Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga

Rozjezd vozidel 3, moment setrvačnosti. Dva různé způsoby výpočty výkonu - statistický výkon z práce a oproti tomu porovnání výkon z frekvence... rozdělovník momentů.

rozcestník mechanika pohybu - kinematika a dynamika
rozcestník automobily

první část - výkon přepočtem z práce (pokračování v části 4 tohoto příspěvku)  

druhá část
rozjezd vozidla - moment setrvačnosti

třetí část
rozdělení momentů v mechanice včetně veličiny výkon a převody v mechanice 

část čtyři
mechanika DPM výpočet výkonu na ose vnější cestou práce - síla - tlak, mechanické kolo
výkon na ose - ale z obvodu (práce, síla, tlak) - pokračování části 1

pátá část 
album nákladních automobilů a autobusů Škoda

šestá část 
automobilka Praga, album nákladních automobilů a autobusů Praga

sedmá část

popelářské vozy a jejich vyklápění

rozcestník industriální a dopravní  architektura v Praze

rozcestník pro kinematiku a dynamiku (mechanika KFD/DPM)

dva úvodní díly 

Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz

Matematická mechanika A0/ KFD 0 jak měří siloměr přes rychlost sílu / výpočty přes stopky - Blog iDNES.cz

"první díl pro kinematiku a částečně i dynamiku" Mechanika KFD1 / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz

"první díl pro dynamiku"  Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz (přepočet síla a momenty) - v části 3 odkazovaneho příspěvku

přepočet sil, momentů, rychlostí na ose i na obvodu a výkonu (mechanika DPM) na kole vozu i celém vozidle

"druhý díl pro dynamiku" pokračování přepočtů "druhý díl" - se zaměřením úhlová rychlost, moment setrvačnosti a moment otáčení na ose - a síla na obvodu kola v tomto příspěvku "nákladní vozy 2" Mechanika DPM 2 /W moment setrvačnosti / úhlová rychlost - moment síly - síla / výkon okamžitý z frekvence a statistický z práce - nákladní vozy 3  (v části 2.3 tohoto příspěvku)

druhý díl pro kinematiku Mechanika A1/KFD - radián, druhy frekvence, nákladní vozidla Avia a jejich rozjezd 1 - Blog iDNES.cz

jednotlivými veličinami se zabývají podrobněji příspěvky:
rozjezd a moment setrvačnosti Mechanika A3/KFD - radián, frekvence, rozjezd a výkon sanitky, rozcestník Avia - Blog iDNES.czmoment otáčení a výkon Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.czvýkon přepočtem z práce Mechanika   DPM 2/W  čím se liší veličiny tlak - síla  a práce?  -  nákl. vozy Škoda/Praga (tento příspěvek)
převody Převody mechanické (pastorek a kolo) a elektrické (trafa) - Blog iDNES.cz

rozcestník automobily

osobní vozy

vozy Škoda

Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda - Blog iDNES.cz historické

Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz novější

nákladní vozy

nákladní vozy 2 a autobusy Škoda. Liaz, Praga a další značky - tento příspěvek 

nákladní vozy 3 sanitky Avia  Mechanika A1/KFD - radián, druhy frekvence, nákladní vozidla Avia a jejich rozjezd 1 - Blog iDNES.cz

Mechanika   DPM 2/W  čím se liší veličiny tlak - síla  a práce?  -  
nákladní vozy Škoda/Praga a pražská Libeň s někdejší automobilkou Praga (tento příspěvek)

MECHANIKA DPM - dynamika výkonů a momentů

přehled a posloupnost veličin v mechanice pohybu

1 pohon je spíše záležitost síly

ale

2 převod -  je spíš záležitost rychlosti , vycházející z reálné rychlosti na obvodu menšího kola, jehož rychlost je větší než by rychlost na větším kole  ovšem nikoliv na obvodu ale na vzdálenosti od středu kola na větším kole, ovšem odpovídající menšímu kolu  - na ose či hřídeli se relativně větší obvodová rychlost menšího kola projeví navýšením tzv. úhlové rychlosti omega - což je rotace která ovšem zahrnuje jak rychlost (součástí jednotky by byly inverzní vteřiny - herze) tak sílu (součástí jednotky by byla odmocnina newtonů)

