Příspěvek se tak trochu vztahuje k lokalitě Vatín na Vysočině - s pícninářským areálem či bramborárnou, zde je improvizovaný plánek. Bramborárna ovšem Vatín, nikoli Sazomín.
PRVNÍ ČÁST PŘÍSPĚVKU - MATEMATIKA
DRUHÁ ČÁST PŘÍSPĚVKU - ZAHRADNIČENÍ
- zejména brambory a luštěniny
příspěvek zahrnuje dvě zcela odlišné části - jednak bádání nad matematikou - a jednak dejme tomu jistá poetická zamyšlení nad bramborami a dalšími zemědělskými plodinami
PRVNÍ ČÁST PŘÍSPĚVKU - MATEMATKA
zařazení tohoto příspěvku mezi ostatními příspěvky na téma matematika
tento příspěvek označen jako "A s otazníkem" - tedy označení AS
ROZCESTNÍK MATEMATIKA
matematika a kybernetika
Ac odkaz na rozcestník matematika a kybernetika V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4 - Blog iDNES.cz
matematika
A vstupní příspěvek pro matematiku - se zaměřením na doplňkové výpočty (např. přepočet úlových měr, druhů frekvence) v mechanice pohybu Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost - Škoda - Blog iDNES.cz
A0 odkaz na rozdělovník příspěvků a hlavní příspěvek pro matematiku Mechanika A0/ KFD rozcestník matematická mechanika a jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz
A2 rozjezd nákladních automobilů 2 Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz
A3 různé druhy frekvence podrobněji a současně další příspěvek na téma nákladní automobily (rychlá nákladní vozidla - sanitky a jejich rozjezd) rozjezd vozidel 3 Mechanika A3/KFD - rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd (1) přepočty druhů frekvence - Blog iDNES.cz
AVS integrální a diferenciální počet slovesně "AS" Matematika a mechanika slovesně - aneb jak se vaří bramborový guláš(tento příspěvek)
AVE matematická funkce - integrální a diferenciální počet a elektrotechnika + Ohmův zákon Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop, FE VUT - Blog iDNES.cz
ASL Mechanika A/ DAV (PM) - matematika slovesně, zrychlení neboli vzlet, katalog letišť - Blog iDNES.cz
AV integrální a diferenciální počet Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz
AV11 integrální a diferenciální počet (II) a Eulerova konstantatento příspěvek Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11) - Blog iDNES.cz
matematická logika a úvahy
pravé a nepravé dělení (porcování či krájení a poměřování) je předmětem třeba příspěvku
A4s pravé a nepravé dělení (porcování a poměřování) Mechanika DAV(PM): Holešov - rychlost letounu Z 142 - okamžitá a statistická ,zrychlení - Blog iDNES.cz
Mechanika A/ DAV (PM) - rychlost a zrychlení - veličina "čas" jako dělitel - Blog iDNES.cz příspěvek se zabývá především analýzou dělitele jako matematického operátoru a kdy vzniká "pravé" a "nepravé" dělení
Mechanika - elektrotechnika MFE 5 - výkon - jako moment třetího stupně, kruhový diagram - Blog iDNES.cz v původním příspěvku rovněž pojednáno pravé a nepravé dělení
matematika - úhly a míry, goniometrické funkce
aritmetická geometrie převody úhlů (Ludolfovo číslo, radián) - přepočty mezi různými druhy frekvencí (úhlová frekvence k radiánu, frekvence k celému úhlu, RPM otáčky za minutu) v rámci příspěvků
(tři příspěvky zabývající se obdobným tématem - tedy přepočty matematických veličin a vzorců - které se uplatňují v mechanice pohybu - ve spojení s nějakým dalším tématem mechaniky pohybu - tedy kinematiky a dynamiky)
