Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy

Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.

obsah

část 1

železniční příspěvek 1 užitkové stroje

železniční rozcestník průmyslové železnice, rozcestník ČKD

železniční příspěvek 3 průmysl a doprava na Ukrajině a v Rusku

část 2

rozcestník těžba a hornictví

hornictví hnědého a černé uhl

výroba benzínu z uhlí

hnědouhelná elektrárna, mapa a rozcestník elektráren

část 1.1 

železniční příspěvek 1 (užitkové stroje)

Sněhový pluh  KSP 411 / LPO 411 S

Sněhový pluh  KSP 411 / LPO 411 S

Zařízení na odklízení sněhu

se dělí na

-             sněhové kombajny

-             sněhový pluh lopatkový (sníh do 1m)

-             sněhové pluhy rotorové (sníh1.5m)

-             sněhové pluhy radlicové(sníh nad 1,5m)

(mezi které patří právě zde zmíněný sněhový pluh 411S).

Konstrukce železničního vozidla a technické údaje      

Pluh byl zkonstruován a posléze i sériově vyráběn na základě rámu uhelného vozu 401WD. V Polsku opravnou kolejových vozidel Stargard v letech 1972 až 1989. Na PKP pluh při zařazení do řady XUa obdržel označení .označenní LPO 411 S. Na československých drahách pak označen 411S

Pluh je bez vlastního pohonu – tlačen lokomotivou – výjimečně jsou zapojovány i pluhy dva – ze předu a zezadu lokomotivy. To ovšem neznamená, že by pluh neměl motor – pohon mají vlastní radlice pluhu.

Řídicí kabiny skříně byly upraveny z lokomotivy EU07. Byly použity dva dvounápravové podvozky typu 1XTa/B, které byly poté během výroby a provozu nahrazeny novějším 25TNa; vzdálenost mezi čepy je 8500 mm.

Pohon pluhu – předního i bočního je hydraulický.

Hydraulika je poháněna elektricky.

Elektrický agregát - generátor výkonu 16 kW zase pohání vznětový motorem S322.

Maximální tloušťka sněhu je 1,5 m. Pluhy: přední a boční, jsou nastaveny hydraulicky. Přední lopatku lze nastavit pro oboustranné odklízení sněhu (šířka odklízení sněhu 3,12 m) nebo jednostranné, levé nebo pravé (šířka odklízení sněhu 2,99 m). Sklopná boční křídla umožňují zvětšit šířku odklízení sněhu na 6,16 m[1]. Pluh má službu 3 osob. K pohybu potřebujete lokomotivu s tažnou silou 77 až 180 kN (v závislosti na tloušťce sněhu)[..

Tažná síla lokomotivy pro tažení pluhu

180 kN při rychlosti 10km/h

77 kN při rychlosti 50 km/h

Posádka

Vlakvedoucí   se přepravuje v kokomotivě (pokud je pluh tlačen) nebo v kabině sněhového pluhu – pokud je pluh tažen.

Dává signály pokud je posádka pluhu

a defacto i vedoucí sněhového družstva (posádky sněhového pluhu

Strojvůdce lokomotivy kontroluje činnost radiokomunikačních a spojovacích prostředků v lokomotivě, a udržuje rychlost vlaku s ohledem na žádost provozovatele sněhového pluhu.

Kam je železniční pluh vlastně zařazen ve stanici

Depo pro zařízení kolejových vozidel nebo vozové depo.

Nebo Traťová silniční servisní jednotka.

Železniční oddělení která mají co do činění s vozidlem

Oddělení sněhových týmů

-             školení posádek

-             technický stav vozidel

-             vybavení nářadím a komunikačními prostředky

připravenost vozidel ve všední den do 30 min, jindy do 60 minut

Radioautomatizační, automatizační a telekomunikační sekce

Silniční úsek

Doprava a dopravní proces

Doprava je určitý technologický proces, při kterém dochází k pohybu dopravních prostředků po dopravní trase. Představuje souhrn činností, kterými se uskutečňuje pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách a přemísťování osob nebo věcí dopravními prostředky nebo zařízeními. Doprava určuje jak rychle a spolehlivě se přepravovaný předmět přemísťuje z jednoho místa do jiného. K realizaci dopravy jsou potřebné:

dopravní prostředky,

dopravní cesta,

předmět přemístění,

lidský činitel.

ZMĚNA VOZU

dalším zajímavým užitkový železničním vozidlem je třeba železniční drezína s jeřábem MUV - 69,2 - 154 (na nákresu zachycena u Nýrska).

MUV 69 je typové označení kolejového motorového univerzálního vozíku hojně používaného na českých a slovenských železnicích jako motorová drezína s plošinou pro přepravu nákladu a v různých modifikacích jako pojízdný pracovní stroj (vybavení hydraulickou rukou či jeřábem, sklopnou korbou, svářecím agregátem, elektrickým generátorem, plošinou pro opravy trolejového vedení, stroji pro údržbu traťové zeleně atd.). Výrobcem byl útvar ČSD Mechanizace traťového hospodářství Praha (závod Brno-Horní Heršpice). Od května 1992 byl útvar transformován v samostatný podnik MTH Praha a. s..

Modernizovaný kolejový univerzální vozík MUV 69.9 (původně 69.2), Ostrava-Mariánské Hory.
Vyrobeno bylo kolem 1000 vozíků tohoto typu.[1] MTH Praha uvádí v referencích na svých stránkách 741 kusů MUV 69 dodaných v letech 1968–1991 do České republiky, 234 na Slovensko a 6 kusů MUV 69/750 do Německa.[2] Rekonstruované a modernizované verze mají například označení MUV 69.1 až MUV 69.7, MUV 71, MUV 73. Na bázi tohoto typu jsou postaveny také například stroje ZŠ 72, KSF 70, PUŠL 71, MMD 01, MV 20 a tatranská úzkorozchodná modifikace MUV 1000.

