Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách

Toulky českou minulostí. Do časů, kdy bratr neznal bratra - a ve sotva sjednocených Čechách se knížata střídala i několikrát za rok. Vedle Německa se objevila nová ambiciózní  mocnost Polsko. A v čele Polska kníže Boleslav první

rozcestník ranný středověk

Čechy a Morava od pádu Římské říše po Karla velikého - historický rozcestník - Blog iDNES.cz

Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav - Blog iDNES.cz

Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a Čechách (tento příspěvek)

Doba románská v Čechách a na Moravě - knížata Břetislav a Spytihněv II - Blog iDNES.cz

Malá lužickosrbská mluvnice (příběh z Lužice 9 a 10) - Blog iDNES.cz

O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu - období ranného středověku - Blog iDNES.cz

Vývoj Česko – Lužické hranice - Blog iDNES.cz

pomezí Čech, Moravy a Rakous Úzkokolejkou do České Kanady, likérka Mariazell a Vídeň - rozcestník Rakousko a dráhy - Blog iDNES.cz

rozcestník Polsko

Na skok do Zhořelce, rozcestník Polsko a Německo - Blog iDNES.cz

ranný středověk Polsko a polština Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách (tento příspěvek) 

Jeden den jízdy koňmo k moři/ bitva o Polsko / Baltští Prusové / výroba Bronzu / Německá invaze do Polska 1939 - Blog iDNES.cz

tajná polská Zemská armáda během 2WW Tajné armády II. světové války...2.část Válečný dokument CZ - YouTube

společnost LOT v dobách "druhé polské republiky" Letiště Brno a polská LOT a Fokker F-VII/1m, Junkers 52 a letecká rádiostanice LR 10 - Blog iDNES.cz

Kladsko Na minutku v Českém koutku - Blog iDNES.cz

obsah

rozcestník ranný středověk

rozcestník Polsko

první téma

polská historie - ranný středověk

druhé téma

polská literatura

rozcestníky historie, literatura, divadlo, kultura (na závěr příspěvku)

 

vlastní příspěvek

první téma 

polská historie - ranný středověk

Boleslav Chrabrý - polská epizoda v Lužici, na Moravě a v  Čechách

Zejména podle dřívějších pramenů šlo o pokus vytvořit něco jako společný stát Západních Slovanů. Císař Jindřich II zase měl představu - že jednotná vláda nad Slovany se stane něčím jako pohraničím Svaté říše římské národa německého, Ale možná šlo především o osobní ambice Boleslava Chrabrého. 

Beleslav Chrabrý 

kníže Polska 992-1025, král Polska 1025

kníže Čech 1003 - 1004 (Boleslav IV)

kníže Moravy 1000? - 1025?

markrabě Lužice

markrabě Míšeňska

Když se stal Boleslav Chrabrý v Polsku knížetem, v Čechách vládl ještě Boleslav II Pobožný - který je všeobecně považován za nejschopnějšího z Boleslavů. Ovšem Boleslavovi Pobožnému je připisován popud k činu po vítce zcela nekřesťanskému - jakým bylo vyvraždění Slavníkovců. Přeživší Slavníkovci našli útočiště právě v Polsku u Boleslava Chrabrého - Slavníkovci byli u založení arcibiskubství v Hnězdně, a polský Boleslav také nechal ostatky Svatého Vojtěcha vykoupit zlatem - po té co byl Vojtěch umučen na misijní výpravě k pohanským Prusů - což byl jeden z kmenů v Pobaltí. 

Ale jak se vyvíjela situace v Čechách, zatímco se Polsku zakládalo arcibiskubství.  Dlužno podotknout, že přemyslovská vláda poněkud ztrácela dech, ještě na sklonku vlády Boleslava II. -  Český stát začal ztrácet rozsáhlá nabytá území - počínaje na východě Červenou Rusí - kolem města Přemysl v Polsku. 