A1 Mechanika A1/KFD - rychlá nákladní vozidla a jejich rozjezd (1) přepočty druhů frekvence - Blog iDNES.cz oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány (výkon a točivý moment 3), dále přepočet vstupní a výstupní rychlosti, který tvoří dvopříspěvek jako (1) s příspěvkem A Mechanika A/ KFD - Ludolfovo číslo a radián - přepočty různých druhů frekvence - Blog iDNES.cz mechanika a matematika rozjezdu motoru (2)
AV11 Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11) - Blog iDNES.cz
Oblouková míra - stupně, Ludolfovo číslo a radiány a přepočet rychlosti vstup - výstup - Blog iDNES.cz součástí příspěvku alternativní výpočet rychlosti z frekvence nebo dráhy
goniometrické funkce pak v příspěvcích
V cirkuse, Brněnský Prátr, jak vypočítat a postavit stan - Blog iDNES.cz
Mosty od klenbových po vysuté (statika 2) - soustava staticky (ne, pře) určitá - Blog iDNES.cz
vnitřní matematika – matematika přepočtů
A0 rozcestník pro kinematiku, dynamiku a mechanickou matematiku | |
A matematika doplňkových výpočtů (Škoda Jihlava) a současně rozcestník pro auto - moto | |
A11V Eulerova konstanta, Pythagorova věta, sinus, cosinus (Co se děje kolem matematiky 11) | A11V Eulerova konstanta, integrály a derivace (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz |
AVC matematika ploch a objemů | Eden, Afrika, V cirkuse, Brněnský Prátr - jak vypočítat a postavit stan - Blog iDNES.cz |
A3 / KFD „sanitky Avia“ radián při přepočtech různých druhů frekvence | Mechanika A3/KFD - radián, druhy frekvence, rozjezd a výkon sanitky - Blog iDNES.cz |
C1 „cyklistika 1“ přepočty úhlů, stupně – minuty – hodiny, dekadenty, radiány |
vnější matematika – matematické funkce (i pro jiné obory)
A11V Integrál, exponenciální funkce, funkce, derivace | A11V Eulerova konstanta, integrály a derivace (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz |
AV Integrál, exponenciální funkce, funkce, derivace | |
AVE Integrální a diferenciální počet – a průběh elektrotechnický veličin (matematické funkce a elektrotechnika) | |
AVE matematická funkce - integrální a diferenciální počet a elektrotechnika + Ohmův zákon | |
AVs matematika posloupností úkonů a současně kuchařka | "AVs" Matematická zamyšlení aneb jak se sází brambory a vaří bramborový guláš - tento příspěvek |
Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 1 - diagram xy
,
Co je to vlastně vyjadřuje rovnice... Na vzdory rovnítka uprostřed neznamená, že levá a pravá strana rovnice vyjadřuje totéž.
LEVÁ STRANA ROVNICE - souhrnná neznámá "Y" (funkce, zjišťovaný pochod) - PRAVÁ STRANA ROVNICE spíš prostředek výpočtu,(zkoumaná veličina, konkrétní výsledek).- výkonná neznámá "x", případně "z"
LEVÁ STRANA ROVNICE (rychlost) - PRAVÁ STRANA ROVNICE spíš prostředek výpočtu, (zkoumaná veličina - dráha, funkce času).
poměrně důležitý pojmem je také
LICHÁ a SUDÁ funkce
pojmy LICHÁ (neúplná funkce - pouze s y) a SUDÁ funkce (plnohodnotná funkce - s y i x)
poměrně připomínají zde pracovně, či studijně zavedené pojmy
NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )
Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .
PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)
podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t ale výkon P = 1/t na druhou
osa x
osa x jako statistická osa
(typickými veličinami jsou vzdálenost - nebo doba trvání nějakého úkonu - například doba letu - na této ose může být z časosběrného času - tedy doby provozu vyčleněn nějaký interval - ke kterým se vztahují provozní veličiny - typickým takovým intervalem je jedna sekunda - a provozními veličinami vztaženými k sekundovému intervalu frekvence a perioda)
mimochodem - zde ilustrován kokpit letounu Z - 142, zkoumané fyzikální děje je tedy možno ztotožnit s letem letadla
osa x jako osa statických veličin
typickými veličinami přiřazené k ose x jsou například momenty ve statice (ohybový moment - ve kterých ne nevyskytuje veličina čas, z momentů u pohyblivých zařízení je to moment setrvačnosti - což je vlastně rozjezdový, či roztáčecí moment mechanismů
JEDNÁ SE O VSTUPNÍ VELIČINY ZKOUMANÉHO ZAŘÍZENÍ - JAKÝMI JSOU TŘEBA VÝŠE ZMÍNĚNÉ STATICKÉ MOMENTY - ALE HLAVNĚ POTENCIÁLNÍ ENERGIE (POTENCIÁLNÍ ENERGII by také měla odpovídat VÝSLEDNÁ PRÁCE)
osa y (osa y ještě jednou zmíněna níže v příspěvku - jelikož na ose y jsou zobrazovány výstupní veličiny)
osa y jako výkonnostní osa
přímo na ose y jsou zobrazovány čistě výkonnostní veličiny jako rychlost, nebo přímo výkon - přesněji - jejich okamžité hodnoty - i maximální rychlost - nebo maximální výkon jsou de facto okamžité hodnoty - a to při maximálních provozních hodnotách - například otáčkách motoru
osa y jako osa odečtu provozních veličin
na ose y lze ovšem odečíst i jiné hodnoty - než přímo výkonnostní - tedy a to hodnoty fyzikálních veličin kdekoliv v prostoru mezi osami - typickou provozní veličinou - jejíž průběh se neznázorňuje na ose y - ale pouze na ní odečítá - je frekvence
(frekvence, úhlová frekvence, i otáčky za minutu jsou v podastatě jedna veličina - hodnoty se jenom přepočítávají - i úhlová rychlost je spíš frekvence - jen s proměnlivým úhlem)
pomyslná osa xy
zóna provozních veličin
první násobení časem DELTA t1 (ze VSTUPNÍCH statických veličin - momentů 0tého stupně, na provozní veličiny - momenty síly, či momenty 1. stupně)
typickou provozní veličinou je například frekvence, z již poněkud komplikovanějších například momenty síly - u motoru moment otáčení
malá odbočka
- přepočty perioda - frekvence - vnitřní rychlost- obvodová rychlost se zabývají jiné příspěvky,
například
opět původní příspěvek
provozní veličiny - jsou na rozdíl od výkonnostních veličin nenázorné
při pozorování roztočené vrtule letadla pozorovatel nazírá spíše rychlost, než frekvenci - třebaže zdání může být jiné - třebaže se vrtule po celé otáčí se stejnou frekvencí - její rychlost narůstá se vzdálenosti od osy - kraje vrtule jsou tedy více rozmazané než střed
moment otáčení - je vlastně transformovaný moment setrvačnosti - vynásobené rychlostí (v kterém okamžiku k této transformaci dochází není jednotný názor - viz popisek na ilustraci)
při změně (statického) momentu setrvačnosti (moment nultého stupně) na silový moment otáčení se veličina poprvé násobí časem (čas - délka intervalu od startu k příslušné velikosti frekvence v okamžiku, kdy se tato frekvence odečítá - nepřímo a jistou nadsázko lze přirovnat i k době sešlápnutí plynu a určitému úhlu