MUV 69 – Wikipedie (wikipedia.org)

část 1.2 

železniční rozcestník

ŽELEZNIČNÍ ROZCESTNÍK UŽITKOVÁ VOZIDLA A PRŮMYSLOVÉ ŽELEZNICE

Speciální železniční vozidla

Sněhový pluh  KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy (tento příspěvek)

Podbíjecí železniční stroje - Blog iDNES.cz

vozidlo pro elektrifikaci železnic  MV 100 Elektřina na železnici 1 - vlakem znovu do Židlochovic a o elektrické trakci jako takové - Blog iDNES.cz

vozidla na odklízení sněhu - album na FCB

https://www.facebook.com/media/set?set=a.613414923695393&type=3

akumulační parní lokomotiva Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz  zauhlovací lokomotiva pro závody s nebezpečím výbuchu 

úzkorozchodné dráhy na povrchu i v šachtách při dolování uranu Od domácí minielektrárny přes kombinované zdroje po jadernou elektrárnu JED/T - Blog iDNES.cz Uranové doly Dolní Rožínka a Příbram

Parní lokomotivy 

Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

Paříž východu -  rumunská parní rychlíková lokomotiva řady 142

Hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní - Rhainmetall Düseldorf - Blog iDNES.cz

Střípky z železniční dopravy v Rumunsku, parní rychlíková lokomotiva řady 142 - Blog iDNES.cz

Železniční doprava Království SHS a Jugoslávie a parní lokomotiva řady 20 - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník lokomotiv a železničních vozidel na FCB

https://www.facebook.com/photo/?fbid=170516074651949&set=a.170522167984673

Elektrické lokomotivy

Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO - Blog iDNES.cz současně rozcestník lokomotivy podle druhu  pohonu

Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz

elektrické dráhy ve Slezsku Horské a lanové dráhy v Čechách a blízkém zahraničí - Blog iDNES.cz

Dieselové lokomotivy

Posázavský Pacifik a lokomotiva 714 - Blog iDNES.cz

a ještě odkaz na článek na Wikipedii

KSP 411 – Wikipedie (wikipedia.org)

dětské kresby v Aši na nádraží

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2318352595047859&type=3

odkaz na téma vyhledávaní spojení, náhradní doprava, přestupní uzly

Chaplinovo náměstí a dopravní architektura - přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - Blog iDNES.cz aktualizovaný příspěvek především na téma jízdní řády, vyhledávání spojení, rezervace, nákup jízdenek přes internet - počítač a telefon s internetem - nebo jen telefon s internetem

odkaz na rozcestník na téma městská doprava (zejména se zaměřením na elektřinu- tedy tramvaje a trolejbusy)

Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz

průmyslové železnice a další zajímavosti

Ostravsko - Vítkovická koněspřežka

Éra koněspřežných železnic neskončila, jak ostatně ukázala již Linecko - Budějovická dráha se zahájením prvních parostrojních železnic. Své ekonomické opodstatnění prokazovaly koněspřežky i v 50tých a 60tých letech 19. století - nikoliv jako dálkové přepravní spojnice, ale jako závodní dráhy a vlečky.

https://at.tumblr.com/archivace/ostravsko-v%C3%ADtkovick%C3%A1-kon%C4%9Bsp%C5%99e%C5%BEka-%C3%A9ra/iplhj14b1na1

Ostravsko - Plzeňská koněspřežka

zmíněna v příspěvku Matematika AG - goniometrické funkce sinus, cosinus - skici malých staveb, hrad Týřov a Berounka - Blog iDNES.cz

Nedělní toulka do Ivančic a Moravských Bránic - Babákův nlýn v Moravských Bránicích, Ivančický viadukt a dráha Steg z Brna do Vídně, Státní nádraží ve Vídni https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2283699478513171&type=3

monorail pro Prahu http://www.totem.cz/enda.php?a=354711 

monorail pro Prahu  Fler BLOG | archivace.kvalitne / Monorail pro Prahu

další doprovodná alba

Železniční toulka po Okříškách https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2542008296015620&type=3

nádraží a železniční architektura

Chaplinovo náměstí a dopravní architektura - přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - Blog iDNES.cz 

nádraží a železnice v Praze https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdazplus&set=a.655816882916951  album na FCB

ŽST Bratislava hlavná stanica - YouTube

projekty vlaků budoucnosti (27) Nejúžasnější Technika, Která Byla Opuštěna! - YouTube

lanovky, šlepry

Horské a lanové dráhy v Čechách a blízkém zahraničí - Blog iDNES.cz

toulání po karlovarských lanovkách https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2259697277580058&type=3

úzkorozchodky

Úzkokolejkou do České Kanady - Blog iDNES.cz

železniční toulka po Okříškách - plán bývalé úzkorozchodky https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2542008296015620&type=3

výtahy

Cesty elektrické energie 4 - místní a domovní rozvody elektrické energie, výtahy - Blog iDNES.cz

strojírenství

Převody mechanické (kolo a pastorek) a elektrické (trafa) - vozy Mercedes a vojenství - Blog iDNES.cz

Návštěva staré tiskárny - části strojů a mechanismy - Blog iDNES.cz

rozcestník ČKD 

Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz (hlavní příspěvek na téma ČKD)

ČKD Lokomotivka (parní lokomotivy) Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

ČKD Lokomotivka (motorové lokomotivy) Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy (tento příspěvek)

konec železniční části příspěvku

- následuje hornictví a těžba

Ovšem určitým přechodem od železnice k hornictví může být třeba vlaková skica na téma Bajkalsko -Amurská magistrála - která byla vybudováná v 70tých letech na Sibiři právě aba zpřístupnila zásoby nerostných surovin - od černého a hnědého uhlí - přes železnou rudu po ropu.

Zdvojená lokomotiva 2TE 116 z lokomotivky VTZ Vorošilovgrad (aktuálně Luhasnsk na Ukrajině)

Kuzbas (severní část), Západosibiřská nížina

28. dubna 1721 se v deníku D. G. Messerschmidta objevil záznam o uhlí "mezi Komarovem a vesnicí Krasnaya". V srpnu 1721 také objevil "Horu chrlící oheň"[2] a teprve 11. září 1721 "informátor Michajlo Volkov oznámil proti své zprávě proti proudu řeky Toma, sedm verst od Verchotomskova, červené spálené hory ..."[3]. Následné zkoumání vybraných vzorků ukázalo přítomnost uhlí. Dle Tomského zpravodaje Michaila Volkova." 

Kemerovo (rusky ????????) je průmyslové město v sibiřské části Ruska. Nachází se severovýchodně od Novosibirsku na řece Tom. Je hlavním městem Kemerovské oblasti. Žije zde přibližně 559 tisíc[2] obyvatel.

