Původní Masarykův okruh a Velká cena 1984

Původní MASARYKŮV OKRUH v Brně - v dobovém vtipu "nejrychlejší motokros na světě" - alespoň vztaženo k posledním sezónám, před vybudování nového auto-moto-dromu.

OBSAH

část 1
Masarykův okruh a Velká cena 1984
část 2 
Vývoj motoru na benzín 
Část 3
Dvoudobý a čtyřdobý motor
část 4
Značka Jawa a Velká cena Brno
část 5
TORIST TROPHY FORMULE 2 1984
část 6
Po roce 2000 - návrat čtyřtaktů 

rozcestník motorismus, sporty a závody 

Původní Masarykův okruh a Velká cena 1984 (silniční motocyklové závody, tento příspěvek)

další  příspěvek na téma Masarykův okruh Velká cena Brna a motocykly Kawasaki - Blog iDNES.cz

cyklistické, motoristické a další podobné závody C2 Mechanika KFD 2 - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické závody - Blog iDNES.cz (časopisové střípky)

Střípky z historie Sokola v Praze na Letné nebo také "na kopanou na Letnou" - Blog iDNES.cz

"Přízraky na Velkém solném jezeře - rychlostní automobily v USA" https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdazplus&set=a.865301295301841

rozcestník motor podle paliva

parní vůz a parní automobil Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

plynový, diesel, benzínový, vodíkový motor Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz

motocyklový pohon dvoutakt a čtyřtakt, pneumatický pohon C2 Mechanika KFD 2 - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické závody - Blog iDNES.cz

Masarykův okruh 

Ač památkově chráněný – což platí alespoň o objektech v místě startu – jednotlivá místa se postupně mění a mizí. Nedávno zmizela například jedna z posledních dlážděných silnic od Popůvek ke Kývalce – takto pozůstatek nejstarší – prvorepublikové – později již nepoužívané části okruhu. Podobnou  atmosféru může navodit například spojnice Žebětína s Ostrovačicemi – ač vyasfaltovaná, stále poměrně úzká s mnoha zatáčkami.

Každá sezona Mistrovsví světa se skládá, či skládala ze série (v zpravidla dvaceti) závodů na uzavřených závodních okruzích. Dříve převažovaly dočasné přírodní a městské okruhy, včetně slavné Tourist Trophy na ostrově Man, ale již od konce 80. let se jezdí výhradně na relativně bezpečných specializovaných automotodromech. Závody se konají vždy v neděli, a to i tradiční nizozemská velká cena "Dutch TT" na okruhu v Assenu, která se po dlouholeté tradici (od 20. let 20. století) nově od roku 2016 jezdí namísto soboty také v neděli.

Motocykly byly rozděleny do několika kategorií podle objemu motoru - 50ccm (v době kdy se v Brně nejezdilo MS ale ME byla nahrazena kubaturou 80 ccm, ale i ta se ukázala pro brněnský okruh málo výkonná a byla zrušena), 125 ccm, 250 ccm, 350 ccm (tato kubatura byla ovšem v 80tých letech již zrušena) a 500 ccm - která byla v 80tých letech nahrazena poněkud kuriózní kategorií nad 250 ccm. Od první sezony v roce 1949 až do roku 2002 byly všechny třídy včetně sajdkár otevřeny dvoudobým (dvoutaktním) i čtyřdobým (čtyřtaktním) motocyklům. Celá padesátá léta a většinu šedesátých dominovaly čtyřdobé motory. V šedesátých letech se dvoudobé motory začaly dostávat do nižších kubatur. V sedmdesátých letech dvoudobé motory vytlačily zpočátku používané čtyřdobé - a to i v tzv. královské kategorii 500 ccm. Roku 1979 se Honda pokusila o návrat čtyřdobých motorů do hlavní kategorie, ale projekt NR500 selhal.

Velká cena, Nový Lískovec cca 1958

V době, kdy ještě Novým Lískovcem projížděly motorky Velké ceny. Foto pravděpodobně do roku 1958 - závodní motocykly měly ještě tzv. velké kapotáže. Boční vítr do kapotáže zavinil hodně smrtelných havárií. Třeba Švéda Lundberga v Brně 1957, nebo Baltisbergera. Od roku 1958 už byly "velké kapotáže" zakázány.