druhé násobení časem DELTA t2 (z provozních veličin - momentů 1tého stupně, na výkonostní veličiny zobrazené přímo na ose Y - kinetické momenty , či momenty 2. stupně) což jsou koncové VÝSTUPNÍ VELIČINY zkoumaného zařízení
podruhé se intervalem času (čas DELTA t2) násobí při přepočtu momentu síly na výkon, což je jedna z výstupních veličin
osa y p o d r u h é
hlavní a v podstatě jedinou veličinou která se přímo zobrazuje na ose y je V ́Ý K O N - což je v podstatě moment 2. stupně, neboli kinetický moment
(doplňující poznámek - výkon je vlastně veličina dvakrát násobená téměř sama sebou - například výkon rovná se rychlost krát síla)
ovšem veličina výkon je exponenciální funkcí - a výkonu se věnují příspěvky
Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 2 - veličina čas jako doba a provozní čas
co je v příspěvku dále nazýváno jako dva časy - tedy čas časosběrný a provozní souvisí s pojmy lichá funkce (v podstatě neúplná funkce - kde figuruje pouze jedna neznámá a to y, a sudá funkce - kde figurují neznámé y, x případně z)
novelizovanými úvahami se zabývají jiné matematické příspěvky... rozcestník pro matematiku Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz
podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t ale výkon P = 1/t na druhou
malá poznámka k veličině jako takové - ve výpočtech či znázorněních jako by se bylo možno setkat vlastně se dvěma formami času
1.(časo)sběrný čas - čili doba (ve směru osy x) - neboli čas, který jak známo jde pouze jedním směrem
upřesnění - na časosběrné ose X by čas byl jakoby vyderivován - na osu x se veličiny pouze promítají - a hodnota na ose x je v podstatě jen číselná záležitost - neboli jen KŘIVKA
2. čas provozní (spíš subčas - protože "provozní čas" je součástí jiných veličin, jako rychlost, nebo výkon)- který není směrově omezen, neboť motor, jak rovněž známo, může mít i zpětný chod
- tento provozní čas v podstatě lze pojmout jako totožný s frekvencí - rozsah od 0lové frekvence kdy osa provozního času přiléhá k ose X a stáčí se k ose Y - čímž připomíná sešlápnutí pedálu s plynem od minima po maximum
upřesnění - na provozní mezi ose XY jako by čas ve zkoumané veličině byl přímo obsažen - a to jedenkrát - ovšem ZOBRAZOVANÉ VELIČINĚ NIKOLI - zobrazovaná veličina je vlastně jen KŘIVKA
přiřazení různých času k různým veličinám (veličiny zcela bez času - tedy derivace, průnět do osy x, jednou s časem - tedy frekvence, rychlost, - případně dvakrát s časem se zabývá příspěvek ...
což je hlavní příspěvek a rozcestník pro mechaniku pohybu
co se týče veličiny čas - je zde ještě jedna zajímavost - a to čas jako dělitel, či jako matematický operátor
Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 3 - veličina čas jako doba a provozní čas
co je v příspěvku dále nazýváno jako dva časy - tedy čas časosběrný a provozní souvisí s pojmy lichá funkce (v podstatě neúplná funkce - kde figuruje pouze jedna neznámá a to y, a sudá funkce - kde figurují neznámé y, x případně z)
