíhající nabitá částice by měla podle Larmorova vzorce vyzařovat velké množství energie.Ve velkém měřírtku je to naměřeno jako synchrotronová radiace a omezuje to možnosti urychlování lehkých částic, jako jsou právě elektrony. Proč by to ve Vašich představách mělo fungovat? (mimochodem: tenhle očividný rozpor vedl před stoletím k zavržení palnetárního modelu atomu)

0/0
doporučit
20.5.2020 21:15
Foto

J48u67l79i25u26s 38M33a76k84s86a 7697475909269

Samozřejmě že má. Podle mého modelu revoltují elektrony stejně rychle, jako je frekvence elektromagnetického vlnění a vyzažují vlny stále, i když nespojitě. Energii získávají neustále z gravitonového éteru, tedy ne jen, když na ně dopadne foton, ale i ve tmě.

Zamyslel jste se co znamená nabitý a nenabitý elektron? A hlavně čím se nabíjí? Pokud jste četl moje blogy, tak tam to mnohokrát uvádím.

Během minulých století bylo zavrženo mnoho geniálních teorií a bylo přijato mnoho bludů.

Já nevycházím z fyziky, nýbrž z pozorování vesmíru.

0/0
doporučit
21.5.2020 17:09

V37l57a39d98i54m73í78r 71D67u52g13a 1316271415571

Žiadna šroubovica neexistuje. Aj svetlo je pozdĺžnym vlnením, až do okamihu odrazu. Priečnym sa stáva až po odraze. Predstavte si molekuly vzduchu ako guličky. Ak na guličku dopadne zväzok svetelných lúčov, každý jeden lúč sa odrazí iným smerom. Svetlo odrazené od guličky je polarizované všetkými smermi a svetlo odrazené od rovnej plochy je polarizované iba jedným smerom.

0/0
doporučit
20.5.2020 22:06
Foto

J55u67l21i29u42s 96M52a51k28s46a 7577245569549

Pane Duga, jak jste přišel na to, že se světlo polarizuje po odraze? Co to je, svazek paprsků? Jaký je rozdíl, mezi molekulou a rovnou plochou? Čím je svazek paprsků svázán a jakým mechanismem se rozváže?

PS. Šroubovice existují. Byly pozorovány u permanentních magnetů a popisují se jako magnetické siločáry, siloroury, nebo silotrubice.

0/0
doporučit
21.5.2020 16:48

V44l92a24d70i53m58í42r 71D84u55g35a 1786691955211

Napríklad laser je svazek niekoľkých rovnobežných paprskov. Paprsky niesu zviazané ničím.Pri dopade rovnobežných paprskov svetla na šikmú plochu sa všetky paprsky odrazia jedným smerom. Pri dopade rovnobežných paprskov na malú guličku, sa každý paprsek odrazí iným smerom. Na tomto princípe dochádza k rozptylu svetla v atmosfére.

0/0
doporučit
22.5.2020 19:54
Foto

J72u22l17i15u45s 36M40a12k36s70a 7827405149869

To jste pouze zopakoval předešlý svůj text. Co je podle vás, ten paprsek? Jak je tlustý a z čeho se skládá? Rovná plocha se neskládá z molekul a atomů, tedy z guliček?

0/0
doporučit
23.5.2020 10:04

V79l17a26d63i24m23í17r 20D16u56g86a 1976231945351

Polarizovať sa dá iba svetlo. Môžete mi prezradiť, ako sa dá overiť polarizácia rádiových vĺn?

0/0
doporučit
20.5.2020 21:54

S73t17a27n81i55s16l73a44v 17J50e19l18e61n 8212445826

Zkuste vzít rádiový FM nebo AM tuner s vnější anténou (ideální by byl takový, který má displej s údajem o síle signálu a venku jednoduchý dipól), nebo hodně staré AM rádio - opět s vnější anténou. Natáčejte anténu kolem osy tak, aby byla jednou svisle a podruhé vodorovně, vždy kolmo na směr k vysílači. Díky odrazům to nebude úplně přesné, ale rozdíl je vidět či slyšet. Moderní rádia dost často do velké míry automaticky kompenzují sílu signálu, takže se to neprojeví na hlasitosti, ale spíš na kvalitě nebo na naměřeném údaji - proto je lepší něco, co ukazuje sílu VF signállu.