Kemerovo vzniklo sloučením několika starších ruských osad. V 17. století bývala v místech pozdějšího města jen zastávka Verchotomskij Ostrog na cestě k pevnosti v Tomsku. Roku 1701 tu vznikla první osada Sčeglovo na levém břehu řeky. V roce 1859 zde už stálo několik vesnic: Jevsejevo, Krasnij Jar, Davidovo a další)

V roce 1721 tu bylo objeveno černé uhlí, ale první doly byly otevřeny až na počátku 20. století v roce 1907. O několik let později tu vznikla i chemická továrna. Díky výstavbě železnice došlo k rychlému růstu, a Kemerovo (tehdy ještě Šceglevo) získalo roku 1918 status města. Tehdy mělo okolo 20 000 obyvatel, do roku 1956 však jejich počet stoupl na 240 000 a v osmdesátých letech 20. století překonal půlmilionovou hranici. Název Kemerovo se používá od roku 1932. V roce 1943 se Kemerovo stalo oblastním městem (Wikipedie).

těžba uhlí a energetika na Sibiři

Sibiři a okrajovým oblastem Ruska  je věnován příspěvek Miranda – romský holokaust / Na vlnách Tomu / Kemerovská oblast Sibiř - Blog iDNES.cz

Bratská hydroelektrárna na sibiřské Ankaře

plavbě a energetice je věnován příspěvek Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

Sibiři a okrajovým oblastem Ruska  je věnován příspěvek Miranda – romský holokaust / Na vlnách Tomu / Kemerovská oblast Sibiř - Blog iDNES.cz

tedy opět zpět k železniční tématice

část 1.3 

železniční příspěvek 3 (doprava a průmysl na Ukrajině a Rusku)

Bachmač

Významným železničním uzlem Ukrajiny je město Bachmač - které sehrálo jistou roli při anabází Československých legií v závěru První světové války Pozdrav z Bledu, pochod přes Dolomity, rozcestník "Velká válka" a Rakousko - Uhersko - Blog iDNES.cz

 

Luhansk a lokomotivka VTZ Vorošilovgrad

Zdvojená lokomotiva 2TE 116 z lokomotivky VTZ Vorošilovgrad (aktuálně Luhasnsk na Ukrajině)

lokomotiva lokomotiva 2TE116 na ruské Wikpedii https://ru.wikipedia.org/wiki/2%D0%A2%D0%AD116 a české Wikipedii Lokomotiva 2TE116 – Wikipedie (wikipedia.org)

Dieselová lokomotiva 2TE116 se skládá ze dvou identických jednokabinových sekcí, ovládaných z jednoho (libovolného) kabinového sloupku a spojených automatickým spřáhlem SA-3. V případě potřeby může být každá z částí použita jako samostatná dieselová lokomotiva. Pro přechod z úseku do sekce jsou v zadní stěně sekcí dveře a přechodová plošina krytá gumovým soufflé. Všechna výkonová a pomocná zařízení jsou umístěna v těle vyrobeném s nosným hlavním rámem.

V Československu však byly známější lokomotivy zvané Sergej - určené pro nákladní dopravu. Sovětské lokomotivy Sergej - označené jako  T 679.1 nebo T 679.5, převzaly bývalé Československé státní dráhy (ČSD) roku 1966. Postupně se z těžkých dieselelektrických lokomotiv řady T 679.1 nebo T 679.5 a později 781 stala nedílná součást naší železnice: SSSR do bývalého Československa dodal 601 těchto mezi strojvůdci oblíbených strojů, bylo však potřeba odstranit řadu nedostaků - zejména přílišnou hlučnost. Souběžně vyvíjené československé lokomotivy řady 775 (dříve T 678.0), přezdívané Pomeranč jsou třínápravové dieselelektrické lokomotivy vyrobené v ČKD, cekem bylo v 1961 až 1964 vyrono však pouze 17 kusů, jelikož podle specializační dohody - nákladní lokomotivy nejtěžší kategorie byly vyhrazeny pro SSSR a  další dodávky ČSD zastavily ve prospěch lokomotiv řady T 679.1 ruské výroby(38) Zašlapané projekty 3 - Lokomotiva "u ledu" - YouTube .

lokomotivy československé výroby na tratích SSSR

odkaz na příspěvek na téma střídavé lokomotivy Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz

odkaz na příspěvek Škoda Plzeň Architektura devadesátých let a "sci-fi architektura budoucnosti", doprava Plzeň, plasty - Blog iDNES.cz

část 2 hornictví a dolování hnědého a černého uhlí, tepelná elektrárna na hnědé uhlí 

,jelikož s dolováním uhlí souvisí i výroba elektřiny, je zde odkaz na uhelnou elektrárnu

Cesty elektrické energie 2 - tepelná elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

část 2 

HORNICTVÍ HNĚDÉHO a ČERNÉHO UHLÍ

Průmyslová revoluce nebyla jen o strojích a práci v továrnách. Znamenala také hluboké změny ve všech společenských vztazích a šíření nových myšlenek založených na vědě, logice a rozumu.

ROZCESTNÍK ŽELEZNICE, TĚŽBA a HORNICTVÍ 

černé a hnědé uhlí                                                                                                                          - Sněhový pluh  KSP 411 / LPO 411 S - železniční rozcestník a rozcestník těžba a hornictví (tento příspěvek) 

gigantické těžní stroje (27) Nejúžasnější Technika, Která Byla Opuštěna! - YouTube

železo

doprava (79) Nákladní vlak - dokument (2018) - YouTube

dolování Moravský kras Železo z Moravy - v okolí Adamova a na Blanensku, metalurgie Plutonie - Blog iDNES.cz

uran

Uranové doly Jáchymov - a československé gulagy 50-tých let album na FCB

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.687383491866739&type=3

odkazy na příspěvky jaderná energetika

Cesty elektrické energie 2" spínání transformační stanice" a 3 "transformační stanice" DR - Blog iDNES.cz měnírna při dole Karel Havlíček Borovský 

Uranové doly Dolní Rožínka + Jaderná elektrárna Dukovany a Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, uranové doly Dolní Rožínka - Blog iDNES.cz

stavební materiály a keramika

odkaz na rozcestník na stavební a keramické materiály při

Sedmý únor mezi Úvozem a Veveří v Brně - rozcestník na téma Brno, cihelny a stavebnictví - Blog iDNES.cz

odkaz na hutnický rozcestník 

Železo z Moravy - v okolí Adamova a na Blanensku - Blog iDNES.cz

těžba barytu na Tišnovsku

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2273907326159053&type=3

Jeden den jízdy koňmo k moři/ bitva o Polsko / Baltští Prusové / výroba Bronzu - Blog iDNES.cz (v rámci části 3 - těžba železa, mědi, barytu a vápence na Tišnovsku).