podle aktualizovaných poznatků se časem v matematicko-mechanických výpočtech vlastně nenásobí - ale dělí - protože výchozí veličina je frekvence a zde se čas vyskytuje ve jmenovateli (rychlost a síla tedy zahrnují jednou inverzní čas ve jmenovateli - ale výkon už dvakrát inverzní čas ve jmenovateli)v = rychlost "v" = . 1/t ale výkon P = 1/t na druhou
čas jako matematický operátor
přepočet moment 2. řádu - moment 1. řádu - moment 0téeho řádu a potenciál (vlastní ilustrace z dřívějšího příspěvku)
ČAS JAKO DĚLITEL (nikoli jako FYZIKÁLNÍ VELIČINA, ale ČAS jako matematická veličina - konstanta, tedy "ČAS JAKO DĚLITEL a to pravý dělitel (kvantifikátor), nepravý dělitel (kvalifikátor) " druhy ČASu jako dělitele - prostý dělitel, činitel násobení, integrant, derivant,
jak zmíněno výše - veličina časje níže zkoumána která je zkoumána nikoli z fyzikálního hlediska jako fyzikální veličina, ale z matematického hlediska jako DĚLITEL (případně násobící činitel) - a to i jako integrál nebo derivant
osa y - provozní osa - kde se obvykle zobrazují provozní veličiny typu moment síly, výkon (případně proud u elektrických spotřebičů) osa v - osa času a rozměru - zde je rozhodující veličinou čas jinak hlavní veličinou je v příspěvku ale i grafech veličina "t" - čas a to "t" zobrazované vždy na ose "x" z hlediska osy x, tedy z zleva doprava - spotřebič před nastartováním - ale není v provozu - čas neutíká - čas směřuje po ose "x" doprava - řekněme do nekonečna oblast mezi osami "y" a "x" - běžný provoz - různé variace momentu síly (hlavně moment otáčení) - čas by měl odpovídat otáčkám, a podle otáček by se měla dát odečíst příslušná hodnota času z hlediska výkonu - kdy zkoumaná veličina směřuje po ose y nahoru - čas je pouhý okamžik - má také nulovou hodnotu
NEPRAVÉ DĚLENÍ (něco jako poměr mezi pruhy na vlajce, poměřování )
Veličina čas zde ČAS jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu ZMĚNA - podobající se chemickým reakcím při vytváření nových látek) .
U veličiny která s časem nemá nic společného (jako například dráha) pokud se tato veličina dělí veličinou čas vznikne veličina zcela nová - v toto případě rychlost
Dráha jako samostatná fyzikální veličina zde vlastně zaniká -> podílem dráhy a času se vytváří KVALITATIVNĚ zcela NOVÁ VELIČINA - RYCHLOST.
Zde ČAS, přesněji matematická hodnota (konstanta), kterou se dělí, násobí či provádí jiné matematické výpočty tedy třeba DĚLITEL (neboderivant) ROZMĚRU - (třeba DRÁHY PRO VÝPOČET RYCHLOSTI) - tedy ČAS jako DĚLITEL FYZIKÁLNÍ VELIČINY která s časem "NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO", DĚLENÍ ve významu ZMĚNA - tedy znovu shrnuto - při výpočtech rychlosti a zrychlení operand s hodnotou ČASu (jmenovitě DELTA T2 a DELTA T1 ) funguje jako NEPRAVÝ DĚLITEL - KVALITIFIKÁTOR .
PRAVÉ DĚLENÍ (něco jako porcování dortu)
část 3.21 podčást 2, dílčí podčást 1 (DVA druhy operandů ČASu při přepočtech mezi odlišnými druhy fyzikálních MOMENTů)
Veličina ČAS ( konkrétně jmenovitě hodnoty - konstanty) DELTA T2 a DELTA T1 ) se zde uplatňuje jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) ..
Pokud krájíme chléb na krajíce z matematického hlediska se jedná o dělení- (matematická operace dělení zde ve smyslu PODÍL - připomínající například krájení dortu) .Tedy příslušný nástroj dělení - dělitel zde vystupuje, jak již zmíněno jako PRAVÝ DĚLITEL - KVANTIFIKÁTOR.
Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 4 - sčítání, násobení a integrování a odečítání dělení integrování - a porovnání s přípravou brambor
příprava pokrmu - integrál nebo exponenciál vyššího řádu
sběr brambor - integrál (nebo exponenciální funkce)
sázení brambor - funkce
návod na sázení brambor (derivace)
nebo
plánek bytu ( jako derivace)
stavba bytu (jako funkce)
a nějaká činnost v již převzatém bytě (jako integrál)
paralelou integrálních a diferenciálních počtů a jízdy vlaku í (pohled z okna vlaku - či cestující na nástupišti při pohledu na projíždějící vlak /derivace rychlosti/ - cestující ve vlaku /funkce/ - a /inegrá či exponenciál/ s dvojí rychlostí kterou se třeba zjišťuje poloha vlaku na hradle) se zase zabývá příspěvek Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz
kde se zkoumaná veličina zapisuje v rovnici - a kde se zobrazuje a načítá v grafu
x a y v rovnici a grafu kartézských souřadnic není totéž
řídící neznámá "y" a výkonná neznámá "x", tedy x a y jak se zapisuje v rovnici
a osy X a Y v kartézských souřadnicích není zdaleka totéž - vlastně se jedná o dvě zcela odlišné záležitosti
neznámé z rovnice - a to jednak řídící (vnější souhrnná) neznámá "Y" a to jednak výkonné neznámé na opačné straně rovnice, případně i další neznámá z - se v grafu - neboli kartézských souřadnicích ve všech případech zobrazují na ose "Y" - či přesněji promítají se pod různými úhly - neboť jejich reálný průběh je někde v meziprostoru mezi osami y a x
jednotlivé sledované veličiny - tedy neznámé y, x, případně z jako funkce v prostoru xy mají různou strmost - přičemž nejméně pozvolná je výsledná (řídící či vnější) funkce "Y" - což je c elektrotechnice zpravidla napětí U, v mechanice zase síla F - vnitřní neznámé z rovnice - tedy neznámé "X" mají zpravidla strmější průběh - v elektrotechnice se zpravidla jedná o proud nebo výkon - v mechanice zase moment otáčení (neboli síly) a výkon
zápis rovnice X = Y na ntou
v případě elektřiny U = P na ntou (zjednodušená rovnice pro napětí v síti)
v exponenciálním tvaru U na druhou = P na ntou (je li zkoumán výkon elektrárny)
zpravidla není totožný se zobrazením v kartézských souřadnicích (tedy grafu xy, případně xyz)
v kartézských souřadnicích se průbeh funkce X zobrazuje v kolem meziosy xy
ale čte na osey
zatímco zjišťovaná veličina Y se zobrazuje poblíž osy y (nebo přímo na této ose), kde se rovněž čte její hodnota
derivováním se například z křivky vytvoří přímka (spíš úsečka) která se zobrazí do osy Y jako tzv. nárust funkce - následně se pootočí tak, že vytvoří tečnu původní křivky
z krátkých úseček - derivací funkce - se řekněme "obalí" původní funkce - a tím vznikne něco jako napodobenina původní funkce
integrování a derivování je věnován zejména příspěvek Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů "AV - Blog iDNES.cz
integrál v zásadě zase není nic jiného než variace exponenciální funkce...
y na druhou = x na n tou
integrální počet
co se týče integrování - podle daných poznatků integrální počet vychází z exponenciální funkce pro řídící neznámou (tedy y na druhou) - na levé rovnice, a cílem integrování by podle všeho mělo být zjistit více informací a parametrů pro výkonnou neznámou na pravé straně rovnice.
y na druhou (řídící neznámá) = x na n tou (výkonná neznámá)
přičemž integrování je něco jako systém matematických operací, kterým se získává více informací o pravé straně rovnice s výkonnou neznámou (tedy X)
levá strana rovnice s "Y" se nahradí hodnotou "1" ke které se srovnává pravá strana rovnice (v integrovaném tvaru)
Rovnicí o dvou řídících neznámých může být definováno například napětí z elektrárny do sítě - nastavené podle spotřeby - jednou by tatáž veličina "y" měla jakoby zastupovat zároveň prodejce a zároveň zákazníka.
Matematické úvahy u sázení brambor - část matematika - první podčást 5 - znaménko plus ve veličinách které zahrnují čas
K příkladu bramborového pole...
Znaménko plus nebo mínus může mít u rozličných úkonů a jejich matematickém vyjádření dvojí význam.
Jednak by mělo podávat jakousi předběžnou informaci kterým směrem se úkon - nebo přesněji práce ubírala - zda šlo o sázení - nebo o sběr brambor.
Jistý význam by mělo mít znaménko plus - nebo mínus i u výsledku.