Před lety, když vysílala ještšě analogová televjze, bych doporučil zkusit měnit orientaci dipólu televizní antény a sledovat kvalitu obrazu.

Seznam stanic včetně polarizace signálu je třeba zde: http://www.dxradio.cz/jidxc/fm_cr.htm (sloupec "pol.", h=vodorovná, v=svislá, c=kruhová)

+1/0
doporučit
20.5.2020 22:18

V75l12a66d97i74m27í62r 16D80u97g64a 1126101585571

Polarizácia antén nemá nič spoločné z polarizáciou elektromagnetického žiarenia. Najlepší príjem je keď je prijímacia anténa rovnobežná z vysielacou anténou, keď ú konce antén od seba vzialené rovnako ako stredy antén. Keď je jedna anténa horizontálne a druhá vertikálna, vtedy sú konce antén od seba ďalej ako stredy antén. Vďaka rozdielnej vzdialenosti nedopadne rádiový signál na celú anténu súčasne, ale dopadá postupne čo sa prejaví zhoršením intenzity i kvality prijatého signálu.

0/0
doporučit
22.5.2020 20:08
Foto

J37u27l16i10u96s 75M22a31k40s73a 7437805569729

To je právě ono. Když je vysílací anténa rovnoběžná a přijímací anténou, tak se jedná o stejnou polarizaci, takže mají něco společného.

Žádná vlna nedopadá na anténu současně, proto nastává změna v čase, tedy střídavý proud. Pokud na horizontální vlnu nastavíte vertikálně anténu, získáte velmi slabý signál, ve vetší vzdálenosti žádný.

Mě můžete věřit, protože radiotechnika byl můj koníček celý život Všechny školy, která jsem vystudoval, byly elektrotechnické a na vojně jsem byl u spojařů jako radista.

A i nyní se zabývám šíření elektromagnetického vlnění gravitonovým éterem a ne časoprostorem, jak se vám snaží učitelé nabulíkovat.

0/0
doporučit
23.5.2020 10:31

S13t98a58n93i21s13l32a20v 38J36e98l89e64n 8752735186

Rozdíl vzdáleností konce antén nehraje roli.

Vezměme běžný FM vysílač s kmitočtem kolem 100MHz vzdálený 10 km., U vysílače i přijímače dipóly s celkovou délkou jedné půlvlny (celkem 1,5m, 75 cm od středu na každou stranu) Pokud pootočíme anténukolem středu o 90°, změní se vzdálenost konce antény vysílače a přijímače z původních 10000m na 10000,000056 m, tedy méně než desetinu milimetru, Délka vlny je při tom 3m.

+1/0
doporučit
23.5.2020 10:37

V18l42a16d91i60m79í43r 15D44u85g98a 1886441665111

Vaše výpočty platia pre ideálny stav, keď sú obidve antény v jednej osi. V realite takýto stav neexituje a tie rozdiely sú podstatne väčšie.

Ak otočíte polarizačný filter o 90°, priečne polarizované svetlo vám neprejde cez polarizačný filter. Ak by boli rádiové vlny naozaj priečnym vlnením, pri otočení antény o 90°by anténa nemala žiaden príjem.

0/0
doporučit
24.5.2020 21:22

S82t81a58n18i93s64l52a15v 47J53e14l17e77n 8732965856

Pořád jsou rozdíly vzdáleností, vzniklé natočenín, řádově menší, než délka vlny.

Polarizačním filtr jsem se právě podíval na svůj LCD monitor (který vyzařuje polarizované světlo). Procházející světlo sice hodně zesláblo, ale malá část přece jen prošla. Takže ani u toho filtru nenastane úplné zrušení průchodu. Stejně jako při natočení antény.

0/0
doporučit
25.5.2020 2:48

V57l55a66d64i35m47í49r 80D52u29g25a 1886751275331

O koľko zoslábne svetlo záleží od kvality polarizačného filtra. Keď si zoberiete dvoje okuliare z kvalitným polarizačným filtrom a jedny otočíte o 90; žiadne svetlo neprejde cez obidva filtre.

0/0
doporučit
29.5.2020 21:12

S30t92a68n97i16s82l26a65v 23J52e89l10e54n 8162745366

Totéž samozřejmě platí i pro kvalitu rozhlasových antén na obou stranách přenosové cesty a jejich citlivosti na polarizaci. Princip i podstata toho vlnění zůstává. Jen velikost radiových vln je o mnoho řádů větší než velikost světelných vln.

