O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí

28. 12. 2020 12:37:37
Jaké jsou znaky státnosti určitých územních celků? Jedním ze znaků státnosti by mohla být určitá - alespoň částečně institucionalizovaná - či formalizovaná správní struktura země do dílčích územních celků.

Tento příspěvek by měl zkoumat především

Vývoj územní správy v českých zemích - před sjednocením Čech - tzv. kmenová knížectví l.p. 700 až 950 a při sjednocování českých zemí přibližně do roku 1200 a současně jednotlivých žup kmenových knížectví, kdy se nejprve utvářela tzv. hradská soustava - později pak krajské zřízení. Co se týče Moravy, která se pravděpodobně vyvíjela třeba v X. století samostatně - začleňování země do přemyslovského státu provázelo nejprve ustanovování několika údělů - či údělných knížectví a později pak Moravského markrabství - přičemž v obou případech tyto správní jednotky vznikaly dvakrát - mezitím krátká období přímé správy z Prahy - na jistou dobu získal hodnost knížete i Pražský biskup, později pak v gotice na čas i Biskup olomoucký.

ČÁST 1 Čechy a Morava VII - X století - doba otonská - první sjednocení českých kmenů - župy kmenových knížectví jako základ územní správy formujícího se přemyslovské státu ?
ČÁST 2 doba otonská a románská XI. století - "hradská soustava" - nebo spíš pokračující "župní zřízení" jako správní jednotka přemyslovského státu
ČÁST 3 doba románská XII století - "hradskou soustavu" nahrazuje "krajské zřízení" za Soběslava II
ČÁST 4 gotika a renesance a baroko XIII století až XVI století - administrativně pokračuje krajské zřízení v různých obnovách
ČÁST 5 reformy územní správy v době osvícenství v XVIII století, v XIX stol po roce 1848 a v XX. století

- některé záležitosti však zkoumají jiné příspěvky - které zkoumají předchozí či následejující období - nebo souběžně jsou zaměřeny na nějakou jinou záležitost období ranného středověku.

souhrnný rozcestník na téma historie Čech
(rozcestník pro historii Moravy na závěr příspěvku)

ODKAZY PRAVĚK, STAROVĚK a RANNÝ STŘEDOVĚK

Římský Mušov https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2542377155978734&type=3

Čechy v dobách Velké Moravy - první Přemyslovci, hradiště Tetín https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086075482630719 album na FCB

Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav - Blog iDNES.cz

Vývoj Česko – Lužické hranice - Blog iDNES.cz

Sv. Vojtěch a Baltští Prusové https://www.facebook.com/photo/?fbid=1086590495912551&set=a.1086590815912519 příspěvek na FCB

XII. a XIII. století na Tišnovsku - zakládání Porta Coeli | Cesty, místa a setkání (signaly.cz)

územi Čech zasahovalo v časech Přemyslovců v Xi. století až k městu Míšni "Donínsko - české zboží v říši - a doba románská v českých zemích" https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086063329298601 album na FCB

O Čáslavi hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu

ČÁST 1 Čechy a Morava VII - X století - doba otonská - první sjednocení českých kmenů - župy kmenových knížectví jako základ územní správy formujícího se přemyslovské státu ?

ŽUPNÍ ZŘÍZENÍ

Čechy

Jistá správní struktura je naznačena i ve Starých pověstech českých u jednotlivých pohanských knížectví. Třeba v pověsti Lucká válka je zmíněna soustava žup podle které se třeba svolávalo vojsko.

7 a 8 . století v Čechách - doba bájných knížat - Přemyslovců

Historie takzvaného barbarského období před středověkem je chudá na prameny - a také chudá na jména. Například - kromě Přemyslovců (pravděpodobně až na dvě tři jména jednotlivců není znám žádný další knížecí rod - co by měl vládnou některému z dalších kmenů v Čechách - příbuzným Čechům.

Z panovnických rodů jednotlivých kmenových knížectví jsou známi vlastně jenom Přemyslovci - z ostatních knížecích rodů nanejvýš jednotlivá jména.

Čechové, Knížectví Čechů

Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít - česká knížata z rodu Přemyslovců doložena pouze v pověstech.

Lucko, Lucké knížectví – jehož komunikační osou byla Ohře. Hranice mezi Luckem a franskou říší vedla Krušnými horami. Od Chomutovska směrem k Mostu a pak až K Lovosicům. Tady hraničilo jejich území s Lemúzy. Pakliže je na pověsti o Přemyslovi a Libuši zblo pravdy a Lemúz Přemysl se dynasticky oženil s Češkou Libuší, vytvořili by pak Lemúzové s Čechy kmenový stát, což nevylučuje pořád ještě jejich značnou samostatnost.

Od Lovosic (blízko nich stálo lucké hradiště Vlastislav) pak hranice vedly zřejmě směrem k Budyni (ta už ležela na českém území), a pak se stáčely dál, směrem na jihozápad, sledovaly vlastně tok Ohře až k Žatci a odtud rovnou na jih k Podbořanům, tady všude hraničilo Lucko s Čechy, a když se na jihu dotkly ty hranice řeky Mže, pokračovaly na západ, ale kam až dál na západ, o tom se lze jen dohadovat.

Sedlčané na dnešním Karlovarsku, Loketsku a Sokolovsku se zase měly nacházet pod luckou nadvládou.

V pověstech se dochovalo také jméno Luckého knížete. Měl jím být kníže Vlastslav.