Plus nebo minus by například mohlo naznačovat zda pole je napravo - nebo nalevo od cest.
Další příklad označení pus nebo mínus.
Pohyb do předu a couvání výsledek.
Zatímco výsledek pohybu vozu - což je jakoby integrál na ose y - tedy výkon, nebo rychlost na ose y označení plusem - nebo minusem vymezují jen směr pohybu, nebo například směr otáčení motoru.
Statistickou hodnotu času na ose x - tedy buď jen periodu jedné otáčky - nebo celou dobu trvání jízdy - tedy výslednici dělení, nebo derivování by z více hledisek bylo asi výhodnější označovat znaménkem minus.
Jedním hlediskem by byly jednak samotné přepočty - které by snad výhledově by bylo možno ilustrovat na příkladech konkrétních výpočtů.
Označení plus či minus má význam i ve slovních formulacích.
JÍZDA SEM TRVALA JEDNU HODINU - může se říct, když se přijede na chatu, než se na poli začnou sbírat brambory a vařit guláš, tedy z matematického úhlu by u tohoto výroku mělo opodstatnění označení minus.
mechanika 6 1. část - čas ve výpočtech mechaniky - hodnoty času ve výkonu, frekvenci a periodě, časová konstanta "delta T" pro přepočty mezi veličinami a kladné a záporné znaménko u hodnot ve výpočtech
Krátce k předchozím úvahám, Byla zde zmíněna teze - že čas v některých případech může mít jen hodnotu jedním směrem - tedy například čas časosběrný - v digramech znázorňovaný obvykle na ose "X" - a v některých případech jako by nabýval hodnot kladných i záporných - jako čas například obsažený v rychlosti - nebo výkonu - tedy hodnot plus - nebo mínus.
ale asi nejpodstatnější zjištění v tomto příspěvku by bylo
PROVOZNÍ ČAS ve FREKVENCI by měl mít hodnotu JEDNA, nikoli NULA - jak by mohlo vyplynout z označení času T0 - COŽ JE TAKÉ DŮVOD, PROČ SE FREKVENCE Z PROVOZNÍHO HLEDISKA jeví jako BEZČASOVÁ - neboť při hodnotě "1" jakoby se nenásobilo, a vozidlo vykonává rovnoměrně přímočarý pohyb
kladná a záporná znaménka u času
Jednosměrný čas časosběrný by asi měl být pocitově označen znaménkem "plus" - jenže jak zmíněno v pertexu - možná větší význam mají u některých vzorců význam zdánlivé maličkosti - například zda je před vzorce znaménko mínus - či nikoli => a například právě na základě těchto znamének by časosběrný čas být asi označován spíše než plus znaménkem mínus.
A ten druhý - obousměrný čas ve výkonu a rychlosti by na základě zde prezentovaných úvah pak by mohl mít znaménko jak mínus, tak plus.