Mimochodem: na svůj pokus jsem samozřejmě použil kvalitní fotografický filtr. Zkusil jsem i brýle z kina, ale ty jsou horší než fotograficjý filtr. V LCD monitorech pak musí být kvalitní filtr pro dosažení vysokého kontrastu.

0/0
doporučit
29.5.2020 21:44

S37t70a87n23i41s88l10a45v 57J43e19l36e51n 8452375266

Ječtě připomínka k doplněným poznámkám:

Amplitudová modulace nejsou střední vlny. Střední vlny nejsou dány modulací, ale pouze kmitočtem nosné v rozsahu 300-3000kHz. Jen je zvykem, že na středních vlnách se v se pásmech, kde vysílají rádia pro veřejnost, používá prakticky výhradně amplitudová modulace. Důvody jsou víceméně historické.

Radiová pojítka pro jiné účely ale mohou i v pásmu středních vln používat jak amplitudovou tak frekvenšční modulaci, nebo ji jiné modulace (občas se používá AM s potlačeným postranním pásmem, což zúží potřebu kmitočtového pásma na polovic, nebo umožní plný duplex při spojení).

0/0
doporučit
16.5.2020 20:52
Foto

J70u36l80i85u83s 14M98a78k74s39a 7107515819579

Možná nejprve malá rozvaha - co to vlastně rozhlasové vysílání je.

Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.

Zdroj: https://jantomasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751441

Na chybu již upozornil pan Jelen, takže mě již zbývá otázka. V čem se tyto rozhlasové vlny šíří?

1. V éteru, nebo v časoprostoru?

2. V ovzduší, nebo v gravitonovém éteru?

0/0
doporučit
15.5.2020 12:02

S49t36a45n53i88s61l15a39v 20J88e14l68e62n 8582485176

1. Pokud má éter vlastnosti nerozlišitelné od vlastností časoprostoru, tak to nerozlišíme.

2. Ve vzduchu ano, dokonce i v jiných látkách. K problému éteru vizme bod 1.

0/0
doporučit
15.5.2020 12:19
Foto

J38u70l17i61u83s 82M79a93k49s52a 7657875439659

1.Pokud je mě známo, tak časoprostor je pokřivené nic a v ničem se může šířit pouze nic. Pokud by měl gravitonový éter nerozlišitelné vlastnosti, od, časoprostoru, tak by se nešířilo rovněž nic.

2.Napsat, že se šíří rádiové vlny vzduchem, je zavádějící, protože potom neznalí neumějí odpovědět, jak se může šířit rádiový signál ve vesmíru, kde není vzduch, ani jiné látky.

Rádiové vlny se vzduchem nešíří, nýbrž se šíří éterem, ale vzduchem pouze procházejí, podobně jako jinými látkami. Vzduchem se šíři jiná vlna, nazýváme ji zvuk.

0/0
doporučit
15.5.2020 16:44

S58t98a92n75i85s68l10a16v 91J48e63l64e96n 8702955796

1. Podstatníé asi je, že pro výpočty je náplň toho časoprostoru naprosto nepodstatná. Takže tam můžou být gravitony nebo neviditelní růžoví jednorožci, ale nato, jak se šíří různá fyzikální pole, to mnemá vliv. Pak nastoupí Occamova břitva - pominutí všeho nepodstatného. Samozřejmě ale platí, že jakmile se ukáží experimmenty, které systematicky ukáží rozdíly, bude pžijata teorie, která lépe předpoví výsledek těch experimentů.

2. Je to stejně zavádějící, jako napsat, že vzduchem se šíří zvuk. I ten se šíří v řadě jiných prostředí a v řadě jiných ne. Elektormagnetické vlny se také v některých prostředích šíří a jinde ne.

0/0
doporučit
15.5.2020 21:35
Foto

J45u46l30i35u31s 70M80a74k94s64a 7527645589489

1.No pokud to berete, tak jak jste napsal, tak je opravdu jedno, jestli časoprostor tvoří "nic", nebo růžoví jednorožci, oboje je ptákovina.

Já osobně si myslím a vše to zatím potvrzuje, že vesmír se skládá z částic, tedy hmoty a jejího pohybu, čili energie.