Pochopitelně zvolna upadající přemyslovskou moc v Čechách měl v patrnosti i Boleslav Chrabrý, Nicméně polský Boleslav svoje potenciální územní nároky opíral i o své dva sňatky - s knížecí dcerou z uherského vládnoucího rodu Árpádů - neboť Morava, kam posléze Boleslav nasměroval své zájmy, byla tehdy patrně ještě pod maďarským vlivem,  a druhým sňatkem s  Emnildou, dcerou vlivného srbského šlechtice Dobromira pak Boleslav Chrabrý vlastně legalizoval svoje územní ambice v Polabí. Ovšem o území Polabských Slovanů šlo až v později, na sklonku prvního tisíciletí probíhal první německý pokus o ovládnutí a kolonizaci území Slovanských kmenů na Labi a v té době se polské zájmy ubíraly poněkud jiným směrem...

Polsko a Svatá říše římská za císaře Oty III

Polský kníže Boleslav I zvaný Chrabrý udržoval poměrně  dobré vztahy s císařem Otou III. (r. 983–1002) - ale šlo spíš o válečné spojenectví s Němci proti slovanským kmenům Luticů a Obodritům.  Ottonští císaři také podporovali polské nároky vůči  Přemyslovcům. Polský panovník se také spojil s míšeňským markrabětem Eckardem, aby omezil vliv přemyslovských knížat za severní hranicí Čech. V době kdy pravděpodobně již upadal vliv Boleslava II ve Slezsku a Krakovsku, dále z německé strany nebylo námitek proti polským zájmům  v pobaltských oblastech a proti Kyjevské Rusi od roku 970. 

Jako zbožný křesťan podporoval Boleslav misijní úsilí Vojtěcha Pražského a Bruna z Querfurtu. Vojtěchova mučednická smrt v roce 997 a Boleslavův úspěšný pokus vykoupit biskupovy ostatky a zaplatit za jejich váhu zlatem upevnily pozici Polska ve vztahu k Svaté říši římské.

Císař Ota III se zůčastnil v roce milenia l.p. 1000 také pouti do Hnězdna, mimochodem jako úplný mladík - bylo mu pouhých dvacet let a v čele říše stál vlastně už jako hoch, od 14 let. 

Ota III. byl přijat Boleslavem na polských hranicích na řece Bóbr u Malomic. Poznaňský biskup Unger ho doprovodil do Hnězdna.V roce 1000 se Boleslav a Ota setkali na hnězdenském kongresu a slavnostně oslavili vzájemné uznání a přátelství, přičemž Boleslav byl nazýván " frater et cooperator Imperii" ("bratr a společník říše") a  přítelem a spojencem římského lidu"frater et cooperator Imperii. 

Na Hnězdenském kongresu (11. března 1000) povolil císař Ota III. zřízení polské církevní struktury s metropolitním stolcem v Hnězdně, nezávislým na magdeburském arcibiskupství. Biskupství byla založena také v Krakově, Vratislavi a Kołobrzegu a Boleslav formálně odmítl platit daň říši - což předznamenalo poněkud odlišnou pozici Polska na rozdíl od Čech, kde se tribut odváděl již od časů knížete Václava. 

VELKOPOLSKO a MALOPOLSKO

Roku 999, tedy na samém sklonku vlády Boleslava II v Čechách přepadlo polské vojsko českou posádku v Krakově - a Polsko ovládlo Krakovsko - neboli Malopolsko - a lze předpokládat že téhož roku připadlo Polsku i území pozdějšího Slezska. Výchozí základnou Boleslava Chrabrého bylo ovšem Velkoposko - a sídlem hrad ve městě Hnězdno. 

Krakov v 10 století - přesněji návrší s hradištěm, pozdějším hradem Wawel zahrnovalo dvě předrománské rotundy, ke kterým v čase milenia přibyla bazilika - stavebně otonská jako katedrála Krakovské diecéze - nazývaná také jako katedrála Boleslava prvního. Rozkvět raně-středověkého Krakova pozastavil například vpád vojsk Českého knížete Břetislava I. roku 1038, ale také živelné pohromy, které město zasáhly  v 11. století. 

Co se týče dalšího milénia - tedy roku 2000 a druhého tématu příspěvku  - což je polská literatura -  zmíněn být například může být například Czaslaw Milosz - který v Krakově v roce 2000 vydal sbírku esejů s velmi stručným názvem "To" - lze ovšem skloňovat i jako "Tom".

"Tom" otwiera wiersz tytułowy,w którym autor przedstawia skrajnie pesymistyczny obraz świata -  nawiązujący do kolędy Gdy się Chrystus rodzi. 