Velká cena 1984

Ročník 1984 byl zcela ve znamení motocyklů japonské provenience - a pro silniční závodní stroje je typický dvoudobý motor. 

část 1
Masarykův okruh a Velká cena 1984
část 2 
Vývoj motoru na benzín 
Část 3
Dvoudobý a čtyřdobý motor
část 4
Značka Jawa a Velká cena Brno
část 5
TORIST TROPHY FORMULE 2 1984
část 6
Po roce 2000 - návrat čtyřtaktů 

část 2 

motor pro automobil (nebo motocykl, či jiný stroj) od plynu přes petrolej po naftu a benzín 

Jenom s malým zpožděním po nástupu páry začalo svítat na zcela nový pohon - pohon benzínový - před tekutými palivy na bázi ropy ovšem přišel  v úvahu plyn - přesněji svítiplyn.
Ve Švýcarsku v tichém údolí pod alpami měl domek plukovník v důchod Issac de Rivaz a dostal nápad využít železný válec děla a přebudovat jej na válec motoru na plyn - přesněji směs plynu se vzduchem která by se zapalovala alektrickou jiskrou. Plynu by se mělo vstřikovat právě tolik aby se píst zase vracel zpátky - válec by se opatřil nějakými převody a byl by zde samohybný vůz.

Roku 1807 mu císařská Francie vydala patent na plynový jednoválec a byl zkonstruován samohybný vozík se kterým bylo možno se setkat až do roku 1913 ve městě Vevey u Ženevského jezera.

Étienne Lenoir a stacionární motor na plyn

Ve Francii pokračoval ve vývoji jednoválcového motoru na plyn do formy prakticky použitelného pohonu který byl patentován roku 1859 konstruktér a vynálezce všeho druhu Étienne Lenoir. Jedním z limitů plynu bylo, že přívod energie byl možný přímo v domě: motor musel být připojen pouze k městskému plynovodu. Chod motoru byl velmi tichý - slabinou byla ovšem vysoká spotřeba plynu. Nicméně stacionární motory na plyn byly velmi oblíbené zejména v menších továrnách a dílnách. 

Design motoru je kombinací již známých prvků s vlastní invencí a tak trochu připomíná  parní stroj. Místo toho, aby se palivo spalovalo venku, jako v parním stroji, a pak se teplo přivádělo do válce, v plynovém motoru se vyrábí spalováním uvnitř. Na rozdíl od pístového motoru Nikolause Otta a Eugena Langena působí pohon Lenoirova motoru přímo na klikový hřídel. Lenoirův motor pracuje jako dvoutakt bez komprese; brožura Musée des Arts et Métiers jej popisuje jako "jednotakt se dvěma půltakty", přičemž první poločas tvoří vstup a spalování a druhý poločas. 

Zapalovací směs světelného plynu a vzduchu pohání píst, který je založen na patentu Roberta Streeta, a to zase pohání setrvačník. Je veden střídavě na každou stranu pístu plochým šoupátkem tak, aby pracoval v obou směrech, analogicky k plynovému motoru Philippa Lebona (1767–1804) (dvojčinný). Současně pohyb pístu vysune plyn spálený v předchozím cyklu na druhou stranu. Jezdec je poháněn excentrem z klikového hřídele. 

Systém zapalování navržený Lenoirem, který nazval inflammateur, se skládá ze dvou galvanických prvků vyvinutých Robertem Wilhelmem Bunsenem, které přenášejí nízké napětí na Rühmkorffův indukční přístroj (indukční cívka). Zapalovací svíčka vyvinutá Lenoirem je založena na principu objeveném Isaacem de Rivazem (1752–1828). Skládá se z měděného plášťového šroubu obsahujícího porcelánový kolík se zapalovacím drátem. Lenoir také sám navrhl rozdělovač zapalování.

Étienne Lenoir a motor na benzín

Lenoir později zjistil, že se svítiplyn dá nahradit párami petroleje, benzínu a dalších tekutých paliv a být tak nezávislý na plynárně.  Spalovací motor se sestrojit také podařilo - a roku 1863 vyjel do ulic Paříže.

