Vývoj Česko – Lužické hranice
rozcestník severní pomezí Čech
Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav, Otfried Preussner: Čarodějův učeň - Blog iDNES.cz
územi Čech zasahovalo v časech Přemyslovců v Xi. století až k městu Míšni "Donínsko - české zboží v říši - a doba románská v českých zemích" https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086063329298601
Vývoj Česko – Lužické hranice (tento příspěvek)
ve Frýdlantském výběžku - kousek od hranic se nachází zámeček Černousy vystavěný v století 18tém ve slohu zvaném zopfstihl Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (rozcestník na téma architektura a výtvarno) - Blog iDNES.cz
další příspěvky na téma Polabští a Pobaltští Slované, především historie
Lietzow neboli Lícov a Pobaltští Slované https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1086149199290014&type=3 album na FCB
Boleslav Chrabrý, polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1086193385952262&type=3 album na FCB
obdobný příspěvek - tentokrát pomezí Čech a Rakous Vitorazsko - rozcestník Rakousko - Blog iDNES.cz
odkaz na hlavní historický rozcestník O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz
Vývoj Česko – Lužické hranice
Záhvozd
Na poměrně stabilní české zemské hranici se nacházela jistá vyjímka na severu.
Pomezní krajina byla tehdy zmiňována jako Záhvozd, nebo doslovněji Zagwozd či Zagost, čímž byla označena i její poloha vůči Čechám. Na někdejší raně středověkou hranici pak upomíná několik místopisných názvů, z nichž nejznámější je asi Česká a Srbská Kamenice.
Rozsah území obývaného lužickosrbskými Milčany - není díky skoupým raně středověkým pramenům přesně vymezen.
Jinak hranice mezi Čechami a Budyšínskem - s různě obměňovanými názvy se zde upravovala asi čtyřikrát.
Co se týče stop a odkazů na dřívější obyvatelstvo ve zdejší krajině – tak je zde hojně zastoupena zejména novověká hrázděná architektura lidových staveb německého typu. Připomínky na starší slovanské osídlení jsou pochopitelně už skoupější - a často musely být ozřejměny až archeologickým výzkumem. Opevnění v Předláncích lze na základě výzkumu datovat až do 13. – 15. století, naopak z doby středohradištní lze archeologickými sběry doložit osídlení kolem velice malebného kostela Sv. Vavřince ve Vsi u Černous. Předchůdce Lužických Srbů z 9. a 10. století rovněž připomene terénními náznaky hradiště Loučná poblíž Višňové.
Nejstarší hranice mezi územím českých a lužicko - srbských kmenů (či Polabských Slovanů) vedla tedy nejjižněji.
Žitavsko a Frýdlantsko
Ze Záhvozdu se postupně stalo Žitavsko - a částečně Frýdlantsko a snad i částečně Šluknovsko.
Od Čech oddělená obtížně prostupným pralesem Jizerských hor oblast byla pak v dobách kdy se zakládaly hrady - tedy někdy na přelomu 12. a 13. století pod vlivem místního panského rodu Ronovců, což byl český panský rod v pramenech zmíněný poprvé ve 12. století, jehož sídla se nacházela na mnohých částech Čech a Moravy - například na Českolipsku - také hradů s názvem Ronov je povícero - ale jméno Ronovci získali podle hradu Ronov na Žitavsku - ale známějším hradem byl Ojvin - po určitou dobu také v držení Ronovců.
Po jistou dobu se k Čechám počítalo Žitavsko - tedy město Žitava s okolím, například hrady Ojvín a Karsfried - a naopak šluknovský a frýdlantský výběžek náležely k Mičansku - čil pozdější Horní Lužici. Vzhledem k probíhající germanizaci pomezí oblast byla nazývána Budyšínsko, nebo oficiálněji Východní (saská) marka.
Ronovci se vlastně stali dominantními vlastníky půdy v této příhraniční oblasti Horní Lužice směrem k Čechám. Například v čase když se stavěl hrad Frýdlant Ronovec Častolov ze Žitavy začal od roku 1256 používat přídomek "z Frýdlantu".
Ve třináctém století začala germanizace Milčanska - zejména řídce osídleného pohraničí mezi Budyšínskem a Čechami, čímž se začalo vytvářet jazykové oddělení slovanských národů.
Původní Záhvozd se tedy na čas mohl stát oblastí tří národů - Lužických Srbů, Čechů a Němců.
.
Mocenské postavení Ronovců na česko- lužickém pomezí těžce nesl král Přemysl Otakar II. a podnikl kroky aby Ronovce nahradili Biberštejnové.
Za necelých 40 let se však na Žitavsko - nikoli přímo do Frýdlantu vrátil vlivný Ronovec Jindřich z Lipé, který měl vlivné postavení zejména díky službám pro Václava II.
Frýdlatnsko - stejně jako Šluknovský poloostrov se dostalo pod vliv poněmčeného Žitavska, které ovšem náleželo tehdy k Čechám.
Žitavsko - zejména díky svazku s dalšími Hornolužickými městy - zvaném Šestiměstí - stále více inklinovalo k Lužici a politicky a soudně se ve 14. století oddělilo od Čech - i když právně to nebylo jednoznačně konstatováno.