MORAVA

(Pravděpodobně) následující rok - tedy rok milénia l.p. 1000  se polská vojska přemístila na Moravu, a započala asi pětadvacetiletá polská vláda na Moravě - je pravděpodobné, i když nikoli jisté - že Boleslav Chrabrý získal titul kníže Moravy. I když pro desáté století - takzvané temné století je typický nedostatek písemných pramenů - nicméně v tomto období je na Moravě předpokládána jistá forma státnosti s názvem Moravské knížectví. Není bez zajímavosti, že dějiny se v desátém a částečně i následujícím století v Čechách a na Moravě odvíjely poněkud odlišně, jakoby šlo o dvě různé země. 

Řeznovice na Brněnsku v XI. století...

Polsko a Svatá říše římská v době bojů o nástupnictví a za Jindřicha II

Náhlý skon velmi mladého císaře Oty III přinesl zásadní změnu ve vztahu Boleslava Chrabrého k říši. V Německu se rozhořel boj u uprázdněný trůn na který teprve po dvou letech usedl vévoda Jindřich IV Bavorský, jako Jindřich II - z vedlejší větve Otonské dynastie, se kterým polský Boleslav Chrabrý již nevycházel. 

POSKO - NĚMECKÉ VÁLKY o POLABÍ

Roku 1002 se stal v Německu novým králem Jindřich, syn Bavorského vévody z vedlejší linie Ludolfilgů. Ota III nestanovil bezprostředního nástupce, a Jindřich měl jako soupeře jistého tajemného Zamachu.

Polsko - německé války o území obývané Polabskými Slovany - či Srby se udávají vlastně tři - ovšem jim předcházel ještě jeden konflikt, jehož dějištěm byl 

Sněm v Merseburgu

který se konal v létě  1002 v Merseburgu za účasti německého panstva, mimo jiné aby vzdali hold  Jindřichovi II, - jako novému německému králi (tehdy ještě ne císaři) . Sněmování  se zúčastnil i Boleslav I. Chrabrý, který zde nárokoval území v Polabí - jakožto právoplatné dědictví, což mu bylo Jindřichem přislíbeno - pokud země přijme jako říšská léna. 

Nicméně po sněmu následoval jistý incident - která dohodu na sněmu vlastně anuloval. Když Boleslav Chrabrý a jeho družina opouštěli rezidenci Jindřicha II., byl napaden podněcovaným davem. Boleslav přežil s pomocí saských spojenců, ovšem někteří muži z doprovodu už tolik štěstí neměli. Tento atentát byl pravděpodobně (nebo spíše jistě) naplánován Jindřichem II.

Vztahy Boleslava Chrabrého se s Německem se po volbě Jindřicha zhoršily, nicméně polský Boleslav se nemínil vzdát svých nároků na území v Polabí, které si nárokoval jako dědictví a následující rok, tedy 1003 vtrhla polská vojsko do Lužice a Milska - využila především příznivé situace dané manévry císařských vojsk v opačné části říše.

První posko-německá válka o Polabí (1002–1005)

Boleslav Chrabrý - nespokojen nerealizováním přislíbených územních nároků v Polabí - vtrhl se svým vojskem roku 1003 do Polabí - a Polákům se podařilo obsadit poměrně rozsáhlá území, V tomto čase Boleslavův stát dosáhl maximálního rozsahu, ale územní zisky nebyly nijak stvrzeny, vlastně se o vojenské manévry. Boleslav využil také skutečnosti - že Jindřich II byl poněkud vzdálen - v tuto dobu se konala jeho korunovace králem v Lombardii. Ale už následující rok zorganizoval Jindřich - spíše výzvědné tažená k Budyšínu, jednomu z opěrných bodů Boleslava v Polabí. 

LUŽICE A MILČANSKO

Polská vojska se zastavila až na řece Sále, a jako hranice Polska měly být vztyčeny v řece Sále železné sloupy. Podobné železné sloupy měly být vztyčeny i v jiných řekách na hranici Polska  například na východě v Červené Rusi.   

ČESKÁ EPIZODA

České kapitole vlastně předcházel pokus ovládnout Polabí v dnešním Německu, nicméně manévry v Polabí pokračovaly i po polském ústupu z Čech, takže co se týče polských pokusů o ovládnutí Čech, zde asi rok skok v čase směrem dopředu. 

