Matematické úvahy u sázení brambor

1. 03. 2022 6:16:06
některé zemědělské činnosti - jako třeba sázení nebo sbírání brambor mohou připomínat třeba počty - nebo spíš matematiku - například integrování, nebo derivování

Příspěvek se tak trochu vztahuje k lokalitě Vatín na Vysočině - s pícninářským areálem či bramborárnou, zde je improvizovaný plánek. Bramborárna ovšem Vatín, nikoli Sazomín.

PRVNÍ ČÁST PŘÍSPĚVKU - MATEMATIKA
DRUHÁ ČÁST PŘÍSPĚVKU - ZAHRADNIČENÍ

- zejména brambory a luštěniny

příspěvek zahrnuje dvě zcela odlišné části - jednak bádání nad matematikou - a jednak dejme tomu jistá poetická zamyšlení nad bramborami a dalšími zemědělskými plodinami

PRVNÍ ČÁST PŘÍSPĚVKU - MATEMATKA

zařazení tohoto příspěvku mezi ostatními příspěvky na téma matematika

tento příspěvek označen jako "A s otazníkem" - tedy označení AS

ROZCESTNÍK MATEMATIKA

matematika a kybernetika

Ac odkaz na rozcestník matematika a kybernetika V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4 - Blog iDNES.cz

matematika

A vstupní příspěvek pro matematiku - se zaměřením na doplňkové výpočty (např. přepočet úlových měr, druhů frekvence) v mechanice pohybu Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost - Škoda - Blog iDNES.cz

A0 odkaz na rozdělovník příspěvků a hlavní příspěvek pro matematiku Mechanika A0/ KFD rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz

A2 rozjezd nákladních automobilů 2 Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz

A3 různé druhy frekvence podrobněji a současně další příspěvek na téma nákladní automobily (rychlá nákladní vozidla - sanitky a jejich rozjezd) rozjezd vozidel 3 Mechanika A3/KFD - rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd (1) přepočty druhů frekvence - Blog iDNES.cz

AVS integrální a diferenciální počet slovesně "AS" Matematika a mechanika slovesně - aneb jak se vaří bramborový guláš(tento příspěvek)

AVE matematická funkce - integrální a diferenciální počet a elektrotechnika + Ohmův zákon Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop, FE VUT - Blog iDNES.cz

ASL Mechanika A/ DAV (PM) - matematika slovesně, zrychlení neboli vzlet, katalog letišť - Blog iDNES.cz

AV integrální a diferenciální počet Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz

AV5,6 Co se děje kolem elektřiny 5.6/ na rádiových vlnách 6 - AC/DC napětí, frekvence, amplituda - Blog iDNES.cz

AV11 integrální a diferenciální počet (II) a Eulerova konstantatento příspěvek Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11) - Blog iDNES.cz

matematická logika a úvahy

pravé a nepravé dělení (porcování či krájení a poměřování) je předmětem třeba příspěvku

A4s pravé a nepravé dělení (porcování a poměřování) Mechanika DAV(PM): Holešov - rychlost letounu Z 142 - okamžitá a statistická ,zrychlení - Blog iDNES.cz

Mechanika A/ DAV (PM) - rychlost a zrychlení - veličina "čas" jako dělitel - Blog iDNES.cz příspěvek se zabývá především analýzou dělitele jako matematického operátoru a kdy vzniká "pravé" a "nepravé" dělení

Mechanika - elektrotechnika MFE 5 - výkon - jako moment třetího stupně, kruhový diagram - Blog iDNES.cz v původním příspěvku rovněž pojednáno pravé a nepravé dělení

matematika - úhly a míry, goniometrické funkce

aritmetická geometrie převody úhlů (Ludolfovo číslo, radián) - přepočty mezi různými druhy frekvencí (úhlová frekvence k radiánu, frekvence k celému úhlu, RPM otáčky za minutu) v rámci příspěvků