část 2 výroba benzínu z uhlí

Německo ovšem též nemělo vlastní zdroje nafty, a i tento problém se stal předmětem syntetického řešení, známo jako Fischer-Tropschův proces, opět reakce v plynné fázi katalyzovaná kovy, vedoucí od kysličníku uhelnatého a vodíku na uhlovodíky, např. oktan:

8CO + 17H2 = C8H18 + 8H2O

a tím k syntetickému benzinu. Zde zatím ještě jde o jedovatý CO, nikoliv o nejedovatý CO2. Kysličník uhelnatý býval obsažen např. i ve svítiplynu, tyto otravy však ustoupily s přechodem na zemní plyn. Tento syntetický proces vyvinuli Franz Fischer a Hans Tropsch ve dvacátých letech.

A teprve nyní se dostáváme od kysličníku uhelnatého ku kysličníku uhličitému, CO2, hlavnímu agentu v skleníkovém jevu oteplujícím zemskou atmosféru. I CO2 může být, společně s vodíkem, surovinou pro produkci uhlovodíků, a tedy paliv včetně benzinu, a to v rámci modifikovaného (dvoustupňového) Fischer-Tropschova procesu. Nejprve je ale třeba provést konverzi CO2 na CO:

CO2 + H2 = CO + H2O

A pak už je možné v rámci Fischer-Tropschovy reakce produkovat různé uhlovodíky, kondenzovaně zapsáno:

CO + 2H2 = (1/n)(CnH2n) + H2O.

A opět jde o reakce v plynné fázi, a pro obě je opět klíčová katalýza, a kolem té dnes dál probíhají výzkumy - zase jde o katalýzu na bázi kovů (jako železa, kobaltu, manganu, mědi), nebo s pomocí zeolitů.

Vzhledem k faktu, že benzín z uhlí je typicky německou záležitostí - na téže téma rovněž pojednáno v příspěvku Hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní - Kolín nad Rýnem 1998 - Blog iDNES.cz

část 2 hornictví a dolování hnědého a černého uhlí, tepelná elektrárna na hnědé uhlí 

TĚŽBA HNĚDÉHO A ČERNÉHO UHLÍ V ČR, ČSR a ČSSR

ČERNÉ UHLÍ

Těžba černého uhlí v ČSR

Ostravsko-Karvinský revír

Těžba na Ostravsku (vlastní text z různých zdrojů)

Nejvýznamnější naleziště černého uhlí na našem území, jsou lokalizovány v oblasti Ostravsko-karvinské uhelné pánve. Jedná se o rozsáhlou černouhelnou pánev, která je součástí hornoslezské uhelné pánve. Asi 20 % rozlohy její rozlohy leží v ČR a větší část pánve se nachází v Polsku. Černouhelná pánev má na našem území přibližně tvar trojúhelníku. Její jihozápadní hranice začíná kolem města Nový Jičín a rozšiřujeme se směrem na sever, kde tvoří hranici s Polskem. Černé uhlí se zde dobývá výhradně hlubinnou těžbou. Vznik zdejšího uhlí je datován do období svrchního karbonu náležícího do prvohor asi před 320 miliony let. V OKR se nachází nejkvalitnější typ černého uhlí antracit s až 90 % podílem uhlíku. Naneštěstí patří zdejší ložiska co do náročnosti dobývání, k značně komplikovaným. Příčinou jsou zdejší geologické podmínky s četnými tektonickými zlomy a dobývací hloubkou.

V oblasti Ostravska započala těžba v poslední čtvrtině 18. století v tehdejších panstvích rakouského Slezska. Prvních asi padesát let probíhalo dobývání uhlí především pomocí štol a mělkých jam. V první čtvrtině 19. století započala etapa hlubinné těžby.  S výstavbou železnic a železáren v druhé polovině 19. století dochází k rozvoji zdejší oblasti a z původně zaostalé zemědělské lokality, se stává zalidněný průmyslový region. K masivnímu odbytu uhlí dochází během první světové války. Po vzniku ČSR bylo k oblasti připojeno Hlučínsko, vnikla tzv. Velká Ostrava a docházelo k spojování některých dolů. Po světové hospodářské krizi, které zasáhla i zdejší doly, se začínala situace stabilizovat v druhé polovině 30. let 20 století vlivem vyšší poptávky po uhlí s narůstající předválečnou armádní výrobou. Za 2. světové války byla oblast Ostravska-Karvinska jednou z významných průmyslových oblastí Třetí Říše. V závěru války byl moravsko-slezský průmyslový komplex silně poškozen nálety, bojovými akcemi i ustupujícími německými jednotkami. Komplikací v poválečných obnovovacích pracích nebylo pouze poničení mnoha důlních objektů a infrastruktury, ale i roztříštěnost dolů mezi několik velkých vlastníků. V roce 1946 byly jednotlivé těžařské společnosti zrušeny a vznikl národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Se zvyšujícím ročním objemem těžby a nedodržováním bezpečnostních předpisů docházelo s pravidelností k smrtelným úrazům (např. smrt 108 horníků na dole Dukla v roce 1961 v důsledku požáru).

Těžba na Ostravsku II (text na stejné téma převzatý z jiného zdroje) 
První zmínky o nálezech černého uhlí na Ostravsku jsou z roku 1763, pravidelná těžba se ale rozjela až v roce 1785 a významně vzrostla v souvislosti s vybudováním Rudolfovy huti v roce 1828 s napojením Ostravy na Severní dráhu Ferdinandovu, která vedla z Vídně do Bohumína. Po druhé světové válce byl v rámci znárodňování založen národní podnik Ostravsko-karvinské doly, kam byly začleněny důlní společnosti i jednotlivé doly. Šlo o šest společností vlastnících 32 dolů a podnik existoval až do roku 1990, kdy se změnil na akciovou společnost.