3 výkon jako výsledek je ovšem v principu součin síly pohonu a rychlosti dané pohonem nebo převodem - ovšem pouze v principu s jistými přepočtovými koeficienty - které zahrnují zejména poloměr kola - případně pístu motoru - jinak výkon lze vyjádřit vícerým způsobem - ale více by odpovídal síle než rychlosti - už z toho důvodu - že síla na obvodu se rovná přibližně tzv. úhlová rychlost omega na ose (do úplného vzorce by opět chyběly nějaké přepočtové koeficienty zahrnující poloměr) 

podrobněji v části 1 tohoto příspěvku, automobilka Praga v části 5

mechanické kolo  - přepočet veličin úhlová rychlost na ose a  moment otáčení i výkon v rozmezí osa - obvod (maximum na ose, minimum na obvodu) a rychlost a síla na obvodu

malé upřesnění - úhlová rychlost omega má sídlo přímo na ose, ale moment síly/otáčení Mt by podle podle nejnovějších bádání vlastně měl být dvousložková veličina - primární moment by měl vznikat silou která působí například na rukojeť klíče a odtud se přenáší  směrem k ose otáčení, a z osy otáčení by měl vznikat další moment směrem k čelistem klíče

momentem otáčení se zabývá zejména příspěvek  Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz

přepočet všech veličin kinematiky a dynamiky

Úhlová rychlost OMEGA  (což je frekvence krát úhlová dráha "PSÍ") krát poloměr "r" na druhou = obvodová rychlost a zpětně děleno poloměrem "r" - a měl by vyjít moment otáčení Mt (torgue) - který se dá vypočítat jednak ze síly na obvodu F krát poloměr "r" - jednak výše uvedeným přepočtem z tzv. úhlové rychlosti OMEGA na ose. 

u jakéhokoliv kola pohon jako by vycházel z obvodu (pomyslného držadla páky) - ale maximum veličin jakoby se soustředilo kolem osy - a výstupní veličiny (v silničním provozu je sledována nejčastěji rychlost, dalšími výstupními veličinami by byl moment otáčení a výkon) se počítaly od středu k obvodu

na ose kola se soustředí všechny tři momenty (výsledný výkon, moment otáčení - síly, i rozjezdový moment setrvačnosti)

první část - výkon přepočtem z práce (pokračování v části 4 tohoto příspěvku)  

zatímco moment otáčení, případně síla - nebo rychlost jako matematická funkce vychází z běžné (neboli lineární) matematické funkce y=x(na n-tou) -výkon vychází z kvadratické funkce y na n-tou= x (na n-tou).

Základní veličinou v mechanice je síla F (a rychlost v) - v mnoha případech je výhodnější jako výchozí veličiny pro přepočty v mechanice brát rychlost (jelikož rychlost je přesně rytmizována či periodizována z hlediska času - neboť rychlost má tutéž periodu jako otáčka motoru -  tomto případě však bude zkoumána především síla F.

Síla  je táž veličina jako tah (například u proudových motorů nebo u komína) a nezahrnuje průřez, tedy plochu na kterou působí.

Jedinec o váze 80kg bude na podlahu působit silouF/tíhouG odpovídající přibližně 800N - pokud všam má menší boty - pak bude podle vczorce P = F/Splocha  při menší ploše podrážek vyvíjet vyšší tlak.  

Podstatou první části příspěvku je však přepočet veličin síla F a práce W a různé cesty výpočtů veličin dále v posloupnosti - tedy zejména veličiny výkon Pveličiny síla F a práce Wjsou v zásadě ta samá veličina - jednou dělená časem  -periodou Tneboli pokud se  výkon P nepočítá síla F krát rychlost v  ale z práce - pak se práce násobí rychlostí bez dráhy - neboli frekvencí - tedy se dělí periodou - výsledný vzorec pro výkon cestou práce je tedy práce W lomeno perioda T.  

veličiny síla F a práce Wjsou v zásadě ta samá veličina - jednou dělená časem  -periodou Tneboli pokud se  výkon P nepočítá síla F krát rychlost v  ale z práce - pak se práce násobí rychlostí bez dráhy - neboli frekvencí - tedy se dělíperiodou - výsledný vzorec pro výkon cestou práce je tedy práce W lomeno perioda T

P(výkon definiční) = práce /lomeno/ čas

Jenomže veličina práce W je v podstatě síla F. Navíc obsahuje jenom dráhu - obvykle značenou jako s či DELTA S.