Po skonu Boleslava II se roku 999 knížetem Čech stal Boleslav III. Ryšavý - jedinec snad nejvíc zavrženíhodný z českých vladařů jehož dvě krátké vlády byly plné násilností a v Čechách došlo k naprostému rozvratu - zatímco v sousedních státech - Uhrách a Polsku se situace stabilizovala. V Polsku byl knížetem výše zmíněný Boleslav Chrabrý, nastalo tedy období dvou Boleslavů. Ryšavec především chystal nástrahy na své dva bratry - Jaromíra a Oldřicha. Boleslav III. Ryšavý pravděpodobně v důsledku všeobecné nespokojenosti prchl z Prahy – a skrýval se zřejmě neznámo v Německu. 

Vladivoj, zimní kníže

Někdy v létě roku 1002 se na knížecím stolci v Praze objevil poněkud záhadný Vladivoj.

aby se vlk nažral
a kuře zůstalo celé
Čechům knížete Vladivoje

V listopadu se kníže vydal na svou jedinou zahraniční cestu – do bavorského Řezna na dvůr Římského krále Jindřicha II, nelze vyloučit, že v doprovodu německých vojáků. 
Hodnost Knížete Čech přijímá od krále Jindřicha jako léno Svaté říše římské – což je poprvé v českých dějinách, až dosud Češi pouze odváděli tribut v podobě zboží. Řezenská cesta byla ovšem zřejmě poslední Vladivojovo vzedmutí – neboť podle dostupných pramenů se během zimy 1002/03 upil k smrti. Na uprázdněný knížecí stolec se na čas vrátil Boleslav Ryšavý. 

Možná nejen vlastní mocenské ambice, ale i pohnutky v Čechách rozvratnou situaci bratrovražedných rozmíšek mezi potomky Boleslava II poněkud stabilizovat - přiměly polského Boleslava k jistým úkonům dosáhnout  v Čechách k jisté stabilizace. 

Boleslav dosadil český trůn knížete Vladivoje, který si však nechal v listopadu téhož roku Čechy udělit jako léno Svaté říši římské (což bylo vlastně poprvé - když byl nějak formalizován vztah Čech a říše) . O několik týdnů později se Vladivoj  v lednu 1003 upil k smrti. Poláci byli z Prahy vyhnáni za přispění předáků nespokojených Čechů  a  také vojsk císaře Jindřicha II  jako kníže byl dosazen proříšsky vstřícný Přemyslovec Jaromír. 

Knížetem Jaromír byl ovšem pouze nakrátko, a po dalším vojenském zásahu  Boleslava Chrabrého z Polska  byl svržen a polský Boleslav  dosadil podruhé - dosud zavrženého - svého jmenovce Přemyslovce Boleslava III. Ryšavého. Ten na Popeleční středu na počátku února 1003 nechal pobít významné Vršovce a po své krátké vládě plné úkladů byl v podstatě z Prahy vyštván povstáním, které vyvolali věřitelé a předáci dalších nespokojených obyvatel. Boleslav Chrabrý jej pozval na neznámý hrad v Polsku (není vyloučeno, že Krakov) , kde Boleslava Ryšavce nechal připravit o zrak a uvěznit. Sám pak usedl na český trůn. Čechy se tak staly s Polskem jeden stát.

Polská rozpínavost určitě nevyhovovala v Německu, nicméně nový římský císař Jindřich II. uznal Boleslava Chrabrého českým knížetem pod podmínkou, že od něj přijme Čechy v léno, tedy postoupý stejný ceremoniál, jaký před necelými  dvěma léty přistoupil kníže Vladivoj . To Boleslav Chrabrý odmítl, avšak přes zimu se usadil pravděpodobně přímo na pražském hradě, avšak  počáteční nadšení, které polský Boleslav sklízel v Čechách velmi brzy opadlo. Když v září roku 1004 obsadila Prahu německá vojska Jindřicha II.- císař svůj vpád proti polskému Boleslavovi ospravedlňoval, že nepřijal Čechy jako léno,  dostalo se tehdy Němcům podpory i z české strany.- a to jak šlechty tak lidu. Dobytí hradu pak bylo vlastně česko-německou záležitostí. Při polském ústupu z Prahy padl (´údajně na mostě) poslední žijící Slavníkovec Soběslav. Na knížecí stolec byl znovu dosazen Jaromír. 