(tři příspěvky zabývající se obdobným tématem - tedy přepočty matematických veličin a vzorců - které se uplatňují v mechanice pohybu - ve spojení s nějakým dalším tématem mechaniky pohybu - tedy kinematiky a dynamiky)

A1 Mechanika A1/KFD - rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd (1) přepočty druhů frekvence - Blog iDNES.cz oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 3), dále přepočet vstupní a výstupní rychlosti, který tvoří dvopříspěvek jako (1) s příspěvkem A Mechanika A/ KFD - Ludolfovo číslo a radián - přepočty různých druhů frekvence - Blog iDNES.cz mechanika a matematika rozjezdu motoru (2)

AV11 Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11) - Blog iDNES.cz

Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány a přepočet rychlosti vstup - výstup - Blog iDNES.cz součástí příspěvku alternativní výpočet rychlosti z frekvence nebo dráhy

goniometrické funkce pak v příspěvcích

V cirkuse, Brněnský Prátr, jak vypočítat a postavit stan - Blog iDNES.cz

Mosty od klenbových po vysuté (statika 2) - soustava staticky (ne, pře) určitá - Blog iDNES.cz

vnitřní matematika – matematika přepočtů

A0 rozcestník pro kinematiku, dynamiku a mechanickou matematiku

Mechanika A0/ KFD 3 rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz

A matematika doplňkových výpočtů (Škoda Jihlava) a současně rozcestník pro auto - moto

Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz

A11V Eulerova konstanta, Pythagorova věta, sinus, cosinus (Co se děje kolem matematiky 11)

A11V Eulerova konstanta, integrály a derivace (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz

AVC matematika ploch a objemů

Eden, Afrika, V cirkuse, Brněnský Prátr - jak vypočítat a postavit stan - Blog iDNES.cz

A3 / KFD „sanitky Avia radián při přepočtech různých druhů frekvence

Mechanika A3/KFD - radián, druhy frekvence, rozjezd a výkon sanitky - Blog iDNES.cz

C1 „cyklistika 1přepočty úhlů, stupně minuty hodiny, dekadenty, radiány

C1 Mechanika A/DPMW: stupně, Ludolfovo číslo radiány - přepočet rychlosti, značky bicyklů - Blog iDNES.cz

vnější matematika – matematické funkce (i pro jiné obory)

A11V Integrál, exponenciální funkce, funkce, derivace

A11V Eulerova konstanta, integrály a derivace (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz

AV Integrál, exponenciální funkce, funkce, derivace

Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz

AVE Integrální a diferenciální počet – a průběh elektrotechnický veličin (matematické funkce a elektrotechnika)

Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

AVE matematická funkce - integrální a diferenciální počet a elektrotechnika + Ohmův zákon

Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop, Fakulta elektrotechnická VUT v Brně - Blog iDNES.cz

AVs matematika posloupností úkonů a současně kuchařka

"AVs" Matematická zamyšlení aneb jak se sází brambory a vaří bramborový guláš - tento příspěvek

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 1 - diagram xy

,

Co je to vlastně vyjadřuje rovnice... Na vzdory rovnítka uprostřed neznamená, že levá a pravá strana rovnice vyjadřuje totéž.

LEVÁ STRANA ROVNICE - souhrnná neznámá "Y" (funkce, zjišťovaný pochod) - PRAVÁ STRANA ROVNICE spíš prostředek výpočtu,(zkoumaná veličina, konkrétní výsledek).- výkonná neznámá "x", případně "z"

LEVÁ STRANA ROVNICE (rychlost) - PRAVÁ STRANA ROVNICE spíš prostředek výpočtu, (zkoumaná veličina - dráha, funkce času).

poměrně důležitý pojmem je také

LICHÁ a SUDÁ funkce

pojmy LICHÁ (neúplná funkce - pouze s y) a SUDÁ funkce (plnohodnotná funkce - s y i x)

poměrně připomínají zde pracovně, či studijně zavedené pojmy

NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )

Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .

PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)

podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t ale výkon P = 1/t na druhou

osa x

osa x jako statistická osa

(typickými veličinami jsou vzdálenost - nebo doba trvání nějakého úkonu - například doba letu - na této ose může být z časosběrného času - tedy doby provozu vyčleněn nějaký interval - ke kterým se vztahují provozní veličiny - typickým takovým intervalem je jedna sekunda - a provozními veličinami vztaženými k sekundovému intervalu frekvence a perioda)

mimochodem - zde ilustrován kokpit letounu Z - 142, zkoumané fyzikální děje je tedy možno ztotožnit s letem letadla

osa x jako osa statických veličin

typickými veličinami přiřazené k ose x jsou například momenty ve statice (ohybový moment - ve kterých ne nevyskytuje veličina čas, z momentů u pohyblivých zařízení je to moment setrvačnosti - což je vlastně rozjezdový, či roztáčecí moment mechanismů

JEDNÁ SE O VSTUPNÍ VELIČINY ZKOUMANÉHO ZAŘÍZENÍ - JAKÝMI JSOU TŘEBA VÝŠE ZMÍNĚNÉ STATICKÉ MOMENTY - ALE HLAVNĚ POTENCIÁLNÍ ENERGIE (POTENCIÁLNÍ ENERGII by také měla odpovídat VÝSLEDNÁ PRÁCE)

osa y (osa y ještě jednou zmíněna níže v příspěvku - jelikož na ose y jsou zobrazovány výstupní veličiny)

osa y jako výkonnostní osa

přímo na ose y jsou zobrazovány čistě výkonnostní veličiny jako rychlost, nebo přímo výkon - přesněji - jejich okamžité hodnoty - i maximální rychlost - nebo maximální výkon jsou de facto okamžité hodnoty - a to při maximálních provozních hodnotách - například otáčkách motoru

osa y jako osa odečtu provozních veličin

na ose y lze ovšem odečíst i jiné hodnoty - než přímo výkonnostní - tedy a to hodnoty fyzikálních veličin kdekoliv v prostoru mezi osami - typickou provozní veličinou - jejíž průběh se neznázorňuje na ose y - ale pouze na ní odečítá - je frekvence

(frekvence, úhlová frekvence, i otáčky za minutu jsou v podastatě jedna veličina - hodnoty se jenom přepočítávají - i úhlová rychlost je spíš frekvence - jen s proměnlivým úhlem)

pomyslná osa xy

zóna provozních veličin

první násobení časem DELTA t1 (ze VSTUPNÍCH statických veličin - momentů 0tého stupně, na provozní veličiny - momenty síly, či momenty 1. stupně)

typickou provozní veličinou je například frekvence, z již poněkud komplikovanějších například momenty síly - u motoru moment otáčení

malá odbočka

- přepočty perioda - frekvence - vnitřní rychlost- obvodová rychlost se zabývají jiné příspěvky,

například

Mechanika DAV - perioda, frekvence, obvodová rychlost / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz

opět původní příspěvek

provozní veličiny - jsou na rozdíl od výkonnostních veličin nenázorné

při pozorování roztočené vrtule letadla pozorovatel nazírá spíše rychlost, než frekvenci - třebaže zdání může být jiné - třebaže se vrtule po celé otáčí se stejnou frekvencí - její rychlost narůstá se vzdálenosti od osy - kraje vrtule jsou tedy více rozmazané než střed

moment otáčení - je vlastně transformovaný moment setrvačnosti - vynásobené rychlostí (v kterém okamžiku k této transformaci dochází není jednotný názor - viz popisek na ilustraci)

při změně (statického) momentu setrvačnosti (moment nultého stupně) na silový moment otáčení se veličina poprvé násobí časem (čas - délka intervalu od startu k příslušné velikosti frekvence v okamžiku, kdy se tato frekvence odečítá - nepřímo a jistou nadsázko lze přirovnat i k době sešlápnutí plynu a určitému úhlu