Z HLEDISKA MECHANIKY POHYBU je jako VÝHODNĚJŠÍ  než veličinu SÍLA brát VELIČINU RYCHLOST - neboť RYCHLOST - ZEJMÉNA ROTAČNÍ (ostatně i proud trysky leteckého motoru má původ v rotaci - a to rotaci kompresoru) - z hlediska MECHANIKY,  je tedy  jako PŘESNĚJŠÍ BRÁT VELIČINU RYCHLOST - NEBOŤ RYCHLOST JE RYTMIZOVÁNA - MOŽNO ŘÍCI ČLENĚNA NA DÍLČÍ KINEMATICKÉ VELIČINY - JAKÝMI jsou MOMENT OTÁČENÍ "Torque "(který má stejný průběh od osy k obvodu - jak ostatně definuje MOMENTOVÁ VĚTA) - dalšími veličinami v posloupnosti je pak tzv. ÚHLOVÁ RYCHLOST OMEGA na ose hřídele - možná přesnější označení by bylo označení ZÁBĚR OMEGA - neboť záběr na ose zahrnuje jak veličiny RYCHLOST a SÍLA - ale nezahrnuje poloměr kola (ostatně úhlová rychlost OMEGA tak trochu připomíná pádlování třeba na kajaku - nebo kanoi) - tedy pomyslná střed záběru mezi konci pádla) - pokud by se v členění kinematických veličin postupovalo ještě dále - tak dalšími veličinami v posloupnosti níže pod ÚHLOVOU RYCHLOSTÍ OMEGA  na ose hřídele by byly veličiny frekvence/perioda - veličina úhlová dráha "Fí" - která představuje něco jako natažení hodin - a která s největší pravděpodobností by byla jednou z cest přepočtu veličiny SÍLA na RYCHLOST - druhou cestou by měl být přepočet rychlosti a síly přes MOMENT OTÁČENÍ. 

 

Proč je čas (míněna otáčka - perioda T kompresoru proudového motoru) ve veličině výkon P dvakrát?

Odpověď je vcelku jednoduchá - výkon P je exponenciální funkce  (y na druhou  = x na entou)- a exponenciální funkce se jeví pozorovateli vně jinak než běžná funkce.

Zatímco běžná funkce - tedy y = x na entou se jeví pozorovateli vně jako běžné klapání mlýna  - exponenciální funkce je z hlediska pozorovatele vně zkreslená - nebo ještě názorněji - je pozorovateli vně utajená. 

Příklad - běžnou funkci vnímá pozorovatel vně jako klapání mlýna, například 10 otáček za minutu - exponenciální funkce ovšem zahrnuje 100 otáček za minutu - z tohoto hlediska pozoravatel vně exponenciální funkci vlastně reálně nevnímá.

3	OMEGAOMEGApoloměr	2	TorquepoloměrurMt
		1 bez	hmotnost

OBSAH

rozcestník mechanika pohybu - kinematika a dynamika
rozcestník automobily

první část - výkon přepočtem z práce (pokračování v části 4 tohoto příspěvku)  

druhá část
rozjezd vozidla - moment setrvačnosti

třetí část
rozdělení momentů v mechanice včetně veličiny výkon - přepočet úhlové rychlosti, momentu setrvačnosti a otáčení na ose a síly na obvodu

část čtyři
mechanika DPM výpočet výkonu na ose vnější cestou práce - síla - tlak, mechanické kolo
výkon na ose - ale z obvodu (práce, síla, tlak) - pokračování části 1

pátá část 
album nákladních automobilů a autobusů Škoda

šestá část 
automobilka Praga, album nákladních automobilů a autobusů Praga

rozcestník industriální a dopravní  architektura v Praze

druhá část - rozjezd vozidla a moment setrvačnosti 

přepočet úhlové rychlosti na ose - momentu setrvačnosti a otáčení a síly a tlaku na obvodu

přepočet úhlové rychlosti na ose - momentu setrvačnosti a otáčení a síly a tlaku na obvodu

rozjezdem automobilů a momentem setrvačnosti se nejvíc zabývá příspěvek Mechanika A3/KFD - radián, frekvence, rozjezd a výkon sanitky, rozcestník Avia - Blog iDNES.cz