Důl Dukla Havířov

Důl Dukla - důlní neštěstí v roce 1961 
Důl Dukla v roce 1961 pohřbil 108 horníků. Příčin neštěstí byla celá řada
Katastrofa v dole Dukla se řadí mezi největší hornické tragédie

původní text Důl Dukla v roce 1961 pohřbil 108 horníků. Příčin neštěstí byla celá řada - Prima Zoom (iprima.cz)

V 50. letech se těžba výrazně rozšiřovala a stavěly se nové doly, přičemž ty existující se dále prohlubovaly. Ostravsko-karvinský revír byl v rámci bývalého Československa nejvýznamnějším ložiskem černého uhlí.

K tragédii horníků z dolu Dukla nemuselo vůbec dojít – stačilo dodržovat předpisy a nehnat se za rekordy.

Nebylo to největší důlní neštěstí na území Československa. Přesto se katastrofa v havířovském dole Dukla, která si v pátek 7. července 1961 vyžádala 108 mrtvých, v mnohém vymykala. Nedošlo k ní výbuchem metanu nebo vznícením uhelného prachu. A nešlo ani o zával nebo zaplavení štol vodou. Horníky v hloubce několika set metrů pod zemí pohřbila kombinace neopatrnosti, spěchu a strachu před komunistickou mocí.

V 50. letech se důl Dukla v Havířově považoval za ukázkovou šachtu, na které komunistický režim demonstroval loajalitu Stalinovu a později Chruščovovu sovětskému režimu. Z Dukly denně vyjíždělo 3 000 tun kvalitního černého uhlí, jež z části sloužilo k výrobě železa a oceli a z části putovalo přímo do Sovětského svazu.

Dukla byla součástí rozsáhlého projektu modernizace a posílení těžby černého uhlí a rozvoje hutního průmyslu na severu Moravy. Právě tady, východně od Ostravy, vzniklo na konci roku 1955 sloučením jednotlivě budovaných sídlišť město Havířov, kde nakonec bydlelo až 90 tisíc lidí. Dukla a další šachty dávaly práci pestré směsici horníků, kteří v 50. letech díky mzdám až 10 000 Kč měsíčně patřili k dělnické aristokracii. Právě tehdy se zrodilo heslo „Já jsem havíř, kdo je víc?“.

Krok od katastrofy
Počátkem 60. let zesílil tlak z Moskvy na přechod z šestidenního na pětidenní pracovní týden – pochopitelně při zachování norem. Důl Dukla se tak začal horečně vybavovat novými stroji a technologiemi, které měly při zkráceném týdnu objem těžby udržet. Zároveň se urychleně pracovalo na otevření nové sloje číslo 11, která měla dodat další tuny cenného antracitu.

Jenže za novými opatřeními pokulhávalo to hlavní – bezpečnost práce. Chyběly hasební prostředky, nové pásové dopravníky byly osazené hořlavou gumou, automatické ovládání nebylo propojené a chyběl centrální dohled nad děním v dole. Přitom se muselo spěchat – tlak z Prahy i Moskvy rostl.

Řetěz nešťastných událostí odstartovalo náhodné spuštění prázdného dopravníku v téměř hotové šachtě číslo 11. Naprázdno běžící pás se po několika hodinách zadřel a začal hořet, od něj chytly dřevěné výztuže. Protože v šachtě nikdo nepracoval, trvalo, než si požáru někdo všiml. Byl večer 7. července 1961 a v dole v té době pracovalo 402 havířů.

Nejhorší situace nastala v 8. sloji, která byla s 11. slojí propojená šikmou šachtou, o níž ale vedení na povrchu nevědělo. Zplodiny z požáru a jedovatý oxid uhelnatý rychle zaplnily 8. sloj a z tohoto úseku se zachránilo jen 5 lidí. Osud těch, kteří v dýmu nedoklopýtali k výtahové šachtě, zpečetilo rozhodnutí zastavit přívod vzduchu, vypnout vodu a elektřinu a zasažené chodby neprodleně zazdít. Byl to jediný použitelný způsob, jak šířící se požár zastavit.

Výbuchovzdorné hráze začalo týž večer kolem jedenácté hodiny stavět asi sedm stovek záchranářů, kteří se mezitím k postižené Dukle sjeli z celého revíru. V neděli 9. července bylo vše konečně utěsněno, na povrchu ale chybělo 108 havířů. Jejich osud odhalili záchranáři až 18. července, když začali zátarasy rozebírat. Většina obětí se udusila nebo otrávila oxidem uhelnatým.

Katastrofa na dole Dukla se tehdejšímu komunistickému režimu zrovna dvakrát nehodila. O neštěstí na vzorové šachtě informovala KSČ krátkou notickou v Rudém právu, rodiny pozůstalých obcházely dvojice havířů, po celém kraji zněly umíráčky. Vládnoucí nomenklatura se k tragédii už nevyjadřovala. Tečkou za neštěstím pak byl soudní proces ze srpna 1962. Dva obvinění dostali 4 a 3,5 roku nepodmíněně, dalších šest trestů na 9 měsíců až dva roky bylo podmíněných, jednoho obviněného soud zprostil obžaloby.

Jama Dukla
včetně akumulátorové lokomotivy z Vítkovic

důlní technika - škrabákový nakladač, závěsná dráha

důlní technika - důlní vrátek a škrabákový nakladač

důlní technika - závěsná důlní dráha a lokomotiva

další důlní technika a lokomotivy

Od 60. let 20. století objem těžby nadále výrazně rostl. OKR dosáhl svého ročního maxima v roce 1979 s 24,1 miliony tun uhlí vytěženého uhlí. Od roku 1982 objem těžby konstantně klesá. Po roce 1989 došlo k masivní transformaci celé oblasti. Se zvyšujícími se náklady pro těžbu ve stále větších hloubkách i bezpečnostními opatřeními, se stávala těžba stále více nerentabilní. V období mezi lety 1990–2000 byla těžba ukončena ve 14 dobývacích prostorech ostravské a petřvaldské části. Od roku 1991 se společnost těžící Ostravsko-karvinském prostoru jmenuje Ostravsko-karvinské doly, a.s. V roce 1988 pracovalo v důlním průmyslu okolo sta tisíc lidí. 