druhé násobení časem DELTA t2 (z provozních veličin - momentů 1tého stupně, na výkonostní veličiny zobrazené přímo na ose Y - kinetické momenty , či momenty 2. stupně) což jsou koncové VÝSTUPNÍ VELIČINY zkoumaného zařízení

podruhé se intervalem času (čas DELTA t2) násobí při přepočtu momentu síly na výkon, což je jedna z výstupních veličin

osa y p o d r u h é

hlavní a v podstatě jedinou veličinou která se přímo zobrazuje na ose y je V ́Ý K O N - což je v podstatě moment 2. stupně, neboli kinetický moment

(doplňující poznámek - výkon je vlastně veličina dvakrát násobená téměř sama sebou - například výkon rovná se rychlost krát síla)

ovšem veličina výkon je exponenciální funkcí - a výkonu se věnují příspěvky

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 2 - veličina čas jako doba a provozní čas

co je v příspěvku dále nazýváno jako dva časy - tedy čas časosběrný a provozní souvisí s pojmy lichá funkce (v podstatě neúplná funkce - kde figuruje pouze jedna neznámá a to y, a sudá funkce - kde figurují neznámé y, x případně z)

novelizovanými úvahami se zabývají jiné matematické příspěvky... rozcestník pro matematiku Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz

podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t ale výkon P = 1/t na druhou

malá poznámka k veličině jako takové - ve výpočtech či znázorněních jako by se bylo možno setkat vlastně se dvěma formami času

1.(časo)sběrný čas - čili doba (ve směru osy x) - neboli čas, který jak známo jde pouze jedním směrem

upřesnění - na časosběrné ose X by čas byl jakoby vyderivován - na osu x se veličiny pouze promítají - a hodnota na ose x je v podstatě jen číselná záležitost - neboli jen KŘIVKA

2. čas provozní (spíš subčas - protože "provozní čas" je součástí jiných veličin, jako rychlost, nebo výkon)- který není směrově omezen, neboť motor, jak rovněž známo, může mít i zpětný chod
- tento provozní čas v podstatě lze pojmout jako totožný s frekvencí - rozsah od 0lové frekvence kdy osa provozního času přiléhá k ose X a stáčí se k ose Y - čímž připomíná sešlápnutí pedálu s plynem od minima po maximum

upřesnění - na provozní mezi ose XY jako by čas ve zkoumané veličině byl přímo obsažen - a to jedenkrát - ovšem ZOBRAZOVANÉ VELIČINĚ NIKOLI - zobrazovaná veličina je vlastně jen KŘIVKA

přiřazení různých času k různým veličinám (veličiny zcela bez času - tedy derivace, průnět do osy x, jednou s časem - tedy frekvence, rychlost, - případně dvakrát s časem se zabývá příspěvek ...

Vlak a mechanika integrálních a diferenciálních počtů - rozcestník pro mechaniku pohybu - Blog iDNES.cz

což je hlavní příspěvek a rozcestník pro mechaniku pohybu

co se týče veličiny čas - je zde ještě jedna zajímavost - a to čas jako dělitel, či jako matematický operátor

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 3 - veličina čas jako doba a provozní čas

co je v příspěvku dále nazýváno jako dva časy - tedy čas časosběrný a provozní souvisí s pojmy lichá funkce (v podstatě neúplná funkce - kde figuruje pouze jedna neznámá a to y, a sudá funkce - kde figurují neznámé y, x případně z)

podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t ale výkon P = 1/t na druhou

čas jako matematický operátor

ČAS JAKO DĚLITEL (nikoli jako FYZIKÁLNÍ VELIČINA, ale ČAS jako matematická veličina - konstanta, tedy "ČAS JAKO DĚLITEL a to pravý dělitel (kvantifikátor), nepravý dělitel (kvalifikátor) " druhy ČASu jako dělitele - prostý dělitel, činitel násobení, integrant, derivant,

jak zmíněno výše - veličina časje níže zkoumána která je zkoumána nikoli z fyzikálního hlediska jako fyzikální veličina, ale z matematického hlediska jako DĚLITEL (případně násobící činitel) - a to i jako integrál nebo derivant

NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )

Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .

U veličiny která s časem nemá nic společného (jako například dráha) pokud se tato veličina dělí veličinou čas vznikne veličina zcela nová - v toto případě rychlost

Dráha jako samostatná fyzikální veličina zde vlastně zaniká -> podílem dráhy a času se vytváří KVALITATIVNĚ zcela NOVÁ VELIČINA - RYCHLOST.

Zde ČAS, přesněji matematická hodnota (konstanta), kterou se dělí, násobí či provádí jiné matematické výpočty tedy třeba DĚLITEL (neboderivant) ROZMĚRU - (třeba DRÁHY PRO VÝPOČET RYCHLOSTI) - tedy ČAS jako DĚLITEL FYZIKÁLNÍ VELIČINY která s časem "NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO", DĚLENÍ ve významu ZMĚNA - tedy znovu shrnuto - při výpočtech rychlosti a zrychlení operand s hodnotou ČASu (jmenovitě DELTA T2 a DELTA T1 ) funguje jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR .

PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)

část 3.21 podčást 2, dílčí podčást 1 (DVA druhy operandů ČASu při přepočtech mezi odlišnými druhy fyzikálních MOMENTů)

Veličina ČAS ( konkrétně jmenovitě hodnoty - konstanty) DELTA T2 a DELTA T1 ) se zde uplatňuje jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) ..

Pokud krájíme chléb na krajíce z matematického hlediska se jedná o dělení- (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) .Tedy příslušný nástroj dělení - dělitel zde vystupuje, jak již zmíněno jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR.

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 4 - sčítání, násobení a integrování a odečítání dělení integrování - a porovnání s přípravou brambor

příprava pokrmu - integrál nebo exponenciál vyššího řádu

sběr brambor - integrál (nebo exponenciální funkce)

sázení brambor - funkce

návod na sázení brambor (derivace)

nebo

plánek bytu ( jako derivace)

stavba bytu (jako funkce)

a nějaká činnost v již převzatém bytě (jako integrál)

paralelou integrálních a diferenciálních počtů a jízdy vlaku í (pohled z okna vlaku - či cestující na nástupišti při pohledu na projíždějící vlak /derivace rychlosti/ - cestující ve vlaku /funkce/ - a /inegrá či exponenciál/ s dvojí rychlostí kterou se třeba zjišťuje poloha vlaku na hradle) se zase zabývá příspěvek Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz

kde se zkoumaná veličina zapisuje v rovnici - a kde se zobrazuje a načítá v grafu

x a y v rovnici a grafu kartézských souřadnic není totéž

řídící neznámá "y" a výkonná neznámá "x", tedy x a y jak se zapisuje v rovnici
a osy X a Y v kartézských souřadnicích není zdaleka totéž - vlastně se jedná o dvě zcela odlišné záležitosti

neznámé z rovnice - a to jednak řídící (vnější souhrnná) neznámá "Y" a to jednak výkonné neznámé na opačné straně rovnice, případně i další neznámá z - se v grafu - neboli kartézských souřadnicích ve všech případech zobrazují na ose "Y" - či přesněji promítají se pod různými úhly - neboť jejich reálný průběh je někde v meziprostoru mezi osami y a x

jednotlivé sledované veličiny - tedy neznámé y, x, případně z jako funkce v prostoru xy mají různou strmost - přičemž nejméně pozvolná je výsledná (řídící či vnější) funkce "Y" - což je c elektrotechnice zpravidla napětí U, v mechanice zase síla F - vnitřní neznámé z rovnice - tedy neznámé "X" mají zpravidla strmější průběh - v elektrotechnice se zpravidla jedná o proud nebo výkon - v mechanice zase moment otáčení (neboli síly) a výkon