Lucká válka

Bájná bitva - Lucká válka - byla svedena za časů knížete Neklana na poli zvaném Tursko mezi Čechy a Lučany a pro Čechy skončila vítězně. Přemyslovci od této doby měli podle dostupných fakt - vládnot vlastně již čtyřem českým kmenům - což by měli být - vlastní Češi, Lemuzové, Lučané, Sedlčané...

knížata Čech do XI století

Neklan

Hostivít

870

Bořivoj poprvé

872 – 883

Strojmír (pravděpodobně vzdálený příbuzný, žil v Bavorsku, vedl povstání kdy byl sesazen kníže Bořivoj)

Bořivoj podruhé

885? – 888/890

Svatopluk kníže Moravy

Spytihněv I

894–915

Vratislav I

915–921

Václav Svatý

925 – 28. září 935 nebo 929

Boleslav I Ukrutný

935–967/972

Boleslav II Pobožný

967/972–999

Boleslav III Ryšavý poprvé

1003

Vladivoj

1003

Boleslav III. Ryšavý podruhé

1003

Jaromír poprvé

1003

Boleslav IV Chrabrý

1003/4

Jaromír podruhé

1004–1012

Oldřich poprvé

1012–1033

Jaromír potřetí

1033–1034

Oldřich podruhé

1034

Jaromír počtvrté

1034 (?–1035)

Při utváření české státnosti - zejména po skonu Svatého Václava - tedy za knížat Boleslava I. Ukrutného a Boleslava II. Pobožného - kdy patrně opravdu dochází k vytváření sjednoceného Českého státu a přibližně už i v dnešních hranicích - je zmiňováno členění státu pod názvem "hradská soustava" - což je možná nepříliš výstižný název - ale naznačuje alespoň něco o střediscích těchto jednotek. Je také otázka - zda se jedná o správní jednotku zcela novou... Podle všeho asi nikoliv - spíše se se jedná o správní soustavu, které do jisté míry navazuje na něco již zavedeného.

Ale pro názornost pokus o strukturování tehdejší společnosti zejména z hlediska územního členění.

Asi názornější by bylo začít na pomyslného vrcholu pyramidy - tedy u vladaře - a sestupovat níž. Ovšem z různých důvodů je asi vhodnější postupovat přesně opačně - tedy zdola nahoru - třebas už proto, že nejsou známy přesné názvy.

Tedy základním stupněm by mohla být osada či ves - v některých případech s nějakým dvorcem - viz Staré pověsti a vladyka Horymír z Neumětel.

Něčím jako spádovým střediskem pro širší okolí by mohla být ves s tržištěm - což by mohlo být v souladu s výše zmíněnou župou.

A dalším stupněm výš by pak už asi bylo "hlavní" hradiště celého knížectví . V tomto případě se patrně jednalo o větší sídlo - které zahrnovalo kromě hradiště i podhradí - případně různé řemeslnické vsi a tak dále.

Ale podle různých náznaků by v posloupnosti mohl být ještě jeden vyšší stupeň - a to sídelní hradiště vládnoucího rodu pro několik knížectví spravovaných jedním rodem. Třeba Praha by měla být po vyhrané Lucké válce jednak sídelním hradištěm pro Přemyslovce - vládnoucí kromě Čechů i Lučanům - a současně by měla být hlavním hradištěm Čechů.

A NYNÍ ODHAD SITUACE - CO SE MOHLO DÍT SE SPRÁVNÍMI JEDNOTKAMI PŘI SJEDNOCOVÁNÍ ZEMĚ

Podle všeho vytvářená hradská soustava za Boleslavů převzala původní župní soustavu jednotlivých knížectví (tedy například Čechů, Litoměřiců, Zličanů a tak dále) - včetně knížecích hradišť - které byly současně (téměř jistě) sídlem řekněme první župy knížectví, ale je možné že malé župy kolem tržních vsí zůstaly zachovány jako nejnižší stupeň územní jednotky a hradské provincie spíše připomínaly původní kmenová knížectví.

Jenže na konci X. století formující se česká státnost téměř zanikla. Kromě Přemyslovců v Čechách a na na Moravě byla přítomna ještě stará rodová šlechta - Vršovci, Slavníkovci, Děpoltici... A vlastně je další otázka - nakolik tato rodová šlechta souvisela s původními kmenovými knížectvími - nebo zda se utvářela spíše z venkovského prostředí nižších vladyků kolem vsí s tržištěm. Ostatně jediným rodem, kde se nejspíš užívalo označení kníže byli Slavníkovci , ovšem není zcela jednoznačné zda jde o rod spojený s nějakým kmenovým knížectvím (nejpravděpodobnější by bylo knížectví Zličanů) , anebo zda jsou Slavníkovci vedlejší větví Přemyslovců - pro kterou byl již při sjednocování Čech vytvořen nějaký úděl na východ od Prahy. Nicméně Slavníkovci byli na sklonku první tisíciletí zcela zdecimováni na rodovém hradišti v Libici nad Cidlinou. A poslední Slavníkovec - biskup Vojtěch - který přečkal vyhlazování v Libici nad Cidlinou nejprve sice našel záchranu v Polsku - ale zanedlouho našel smrt v posvátném háji Baltských Prusů...

Ale ještě by snad mohla být zmíněna druhá část českých zemí

Moravský kras pravděpodobně zásoboval moravská tržiště výrobky ze železa - zatímco z úrodného jihů potravinářské výpěstky či výrobky - jako například obiloviny - ta nejdůležitější - pšenice pro výrobu chleba, ječmen pro výrobu piva - i zbylé dvě původně plevelnaté obiloviny - žito a oves.

Pokud byla vyvrácena hlavní moravská hradiště - Mikulčice či Velehrad - a východ Moravy - Moravské Slovácko obsazen Maďary - jako tzv. Lucká provincie - je možné že střediskem Moravského knížectví mohl být třeba Rajhrad - nebo Rajhradice (ale to je čistě soukromý odhad).

Na Moravě i po pustošivém maďarském vpádu na začátku X. století pravděpodobně přetrvávával nějaká forma počínající státnosti. Období X. a XI. století na Moravě bývá nazýváno Moravské knížectví. Tehdejší Morava pravděpodobně měla jinou rozlohu než dnes - na jihu pokračovala přes řeku Dyji poněkud blíže k Dunaji - směrem na jihovýchod Morava pravděpodobně pokračovala dále přes hřebeny Karpat. Jména moravských knížat X. století ovšem nejsou známa - avšak na přelomu X. a XI. - který se stal Moravským knížetem polský Boleslav Chrabrý- v době, kdy se vznikající český stát ocitl na pokraji zániku. Lze předpokládat že vlivné postavení do té doby na Moravě měla především místní šlechta - kolem dvorců či hradišť u tržních vsí. Některá sídla již byla v dnešních místech - jiná zcela jinde. Například poblíž Brna bylo osídledlo hradiště v místech zvaném Staré zámky u Líšně, přímo v Brně - tedy prozatím na Starém Brně se vytvořilo osídleníaž po porážce polské posádky vojsky knížete Břetislavana hradišti Staré zámky u Líšně, a po porážce polské posádky na Moravu český kníže Oldřich dosadil syna Břetislava - který se v podstatě stal druhým moravským knížetem - jehož jméno je tedy známo.

Ale zpět do Čech...

Někdy v létě roku 1002 se v Praze objevil poněkud záhadný Vladivoj...

Boleslav III Ryšavý pravděpodobně v důsledku všeobecné nespokojenosti prchl z Prahy a skrával se neznámo v Čechách. V listopadu se kníže Vladivoj vydal pravděpodobně na svou jedinou zahraniční vestu do bavorského Řezna na dvůr Římského krále Jindřicha II, nelze vyloučit, že v doprovodu německých vojáků.

Hodnost knížete Čech přijímá od krále Jindřicha jako léno Svaté říše římské, což je poprvé v českých dějinách - až dosud odváděli Češi jen tribut v podobě zboží... Řezenská cesta bylo ovšem zřejmě poslední Vladivojovo vzedmutí - neboť zřejmě během zimy 1002/3 se kníže upil k smrti. Na knížecí stolec se vrátil Boleslav Ryšavý...

Nemělo tomu však tak být na dlouho - neboť další zimu se na knížecím stolci v Praze ovšem měl nacházet kníže Polska...

Boleslav Chrabrý
kníže Polska 992 až 1025 - dva měsíce před svým skonem se se souhlasem papeže stal prvním králem králem Polska
markrabě Lužice ? (roku 1002 vpadl Boleslav do Lužice a obsadil město Budyšín, . Jeho výpad proti Míšni byl však neúspěšný, a proto se rozhodl přijmout dohodu s císařem. císař Jindřich II. mu pak Lužici udělil v léno, Budyšínský mír (1018) mu zajistil držbu říšských lén Milska a Lužice)
kníže Moravy (Chrabrý na čas ovládal i Slovensko) ovládal Moravu, kterou postupně dobyl až kníže Oldřich kolem r. 1019 (možná i 1029)
kníže Čech 1003/1004 Poláci vypuzeni z Prahy Němci s podporou Čechů

ČÁST 2 doba otonská a románská XI. století - "hradská soustava" - nebo spíš pokračující "župní zřízení" jako správní jednotka přemyslovského státu

HRADSKÁ SOUSTAVA ( ŽUPNÍ ZŘÍZENÍ po sjednocení Českých zemí)

Je možné, dokonce pravděpodobné že správní soustava při sjednocování Čech byla dvoustupňová - hradské obvody neboli "oukrají" (které byly pravděpodobně o něco větší než pozdější kraje vytvořené za knížete Soběslava I) - kdy tyto hradské obvody pravděpodobně do jisté míry navázaly na původní kmenová knížectví a kmenová hradiště - a osady kolem původních tržních vsí zase pravděpodobně spojovaly menší správní obvody zvané župy- rovněž převzaté z původních kmenových knížectví.

A dále jistý osobní rozpor jsem měl co asi bylo s původní - použiji dnešní termín - tedy co asi bylo s původní administrativou správních středisek. Dalo se předpokládat - že kníže sjednocovaného státu ne vždy chtěl ponechat na místě původní vládce.

Na základě studia - třeba dějin jiných národů - jsem dospěl k něčemu - což jsem si na úplný závěr potvrdil i mapkou - na kterou jsem náhodou narazil na internetu.

Tedy o teorii o dvou hradištích vedle sebe - tedy původního - po v různé míře dobrovolném převzetí moci toto hradiště nadále třeba i v původním obsazení hospodářskou funkci - zatímco nové narychlo vybudované hradiště v sousedství plnilo funkci vojenskou a dejme tomu politickou. V některých případech se ovšem situace vyvíjela tak - že jedno hradiště plnilo obě funkce - tedy hospodářskou - i politickou.

Druhá záležitost - jaké postavení měl asi vykonavatel správní moci v rámci hradské - nebo jak zní hypotéza - tedy spíše převzaté správní soustavy původních žup a hradišť.

V podkladech je správní úředník v rámci hradské soustavy nazýván často jako "kastelán" - a jednalo se zprvu o úřad jmenovaný knížetem na určitou dobu - později se stal doživotním - a ještě později dědičným. Osobně mi označení kastelán zní poněkud cizojazyčně - jsem přemítal nad různými variantami - ale nejvíc se mi zamlouvá poněkud strohé označení "správce". Nejspíš se původně jednalo o náčelníka vojenské správy župy kmenového knížectví.

Podle různých souvislostí se prvním plánu nemělo jednat o správce území - ale spíše o správce hradu, či gradu (tedy hradiště) - pak správce podhradí a teprve na třetím místě správce celého okolí. Mezi povinnosti správce jako zástupce knížete a státu patřila patřila také rozličná údržba - například cest. Na hradě působila řada dalších úředníků - jako třeba výběrčí "vilik", řada posluhů, čeledi a tak dále.

V podhradí probíhaly trhy a putovali sem řemeslníci z okolních vsí. Co týče rozlohy hradišť - tak rozlohou se mohla jednotlivá hradiště poněkud odlišovat.

původní hradiště

nové hradiště

původní hradiště

nové hradiště

Žernoseky

Litoměřice

Branišovice

Doudleby

Zabrušany

Bílina

Počaply

Březnice

Rubín

Žatec

Stará Kouřim

Kouřim Sv. Jiří

Tašovice

Sedlec

Libice

Oldřiš

Bezemín

Tachov

Pšov

Mělník

Bukovec

Starý Plzenec

Chloumek

Mladá Boleslav

Němetice

Prácheň

O ČÁSLAVI HRÁDKU

Alespoň krátké zmínka o jednom konkrétním hradišti. Třeba v Čáslavi - přes rybník naproti středu města se nachází lokalita Hrádek - dříve pravděpodobně správní hradiště. Ostatně - jak název Hrádek naznačuje - co se týče rozlohy mohlo být někde na konci - možná se spíš jednalo o opevněný vojenský tábor.

Slovanské osídlení se datuje od 9. století a je spojováno se Slavníkovci. Jejich centrem se stalo hradiště - později nazývané Hrádek. Původně mělo hradiště charakter ostrohu obtékaného ze tří stran vodou a spojeného úzkou šíjí s planinou, na níž později bylo postaveno město Čáslav. Hradiště bylo hospodářským, správním a církevním střediskem okolí - za Slavníkovců zde byla vybudována dřevěná kaple, kterou později nahradil kostelík Panny Marie, zničený během husitských válek.

Po zlomení moci Slavníkovců zde pravděpodobně Přemyslovci umístili vojenskou posádku - a hradiště ovšem se mělo stát centrem správního obvodu - oukrají či hradské provincie. Podoba raněstředověkého hradiště není příliš jasná. Na rozdíl od jiných soudobých hradišť je Hrádek příliš malý, postrádá předhradí a viditelné stopy po opevnění - což ovšem neodporuje zde neznačené hypotéze - že mohlo jít spíš jen o opevněný tábor, obehnaný palisádou.

Podle jistých pramenů územní správa v době tzv. hradské soustavy mohla být dvoustupňová - kromě hradských obvodů, nboli provincií či oukrají - měly být do přemyslovské správy sjednocených Čech ještě původní malé župy kmenových knížectví - Čáslav pak měla být 38. župou Českého knížectví.

Je jistá odlišnost v pramenech kdy vlastně mělo být v Čechách ustanoveno krajské zřízení. Dále zde v příspěvku je změna tzv. hradské soustavy na krajské zřízení připisována již knížeti Soběslavovi na v poslední třetině XII století, podle jiných pramenů je ovšem změna správní soustavy zařazována až do do druhé poloviny XIII. století, kdy dosavadní hradskou soustavu nahradil krajským zřízením Přemysl Otakar II.

Sídlem Čáslavského kraje nebo také jen Čáslavska bylo přímo krajské město Čáslav - ovšem v případě jiných krajů v sídlem kraje mohl být také hrad. Správu kraje řídilo několik úředníků, odpovědných králi - nejvíce pravomocí měl krajský hejtman a krajský poprávce - doba, či přesný letopočet ustanovení jednotlivých úřadů ovšem v pramenech liší.

Přesná podoba hrádku není známa - a to ani jako správního hradiště, ani později v dobách gotiky - nicméně jistou zajímavostí je, že mezi měšťany z Čáslavi se vyskytoval přídomek či predikát "z Čáslavi". Nicméně v 16. století bylo návrší hrádku bez osídlení - neboť zde byly založeny vinice, jejichž terasy jsou dosud patrné. V letech 1841–1842 vybudovali měšťané na louce nad Hrádkem pivovar a samotný Hrádek osázeli stromy.

Ale zpět do dob ranného středověku...

A jaká byla situace na Moravě. Knížeti Oldřichovi se Moravu podařilo dobít nejpozději do roku 1029 - a jeho syn Břetislav se pravděpodobně stal knížetem Moravy - jeho sídlem byl ovšem dvorec který se nacházel na pozdějším Starém Brně. Po skonu Oldřicha se Břetislav stal knížetem Čech a teoreticky byly Čechy a Morava na čas sjednoceny...

ČÁST 3 doba románská XII století - "hradskou soustavu" nahrazuje "krajské zřízení" za Soběslava II

KRAJSKÉ ZŘÍZENÍ

- patrně nejvýznamějšími knížaty XI století v Čechách byl Spytihněv II a Vratislav II (jako král Vratislav I) a knížetem na přelomu mezi století Vladislav II. (I.) . Za Krále Vladislava I se pravděpodobně mohl změnit i poměr ke Svaté říši římské - zatímco za knížete Václava (Svatého) se odváděly jen tributy, na přelomu miléna - kdy byl do Čech dosazen kníže Vladivoj - se České knížectví stalo lénem Svaté říše římské (podobně se lénem měla stát například Lužice, případně další dosud slovanské země - a mělo se tak vytvořit něco jako nárazníkové léno Svaté říše římské směrem na východ) - k jistým změnám mohlo dojít za krále Vladislava - nicméně nadále přetrvával určitý rozpor - kdy se český krnížecí, eventuelně královský titul sice dědil (přesněji v době knížecí na knížecí stolec nastupoval nejstarší Přemyslovec na principu seniorátu) - ale zároveň knížete, či krále stvrzovali panovníci Svaté říše římské.

Ale ke XII století patrně nejvýznamnějšími vladaři druhého století doby románské se stali knížata Soběslav II a Konrád II Ota.

Kníže Soběslav II - zvaný "kníže sedláků"- či "selský kníže" - kdy mimo jiné správci gradů nabyli značné moci, a stali se vlastně místními vladaři s dědičnou hodností - knížeti Soběslavovi II se nakonec tzv. hradskou soustavu - která do značné míry navazovala na župy kmenových knížectví podařilo zrušit - a hradskou soustavu nahradily kraje - s jinou rozlohou a větším územím než byly předchozí gradské župy - či oukrají. V pozdějším období byl pak dalším významným knížetem Konrád II Ota - z moravské větve Přemyslovců, kterému se podařilo spojit údělná knížectví na Moravě - a pravděpodobně se stal prvním moravským markrabětem - a po té co se stal českým knížetem markrabství opět na čas zaniklo, tedy na čas se mohly Čechy a Morava stát jednou zemí - jak tomu na krátký čas došlo již v předchozím XI století v době než byla vytvořena údělná knížectví, původně pro sourozence vládnoucích knížat.

Podrobněji alespoň úvaha o vzniku krajské zřízení za knížete Soběslava II. Ve dvanáctém století se hodnost správce gradů (kastalána) z původně pravděpodobně spíše dočasné vojenské funkce - se institutu hradního správce se pravděpodobně staval něco jako místní vládce. Je pravděpodobné, že hradská soustava vlastně nezanikla - ale pokračoval souběžně s ustanovovaným krajským zřízením - a ze správců hradišť s mohla například stát česká šlechta - později s vlastními hrady, poddanskými vsi či městečky. Nelze ovšem vyloučit, že všichni správci gradů měly být vůči knížeti v opozici pravděpodobně sez některých hradních správců mohli stát krajští poprávci. Pravděpodobně jediným sídlem v Čechách, který se nejvíce blížil městu byla Prahy - kdy už místy mohly dřevěné chatrče nahradit kamenné románské domy - jinak zárodky ostatních pozdějších měst bylo několik řemeslnických či kupeckých osad vedle sebe.

(Co se týče změny hradské soustavy na krajské zřízení - podle jiných pramenů je správní reforma řazena nikoli do poslední třetiny XII století, jak nastíněno zde, ale až do poloviny XIII století kdy byl králem Čech Přemysl Otakar II)

Jelikož Soběslav II. má přízvizko "kníže sedláků" je pravděpodobné, že kraje jako správní jednotky byly ustanovovány jak z hora - tak zdola za podpory sedláků. Je pravděpodobné, že se středisky krajů staly hradiště přilehlá k tržním vsím kde selský lid směňoval své zboží a výpěstky. Po právní stránce - postavení selského lidu bylo lepší - než později v období baroka - kdy sedláci ztratili právo dovolání k soudu. Vesnickým soudem první instance se stala rychta včela s rychtářem - která se nacházela v pozdější terminologii ve střediskových vsí. A tento soubor nových pořádků se stal pravděpodibně základem nově vytvářeného krajského zřízení - a je poměrně pravděpodobné, že tímto způsobem mohla přijít kníže Soběslav II k přízvisku "kníže sedláků". Je pravděpodobné - že krajské zřízení bylo lépe formované, ale také více demokratické než předchozí "hradská soustava" - na ústředních hradištích krajů se například scházely krajské sněmy takzvané sněmíky. Doba se tedy zřejmě poněkud změnila.

Panovníci v českých zemích v době románské XII. století

linie krále Vratislava

Břetislav II syn knížete a krále Vratislava II(I)

český kníže 1092–1100

Bořivoj II poprvé český kníže

Svatopluk Olomoucký - kníže olomouckého údělu v letech 1091–1107

Vladislav I poprvé (1070? – 12. dubna 1125, Praha)

byl český kníže od října 1109 do prosince 1117

Bořivoj II podruhé

1117–1120.

Vladislav I podruhé

1120 do skonu 1125

větev Soběslavovců a krále Vladislava, moravští Přemyslovc

Soběslav I.

Byl nejmladším ze synů krále Vratislava II. (I.) a Svatavy Polské, zakladatel větve Soběslavovců.

českým knížetem 1125 - 1140 v letech 1115–1123 byl také knížetem brněnského a znojemského údělu[2].

Vladislav II

jako Vladislav I. druhý český král z rodu Přemyslovců

Král Vladislav (I) - původně jako kníže Vladislav II. zajistil podporu šlechty pro podporu principu primogenitury - aby zajistil vládu svému synovi Bedřichovi. V českých zemích ovšem dosud platilo ještě v té době nástupnické právo seniorátu, proto nebyl Bedřich dle tohoto práva právoplatným nástupcem svého otce. Císař ovšem na přímluvu Soběslavovců zbavil Bedřicha moci a za českého knížete však překvapivě určil mladšíhu Oldřicha. Oldřich však ihned předal vládu staršímu bratru Soběslavovi, protože uznával, že má na ni větší nárok. Nicméně podle jistých pramenů je možné, že Vladislavovi byl královský titul poskytnut jako dědičný - z čehož mohlo vyplívat i nástupnictví na základě prvorozenosti, tedy primogenitury, ovšem dědičnost královského titulu byla později upírána, dědičný titul získal až později Přemysl Otakar I - na základě Zlaté buly sicilské - která také celkově nově vymezila postavení panovníka Čech vůči říši.

1140 český kníže a v letech 1158–1172 král

Bedřich, také Fridrich, syn krále Vladislava II. - poprvé

1172-1173

Soběslav II druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské

Pro svou náklonnost k nižším vrstvám bojovníků a k prostým lidem – možná danou jeho těžkými životními osudy, když strávil celkem 15 let mládí v tvrdém vězení – byl současníky poněkud pohrdlivě zván „Kníže sedláků“ (princeps rusticorum).

český kníže 1173–78

Bedřich, také Fridrich, syn krále Vladislava II. - podruhé

V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha I. Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. V následujícím desetiletí došlo v Čechách opět k rozkolu - který vyústil ve dvě nejznámější bitvy pozdně románského období... Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti (u tehdejší vsi Nusle), ze kterých vyšel vítězně Bedřich, přestože první bitvu prohrál a u Loděnic se zachránil pouze útěkem. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.

1178-1189

Korád II Ota - sjednotitel Čech a Moravy ve 12. století -

Konrád pocházel z moravské větve Přemyslovců, jeho otcem byl kníže znojemského údělu Konrád II., matkou Marie Srbská, dcera srbského župana Uroše Bílého. Jeho sestrou byla polská kněžna Helena Znojemská

Od roku 1173 byl vládcem poloviny Moravy. Druhé poloviny se zmocnil roku 1178, kdy vpadl na Olomoucko. Domníval se totiž, že když pomohl knížeti Bedřichovi udržet trůn, dostane odměnou dobyté Olomoucko. To se však nestalo, a tak Konrád čekal na svou chvíli v povzdálí. Té se dočkal, když velmoži Bedřicha roku 1182 sesadili a povolali Konráda na trůn. Císař Fridrich I. Barbarossa si však Přemyslovce pozval na říšský sněm do Řezna, kde jim pod pohrůžkou smrti napravil hlavy a rozdělil Čechy a Moravu mezi Bedřicha a Konráda. S tím se Bedřich nesmířil a spolu s nevlastním bratrem (pozdějším Přemyslem Otakarem I.) vytáhli na Moravu, kde se roku 1185 střetli s Konrádem u Loděnice v nejhorší bitvě Čechů a Moravanů v dějinách. Bedřich vyhrál a donutil Konráda uznat podřízenost Moravy Praze, za což Konrád získal nástupnictví po jeho smrti. Vlády nad sjednocenými Čechami a Moravou se kníže Konrád II. Ota ujímá 25. března 1189. Naneštěstí se však roku 1190 vydal s vojskem na císařskou korunovační jízdu Jindřicha VI. (nástupce Fridricha I. Barbarossy) do Itálie, kde se stal jedinou obětí moru, jenž vypukl v táboře při marném obléhání Neapole. Naštěstí před odjezdem ustanovil svým nástupcem Václava II., čímž předešel tolik oblíbeným přemyslovským sporům o trůn.

český kníže 1182-1191

a markrabě moravský

Přemysl Otakar I poprvé

1192–1193

Václav II – kníže (poslední Soběslavovec)

V roce 1184, když byl Bedřich v Říši, pokusil se dobýt Pražský hrad dobýt Soběslavovec Václav, který ale ubránila kněžna Alžběta.

Václav mladá léta za panování Vladislava II. trávil Václav zřejmě ve vyhnanství. S jistotou se o jeho mládí neví téměř nic. Teprve když roku 1173 dosedl na český trůn jeho bratr Soběslav II., dostal od něho na Moravě vlastní úděl.

Václav rychle spřátelil s knížetem Konrádem Otou – spojovali je společní nepřátelé, což byli Bedřichovi bratři. Kromě něj také nalezl Václav druha ve Spytihněvovi Brněnském, vnukovi bratrance jeho otce. Když Konrád v roce 1191 odjížděl na výpravu Barbarossova syna, budoucího Jindřicha VI., do jižní Itálie, pověřil právě Václava správou země. Na této výpravě ovšem počátkem září Konrád skonal a Václav se tak připad knížecí stolec - po necelých dvoustech letech měl český kníže tedy znovu stejné jméno jako zakladatel ćeské státnosti. S knížecím hodností Václava II nesouhlasil vlivný pražský biskup Jindřich Břetislav a počátkem roku 1192 osobně vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslovi - synovy Vladislava II - a Moravu jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi. Za slíbenou úplatu 6 000 hřiven stříbra císař svolil, zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla Otakara I.

Václav se po statečné několikaměsíční obraně Prahy vzdal biskupovi a na začátku roku 1192 se ujal vlády Přemysl Otakar I. Někdejší kníže Václav II musel uprchnout, spolu s ním utíkal i údělný kníže Spytihněv; oba však byli na cestě byl zajati míšeňským markrabětem Albrechtem Pyšným, švagrem Přemysla Otakara. Zatímco Spytihněvovi se z vězení podařilo uprchnout, o Václavově dalším osudu se už dále nic neví. V Čechách nástupem Přemysla Otakaru končí doba Soběslavovců a po několika letech - udělením dědišného královského titulu i časy knížecích panovníků

1191–1192

Břetislav III (Jinřich Břetislav - Pražský biskub)

1193–1197

Vladislav III

Vladislav III Na krátko českým knížetem 1187, vládu však převzal starší bratr kníže Přemysl Otakar I V roce 1191 se účastnil povstání svého staršího bratra Přemysla proti knížeti Václavovi II.

1197

Přemysl Otakar I podruhé


1197–1198, král 1198–1230

na přelomu 12. a 13 století vlastně končí ranný středověk

- alespoň nástin dalších období

ČÁST 4 gotika a renesance a baroko XIII století až XVI století - administrativně pokračuje krajské zřízení v různých obnovách

VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK, ZAKLÁDÁNÍ MĚST A HRADŮ


Za krále Přemysla I Otakara došlo v Českých zemích k nemalým změnám. Především titul Král český se stal dědičný a přecházel na nejstaršího syna - kralevice - a hodnost nadále již nebyla potvrzována v Německu Římským císařem, případně králem (nezískal-li panovník císařskou hodnost) - změna nástupnictví ze seniorátů na dědičnost v přímé línii nebyla nijak jednorázovou záležitostí, ale záležitostí tří listin - zvaných buly, kterými byla Zlatá bula Ulmská,Malsvkáa nejznámější -Zlatá bula sicilská. Zlatá bula sicilská vlastně zajistila českému panovníkovy dědičný královský titul - ale nejen to - císař už přestal potvrzovat českého panovníka jako svého léníka, Čechy vlastně přestaly být lénem Svaté říše římské - a Český král se naopak stal jedním z volitelů Římského krále, či císaře. České země tedy nakročily do 13. století v jiné konstelaci - která měla přinést větší stabilitu jak ve vztahu k Německu - tak uvnitř v Českých zemích.

Doba XIII byla dobou zakládání měst - a Čechy a Moravy byli do jisté míry orientovány na německý právní prostor, už z toho důvodu domácí právní tradice prostě chyběla. Německý právní prostor do značné míry formulovalo tzv. Saské zrcadlo (z něhož vycházelo Magdeburské městské právo), nebo tzv. Švábské zrcadlo - z něhož vycházelo Norimberské městské právo. V českých zemích představovalo magdeburské právo (severoněmecké) spolu s právem norimberským (jihoněmeckým) dominantní typ městského práva.

K Magdeburgu se hlásila města na sever od linie Chomutov – Louny – Slaný – Praha Malá Strana – Kolín – Kouřim – Polička – Olomouc. Od 13. až do 17. století byl pro města magdeburského okruhu nejvyšší autoritou právě magdeburský městský soud – možnost odvolávat se jenom do zahraničí budila nelibost, což ovšem vedlo nakonec k zrušení možnosti odvolání při nesouhlasu konkrétním verdiktem. (nejvyššími autoritami pak zůstaly Litoměřice pro česká a Olomouc pro moravská města). Jednotnost městského práva v příslušném obvodu se vztahovala na královská města stejně jako na poddanská města bez rozdílu.

Okruh kde v Čechách a na Moravě platilo Norimberské právo byl poněkud větší a orientován směrem k jihu. Nejpůvodněji převzalo Norimberské právo město Cheb, což ovšem nebylo typicky české město. U dalších měst jsou vazby značně volné, od poloviny 14. století jsou doloženy vlastní okruhy domácích práv, které ovšem pořád vycházly z Norimberského práva ... Brněnské právo, Jihlavské právo, Znojemské právo a Pražské právo. Město Čáslav tedy s největší pravděpodobností patřila do okruhu Norimberského práva - a platila zde nejspíš některá domácí varianta.

Po Přemyslovi Otakarovi I následoval Václav I zvaný "Jednooký" - vlastně první Král Čech hned od nástupu na trůn (jistou zajímavostí je, že do dob panování Václava I je datována pověst o králi Ječmínkovi).

Doba panování Václava I měla k nějakému klidu hodně daleko - neboť první polovina 13. století byla dobou kdy na Moravu vpadli z asiijských stepí kočovníci - označovaní jaka Tataři (Tataři na Moravě) - ovšem tito kočovníci pocházeli z Mongolska.

více na téma Tataři na Moravě https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1088038819101052 album na FCB

Dalším králem byl Přemysl Otakar II, který se částečně podílel na vládě i v dobách svého otce, kdy získal titul "mladší král".

Za krále Otakara II se české země mohli přiblížit jednak ze severu (král se podílel na zakládání hradu Královce na Baltu) - ale k moři se Čech nakonec zadařilo přiblížit spíše směrem na jih - neboť králi Přemyslovi se na čas podařilo ovládnout či připojit řadu zemí v Alpách směrem k Jaderskému moři...

Václav II - v dětství a mládí strávil v zajetí hradní věže - na obveselení mu měla sloužit klec s ptáčkem, kterého ovšem propustil na svpbodu - což bylo v období regenství Otty Braniborského - destilení naprostého úpadku - i hladomorů, pro které připadl název "Braniboři v Čechách" - nicméně Václav II dospěl a ujal se vlády - a posléze dosáhl jistých úspěchů, podařilo se mu získat polskou královskou korunů - na hradech se pořádaly turnaje rytířu z typickýni okovanámi košilemi a helmami pro XIII. století...

a Václav III - poslední Přemyslovec

Panovník Čech přestal být leníkem panovníka Německa, stal naopak jeho volitelem a získal také například titul arcičíšník - kdy při vybraných slavnostních příležitostech obsluhoval císaře. Čechy ovšem zůstaly v právním prostoru Německa - které byl tvořen řadou jednotlivých právní úprav, které zavedenými například pro různé celky jako města - například profese - později řemeslnické cechy.

Z původně kupeckých - či řemeslnických osad 12. století začínají vznikat skutečná města, přesněji jsou zakládána - a to buď jako královská - neboť Přemyslovci již získali dědičný královský titul - nebo jako poddanská - také se změnila architektura - románský sloh vystřídala ranná gotika.

K ustanovování krajů v českých zemích došlo tedy asi o sto let dříve, než se zakládala královská města - tedy ve 13tém století.

Kraje tehdy nahradily soustavu správních hradů - či spíše hradišť včele se správci - původně vojenskými úředníky - jejichž úřad se později stal dědičným.

Kraje byly vymezovány patrně za účelem upevnění postavení panovníka v zemi a patrně částečně i jako výraz jisté samosprávy. V čele krajů byl nejprve krajský poprávce - později krajští hejtmané - při krajích byly rovněž ustanovovány krajské sněmy - takzvané sněmíky.

nicméně ustanovením krajů se v Českých zemích vytvořilo něco jako dvojí správa

- státní správa v prostřednictvím nově ustanovených krajů se týkala především královských měst

- a patrimoniální (vrchnostenská) správa zase poddanský měst, městeček a vsí

v obou případech byl vlivným úřadníkem rychtář - a to jak v královských městech - tak na venkovských obvodech náležející vrchnost

Anežský klášter na Františku, rotunda Sv. Kříže menšího - a Petrské náměstí v Praze s renesančním domem, který vzal za své v dobách první republiky...

a po Přemyslovcích nastoupili Lucemburkové

Jan Lucemburský (v zahraničí zvaný Český - králem Čech 1310 - 1346)
Pobýval spíš v zahraničí, vyhledával bitvy - nicméně k Čechám a Moravě se mu podařilo připojit Chebsko, Slezsko a Lužici - a dařilo se i hospodářsky - neboť se začalo dolovat i zlato (například v Kašperských horách nebo na Zbraslavi) a v Čechách se objevili i zlaté mince. Ovšem králi Janovy nějaká hospodářská uvážlivost příliš vlastní nebyla - neboť zastavoval nejen hrady - ale i šperky.

Dalšími Lucemburky, kteří zasáhli do dějin Čech byli Karel IV (jako Moravský markrabě i Český král jako Karel I, po něm synové Václav IV, Zikmund Lucemburský, ale i Jan Zhořelecký)

NOVOVĚK - po "Bílé hoře"

V časech baroka patrimoniální (vrchnostenská) správní moc pobělohorské šlechty (často původem z Rakouska) při správě poddanských měst, městeček a vsí - zejména v souvislosti s vlastnictvím zemědělské půdy vztaženo na rolníky kteří na půdě pracují - za což je jim poskytováno sice přístřeší a základní potřeby - tedy správní moc šlechty dosahuje vrcholu - a rolníci - nevolníci pozbývají prakticky jakýchkoliv práv - zejména možnosti odvolání k rychtáři - který byl doposavad také vesnickým soudcem - nezávislým na šlechtě.

Post rychtáře byl sice poněkud rozdílný v královských městech a ve venkovských obvodech náležející vrchnosti - ale v obou případech šlo o vlivného úředníka.

Jednou z venkovských rycht byly například Kerhartice (v severních Čechách)

Kerhartice a přilehlé osady a samoty jako správní obvod

Hostinec Fichtel Schänke - podobně jako osada Bergbauer v sousedství administrativně náležely k obci Kerhartice - s níž tvořily jeden správní celek - rychtu. Zdejší rychta - jako správní jednotka byla také nazývána "Auf der Bleiche"

Správu obce řídil rychtář - úřad obdobný starostovi obce. Rychtář ovšem nebyl představitelem samosprávy - ale patrimoniální nebo také vrchnostenské správy. Byl jmenován vrchností - později se jednalo o úřad dědičný - a předpokládala se důvěra ostatních obyvatel v obci.

Rychtář působil také jako vesnický soudce - a podle soudních stupňů ba náležel k úplně nejnižšímu - dnes již zaniklému soudním stupni. Pro podané představoval rychtář pravděpodobně jedinou možnost, jak se domoci svých práv. Proti rozhodnutí rychtáře bylo ovšem možno se i odvolat - ovšem až do Německého Magdeburgu - protože Kerhartice spadali do oblasti Magdeburského práva. Podle jiných právních zrcadel - než je Magdeburské právo - byl zřizován i obdobný úřad jako rychtář - ovšem s jinými názvy.

ČÁST 5 reformy územní správy v době osvícenství v XVIII století, v XIX stol po roce 1848 a v XX. století

...a později doba osvíceného absolutismu - teriziánské a josefínské reformy

Postavení krajů - i úředníků se postupně měnilo - k výraznému institucionálnímu upevnění krajů došlo za tereziánských a josefínských reforem, kdy byl mimochodem vydán robotní patent - což zajistilo po staletích rovněž určitá práva rolníkům - do té doby nevolníkům - ale ještě nedošlo ke zrušení patrimoniální (vrchnostenské) správy.

23. ledna 1751 byly kraje rozděleny na podíly a počet krajů v Čechách se zvýšil z 12 na 16. Krajské úřady byly zestátněny - krajský hejtman musel být nově úředníkem s odbornou kvalifikací a síslil v krajském městě. Krajské úřady byly nadřazeny vrchnosti a bylo jim svěřeno vybírání berní. Její syn a následník Josef II rozšířil reformu částečným postátněním státní správy na nižších stupních o rozdělením podle geografických hledisek - nicméně po jeho skonu o reformu správy na nižším stupni byly po jeho skonu vráceny zpět.

Územní správa v českých zemích od roku 1848 do vzniku republiky

Nemalé změny přinesl revoluční rok 1848 (přibližně k tomuto roku se váže popis na ilustraci výše).

Čáslav - domky u Otakarovy bašty

"zmizely domky před baštou, místo krámů je podloubí"

JOSEF VOSTŘEL obuvník

JAN VOJÁČEK provazník

"velké kraje 1851"

Nemalé změny pak přinesl revoluční rok 1848. Kromě toho - že byla ustanovena další nižší územně správní jednotka - politické okresy - sučastně také došlo ke zrušení parimoniální (vrchnostenské) správy .- kdy okresy nahradily správní obvody panství.

Současně se zcela se změnila územní struktura krajů.

Malé historické kraje byly zrušeny - a například na Moravě byly zřízeny pouze dva kraje - Brněnský a Olomoucký. Tyto velké kraje pak řídila krajská vláda v jejímž čele stál president krajské vlády.

Krajské zřízení z roku 1850 Reforma prakticky vůbec nezohledňovala dosavadní tradiční členění a ani mnohá dosavadní krajská střediska.

Rakouský neoabsolutismus byl zaveden silvestrovskými patenty z 31. prosince 1851, čímž byla zrušena dosavadní oktrojovaná ústava. Hlavním představitelem tohoto období se stal rakouský ministr vnitra Alexander Bach,podle kterého se také vžil název Bachovský absolutismus.

Velký podíl na jeho vytváření měl také tajný rada Johann Franz baron Kempen von Fichtenstamm, velitel rakouského četnictva. Proběhlo mnoho změn, například v zemědělství, některých úřadech, clech a dalších oborech. Zachována byla náboženská svoboda a rovnost občanů před zákonem. Státní samospráva se změnila.

Nejnižší jednotkou byla obec,

následoval okres (v čele s okresním hejtmanem),

a kraj s krajskou vládou a presidentem krajské vlády (v období tzv. velkých krajů)

a dvěma zeměmi - Království České a společně spravovanými zeměmi Markrabství Moravské a Vévodství slezské místodržitelstvími - či zemskými gubernii Praha a Brno

Bachovský absolutismus podporoval podnikání. Vznikly obchodní a živnostenské komory (sdružení průmyslníků). V roce 1859 byl vydán Živnostenský řád, který odstranil zbytky cechovních organizací. Krajské zřízení z roku 1850 Reforma prakticky vůbec nezohledňovala dosavadní tradiční členění a ani mnohá dosavadní krajská střediska.

Nové kraje byly od 1. ledna 1850 navrženy tak, že 1 v Čechách bylo vytvořeno 7 krajů se 79 okresními hejtmanstvími (Praha nebyla součástí žádného kraje).

návrat k "malým krajům" 1855

V roce 1855 byla ovšem správní struktura vrácena zpět k takzavaným malým krajům. Soustava krajů byla zrušena po vzniku republiky - nižší celkem územní správy byly okresy - které se členily na okresy politické a okresy soudní.

územní správa v českých zemích po roce 1918

Se vznikem republiky byla sice převzata původní správní soustava - jen kraje jako správní jednotka tedy zanikly - a nová zamýšlená územně správní - či spíš spíše jednotka samosprávy - tedy župy - byla realizována jen částečně. Nově vytvořená republika však musela čelit separatistickým tendecím ve všech národnostně konfliktních částech - na Slovensku zejména s Maďarskem - s Polskem spor o Těšínsko a ostravské uhlí - a v českých zemích pak zejména odstředivé tence obyvatel německé národnosti.

Autor: Jan Tomášek | pondělí 28.12.2020 12:37 | karma článku: 10.09 | přečteno: 993x

Další články blogera

Jan Tomášek

Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů

Příspěvek by se měl zabývat především oborem zvaný kinematika - což je poměrně důležitý předmět ve stavebnictví a strojírenství - i když na rozdíl od statiky nebo dynamiky - nepřináší výsledky v cifrách - ale spíše jenom analyzuje

13.1.2023 v 5:39 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Tomášek

Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy

Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.

28.8.2022 v 5:43 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 921 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most

Příspěvek by měl pojednávat především o administrativě a ekonomice - především z hlediska spotřebitele - jak se za elektřinu vlastně platí. Ekonomika by měla být pojednána rovněž z hlediska výroby a distribuce.

24.8.2022 v 21:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika KFD 1 DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola

Dva obory mechaniky pohybu - kinematika a dynamika - dá se říci odlišuje právě frekvence a rychlost - tedy od zvuků periody, přes frekvenci a pootočení - dále přes rychlost úhlovou, rotační až po lineární rychlost, atlas Škoda.

20.7.2022 v 16:09 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 782 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 151 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 282 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 489 | Diskuse
Počet článků 153 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 678

Zajímám se o spoustu témat - která se trochu mění podle let a období.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...