Ale jestli nastoupí Occamurova břitva a odstraní "fyzikální pole" místo elektromagnetického, čili nepodstatné zbytečnosti, jak říkáte, pak nevím, jak rozeznáte experimenty, které ukáží rozdíly, mezi ničím a gravitonovým éterem. No hlavně, že se to potom může spočítat.

2.Jestli neuznáváte medium, pro šíření vln, tak je mě jasné, že odmítáte gravitonový éter a lépe chápete pokřivené "nic". Samozřejmě, že se zvuk může šířit různým prostředím, ale vždy jde o látku. Ve vesmíru je látky nedostatek, tudíž je jasné, že ve vakuu se nešíří zvukové vlny.

0/0
doporučit
16.5.2020 15:58

S19t48a50n75i33s54l68a68v 82J62e47l38e64n 8242235306

1. Možná Vám to připadá jako ptákovina, ale dává to výsledky, které jsou ve shodě s realitou. Co si podle toho spočítám, to pak naměřím. Vaše teorie téměř žádné konkrétní výsledky nedává. A tam, kde něco konkrétního uvedete (vizme hodnotu tlaku), ukazuje se, že je ten výsledek v rozporu s tím, co lze měřit a pozorovat.

Co se týče experimentů: Prostě ukažte nějaké experimenty, kde výpočet podle rovnic současné fyziky dá jiné výsledky, než to,co odvodíte ze své teorie. Pokusy pro různé hodnoty vstupních parametrů provedeme (nebo se podíváme, nebyly-li už provedeny) a porovnáme, ke které předpovědi se jejich výsledek více přiblíží.

2. Nevím, je-li jaké médium. Pokud ale je, musí mít poměrně dost paradoxní vlastnosti, aby vysvětlilo konkrétní naměřené výsledky experimentů (které provedli v 19. a 20. století Sagnac, Michelson Fizeau a mnozí další). Asi nejznámějším je Michelsonův experiment, který pro zvuk ve vzduchu naměří rychlost aparutury vůči vzduchu, zatímco pro světlo ve vaku nenaměří nikdy žádnou rychlost. Takže je jasné, že analogie se zvukem je v tomto směru lichá.

0/0
doporučit
16.5.2020 20:01
Foto

J28u82l32i53u71s 30M51a22k39s37a 7377225119899

Pane Jelene, děláte zásadní chyby, protože máte naučené fyzikální poučky, to je, jako učitel jste dokonalý a těžko vám bude oponovat nějaký žáček.

0/0
doporučit
17.5.2020 12:31

S14t56a50n42i10s54l25a55v 93J72e34l75e77n 8472725836

Je to vcelku jednocuché: Ať je to žáček nebo profesor, tak prostě stačí, aby ukázal, že umí fyziku lépe. To znamená že tam, kde současná fyzika dobře předpoví výsledky experimentů, dá ta jeho výsledky stejně dobré (to slouží k ověření, že mu jeho fyzika funguje) a tam, kde současná fyzika dá předpovědi špatné, dala ta jeho předpovědi lepší. To je celé.

0/0
doporučit
17.5.2020 12:40
Foto

J42u25l59i81u43s 34M80a35k93s46a 7287975629929

PS. Píšete...Asi nejznámějším je Michelsonův experiment, který pro zvuk ve vzduchu naměří rychlost aparutury vůči vzduchu, zatímco pro světlo ve vaku nenaměří nikdy žádnou rychlost. Takže je jasné, že analogie se zvukem je v tomto směru lichá.

Co je rychlost aparatury, vůči vzduchu? Čili měříte rychlost relativního větru. Je to podobné, jak cítí jezdec na jedoucí motorce vítr, i když je bezvětří.

Zatím co, Michelson se snažil identifikovat vlnění éteru pomocí vlnění světla. Vidíte v tom ten rozdíl? Vlnění nemá na jiné vlnění vliv, i když je stojaté, nebo v pohybu. Kdy už tak jednoduchou fyzikální vlastnost pochopíte a nebudete se stále dokola odvolávat na chybu, kterou udělal Michelson

Takže analogie zvukové vlny se světelnou vlnou je správná, ale nemůžete srovnávat rychlost větru s vlněním gravitonového větru.