Co se mohlo dít v Čechách po Boleslavovi Chrabrém 

Boleslav Chrabrý sice roku 1004 ustoupil z Čech, ale ještě na dlouhá dvě desetiletí .- do roku 1025 se mu podařilo udržet Moravu. Po tato dvě desetiletí byla situace v Čechách plná rozbrojů - neboť probíhal proslulý bratrovražedný boj mezi Oldřichem a Jaromírem, přičemž zejména Jaromír byl postižen všemi možnými představitelnými způsoby. Nicméně ke druhému a nejdelšímu období knížete Jaromíra se zpočátku vážou jisté úspěchy, neboť například v roce 1005 se k Čechám nakrátko podařilo připojit Milčansko - neboť Češi podpořili Němce v první válce Polska s Německem o Polabí. 

Poměrně důležitou roli v raně středověkých Čechách sehrávala oblast Křivoklátska. Do hvozdů křivoklátských měli kmen Čechů měli zatlačit Avaři, což by odpovídalo asi 6tému století. Zde da místě hradu Křivoklát měli předchozí dřevěný hrádek založit buď kníže Oldřich nebo Jaromír, tedy začátkem 10tého století. 

Co se mezitím dělo v Polsku...

V polovině srpna 1005 začala nová expedice německého krále Jindřicha II. Dobrovolně se k ní připojili Češi a také poněkud kontroverzní spojenci: pohanští Wieleti. Spojenectví křesťanů s pohany vyvolalo v křesťanském světě rozhořčení. Jindřich, bohatší o zkušenosti z předchozích let, se rozhodl, že tentokrát by jeho armáda by měla být početnější a nechal verbovat u místních knížat a šlechty daleko více vojáků, než bylo obvyklé. 

Císařská vojska zřídila tábor na Sprévě, kde se nacházela první linie polské obrany Druhá  polská linie se pak nacházela na Odře - a konečně třetí polská línie až na řece Vartě - na dnešním polském území. Wieleti mířili k bojům ze Severu a Češi z jihu. Při své obraně Poláci využívali bažinatého terénu a také taktiku rozptýlit vojska nepřítele různými překážkami a nástrahami. Kromě toho Polsko mělo k dispozici několik  opevněných opěrných bodů - jako třeba město Krosno  Odrzańskie.na Odře. 

Boleslav doufal, že zastaví nepřítele na mocné vodní překážce s dobře organizovanou obranou. Útok na Krosno Odrzańskie trval 7 dní, Nicméně - Němcům se podařilo objevit nestřežený brod - což značně urychlilo německý postup do nitra Polska (jinak se řeky překonávaly poněkud zdlouhavě - stavěním mostů z na místě narubaných klád). Za řekou se Bolesłav Chrabrý opět vrátil k taktice zdržování nepřítele partyzánskou válkou - a také ústupy vedl tak, aby Němci byli vmanévrováni do těžce schůdných oblastí, třeba hustě zalesněných a protínané četnými vodními překážkami – jako třeba jezera Zbąszyńskie.

Tato taktika německé vojáky značně vyčerpala - i když se dostali až takřka na dohled Boleslavova sídla - města Poznaně. Jindřich na žádost svých zúčastněných  knížat zastavil "dvě míle od poznaňské pevnosti". Nicméně v Poznani proběhla jednání - a bylo uzavřeno příměří, kdy se Polsko vzdalo Polabí, přičemž Milčansko asi na rok připadlo k Čechám.

Polsko se však Polabí nemínilo vzdát na trvalo - což bylo záležitostí dalších dvou německo - polských válek, které vlastně po téměř dvacetiletém boji skončily polským vítězstvím - protože Polsko získalo území v Polabí nikoliv jako léno Svaté říše římské - ale přímo jako svoje území, což stvrdil po letech takzvaný Budyšínský mír. .  .