Vliv hlubinné těžby na kulturní krajinu a její paměť se výrazně liší od působení povrchové těžby. Nedochází k plošné, ale k výběrové devastaci osídlení a přírody, navíc zčásti neplánované a neočekávané (poklesy a propady půdy). Některé nově vzniklé objekty, jako např. haldy vytěžené hlušiny se rychle stávají součástí krajiny i její paměti.

Ostrava - Karolina (výroba koksu)

Koks je pevný uhlíkatý zbytek vyrobený z nízkopopelového, nízkosirného černého uhlí, ze kterého jsou odstraněny prchavé složky v peci s omezeným přístupem kyslíku při teplotách kolem 1000 °C. Při tom vzniká také kamenouhelný dehet, čpavek, lehké oleje a svítiplyn. Má vynikající výhřevnost 29,6 MJ/kg, v metalurgii jsou významné ale i jeho další vlastnosti, především vysoký podíl uhlíku a málo nečistot.Při výrobě železa se používá nejen jako palivo, ale i jako redukční činidlo, které se účastní chemických reakcí při tavbě železné rudy na surové železo. 

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1726697414022429&type=1 (album na FCB v rámci toulání)

Uhlí na jihozápadní Moravě

Rosicko - oslavanský uhelný revír

Počátky těžby v oblasti se datují od roku 1760. Dobývací pole o rozloze 22,5 km2 bylo postupně otevřeno 66 otvírkovými díly, které dobývaly 3 sloje o maximální mocnosti do 6 m.

Pod vedením Rosické báňské společnosti Lásky Boží v Zastávce u Brna bylyna začátku 20. století úseky sloučeny a těžba koncentrována na doly Julius v Zastávce, Antonín ve Zbýšově a Kukla v Oslavanech, jako pomocné jámy sloužily doly Anna a Simson ve Zbýšově, Ferdinand v Babicích, Jindřich na Kratochvilce a Františka v Padochově. K dolu Julius patřila briketárna a šamotka, ve Zbýšově byla v provozu koksovna. Doly a elektrárna byly propojeny lanovkou.

Cesty elektrické energie 2 - tepelná elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

Poměrně známá je také Rosicko - Oslavanská stávka - které byly vlastně dvě - jedna ve dvacátých letech, druhá ve třicátých letech 20.stol. 

Po znárodnění doly přešly pod Rosické uhelné doly, národní podnik, v Zastávce u Brna a byly vytvořeny tři závody - důl Julius v Zastávce u Brna s pomocným dolem Ferdinand, briketárnou a šamotárnou; důl Antonín ve Zbýšově s pomocnými doly Jindřich a Simson a koksovnou; poslední závod byl důl Nosek (původně Kukla) v Oslavanech s pomocnými doly Františka a Anna. Následně došlo k výrazným změnám v revíru. Roku 1955 byla prohloubena slepá jáma Julius a následně sem byla převedena těžba z dolu Ferdinand. Počátken 60. let byl důl Julius zavřen a jeho dolové ple bylo dotěženo dolem Antonín. Roku 1967 byl po vyčerpání těžitelných zásob uzavřen důl Anna. Roku 1964 bylo zahájeno hlubení nové šachty Jindřich II, kam měla být koncentrována celá těžba revíru. Do provozu byla dána roku 1969. Následně byl uzavřen důl Nosek (Kukla). V provozu byl hlavní důl Jindřich II a pomocné šachty Ferdinand, Antonín, Simson a Františka.

Z důvodu zhoršení kvality těženého uhlí na dole Antonín byl roku 1955 zastaven provoz koksovny. Následně byla zastavena i briketárna. Většina uhlí byla dodávána pro Teplárnu Brno a elektrárnu Oslavany. Část uhlí odebíraly také Železorudné doly a hrudkovny pro provozy Ejpovice a Mníšek. Ke konci těžby v revíru byla v podstatě jediným odběratelem uhlí elektrárna Oslavany.

Důl Julius - výlet do Zastávky u Brna (Boží požehnání) album na FCB

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2265080093708443&type=3

Uhlí ve východních Čechách

Jistým překvapením bylo například zjištění - že i kraji bratří Čapků probíhala poměrně rozsáhla těžba černého uhlí - obcemi se navíc proplétala síť úzkorozchodných železnic. 

Nacházel se zde poměrně rozsáhly

Východočeský uhelný revír,

kde se těžní jámy paprskovitě rozbíhaly po okolí Svatoňovic, nyní místa těžby slouží rozličným účelům, například jako Domov důchodců. 

a ještě doprovodné album na FCB 

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2201138453435941&type=3

ale z východních Čech směr Praha

Černé uhlí v okolí Prahy

Těžba uhlí v okolí Prahy probíhala například 

- v okolí Mělníka

- na řece Jizera

- v okolí Slaného

dále probíhala těžba uhlí například na

Rakovniku

například v obci Rynholec

nejznámější je ovšem 

Kladenský uhelný revír

do kterého spadal například 

Důl Schoeller   (také: jámy Schoeller (Nejedlý I) a Nejedlý III) - v obci Libušín - těsně u Kladna.

Také při tomto dole se měla nacházet nákladní lanovka.  

Do širšího okolí Kladna lze například zařadit i lokální těžbu poblíž Rakovníka

Po stopách havířů: Dýmnice a ohňaři v Mayrau. Skanzen vypadá, jako by se těžit přestalo včera (msn.com)

kamenouhelné malodoly Krupá

http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=27847

Těžba černého uhlí ovšem probíhala i směrem na západ od Kladna - v okolí Plzně

Zápodočeské uhelné doly

Počátek těžby černého uhlí v Plzeňské pánvi se datuje do druhé poloviny minulého století. Jednalo se o malé doly v okolí Nýřan, Chotěšova, Zbůchu, Třemošné, Kaznějova a na Rokycansku, u Radnic, Stupna a Mirošova. V této době bylo v této oblasti v provozu několik desítek šachet a šachtiček.

HNĚDÉ UHLÍ

Těžba hnědého uhlí v ČSR

Míst kde se těžilo černé uhlí bylo mnoho - samostatnou kapitolou by ovšem byla těžba hnědého uhlí - a případně další druhy těžby, přičemž co se týče hnědého uhlí, tak svým rozsahem největší je asi  Mostecká pánev (též Severočeská hnědouhelná pánev).