0/0
doporučit
17.5.2020 12:55

S27t40a56n80i71s42l81a23v 80J23e75l12e36n 8372795466

Michelson se snažil najít ́éter. Ať už je z čehokoliv. Vždyť ten éter se přece musí podle Vás z něčeho skládat. Nebo je ten éter podle Vás jen takové vlnění ničeho v ničem? Myslím, že zároveň takovou ptakového striktně odmítáte.

:-P

0/0
doporučit
17.5.2020 17:50
Foto

J53u73l74i66u52s 94M95a50k18s69a 7317695169159

Nevím, jestli to děláte schválně, nebo jste opravdu tak roztržitý, že jste dodnes nezaznamenal to, z čeho se skládá éter?

Gravitonový éter se neskládá z ničeho, to jste si spletl s časoprostorem, který je podle Alberta nehmotný, nemá žádnou formu a proto se může deformovat, kolem hmotných objektů a vše se kutálí, aniž je třeba jakékoliv síly. Ale zpět do reality.

Gravitonový éter se skládá z nekonečného počtu gravitonů, malých částic (odhaduje se, že "klidová hmotnost" je asi deset na mínus šedesátou kilogramů i méně) Tyto částice ani neřadíme do hmoty látkové (látka). Jsou to částice polní, protože tvoří veškerá pole (gravitační pole, elektromagnetické pole a jiné).

Tyto polní částice (gravitony) jsou neustále v pohybu, ale jen na místě kmitají a tím tvoří základní energii vesmíru (stojaté vlny)

Vše co se ve vesmíru pohybuje kontinuální rychlostí je vlastně ke gravitonovému éteru v pravém pohybu, ale my "můžeme" pozorovat relativní pohyb gravitonového éteru.

Přesto že se gravitonový éter relativně pohybuje vůči naší planetě, není možné světlem identifikovat pohyb éteru, jelikož je světlo vlnění a gravitonový éter je rovněž vlnění.

Relativní pohyb gravitonového éteru je možné identifikovat, pouze hmotou látkovou, avšak dosud nebyl zkonstruován tak citlivý přístroj, kterým by se to dalo naměřit. Co není možné dnes, v budoucnu to možná někdo zvládne.

0/0
doporučit
18.5.2020 12:55

S17t96a57n41i79s17l45a30v 65J10e50l59e12n 8772685676

Pokud mají jednotlivé gravitony nenulovou hmotnost a zároveň je jejich úpčet je nekonečný, musí být jejich celková hmotnost nekonečná (nekonečno krát cokoliv konečného je ve výsledku nekonečno) Takže má ten Váš gravitonový éter skutečně paradoxní vlastnosti.

U Vašeho tvrzení o detekci byste asi měl konkrétně uvést kolik a čeho by měly ony hypotetické citlivé přístroje měřit.

0/0
doporučit
18.5.2020 18:18
Foto

J31u54l96i23u98s 73M34a87k35s73a 7447595409639

Pokud je vesmír nekonečný a já si myslím, že je, tak potom musí být i nekonečný počet gravitonů.

V podstatě my již umíme měřit energii gravitonového éteru, jen si namlouváme, že je to energie, jež pochází z hmoty a říkáme ji zemská přitažlivost.

Gravitace není přitažlivost, protože tah mezi částicemi není možný-

Gravitace je přitlačivost, jež způsobuje energie gravitonového éteru a její hodnota je " g", která platí na Zemi, a je závislá na hmotnosti minimálně dvou těles a jejich druhé mocnině vzájemné vzdálenosti.

Vypočítáme ji podle Newtonové rovnice pro sílu F.

Ale vy myslíte, jak se dá změřit relativní "gravitonový vítr" který má rychlost asi 300 Km/s. Tak to už bude složitější, ale nic není nemožné.

0/0
doporučit
19.5.2020 12:50

V72l59a53d74i17m67í15r 78D95u10g39a 1186521185651

Michelsonov interferometer bol navrhnutý tak aby nikdy nič nenameral. Ak sa svetelný lúč pohybuje rovnako dlhú dráhu v smere rotácie Zeme ako v protismere rotácie Zeme, vzniknuté odchýlky sa navzájom zrušia. Ak éter rotuje synchrónne zo Zemou, ani tak nemohol Michelson nič namerať.