Nicméně Lenoir být konstruktérem motorových vozidel nechtěl a spíše propracovával své stacionární motory na plyn pro továrny - které zdokonaloval a vcelku úspěšně prodával. Nicméně tehdejší plynové  motory se z hlediska pozdějšího vývoje mohly jevit jako poměrně líné až ospalé a vše nasvědčovalo, že vývoj není zdaleka u konce. 

část 3

dvoudobý a čtyřdobý motor

U úspěchu Lenoirovy továrny na motory se dověděl v Kolíně nad Rýnem knihkupec Nikolaus Otto a začal bádat nad jejich pomalostí. Otto nasál do válce směs, uzavřel výfukový ventil a pak pootočil setrvačník zpátky proti směru otáčení. Zapojil tlačítkem zapalování a jen tak tak uskočil. Následoval hrozný výbuch a motor se roztočil do šílených obrátek a mladému kupci málem přerazil ruku. 

V tom spočívalo tajemství vysokých otáček - v kompresi. Bylo ovšem potřeba nastavit cyklus pohybu pístu tak aby mezi aby měl  čtyři pracovní doby - sání/komprese/výbuch/výfuk -  z hlediska pohybu pístu - což ovšem znamená dvě obrátky na hřídeli, z nichž jedna je naprázdno. 

Spojil se s inženýrem Langenem a prakticky sestrojily motor a v Deutzu pak založili továrnu OTTO -LANGEN jejímž technickým ředitelem se později stal další znamenitý muž - Gottlieb Daimler a firma Daimler - Benz je již poměrně známá. 

A jak to už chodí - jeden vynález se může objevit přibližně ve stejném čase na různých místech. Čtyřdobý motor třeba nakreslil Francouz Beau de Rochas o pět let dříve a v Mnichově ho dokonce postavil a zprovoznil pro pohon obráběcích strojů hodinář Reithmann. Firma Otto na hodináře podala žalobu, ale u soudu se prokázalo, že hodinář zkosntruoval čtyřtakt dříve a soud patent prakticky zrušil - respektive firma Otto - Langen ztratila nároky na licenční poplatky. 

firma Daimler - Benz zmíněna v příspěvku Převody mechanické (pastorek a kolo) a elektrické (trafa) - vozy Mercedes a vojenství - Blog iDNES.cz

. 

motocykly a motory Honda

o čtyřdobých motorech HONDA byla zmínka již výše - na ME 1984 se utkaly zejména s YAMAHOU A ukázalo se - že dvoutakt je pro silniční závody přeci jen výhodnější...

"čtyřtakt" Honda pro motocykl a malotraktor

firma Honda preferovala čtyřdobý motor i u závodů silničních motocyklů například v Brně - přesto že z principu své konstrukce má čtyřtakt teoreticky téměř poloviční výkon poloviční výkon - jelikož se jedná o pohon dvouperiodový

OBSAH

část 1
Masarykův okruh a Velká cena 1984
část 2 
Vývoj motoru na benzín 
Část 3
Dvoudobý a čtyřdobý motor
část 4
Značka Jawa a Velká cena Brno
část 5
TORIST TROPHY FORMULE 2 1984
část 6
Po roce 2000 - návrat čtyřtaktů 

část 4

značka Jawa a velká cena Brna

A když zmíněna Velká cena -  tak poměrně dlouhou dobu držela krok s japonskými značkami třeba i česká  značka JAWA. Ovšem místem, kde se hojně sjíždějí motocyklové veterány JAWA je například městečko Braná na moravsko-slezském pomezí, kde se pořádají  závody silničních motocyklů - s názvem  Kolštejnský okruh - což jsou především závody veteránů - takže zde jsou hojně zastoupeny právě československé motocykly Jawa - které naposledy jezdily na okruzích někdy v sedmdesátých letech...

tehdejší závody mohly proběhnout někdy po roce 2010

Mimochodem - v tehdejší ČSSR 70tých a 80tých let byly vlastně dvě motocyklové značky - JAWA a ČZ - přičemž závodů silničních motocyklů se ještě sporadicky účastnily motocykly JAWA, které byly postupně vytlačovány především japonskými značkami - na které rovněž českoslovenští jezdci přesedlali - motokros by doménou značky ČZ a zvláštní situace vznikla v další terénní motocyklové soutěži - dvoudenní či šestidenní soutěži - jinak také nazývané enduro..., obsazované z československé strany motocykly JAWA (i když šlo o stroje velmi podobné motokrosovým) , ovšem pravidla mezinárodních soutěží vyžadovala, aby každá země byla zastoupena alespoň dvěma továrními značkami - což československá strana nakonec vyřešila administrativně...