OBSAH

rozcestník mechanika pohybu - kinematika a dynamika
rozcestník automobily

první část - výkon přepočtem z práce (pokračování v části 4 tohoto příspěvku)  

druhá část
rozjezd vozidla - moment setrvačnosti

třetí část
rozdělení momentů v mechanice včetně veličiny výkon - přepočet úhlové rychlosti, momentu setrvačnosti a otáčení na ose a síly na obvodu

část čtyři
mechanika DPM výpočet výkonu na ose vnější cestou práce - síla - tlak, mechanické kolo
výkon na ose - ale z obvodu (práce, síla, tlak) - pokračování části 1

pátá část 
album nákladních automobilů a autobusů Škoda

šestá část 
automobilka Praga, album nákladních automobilů a autobusů Praga

rozcestník industriální a dopravní  architektura v Praze

třetí část

rozdělení momentů v mechanice včetně veličiny výkon - převody v mechanice

jednotlivými veličinami se zabývají podrobněji příspěvky:
rozjezd a moment setrvačnosti Mechanika A3/KFD - radián, frekvence, rozjezd a výkon sanitky, rozcestník Avia - Blog iDNES.czmoment otáčení a výkon Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.czvýkon přepočtem z práce Mechanika   DPM 2/W  čím se liší veličiny tlak - síla  a práce?  -  nákl. vozy Škoda/Praga (tento příspěvek)
převody Převody mechanické (pastorek a kolo) a elektrické (trafa) - Blog iDNES.cz

Rozdělovník momentů v mechanice pohybu - moment síly a moment otáčení (torque) jsou sice označovány jako ta samá veličina, ale podle bádání zde by moment síly by mohl být něco jako "zrcadlová" veličina k momentu otáčení -moment otáčení by se měl vytvářet z rotace (OMEGA) kterou vytváří síla a moment síly by se měl vytvářet přepočtem z výkonu což je vlastně síla krát rychlost) - a dále z práce, což je jako výkon vynásobený časem práce, a z práce vydělením dráhy a dalšími přepočty by měl vzniknout moment síly- stejná veličina jako moment otáčení.

veličiny ze kterých výkon a točivý moment vychází
 

výkon výchází především z práce - potažmo energie
(dá se říci, že výkon je okamžitá hodnota právě vynakládané - či celkově vynaložené práce)

točivý moment
zase vychází spíše ze síly
přičemž původem síly obvykle není jedna složka
(na základě pararely třeba s Lorencovou silou a magnetickou indukcí by osu "Y" ve výše zmíněném diagramu "XY" bylo možno nazvat jako indukční osu
a osu "x" zase jako "osu intenzity")

souhrnné pojmenování diagramu xy by tedy znělo
osa Y: provozně - fyzikální osa indukce
osa X: časoměrná osa intenzity

na obrázku níže výpočet výkonu přepočtem z momentu otáčení

úhlová rychlost - tedy něco jako vnitřní rychlost na ose kola - je v podstatě síla - jenomže síla je obvykle přiřazována k obvodu kola a moment otáčení (neboli síly) má maximum na ose, zde byl zaveden něco jako židovský přepočet  momentu síly - kdy jakoby by poloměr momentu síly - tedy pomyslný klíč směřoval od osy k obvodu

několik úvah či polemik na téma točivý moment
 

už sám název točivý moment, či spíše přímo pojem "moment" jako fyzikální veličiny je poněkud problematický a patrně nepříliš názorný - na rozdíl od pojmu síla

třeba na základě popisu v angličtině 
"torque is the rotational equivalent of linear force"
by možná nebylo od věci pojem "točivý moment" nahradit třeba pojmem
"síla modulovaná rotací"

znázorňování průběhu točivého momentu
- pokud by točivý moment měl například vycházet z rotace ve válci spalovacího motoru - kde je poháněcí síla znázorňována jako tečna k ose rotace - přičemž zavedené znázorňování točivého mementu je v ose rotace a liší se jen orientací - podle směru kterým rotace probíhá

je otázka jak přesné informace vlastně podává zavedené znázorňování točivého momentu jako polopřímky v ose rotace 
- možná by nebylo od věci točivý moment znázorňovat jinak - například je křivku přimykající se ke znázornění síly - ve stejné rovině jde tato síla působí
"torque alternative concept"

moment síly jako variace síly

točivý moment (a další variace momentu síly) je veličina tak blízká - či příbuzná vlastní zdrojové síle - že moment síly by bylo možno považovat za pouhou variaci výchozí veličiny - tedy síly 

a na závěr pasáže o výkonu malé shrnutí...