zápis rovnice X = Y na ntou

v případě elektřiny U = P na ntou (zjednodušená rovnice pro napětí v síti)

v exponenciálním tvaru U na druhou = P na ntou (je li zkoumán výkon elektrárny)

zpravidla není totožný se zobrazením v kartézských souřadnicích (tedy grafu xy, případně xyz)

v kartézských souřadnicích se průbeh funkce X zobrazuje v kolem meziosy xy

ale čte na osey

zatímco zjišťovaná veličina Y se zobrazuje poblíž osy y (nebo přímo na této ose), kde se rovněž čte její hodnota

derivováním se například z křivky vytvoří přímka (spíš úsečka) která se zobrazí do osy Y jako tzv. nárust funkce - následně se pootočí tak, že vytvoří tečnu původní křivky

z krátkých úseček - derivací funkce - se řekněme "obalí" původní funkce - a tím vznikne něco jako napodobenina původní funkce

integrování a derivování je věnován zejména příspěvek Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz

integrál v zásadě zase není nic jiného než variace exponenciální funkce...

y na druhou = x na n tou

integrální počet

co se týče integrování - podle daných poznatků integrální počet vychází z exponenciální funkce pro řídící neznámou (tedy y na druhou) - na levé rovnice, a cílem integrování by podle všeho mělo být zjistit více informací a parametrů pro výkonnou neznámou na pravé straně rovnice.

y na druhou (řídící neznámá) = x na n tou (výkonná neznámá)

přičemž integrování je něco jako systém matematických operací, kterým se získává více informací o pravé straně rovnice s výkonnou neznámou (tedy X)

levá strana rovnice s "Y" se nahradí hodnotou "1" ke které se srovnává pravá strana rovnice (v integrovaném tvaru)

Rovnicí o dvou řídících neznámých může být definováno například napětí z elektrárny do sítě - nastavené podle spotřeby - jednou by tatáž veličina "y" měla jakoby zastupovat zároveň prodejce a zároveň zákazníka.

Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 5 - znaménko plus ve veličinách které zahrnují čas

K příkladu bramborového pole...

Znaménko plus nebo mínus může mít u rozličných úkonů a jejich matematickém vyjádření dvojí význam.

Jednak by mělo podávat jakousi předběžnou informaci kterým směrem se úkon - nebo přesněji práce ubírala - zda šlo o sázení - nebo o sběr brambor.

Jistý význam by mělo mít znaménko plus - nebo mínus i u výsledku.

Plus nebo minus by například mohlo naznačovat zda pole je napravo - nebo nalevo od cest.

Další příklad označení pus nebo mínus.

Pohyb do předu a couvání výsledek.

Zatímco výsledek pohybu vozu - což je jakoby integrál na ose y - tedy výkon, nebo rychlost na ose y označení plusem - nebo minusem vymezují jen směr pohybu, nebo například směr otáčení motoru.

Statistickou hodnotu času na ose x - tedy buď jen periodu jedné otáčky - nebo celou dobu trvání jízdy - tedy výslednici dělení, nebo derivování by z více hledisek bylo asi výhodnější označovat znaménkem minus.

Jedním hlediskem by byly jednak samotné přepočty - které by snad výhledově by bylo možno ilustrovat na příkladech konkrétních výpočtů.

Označení plus či minus má význam i ve slovních formulacích.