Tedy když hnědé uhlí - tak pomyslná cesta by mohla začít třeba v severočeském městě Most. Děkanský kostel se nacházel na původním místě, avšak  ocelové vzpěry již byly vetknuty, kolem panoval stavební ruch. Původní město Most bylo šedavé - ovšem podle vyprávění pamětníků město most připomínalo kulisy filmu "Bídníci" již dříve. 

Patrně ještě v padesátých letech bylo na Mostecku ještě běžné dolování uhlí kromě povrchových dolů - také v hnědouhelných hlubinných dolech.  

 takže poslední procházka starým Mostem ... Gorod kotorogo net!

rozcestník elektrárny

mapka elektráren shora dolů (příspěvky o elektrárnách většinou označeny CEE2)
 - bíle ohraničeno Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž, elektrárna na slunce z Kroměříže, současně válka rozvodů a jeden o firmě Křižík (bíle vpravo nahoře) +  Městská elektrárna Planá u Mariánských lázní Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž + střední elektrárny - Blog iDNES.cz- zahraniční elektrárny (černý obdélník) Německo - jednak hnědouhelné elektrárny v Porýní CEE 2K hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní - Kolín nad Rýnem 1998 - Blog iDNES.czjednak větrné elektrárny Východní Frísko Větrné elektrárny Východní Frísko - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, účinnost - Blog iDNES.cz- hnědouhelné elektrárny (hnědě čárkovaně) - především Severočeský hnědouhelný revír - Hnědouhelná elektrárna Tisová Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy - Blog iDNES.cz (druhá část příspěvku Sněhový pluh) - další hnědouhelné elektrárny při příspěvkuCesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz (CEE2E - energie a ekonomika) - a to elektrárny Ervěnice 1 a 2, Komořany a Počerady - rovněž zmíněna i elektrárna Tušimice již vně severočeského revíru) - uprostřed oranžově ohraničen příspěvek CEE2JEDTJaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES.cz  "od domácí mini elektrárny - po jadernou elektrárnu" - včetně odkazu "Lidé od Temelína" - dále na mapce více vpravo příspěvek CCE2 - tepelná černouhelná elektrárna Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz - elektrárny v Praze: Boříkova parta versus Zátoráci, Holešovická elektrárna "centrála" - Blog iDNES.cz -dále několik vodních elektráren počínaje Elektrárnou Praha štvanice Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cza některými elektrárnami Vltavské kaskády v rámci příspěvku "Loď dp Prahy a do Hamburku" - dále samostatný příspěvek Malá vodní elektrárna Senoradský mlýn Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.czníže na mapce navazují zařízení přenosové a distribuční soustavy (rozvodny a transformovny) - příspěvek CEE2H (historie) - pojednává především o historii elektrifikace v Brně (transformovna Černovice a Městská elektrárna v Brně na ulici Vlhká) Cesty elektrické energie 9 (spínání transformačních stanice Černovice) - ZME v Brně - Blog iDNES.cz , v příspěvku 23S pojednána zejména aktuální rozvodná síť v Brně (rozvodna Sokolnice a transformovna Lesná)Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - rozvodna Sokolnice a transformační stanice Lesná - Blog iDNES.cz- a2,3 spínání transformační stanice pro Uranové doly Dolní Rožínka Cesty elektrické energie 2,3 "spínání transformační stanice" - Uranové doly D. Rožínka - Blog iDNES.cz

3p rozvody v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) Cesty elektrické energie 5p - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz 
4 místní rozvody Svitávka + rozvody v domě + výtahy Cesty elektrické energie 4 - průběh místních rozvodů elektřiny, výtahy, Vlněna Svitávka - Blog iDNES.cz5 místní rozvody 2 - rozvody v domě a bytě - jak elektricky vařit na cestách se děje kolem elektřiny 17 - EJF a místní rozvody Brno, elektromagnetická indukce, ekologické a humanitární iniciativy, jak vařit elektricky doma a na cestách  - Blog iDNES.cz

a zcela dole dva speciální příspěvky - jak si sám vlak vyrábí elektřinu a to v příspěvcích 
Sněhový pluh KSP 411Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy - Blog iDNES.cza zejména v příspěvku "nádraží a vlak - integrální a diferenciální počet" - jak si lokomotiva sama vyrábí elektřinu Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz

tepelná elektrárna na hnědé uhlí

hnědouhelná elektrárna je zde v příspěvcích vlastně třikrát 

Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUE - Blog iDNES. hnědouhelná elektrárna- se zaměřením na ekonomiku a spotřebu

tento příspěvek Hornictví hnědého a černého uhlí hnědouhelná elektrárna Tisová- se zaměřením na proces odsíření a odprášení při spalování uhlí (podrobněji níže v příspěvku) 

Kolín nad Rýnem 1998 a průmysl v Porýní - Blog iDNES.cz hnědouhelná elektrárna obecné schéma a energetika v Německu

a hnědouhelná elektrárna 5  Mechanika DPM 2 - elektrotechnika MFE 5 - výkon - moment třetího stupně, kruhový diagram - Blog iDNES.cz příspěvek by mohl výhledově také zpracovat téma  Ocelové město nacistů u Mostu: Nově objevené fotky největší elektrárny na světě - YouTube

Tepelná elektrárna Oslavany (na černé uhlí)  Cesty elektrické energie 2 - tepelná elektrárna - Blog iDNES.cz

Větrné elektrárny Východní Frísko Větrné elektrárny Východní Frísko - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, účinnost - Blog iDNES.cz

válka rozvodů Válka rozvodů Edison - Tesla a Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž - Blog iDNES.cz

Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES

elektrárna Holešovice Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje - Blog iDNES.cz (pravděpodobně černé uhlí z Kladna) 

Hnědouhelná tepelná elektrárna Tisová, výstavba briketárny

Tisová, osada obce Březová (3169 obyv., 1961) v Západočeském kraji, okres Sokolov, - nová velká tepelná elektrárna, briketárna a třídírna uhlí. V okolí ložiska a těžba uhlí. 

Hnědouhelná tepelná elektrárna

příspěvky související z provozem elektrárny

Elektrárna při přebytku nebo nedostatku energie 

Některé elektrárny mají v podstatě fixní výkon, což platí takřka stoprocentně pro jederné elektrárny.

Jak tedy výkon regulovat - respektive přidat, či doplnit energii v síti, pokud je jí nedostatek, nebo naopak nadbytek? 