výkon z převodu a pohonu

	3ýsledek	2převod	1pohon
		"dynamika"	síla
	veličinasílavýkonveličina)sílakrátsílavýkon	"kinematikadynamika"

OBSAH

rozcestník mechanika pohybu - kinematika a dynamika
rozcestník automobily

první část - výkon přepočtem z práce (pokračování v části 4 tohoto příspěvku)  

druhá část
rozjezd vozidla - moment setrvačnosti

třetí část
rozdělení momentů v mechanice včetně veličiny výkon - přepočet úhlové rychlosti, momentu setrvačnosti a otáčení na ose a síly na obvodu

část čtyři
mechanika DPM výpočet výkonu na ose vnější cestou práce - síla - tlak, mechanické kolo
výkon na ose - ale z obvodu (práce, síla, tlak) - pokračování části 1

pátá část 
album nákladních automobilů a autobusů Škoda

šestá část 
automobilka Praga, album nákladních automobilů a autobusů Praga

rozcestník industriální a dopravní  architektura v Praze

 

 

část

čtyři

mechanika DPM výpočet výkonu na ose vnější cestou práce - síla - tlak, mechanické kolo (pokračování části 1)

výkon na ose -  ale z obvodu (práce, síla, tlak)

mechanické kolo  - přepočet veličin úhlová rychlost a moment otáčení (na ose) a rychlost a síla na obvodu

malé upřesnění - úhlová rychlost omega má sídlo přímo na ose, ale moment síly/otáčení Mt má na ose nulovou hodnotu a narůstá směrem k obvodu podle vzorce omega x r , podobně jako  rychlost v - rychlost ovšem strměji, neboť je násobena čtvercem poloměru r,  zatímco síla  síla F se k obvodu s prodlužující pákou zmenšuje

výkon lze spočítat dvojím způsobem - jelikož výkon jako veličina má sídlo na ose, výsledek je vždy stejný 

2) výkon na základě vzorce výkon = rychlost krát síla - ovšem jelikož moment setrvačnosti i moment síly mají sídlo na ose - počítá se výkon podle vzorce úhlová rychlost (rotace na ose) krát moment otáčení 

1) jako by z vně - tedy z tlaku na páce čímž by se měl zabývat tento příspěvek

pátá část 

album nákladních automobilů a autobusů Škoda

z důvodů časové posloupnosti mezi nákladní automobily a autobusy Škoda zařazena i vozidla dalších továrních značek

Autobusové legendy

první republika 

autobus PRAGA A 50

poválečné období - někdy též zvané "třetí republika" 

autobus PRAGA A 50

první poválečný bus, který na podvozcích PRAGA montovala karosářská firma SODOMKA byl benzínový PRAGA NDO 

ze kterého vznikl typ RD,na jehož podvozcích byly vytvářeny různé modifikace - třeba "hasiči" 

změnou motoru byl z benzínového  RN vytvořen vznětový zvaný RND, zvaný také "RANDÁL" 

po roce 1949 se zejména na horských silnicích objevily také autobusy TATRA, které ovšem obsahovaly řadu prvků jiných firem - například samonosnou karosérii firmy KAROSA, nebo podvozek do série od souběžného výrobce autobusů PRAGA 

"léta padesátá" 

a na silnici se objevil třeba vůz Tatra T 500 B 

ke slovu se ovšem dostala i třetí firma - mladoboleslavská "Škodovka"

zde se vyráběly nejprve pod stejným číslem nákladní automobily 

ŠKODA 706 R

a pod stejným číslem bylo možno nalézt i autobusy ŠKODA 706 RO, které toho ovšem se svým nákladním jmenovcem zas tak mnoho společného neměly...

ale zpět k prve zmíněnému výrobci automobilů, tedy značce PRAGA

"PRAGOVKA" vyráběla nejen nákladní vozy, ale i třeba motocykly nebo letadla

dlouhodobou legendou značky PRAGA se stala "vojenská třítuna speciální" - PRAGA V3S a její civilní obdoba PRAGA 5ST 

Praga V3S byla třeba proslulá svým řazením, které vyžadovalo značnou znalost a dovednost - včetně řazení meziplynů a tak dále...

PRAGA 5ST  měla s Pragou V3S řadu společných dílů, včetně motoru - vycházela z konvence civilních válečných vozů - vedení automobilky ji považovalo za přechodný typ - což se ovšem nepotvrdilo - na silnicích ji bylo možno zastihnout poměrně dlouhá léta

Karosa ŠM 11 (vyráběný národním podnikem Karosa (Vysoké Mýto) mezi lety 1964 a 1981)je standardní dvounápravový autobus určený především pro městskou hromadnou dopravu (Škoda městský – označení Škoda pochází od výrobce motorů pro celou karosáckou řadu Š), Karosa - výrobce karoserií...

další československou automobilkou byla například značka LIAZ

značka LIAZ například nepřímo navazuje na německou automobilku RAF v Liberci - nákladní vozy z Libereckých automobilových závodů původně vyjížděly pod značkou ŠKODA - a LIAZ byly zpočátku považována za výrobní označení

automobily  LIAZ byly pochopitelně provedeny v nejrůznějších modifikacích

šestá část 

automobilka Praga, album nákladních automobilů a autobusů Praga

z důvodů časové posloupnosti automobily Praga v předchozí části příspěvku s nákladními vozy a autobusy ostatních značek 

automobilka Praga

Automobilka Praga patřila k nejvýznamnějším výrobcům osobních i nákladních automobilů a k dodavatelům vojenské techniky mezi- válečného Československa. Pozoruhodný byl i její libeňský výrobní areál. Zásluhu na tom měl Stanislav Bechyně, šéfkonstruktér firmy Karla skorkovského a propagátor železobetonu, který v letech 1917–1918 ke starším halám připojil nový objekt, při jehož stavbě uplatnil širokou škálu progresivních konstrukčních řešení (některé u nás byly použité vůbec poprvé). Železobetonový skelet učinil ur- čující nosnou strukturou a cihelné zdivo plnilo funkci výplně. v su- terénu použil plochých beztrámových železobetonových stropů, nesených osmihrannými sloupy s hřibovými hlavicemi. Zednické práce provedla firma Václava Nekvasila, plány vypracoval architekt Záboj Merz.
Budova díky dvojici výtahových věží získala přezdívku „mrakodrap“ a patřila k pohledovým dominantám této části Libně. S objekty v areálu ČKD byla zbořena 2002 a uvolnila místo pro parkoviště sportovní haly

sedmá část

popelářské vozy a jejich vyklápění

V dolní části zobrazen popelářský vůz Škoda 706 RO (variace autobusu) – možná ještě populárnějšími popelářskými vozy byly vozy rovněž na podvozku autobusů mladší generace – téměř stejnojmenné Škoda 706 RTO. Principu vyklápění popelnic do popelářských vozů je povícero – zde zobrazen pravděpodovbnoně nejrozšířenější systém vyklápění popelářských vozů v Československu – kdy píst tlačí směrem šikmo vzhůru po kolejnici – která nahoře vytváří oblouk – kde se popelnice vyklopí.

Na podobném principu funguje vyklápění džezev v pekárnách – putují po kolejnici s obloukem vzhůru a zde se vyklopí – přičemž džezvu vzhůru tlačí šroub po tyči se šroubovnicí – nakresleno vpravo nahoře tužkou.

rozcestník industriální a dopravní  architektura v Praze

jak se k "Pragovce" dostat? - třeba z železniční stanice Praha - Libeň nebo metrem Dna stanici Českomoravská 

ČKD Karlín, Libeň, Vysočany Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz

pražské elektrárny a tramvaje, firma Křižík Holešovice - Zátory a pražské tramvaje - Blog iDNES.cz

firma Křižík a elektromobil Akumulace elektrické energie 1 - autobaterie a elektromobil, nabíjecí dům pro elektromobil - Blog iDNES.cz

letiště Praha  - Kbely zpočátku využívané vojensky, posléze civilně a zpočátku i všemi výrobci letadel, zejména však firmou Avia 

letiště Praha  Čakovice pro koncern Škoda - Avia

a letiště Praha  - Letňany spojené zejména s polostátní firmou Letov