JÍZDA SEM TRVALA JEDNU HODINU - může se říct, když se přijede na chatu, než se na poli začnou sbírat brambory a vařit guláš, tedy z matematického úhlu by u tohoto výroku mělo opodstatnění označení minus.

mechanika 6 1. část - čas ve výpočtech mechaniky - hodnoty času ve výkonu, frekvenci a periodě, časová konstanta "delta T" pro přepočty mezi veličinami a kladné a záporné znaménko u hodnot ve výpočtech

Krátce k předchozím úvahám, Byla zde zmíněna teze - že čas v některých případech může mít jen hodnotu jedním směrem - tedy například čas časosběrný - v digramech znázorňovaný obvykle na ose "X" - a v některých případech jako by nabýval hodnot kladných i záporných - jako čas například obsažený v rychlosti - nebo výkonu - tedy hodnot plus - nebo mínus.

ale asi nejpodstatnější zjištění v tomto příspěvku by bylo

PROVOZNÍ ČAS ve FREKVENCI by měl mít hodnotu JEDNA, nikoli NULA - jak by mohlo vyplynout z označení času T0 - COŽ JE TAKÉ DŮVOD, PROČ SE FREKVENCE Z PROVOZNÍHO HLEDISKA jeví jako BEZČASOVÁ - neboť při hodnotě "1" jakoby se nenásobilo, a vozidlo vykonává rovnoměrně přímočarý pohyb

kladná a záporná znaménka u času

Jednosměrný čas časosběrný by asi měl být pocitově označen znaménkem "plus" - jenže jak zmíněno v pertexu - možná větší význam mají u některých vzorců význam zdánlivé maličkosti - například zda je před vzorce znaménko mínus - či nikoli => a například právě na základě těchto znamének by časosběrný čas být asi označován spíše než plus znaménkem mínus.

A ten druhý - obousměrný čas ve výkonu a rychlosti by na základě zde prezentovaných úvah pak by mohl mít znaménko jak mínus, tak plus.

odlišný význam hodnoty času a rozdílu hodnot času

další dost podstatnou záležitostí ve výpočtech by měla být skutečnost - zda se jedná o hodnotu času - nebo rozdíl v hodnotách času

DVĚ HODNOTY ROZDÍLU delta T (Δ T)

Δ T2 a Δ T1 jsou (rozdílové) hodnoty - konstanty času při přepočtech - z fyzikálního hlediska by mělo jít o periodu otáček motoru - kdežto T2 k(hodnota času ve výkonu), T0 jednotkový čas v provozní frekvenci o hodnotě jedna a T1- skutečný čas konkrétní frekvence, respektive interval frekvence na časosběrné ose - při přepočtu na jednu sekundu pak perioda jedné otáčky motoru

tedy

1/ výkon -> frekvence

násobením (nepřímo frekvence - přímo pak momentu otáčení) konstantou Δ T2 (což je v podstatě velikost periody při daných otáčkách motoru) se s frekvence vypočítá výkon P, ( s časem T2) z něhož pak lze odvodit rychlost "v"

2/ frekvence -> interval frekvence (perioda)

a interval - konstanta Δ T1 mezi časem ve frekvenci označeným zde jako T0 a časem T1 na časosběrné ose - což je vlastně interval frekvence a při přepočtu na jednu sekundu i hodnota periody otáček motoru,

která se z frekvence o času T0 zjišťuje

d e r i v a c í

ještě jeden poměrně podstatný údaj - rozdíl mezi označením "1" a "2" v údajích o čase

Δ T2, T2 se vztahují spíš k pohybu celého vozidla - přesto, že se, a zcela konkrétně v případě Δ T2 jedná o periodu otáček motoru

ale

Δ T1, T1 se vztahují k rotačnímu pohybu v motoru - kdy je vlastně přímo perioda motoru Δ T1

podrobněji

+T2, -T2 ( čas ve výkonu s dvousměrným označením označení času podle směru kterým se například motor otáčí)

Δ T2 (perioda otáček motoru při výpočtu výkonu z frekvence - násobením, případně integrováním frekvence - přesněji momentu otáčení jako odvozené jednotky frekvence by měl vyjít výkon - potažmo čas ve výkonu+T2, -T2)