odlišný význam hodnoty času a rozdílu hodnot času
další dost podstatnou záležitostí ve výpočtech by měla být skutečnost - zda se jedná o hodnotu času - nebo rozdíl v hodnotách času
DVĚ HODNOTY ROZDÍLU delta T (Δ T)
Δ T2 a Δ T1 jsou (rozdílové) hodnoty - konstanty času při přepočtech - z fyzikálního hlediska by mělo jít o periodu otáček motoru - kdežto T2 k(hodnota času ve výkonu), T0 jednotkový čas v provozní frekvenci o hodnotě jedna a T1- skutečný čas konkrétní frekvence, respektive interval frekvence na časosběrné ose - při přepočtu na jednu sekundu pak perioda jedné otáčky motoru
tedy
1/ výkon -> frekvence
násobením (nepřímo frekvence - přímo pak momentu otáčení) konstantou Δ T2 (což je v podstatě velikost periody při daných otáčkách motoru) se s frekvence vypočítá výkon P, ( s časem T2) z něhož pak lze odvodit rychlost "v"
2/ frekvence -> interval frekvence (perioda)
a interval - konstanta Δ T1 mezi časem ve frekvenci označeným zde jako T0 a časem T1 na časosběrné ose - což je vlastně interval frekvence a při přepočtu na jednu sekundu i hodnota periody otáček motoru,
která se z frekvence o času T0 zjišťuje
d e r i v a c í
ještě jeden poměrně podstatný údaj - rozdíl mezi označením "1" a "2" v údajích o čase
Δ T2, T2 se vztahují spíš k pohybu celého vozidla - přesto, že se, a zcela konkrétně v případě Δ T2 jedná o periodu otáček motoru
ale
Δ T1, T1 se vztahují k rotačnímu pohybu v motoru - kdy je vlastně přímo perioda motoru Δ T1
podrobněji
+T2, -T2 ( čas ve výkonu s dvousměrným označením označení času podle směru kterým se například motor otáčí)
Δ T2 (perioda otáček motoru při výpočtu výkonu z frekvence - násobením, případně integrováním frekvence - přesněji momentu otáčení jako odvozené jednotky frekvence by měl vyjít výkon - potažmo čas ve výkonu+T2, -T2)
- Δ T2 (konstanta času pro přepočet výkonu na moment otáčení - nebo naopak výpočet výkonu z momentu otáčení - výkonnostních časů +T2,-T2 by měl vyjít moment otáčení - a dalším přepočtem frekvence rovnoměrně přímočarého pohybu vozidla)
T0 (provozní čas ve frekvenci - čas z hlediska vozidla při rovnoměrně přímočarém jakoby měl jednotkovou hodnotu "jedna" - tedy velikost času rovnou jedné, kdy pohyb vozidla se jeví jako rovnoměrně přímočarý, další informaci o výpočtu skutečného intervalu frekvence - tedy periodě by měla přinést až přepočet níže)
- Δ T1 (konstanta času pro výpočet intervalu frekvence - kdy podílem, případně derivováním frekvence s jednotkovou hodnotou provozního času jedna - by měl vyjít interval v časosběrné ose - tedy čas frekvence - v podstatě perioda frekvence).
-T1 (interval frekvence na časosběrné ose nebo také čas z hlediska pozorovatele vně - vlastně se jedná o periodu - neboli velikost frekvence - z hlediska matematického výpočtu se jedná o derivaci jednotkové hodnoty provozního času)
možná poněkud zestručněněji
pokud se výkon vozidla počítá jen z pohybu vozidla je výpočtech čas (přesněji časový rozdíl)
Δ T2 jen jedenkrát
pokud se výkon vozidla ovšem počítá už z motoru s periodickým rotačním pohybem ve výpočtech by měla figurovat i perioda tohoto rotačního pohybu
Δ T2 - Δ T1 čas ve výpočtech (přesněji časový rozdíl) by měl být dvakrát
záporné znaménko u rozdílu v čase - Δ T1 neponecháno jen náhodou, protože
úhel / lomeno / násobek (Δ T2krát - Δ T1) je v podstatě zjednodušený zápis pro
DRUHÁ ČÁST PŘÍSPĚVKU - ZAHRADNIČENÍ A PŘÍRODA - zejména brambory a luštěniny
a jaké brambory jsou vlastně nejlepší? otázka hodná pro čekání poblíž areálu pícninárny myslým, že poloraný a houba PHYTOTHORA INFESTANS je obávaný škůdce pak záleží, kdo to dřív stihne
|
následuje
|
Bramborová polévka jako česnek jenom na opak základem je bramborová nať
|
Z másla a mouky připravíme jíšku. Necháme ji stranou.
Brambory nakrájíme na kostičky, zeleninu a houby na menší kousky. Vše společně povaříme ve vývaru. Polévku zahustíme připravenou jíškou, přidáme prolisovaný česnek, sůl a bobkový list a povaříme. Těsně před koncem varu přidáme rozemnutou majoránku. |
|