Tímto tématem se zabývá podrobněji příspěvek Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUTE - Blog iDNES.cz - a to část EK (elektrárna při kolísavém odběru energie). 

tedy hnědouhelná tepelná elektrárna

Hnědé uhlí má nižší energetickou hustotu, přibližně 3 kilowatthodiny na kilogram , což je tedy asi 3x nižší  energetická hustota, než má dobré černé uhlí. To znamená, že přepravovaný objem je  také větší o faktor 3  - což znamená, že uhlí je potřeba dopravit asi 3x víc, než když by palivem bylo černé uhlí.  Hnědouhelné elektrárny se proto staví v místech, kde se při povrchové těžbě těží domácí hnědé uhlí. Zároveň by poblíž měla být řeka,  která elektrárny ochlazuje. To vysvětluje, proč je například v regionu Cáchy a Kolín nad Rýnem provozováno mnoho elektráren spalujících hnědé uhlí:  k dispozici jsou ložiska hnědého uhlí a řeka  Rýn slouží jako dodavatel chladicí vody.

(a protože uhláky z hnědým uhlím obvykle tahají zeleno-krémové lokomotivy s označením E (což znamená stejnosměrné) je zde odkaz na příslušné téma Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění - Blog iDNES.cz)  

vybrané technologie

Odsíření spalin

Plynný oxid siřičitý se nejprve rozpustí v čisticí kapalině. Následně se siřičitan vápenatý a oxid uhličitý tvoří reakcí oxidu siřičitého a vápence.
SO2+CaCO3›CaSO3+CO2
Ve spodní části mycí věže, v jímce absorbéru, se shromažďuje mycí suspenze naplněná siřičitanem vápenatým. Foukáním na vzduch (oxidací) se kapalina obohacuje kyslíkem a vytváří se sádrová suspenze.
2CaSO3+4H2O+O2›2(CaSO4·2H2O)
Po odstranění vody se sádra s až 10% zbytkové vlhkosti vyrábí ve volně tekoucí formě a je k dispozici jako cenný produkt pro dodávky do průmyslu stavebních materiálů.

Odprášení spalin

V uhelných elektrárnách nesmí obsah prachu překročit 20 mg/m.3 obnášet kolik. To znamená, že musí být dosaženo účinnosti separace vyšší než 99 %. Již v roce 1984 byla úroveň emisí jen asi 66000 t prachu. Zatížení emisemi prachu se v roce 1997 snížilo na přibližně 7400 t. Provozovatelé elektráren se v současné době podílejí pouze na 2 % celkových emisí prachu.

V zásadě existují tři technické metody odprášení spalin, z nichž zde je podrobněji popsán elektrický odlučovač prachu. S touto technikou lze dosáhnout účinnosti separace prachu přes 99,8%, na druhé straně jsou separovány i ty nejmenší částice až do velikosti zrna menší než 1 tisícina milimetru.

odkaz vně 

Německá policie při protestu proti těžbě uhlí zadržela Gretu Thunbergovou (msn.com)

na odkaz navazuje následující příspěvek 

Těžba hnědého uhlí v Německu

konkrétně v zemi Severní Porýní - Vestfálsko

takže zde  pár informací k této spolkové zemi 

Nordrhein-Westfalen (Ländercode NW), geläufige Abkürzung NRW

ist eine parlamentarische Republik und ein teilsouveräner Gliedstaat

der Bundesrepublik Deutschland.

Mit rund 17,9 Millionen Einwohnern ist es das bevölkerungsreichste Land Deutschlands. Die Landeshauptstadt ist Düsseldorf, die einwohnerreichste Stadt ist Köln. Die Bundesstadt Bonn ist heute Zweitregierungssitz der Bundesrepublik Deutschland.

Das Land Nordrhein-Westfalen wurde 1946 von der britischen Besatzungsmacht aus der preußischen Provinz Westfalen und dem Nordteil der ebenfalls preußischen Rheinprovinz (Nordrhein) errichtet und 1947 um das Land Lippe erweitert. Seit 1949 ist es ein Land der Bundesrepublik Deutschland.

Hnědouhelné doly Hambach a Garzweiler

Essen (dpa/lnw) - Ve sporu o přesídlení do hnědého povrchového dolu Garzweiler se energetická skupina RWE domnívá, že je potvrzena znaleckým posudkem. Studie zadaná společností RWE ukazuje, že do roku 2038 bude muset být z povrchových dolů Hambach a Garzweiler vytěženo až 780 milionů tun hnědého uhlí, uvedla společnost ve středu. To vyplývá z dohod o postupném ukončení využívání uhlí.

Vzhledem k tomu, že Hambachský les bude zachován, mohlo by zde být vytěženo pouze 150 milionů tun. Zbývajících více než 600 milionů tun by muselo pocházet z povrchového dolu Garzweiler, aby zásobovalo zbývající elektrárny a rafinerie, podle poradenské firmy Frontier economics. Přesídlení do povrchového dolu Garzweiler by proto muselo být dokončeno podle plánu.

V roce 2038 má být výroba elektřiny z uhlí v Německu postupně ukončena.

Zveřejněním studie RWE reagovala na zprávu Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) pro ekologickou organizaci Greenpeace. Uvádí, že v Hambachu a Garzweileru lze vytěžit pouze 280 milionů tun hnědého uhlí, pokud chce Německo dodržovat mezinárodní dohody o klimatu. Není zapotřebí energetické politiky pro přesídlení dalších vesnic a úplné vyhloubení dvou povrchových dolů.

Ende Gelände je souhrnné označení protestních akcí proti hnědouhelnému průmyslu v Německu. Od roku 2015 je každoročně organizuje hnutí Ende Gelände. Jde o masivní protestní akce, využívající formu občanské neposlušnosti. Wikipedie
17. Januar 2023 Nachdem gestern das Dorf Lützerath trotz heftigen Widerstands geräumt wurde, blockieren heute Klimaaktivist*innen des Bündnisses Ende Gelände ...

Zásah proti demonstraci

Policie už dříve během dne při zásahu použila obušky a slzný plyn, když se část demonstrantů oddělila od hlavní skupiny a usadila se u strmého okraje dolu Garzweiler. Policisté tuto skupinu, obklíčili. Z řad asktivistů bylo rozšíření dolu Garzweiler označeno za zradu "současné a budoucí generace".