...ale to je trochu předbíhání v čase, tedy alespoň stručně co se dělo do té doby než byl uzavřen v roce 1018 Budyšínský mír, tedy po po příměří v Poznani roku 1005

Druhá posko-německá válka o Polabí (1007–1013)

V roce 1007 Boleslav Chrabrý, vytušil příznivou konstelaci, znovu vytáhl na území Polabských Slovanů - zejména proti kmenům Luiticů, takto Jindřichových spojenců. 

Jeho tažení ho dovedlo až k branám Magdeburku a znovu získal kontrolu nad východní Lužicí a Míšní. Počátečním úspěchům Boleslava Chrabrého v Polabí také nahrál fakt, že Německo bylo tři roky prakticky bez vojska - neboť císařská armáda byla zaměstnána ve Flandrech. 

Po několika nepříliš neúspěšných taženích vojsk německého krále od roku 1010 byl po třech letech v roce 1013 v Merseburgu uzavřen přechodný mír, který zachoval územní status quo,, kdy si Boleslav ponechal Moravu a a území dnešního Slovenska, zatímco Jaromír se stal vládcem Čech (i když byl brzy sesazen svým bratrem Oldřichem). Navíc si Boleslav ponechal východní Lužici a Milcenské země kolem Budyšína jako říšská léna.

Roku 1014 se Boleslav Chrabrý snažil uzavřít spojenectví s Čechami, byl však odmítnut.

Třetí posko-německá válka (1015–1018)

Roku 1015 císař Jindřich II porazil polské síly a překročil Odru. Stejného roku Moravané úspěšně napadli Rakousy, český kníže Oldřich dobyl hradiště Businc nad pozdějším Zhořelcem a říšské vojsko bylo při útoku v Polsku poraženo. V odvetné výpravě byla německá vojska opět poražena a byl zabit markrabí Východní marky Gero II (?), který se pokoušel zpět získat Míšeň. Roku 1017 porazila moravská vojska Bavory, Jindřich II. podnikl neúspěšný vpád do Polska, Boleslavův syn Měšek zaútočil na Rakousy a Čechy, ale byl odražen. Boleslav Chrabrý porazil Jindřichova vojska u Hlohova a Němčí, ale marně se snažil dobýt Bílou Horu (dnešní Belgern). Poté podnikl další nájezd na Čechy.

Boleslav Chrabrý potřetí vládne Lužici

Na začátku roku 1018 uzavřel Budyšínský mír,  ve kterém císař ustanovil Boleslava Chrabrého panovníkem Moravy, Milska a Lužice a potvrdil nezávislost Polska na říši římské, Boleslav Chrabrý v tu dobu žil se svou třetí ženou - Odou, dcerou míšeňského markraběte Ekkeharda. Tím si uvolnil ruce na západě, takže mohl zaútočit na Kyjevskou Rus a dosadit jí knížete Svatopluka, svého zetě.

MORAVA  PO BOLESLAVOVI CHRABRĚM 

Po skonu Boleslava Chrabrého byly polské posádky donuceny opustit Moravu. Dle Havlíka je na základě zpráv z Kosmovy kroniky pravděpodobné, že Poláci se znelíbili předákům Moravanů, kteří hledali v Břetislavovi nového pána, místo spojení s českým knížectvím.

Poláci tedy opustili Moravu a jejím knížetem se stal Břetislav I., který ji pak v roce 1055 formálněji přičlenil k Českému knížectví - kdy na Moravě zřídil tři úděly - Olomoucký, Brněnský a Znojemský pro své syny jako údělná knížata.

A co polabští Slované a Lužice? 

Državy Legendárního polského krále Boleslava Chrabrého se rozpadly - a území Polabský Slovanů ovládlo Německo - nebo spíše místní vládcové. Slované se stali spíše národem venkova. Také křesťanství nepřijímali příliš nadšeně. Například litanii "Kirie Elesion" komolili jako v Keři Olše.

 

druhé téma 

polská literatura

Divadlo Husa na provázku v Brně

MAČ 2017 Gruzie, Česká republika, Ukrajina a Polsko

 Arménie (tento příspěvek) a 

Gruzie	ČR	Ukrajina	Polsko
		Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny" - Blog iDNES.cz
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"  - Blog iDNES.czGruzie
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"  - Blog iDNES.cz
Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie"  - Blog iDNES.cz

Měsíc autorského Čtení v Brně 2017 v Divadle Husa na provázku - kde hostem bylo Polsko.