0/0
doporučit
20.5.2020 22:14

S12t45a93n72i48s11l10a24v 18J90e18l32e32n 8522535436

Michelsonův interferometr měřil souhlasně s pohybem a zároveň kolmo na tento směr. Ve směru pohybu by celková doba pohybu světla tam a zpět měla být T1=L/(c+v) + L/(c-v). (v je rychlost pohybu vůči hypotetickému éteru) Kolmo na směr pohybu by ta doba měla být podle pytthagorovy věty T2=2*L/odmocnina(c^2+v^2) protože paprsek se musí prodírat hypotetickým éterem šikmo. To by měly být různé hodnoty. Michelsom celým přístrojem otáčel, aby našel směr pohybu. Nezjistil ale nic.

Rotaci Země ale naměřit lze. A to pomocí Sagnacova experimentu. Ten je podobný Michelsonovu, jenom paprsky nelétají do kříže, ale do čtverce nebo do kruhu. Takže Vaše tvrzení o synchronní rotaci lze v klidu odmítnout jako experimentálně vyvrácené.

0/0
doporučit
20.5.2020 22:36

S11t70a35n46i77s10l57a13v 60J10e26l74e11n 8232695656

Oprava: Omlouvám se, ale ve druhém vzorci jsemse překlepl. Místo "+" tam patří samozřejmě "-".

0/0
doporučit
21.5.2020 10:53
Foto

J81u78l69i71u97s 65M67a25k70s59a 7387655269599

Vaše vysvětlení možná přesvědčí starou Blažkovou, protože nezná pytthagorovou větu, ani neví jaký je rozdíl mezi paprskem a vlnou světla, natož jak se paprsek prodírá hypotetickým éterem, natož časoprostorem a nepomůže ani točit celým přístrojem.

A přitom je to tak jednoduché. Stačí si přečíst úvod k nauce o vlnění a zjistíte, že každá vlna potřebuje médium ve kterém se může šířit. A nejen jedna vlna, ale velké množství, které se skládají a rozkládají a pak pokračují nezměněné dál. Vlna vlnu neovlivní, proto je mě záhadou, proč se dodnes stále dokola uvádí chybný pokus pana Michelsona, jako důkaz, že éter neexistuje.

Éter existuje a skládá se z gravitonů, které jsou" namístě" a jen kmitají, na rozdíl od vlny, která se pohybuje. Toto musí pochopit i malé dítě.

0/0
doporučit
22.5.2020 13:07

V81l55a52d56i95m16í81r 82D29u33g45a 1456681875111

Sagnacov experiment nemá nič spoločné z rotáciou Zeme. Sagnac iba dokázal, že rýchlosť šírenia svetla je nezávislá na pohybe. To isté platí aj pre zvuk.

+1/0
doporučit
22.5.2020 20:43
Foto

J82u49l17i76u47s 66M50a73k83s70a 7127145669319

Konečně s vámi můžu souhlasit, protože rychlost vlny nezáleží na tom, jestli se zdroj vlnění pohybuje vůči mediu, nebo ne. Rychlost vlny záleží na vlastnosti media.

Jediné, co ovlivní změna rychlostí zdroje, je vlnová délka, čílí frekvence vlny. Při pohybu zdroje s vlnou, frekvence stoupá a pří pohybu zdroje opačně ke směru vlny, frekvence klesá.

Tento jev je známý, jako Dopplerův jev a můžeme ho pozorovat u zvuku, tak i u světla, což je důkaz, že zvuk i světlo jsou vlnění a tudíž potřebují medium. Médium u zvuku tvoří vzduch a médium pro světlo tvoří gravitonový éter, nikoliv prázdný časoprostor.

0/0
doporučit
23.5.2020 11:02

S17t49a29n46i43s50l44a28v 57J66e73l58e10n 8942495476

Přitom ale Michesonův učitel Fizeau už před půldruhým stoletím naměřil, že rychlost na vzájemném pohybu media a zdroje závisí. Zkoušel pouštět paprsek světla proudící vodou a zjistil, že po proudu se pohybuje jinou rychlostí než proti proudu. Podobně se dá měřit zvukem rychlost proudícího vzduchu.

0/0
doporučit
23.5.2020 13:19
Foto

J62u30l97i36u69s 75M88a58k48s21a 7247155789719

No to jsou ty všelijaké pokusy, kdy si vědci neumí vysvětlit příčinu a tak začnou popírat již vysvětlené pokusy a tím vnášet pochybnosti.

Vždy si musíme uvědomit, co je zdroj vlnění a odlišit ho od vlastní vlny.