- Δ T2 (konstanta času pro přepočet výkonu na moment otáčení - nebo naopak výpočet výkonu z momentu otáčení - výkonnostních časů +T2,-T2 by měl vyjít moment otáčení - a dalším přepočtem frekvence rovnoměrně přímočarého pohybu vozidla)

T0 (provozní čas ve frekvenci - čas z hlediska vozidla při rovnoměrně přímočarém jakoby měl jednotkovou hodnotu "jedna" - tedy velikost času rovnou jedné, kdy pohyb vozidla se jeví jako rovnoměrně přímočarý, další informaci o výpočtu skutečného intervalu frekvence - tedy periodě by měla přinést až přepočet níže)

- Δ T1 (konstanta času pro výpočet intervalu frekvence - kdy podílem, případně derivováním frekvence s jednotkovou hodnotou provozního času jedna - by měl vyjít interval v časosběrné ose - tedy čas frekvence - v podstatě perioda frekvence).

-T1 (interval frekvence na časosběrné ose nebo také čas z hlediska pozorovatele vně - vlastně se jedná o periodu - neboli velikost frekvence - z hlediska matematického výpočtu se jedná o derivaci jednotkové hodnoty provozního času)

možná poněkud zestručněněji

pokud se výkon vozidla počítá jen z pohybu vozidla je výpočtech čas (přesněji časový rozdíl)

Δ T2 jen jedenkrát

pokud se výkon vozidla ovšem počítá už z motoru s periodickým rotačním pohybem ve výpočtech by měla figurovat i perioda tohoto rotačního pohybu

Δ T2 - Δ T1 čas ve výpočtech (přesněji časový rozdíl) by měl být dvakrát

záporné znaménko u rozdílu v čase - Δ T1 neponecháno jen náhodou, protože

úhel / lomeno / násobek (Δ T2krát - Δ T1) je v podstatě zjednodušený zápis pro

DRUHÁ ČÁST PŘÍSPĚVKU - ZAHRADNIČENÍ A PŘÍRODA - zejména brambory a luštěniny

a jaké brambory jsou vlastně nejlepší?

otázka hodná pro čekání poblíž areálu pícninárny

myslým, že poloraný

a houba

PHYTOTHORA INFESTANS

je obávaný škůdce

pak záleží, kdo to dřív stihne

následuje

Bramborová polévka

jako česnek

jenom na opak

základem je bramborová nať

Z másla a mouky připravíme jíšku. Necháme ji stranou.

Brambory nakrájíme na kostičky, zeleninu a houby na menší kousky. Vše společně povaříme ve vývaru.

Polévku zahustíme připravenou jíškou, přidáme prolisovaný česnek, sůl a bobkový list a povaříme. Těsně před koncem varu přidáme rozemnutou majoránku.

Autor: Jan Tomášek | úterý 1.3.2022 6:16 | karma článku: 8.53 | přečteno: 514x

Další články blogera

Jan Tomášek

Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů

Příspěvek by se měl zabývat především oborem zvaný kinematika - což je poměrně důležitý předmět ve stavebnictví a strojírenství - i když na rozdíl od statiky nebo dynamiky - nepřináší výsledky v cifrách - ale spíše jenom analyzuje

13.1.2023 v 5:39 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Tomášek

Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy

Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.

28.8.2022 v 5:43 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 921 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most

Příspěvek by měl pojednávat především o administrativě a ekonomice - především z hlediska spotřebitele - jak se za elektřinu vlastně platí. Ekonomika by měla být pojednána rovněž z hlediska výroby a distribuce.

24.8.2022 v 21:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika KFD 1 DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola

Dva obory mechaniky pohybu - kinematika a dynamika - dá se říci odlišuje právě frekvence a rychlost - tedy od zvuků periody, přes frekvenci a pootočení - dále přes rychlost úhlovou, rotační až po lineární rychlost, atlas Škoda.

20.7.2022 v 16:09 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 782 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 121 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.18 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 153 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 678

Zajímám se o spoustu témat - která se trochu mění podle let a období.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...