C2 Mechanika KFD 2 - motocyklové a  cyklistické závody v terénu  - motokros, enduro, trial- Blog iDNES.cz

Motocyklová značka OGAR  z  období první republiky byla vždy trochu ve stínu známějších značek typu JAWA, ČEZET, možná i dalších. Jistou kuriozitou je, že tato značka byla teoreticky „vzkříšena“ v 80tých letech pro účel závodů terénních motocyklů – zvaných též enduro – pro účel mezinárodních dvoudenních či šestidenních soutěží. Tehdy organizátoři požadovali aby každá země byla zastoupena dvěma motocyklovými značkami – takže to bylo vyřešeno administrativně – na JAWÁch se objevil emblém OGAR.

část 5

TOURIST TROPHY FORMULE 2 1984

Ročník 1984 přinesl určitou téměř exotikou zavánějící zajímavost, když do Brna zavítala též poněkud netradiční motocyklová soutěž Tourist Trophy Formula 2, snad právě proto, že tato soutěž TT přestala být součástí mistrovství světa. Oproti běžným závodům silničních motocyklů byla soutěž podstatně volněji formulovaný - a to jak kubaturou motorů byly jinak vymezeny dvoudobé a čtyřdobé stroje, rovněž podstatně pestřejší bylo i provedení strojů - na startu se sešly kapotované závodní speciály i běžné dopravní motocykly - a konec-konců od závodů silničních strojů se Tourist Trophy lišila i délkou trati - trať pro TT stroje byla delší než pro závodní silniční motocykly - takže TT motocykly projet brněnský okruh vícekrát. Na druhou stranu sutěž TT formule 2 se konala na závěr dne - a většina návštěvníků byla již zážitky ze závodů již poněkud nasycena. 

Tourist Trophy Formule 2 tedy alespoň připomenuta menším zátiším. 

část 1
Masarykův okruh a Velká cena 1984
část 2 
Vývoj motoru na benzín 
Část 3
Dvoudobý a čtyřdobý motor
část 4
Značka Jawa a Velká cena Brno
část 5
TORIST TROPHY FORMULE 2 1984
část 6
Po roce 2000 - návrat čtyřtaktů 

část 6

návrat čtyřtaktů 

Na prahu 21. století, v roce 2002, pak přišla revoluce v podobě první výhradně čtyřtaktní třídy nazvané MotoGP, která měla nahradit kategorii motocyklů o objemu do 500 cm3, ačkoli ty ještě mohly jednu sezonu (2002) závodit současně s motocykly MotoGP. V roce 2010 následovalo zavedení třídy Moto2, která nahradila kategorii motocyklů o objemu do 250 cm3 a konečně o dva roky později (2012) byla zavedena i třída Moto3, která nahradila motocykly o objemu do 125 cm3.

odkaz vně

35 let od závodu TT Formula 2 v Brně | Motorkáři.cz (motorkari.cz)

cyklistika, motorismus a automobilismus podle značek

	https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2299368560279596&type=3
	Velká cena Brna a motocykly Kawasaki - Blog iDNES.cz	Kawasaki

laminování motocyklů, motocykly Simson Aero továrna na letadla / kompozity - konstrukční materiál pro letectví a kosmonautiku - Blog iDNES.cz

	C1 Mechanika A/DPMW: stupně, Ludolfovo číslo radiány - přepočet rychlosti, značky bicyklů - Blog iDNES.cz
cyklistickémotocyklové	C2 Mechanika KFD 2 - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické a motoristické závody - Blog iDNES.cz
laminování	Kompozity - konstrukční materiál pro letecký průmysl - Blog iDNES.cz
	https://www.facebook.com/media/set/?set=a.5320012821396763&type=3
	Mechanika DPM 2 /W výkon na ose z frekvence , z obvodu: práce, tlak - nákladní vozy 2 - Blog iDNES.cz
	Mechanika KFD / DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola - Blog iDNES.cz
	Mechanika A1/KFD - radián, druhy frekvence, nákladní vozidla Avia a jejich rozjezd 1 - Blog iDNES.cz