Příklad... Teplo je rotace subatomárních částic, čili energie. Tepelná vlna je vlnění gravitonového éteru, čili energie. Vidíte ten rozdíl?

Příklad...Zdroj světla je rotace a revoluce elektronů, čili energie, ale světlo je elektromagnetická vlna v gravitonovém éteru, čili energie.

Pokud nebudeme rozlišovat, co je vlnění, které pochází od látkových zdrojů, tak se budeme dohadovat stále dokola.

Ten pokus ze světem a tekoucí vodou je jasný příklad, kdy se zaměnila světelná vlna se zdrojem vlnění (atomy vody).

Stačí nastudovat nauku o vlnění, kde se dočtete, že každý bod (i atom) je zdrojem dalšího vlnění.

0/0
doporučit
23.5.2020 15:41
Foto

J34u14l76i26u97s 26M94a25k31s53a 7607475309589

PS.. Voda, ani vzduch není medium pro světlo, nýbrž gravitonový éter a látkou pouze prochází se ztrátou.

Pokud se vám nelíbí výraz médium, může se použít substance gravitonů, ale výsledek bude stejný-

0/0
doporučit
23.5.2020 15:55

S20t73a18n50i78s43l32a48v 82J68e93l46e72n 8402875936

Na pojmech zase tolik nezáleží, pokud jensou vysloveně matoucí.

Důležitý je konkrétní číselný výsledek. Pokud je podle Vás stejný, tak kolik ten stejný výsledek je? To znamená o kolik se podle Vaší teorie liší rychlost světla v proudící vodě od rychlosti ve vodě klidné v závislosti na rychlosti prouděni a dalších parametrech?

0/0
doporučit
24.5.2020 11:20
Foto

J38u30l22i78u93s 48M53a32k78s51a 7317675159759

Na pojmech záleží. Pokud nebudete rozlišovat zdroj světla, od světla, tak se nedopočítáte, protože sčítat hrušky s jablkama nelze.

Nedávno se objevil článek i s videem, kde jakýsi expert vytvořil zařízení, s kterým zastavil rychlost světla, téměř na nulu.

Na videu bylo opravdu vidět, jak světlo dopadá na nějakou substanci a pohybuje se několik centimetrů za sekundu a potom zase pokračuje dále rychlostí blízkou světlu.

To byl přesně ten "zázrak", kdy se uvádí, že se světlo dá zpomalit.

Problém je v tom, že jsme pozorovali zdroj světla a ne světlo.

Dopadající světlo vybudilo substanci, která produkovala světlo.

Také máme podobné bludné příklady i z minulosti, kdy někdo objevil nezvyklý světelný jev v krystalech a tím chtěl vyvrátit chování světla ve vakuu. Světlo je vlnění v gravitonovém éteru, ale pokud musí překonávat odpor vzduchu, vody, nebo jiné substance, tak se samozřejmě chová jinak a tady lze vyčíslit ty vaše parametry.

0/0
doporučit
25.5.2020 10:06

S82t18a38n67i98s38l46a16v 64J10e38l11e64n 8922565146

POkud to z Vaší teorie lze vyčíslit, tak to z ní vyčíslete. Pokud nelze, asi to nebudete schopen provést a nanejvýš to zkusíte nějak okecat.

Pokud ta vaše teorie má popsat principy chování světla, ale není schopna určit, jak se konkrétně světlo chová za daných podmínek (například jak je konkrétně ovlivněno proudícím médiem, o kolik se změní kjeho rychlost), asi je ta teorie pro fyziku k ničemu.

0/0
doporučit
25.5.2020 10:12
Foto

J78u31l84i43u58s 31M27a17k79s26a 7357635279989

Nemusím nic vyčíslovat, protože je vše vyčíslené. Já nerozporuji údaje naměřené, nýbrž teorie vymyšlené, které neodpovídají realitě a patří do sci-fi. Většinou to okecáváte vy a odvoláváte se na výpočty, které jsou napasované na hodnoty naměřené, protože v matematice není problém dosadit nějakou vymyšlenou konstantu.

Já jsem jasně popsal, jak se světlo šíří gravitonovým éterem a vůbec mě nejde o to, jak prostupuje světlo různými látkami. Navíc, na téma průchodnost různých elektromagnetických vln, existuje řada vědeckých knih.

0/0
doporučit
26.5.2020 13:32

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz