Loděnice Libeňský ostrov a sací bagry, ledoborce, speciální a užitková plavidla

Jedním z pozapomenutých produktů československého průmyslu by byly sací bagry. Tato speciální plavidla prohlubovala koryta řek, popřípadě další práce především v zahraničí – samozřejmě zejména směrem na východ.

Libeňský ostrov

Libeňský ostrov je dnes ostrovem jen jménem. Připojením k libeňskému břehu se z něj stal poloostrov.Dnešní podoba tohoto území je výsledkem regulace z let 1927–1928. Prostor bývalého širokého koryta Vltavy západně od Libně a severně od Libeňského mostu se nazývá Libeňský ostrov. Přestože má v názvu ostrov Tehdy byl vybudován Libeňský most a upraven Libeňský přístav. Koryto Vltavy bylo v místech holešovického meandru přeloženo k západu (k Holešovicům) a zkráceno asi o 1100 metrů.

Prostor bývalého širokého koryta Vltavy západně od Libně a severně od Libeňského mostu se nazývá Libeňský ostrov. Přestože má v názvu ostrov, je spojen zemí  s Libní i Rohanským ostrovem, který je zase zemí spojen s Karlínem. Problém názvu vznikl tím, že se zde Vltava často rozlévala a měnila své koryto. Při terénních úpravách se část koryta zaslepila a vybudovaly se několikeré zátoky pro holešovický a libeňský přístav.  Mizí starý, romantický, někdy dost zanedbaný svět a nastupuje nová zástavba.

Ostatně Libeňský ostrov je nedaleko stanice metra "B" Palmovka - kde v 70tých a 80letech 20 stol bylo možno nalézt tu pravou atmosféru hrabalovské Libně. 

Na Libeňský ostrov 90. let, zejména do zdejší hospůdky U Budyho, je zasazen děj filmové komedie U mě dobrý na motivy povídek Petra Šabacha, kterou podle scénáře Petra Jarchovského natočil v roce 2008 Jan Hřebejk.

OBSAH

Libeňský ostrov

rozcestník plavidla podle druhu pohonu
říční přístav Libeň a železniční vlečka do přístavu
rozcestník pražské přístavy
rozcestník plavidla podle druhu pohonu
loděnice Libeňský ostrov
účelová plavidla - 
sací bagry
vojenské vodní stavby a vojenská říční plavidla
rozcestník vojenská říční plavidla
pracovní lodě a soulodí 
ledoborce a polární výpravy

plavidla podle druhu pohonu

odkaz na rozcestník na téma "plavba a mořeplavba" Loď do Prahy a Hamburku - Blog iDNES.cz

říční kolesový parník Mississipi/ Missouri Válka rozvodů Edison - Tesla a Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž + střední elektrárny - Blog iDNES.cz parník Ben Campebell

parní turbína (Titanic) CEE 16 - DC magnet pro nakládku kovů - přístav Wilhelmshaven a ponorky - Blog iDNES.cz

Čs. námořní flotila Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

jaderná ponorka Cesty elektrické energie 16 - DC magnet pro nakládku kovů - přístav Wilhelmshaven a ponorky - Blog iDNES.cz

Libeňský přístav s železniční vlečkou

Libeňský přístav byl vybudován v Libni v Praze v letech 1893–1896.

První návrh na zřízení přístavu v Libni vypracoval roku 1891 Jan Kaftan, libeňská obec však rozhodla návrh přepracovat. Nový návrh Antonína Smrčka z roku 1893 počítal s větší hloubkou (1,8 m) a rozlohou vodních ploch (20 000 m2) a s přeložením toku Rokytky mimo vlastní přístav. Návrh počítal také s budoucím napojením vlečkou na nádraží na Rohanském ostrově - tehdy nádraží Rakouské severozápadní dráhy, či Severozápadního nádraží Praha. Bývalá vlečka do libeňského přístavu vycházela (pravděpodobně) z nákladové stanice Rohanský ostrov - jak se také nazývá nákladová část nádraží Praha - Těšnov.

Přístav byl dimenzován na současné vykládání 15 velkých labských lodí (o nosnosti 700 tun). Měl dvě ramena oddělená rozšiřujícím se molem. Při Vltavě byla vybudována ochranná hráz. Přístav stavěla firma Lanna: Mohutné parní rýpadlo pozemní, které druhdy pracovalo v přístavu holešovickém, nabírá silnými železnými putnami hmoty zemní z přístavního vodojemu a sype je do vozíků, které jím projíždějí jako železnou branou a sepjaty ve vlak a taženy lokomotivou vozí náklad svůj až k Bulovce ku zřízení náspu silničního.

V konkurenci protilehlého přístavu holešovického však význam libeňského přístavu postupně upadal. Roku 1924 přístav zakoupila Vltavsko-labská společnost a zřídila zde opravnu lodí. Později rozšířila svou činnost i na stavbu nových plavidel. Asi v letech 1927–1928 byl východní bazén přístavu zasypán, druhý bazén byl upraven pro potřeby loděnice. Pro odstavování lodí bylo možno využít nyní zaslepené rameno Vltavy na západě přístavu.

V roce 1931 se oddělil samostatný podnik Loděnice Praga. Po roce 1945 byl podnik znárodněn a jako České loděnice vyráběl sací bagry a jiná specializovaná plavidla. V 90. letech byly loděnice zrušeny.

Po kolejích v Praze ale nejezdí jen tramvaje. Jezdí po nich též vlaky, které ale také v průběhu let zmizely z mnoha míst, kde dříve bývaly běžně k vidění. Jde hlavně o zrušené vlečky, ale zaniklo i několik tratí, po kterých jezdily osobní vlaky. Poměrně důležitou vlečkou byla vlečka do libeňského přístavu která vycházela z výhybny na Rohanském ostrově - nákladové části nádraží Praha Těšnov. 
Vlaky přestaly na Těšnov jezdit již v roce 1972, ale po nějkou dobu dál fungoval nákladní okruh nádraží, kde začínala vlečka do libeňského přístavu. Zbytek trati byl zrušen až v roce 1984.

rozcestník přístavy v Praze

Karlínský přístav a další přístavy české říční, říčně námořní a námořní plavby Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

Holešovický přístav Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění - Blog iDNES.cz

Libeňský přístav Loděnice Libeňský ostrov a sací bagr, ledoborce, plavidla podle druhu pohonu (tento příspěvek)

Loděnice Libeňský ostrov

Loděnice na Libeňském ostrově – které vzešly z opravny lodí za první republiky nesly název Loděnice Praga – později byly přejmenovány na České loděnice a kromě sacích bagrů vyráběly další specializovaná plavidla. Sací bagry hloubily koryta řek – například až na dalekém Amuru, za jejich pomocí vznikaly zavlažovací kanály, nebo se používaly například k těžbě písku.

Sací bagry

Nástrojem sacího bagru byla bagrovací lopata, neboli výložník – který se skládal z frézy a čerpadla. Vytěžená zemina byla transportována na úložiště například plovoucím potrubím na pontonech, pásových dopravnících nebo jiným způsobem. Strojovna sacího bagru se nacházela v podpalubí – na přídi – zatímco strojovna lodi na zádi – pokud se jednalo o bagr s vlastním pohonem. Na palubě se nacházela nástavba pro ubytování posádky, velín a další zařízení.

Výroba sacích bagrů skončila v devadesátých letech, kdy loděnice  na Libeňském ostrově ukončily provoz a zanikly.

OBSAH

Libeňský ostrovrozcestník plavidla podle druhu pohonuříční přístav Libeň a železniční vlečka do přístavurozcestník pražské přístavyrozcestník plavidla podle druhu pohonuloděnice Libeňský ostrovúčelová plavidla - sací bagryvojenské vodní stavby a vojenská říční plavidlarozcestník vojenská říční plavidlapracovní lodě a soulodí ledoborce a polární výpravyplovoucí elektrárny

vojenské vodní a ženijní stavby

rozcestník vojenské vodní stavby a říční lodě

Loděnice Libeňský ostrov a sací bagr, ledoborce, plavidla podle druhu pohonu (tento příspěvek)

Statika 1 - mosty 1 + 1 (oddělený ohyb mostovky a tlak podpory), vojenské stavby - Blog iDNES.cz

Jak se staví pontonový most

vojenské ženijní a železniční stavitelství často souvisí s budováním mostních provizorií, staveb pontonových mostů, případně překonávání vodních toků jinými prostředky

Ledoborce a polární výpravy

parní ledoborce

odkaz na příspěvek parní stroj Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

k jižnímu pólu

Australský (nebo britský?) ledoborec - pravděpodobně poháněný jako plachetnice - možná s parním strojem. 

k severnímu pólu

ledoborec Krasin a záchrana polární výpravy se vzducholodí Italia Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz  (epizody z dějin české plavby a mořeplavby)

V chladných vodách Severního ledového oceánu by bylo možno se například setkat s obřími plavidly jakým je například ledoborec pro dopravu zemního plynu (více k tématu ropa a zemní plynBenzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz). 

k jižnímu pólu

První Čech se do Antarktidy dostal s expedicí admirála Byrda, vnutil se mu jako topič

Vyhodili ho dveřmi, ale on se vrátil oknem. Tak by se dala charakterizovat urputnost, s níž si chtěl mladý historik a geograf Václav Vojtěch zajistit místo v polární expedici.

Když byl Václav Vojtěch v roce 1922 služebně v Paříži, uviděl náhodou film o tragické výpravě Roberta Scotta k jižnímu pólu. Touha po objevování nových krajů jej zasáhla natolik, že začal budovat kariéru polárníka. Díky své vytrvalosti se doslova vnutil do výpravy amerického admirála Richarda Byrda a stal se tak prvním Čechem, který stanul na území šestého kontinentu – Antarktidy. Stalo se tak 27. ledna 1929 na břehu Velrybího zálivu Rossova moře.
Cesta k naplnění snu o výpravě do krajů věčného sněhu a ledu nebyla vůbec jednoduchá. Rodák ze Skřivan u Nového Bydžova vystudoval zeměpis a dějepis a v Paříži pátral ve službách Českého zemského archivu po tamních stopách Čechů z první světové války. Svůj sen si začal plnit poté, co roku 1927 obhájil doktorát z historie a nastoupil jako redaktor tiskové kanceláře. Peníze na výpravu získával psaním pro několik časopisů, finančně jej podpořili i prezident T. G. Masaryk a Tomáš Baťa.

Vojtěch se nejprve marně pokusil dostat do výpravy norského polárníka Fridtjofa Nansena, nakonec se mu ale podařilo přesvědčit Byrda. Ten o nezkušeného nadšence původně nestál, po sérii dopisů jej nakonec pozval na Nový Zéland, což mělo Vojtěcha odradit. Když snílek z Čech se schůzkou u protinožců souhlasil, Byrd ji odvolal. To však již Vojtěcha nezlomilo, na Nový Zéland dorazil ještě dřív než Byrdova výprava. Po několikerém odmítnutí admirál nakonec podlehl a tvrdohlavého historika zařadil do výpravy.

Mohlo by vás také zajímat: Místo na Zemi, které známe méně než Mars. Vědci odhalili krajinu pod antarktickým ledovcem

Antarktidu přežil, ale utopil se v Labi
Vojtěch k mrazivému kontinentu odplul začátkem prosince 1928 jako topič na zásobovací lodi Eleanor Bolling, dřinu v kotelně později vyměnil za místo stewarda. Při vykládání zásob 27. ledna 1929 konečně stanul jako první Čech na území Antarktidy. V únoru 1929 byl poslán do výcvikového tábora psovodů v novozélandských Alpách. Do Antarktidy se pak znovu dostal až počátkem následujícího roku. Po zamrzlém moři vozil na saních náklady ze zásobovací lodi do základny Malá Amerika.

Naposledy pobyl v Antarktidě tři dny v únoru 1930, kdy odvážel poslední obyvatele Malé Ameriky na loď. Po návratu do Československa Vojtěch studoval, trénoval a snažil se sehnat prostředky na vlastní polární výpravu. Dokonce si pořídil i letadlo a právě se chystal s profesorem Alešem Hrdličkou studovat polární klima a geologii na Aljašce. Osud však rozhodl jinak – při projížďce kánoí na Labi u Sadské se v srpnu 1932 Vojtěch převrhl a po úderu do hlavy utonul. Bylo mu pouhých 30 let.

Plovoucí elektrárny

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se nachází v přístavním městě Pevek na Čukotce a zásobuje region elektřinou. Komerční provoz zahájila v květnu 2020. Má dva malé reaktory, z nichž každý generuje 35 megawattů elektřiny. Jedná se o nejseverněji položenou jadernou elektrárnu.

více podrobností k technologii - příspěvek na téma jaderná energie Cesty elektrické energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu - Blog iDNES.cz 

OBSAH

rozcestník plavidla podle druhu pohonu
říční přístav Libeň a železniční vlečka do přístavu
rozcestník pražské přístavy
rozcestník plavidla podle druhu pohonu
loděnice Libeňský ostrov
účelová plavidla - 
sací bagry
vojenské vodní stavby a vojenská říční plavidla
rozcestník vojenská říční plavidla
pracovní lodě a soulodí 
ledoborce a polární výpravy
plovoucí elektrárny