Žitava s okolím patřila k Čechám nejprve jako poddanské město - Roku 1310 ji získal Jindřich z Lipé.. Ruku 1319 pak město získal Český král Jan Lucemburský - současně se rozdělil s knížetem Jindřichem Javorským o Horní Lužici - a Žitava tehdy byla přičleněna ke Zhořelecku, které připadlo Jindřichovi Javorskému - král Jan si z Horní Lužice pak ponechal Budyšínsko. Žitava je tedy poprvé zmíněna jako součást Budyšínska,
Po smrti Jindřicha Javorského však Žitava znovu připadla k Čechám.
Majestas Carolina potvrdil Žitavu jako nezastavitelné královské město - zatímco hrady v okolí - Ojvin a Ebersbach se staly zastavitelnými hrady českými.
Šestiměstí - další správní jednotka v Horní Lužici
Roku 1346 uzavřela Žitava spojenectví s dalšími pěti lužickými městy - a bylo vytvořeno takzvané Šestiměstí.
Pro správu Kraje Žitavského byl zřízen úřad hejtmana se sídlem na hradě Karslfried - sloučený navíc s úřadem Žitavského fojtství.
Toto fojtství zastavil Václav IV Hlaváčovi z Dubé - který byl zároveň fojtem Země budyšínské a Zhořelecké - a správa Horní Lužice a Žitavska se tedy dostala do jedněch rukou.
Církevně se až do XIII století Žitavsko počítalo k arcidiecézi pražské.
Naopak - co se týče územích výběžků - asi ve třech etapách probíhalo jejich přičleňování k Čechám v souvislosti přičleňováním vlastní Lužice, například - v XI století pravděpodobně za knížete Vratislava II, kdy bylo Milčansko podruhé nakrátko přičleněno k Čechám,a pak ve XII za knížete Soběslava II, jenž pro Čechy získal Horní Lužici roku 1136 a Češi ji drželi ji až do poloviny 13. století a zemi se podařilo přeci jen poněkud více ovládnout. Kníže Soběslav opíral však svoje postavení v Lužici však spíše než o Budyšínsko o oblast Lužice zvanou Zhořelecko.
krátce o Zhořelecku
Zhořelec se poprvé objevuje v záznamech v roce 1071 jako slovanská vesnice. Původně se jmenoval Dřevnov a po požáru přijal jméno Žorjelice. Český kníže Soběslav I. (1125-1140) zde založil silný hrad a nechal místo uzavřít příkopy a hradbami. Po získání statutu města Zhořelec vzkvétal do té míry, že během 13 a 14 . století byl jedním z předních měst v Lužici. V roce 1377 se stalo – spolu s východní částí Dolní Lužice a jako součást Zhořeleckého vévodství – lénem Jana, syna Karla IV (Jan Zhořelecký - třetí syn Karla IV považovaný za nejtalentovanějšího).
zpět k Česko - Lužické hranici
Co se týče dalších změn na Česko - Lužické hranice, tak hranice se měnila až ve XIV století - kdy Lužici počtvrté a nejtrvaleji připojil k Čechám Jan Lucemburský, tehdy už Frýdlant patřil k Čechám, a hranice tehdy vedla kus za Frýdlantem směrem k současné hranici - a k této poslední dlouhodobě trvalé úpravě hranice pak došlo zřejmě na začátku XV století za Václava IV.
na mapce níže zobrazena "třetí" hranice mezi Čechami a Lužicí - v době, kdy k Čechám ještě patřilo Žitavsko - ale ještě nepatřily úplně celé hraniční výběžky zejména Frýdlantský výběžek
Pro Čechy byla Horní Lužice ztracena za třicetileté války roku 1635 a připadla de jure jako zástava Sasku.
znovu krátce o Zhořelecku
Po Napoleónských válkách v roce 1815 se Sasko samo stáhlo ze Zhořelce a část Horní Lužice postoupena k Prusku, v Prusku pak tato část Horní Lužice přičleněna ke Slezsku - tedy poněkud změněna byla i hranice Slezska Zhořelecko je vlastně jedinou částí Slezska, které zůstalo Německu - ve Zhořelci má sídlo i Slezské muzeum.
shrnuto
jak se tedy měnila hranice mezi Čechami a Lužicí na Šluknovsku a Frýdlantsku
Definitivně pak byla hranice mezi Čechami a Lužicí stanovena někdy na počátku 15. století a změny se týkaly především severního okraje obou výběžků - Šluknovského a Frýdlantského. Jednalo se tedy o jednu z mála výjimek na jinak velmi stabilní zemské hranici. Typické severní výběžky na mapě Čech vznikly tedy až v této době.
Co se týče územích výběžků - asi ve čtyřech etapách probíhalo jejich přičleňování k Čechám - v XI století pravděpodobně za knížete Vratislava II kdy bylo Milčansko podruhé nakrátko přičleněno k Čechám (spolu s milčanským knížecím územím Záhvozd) a byla zřejmě poprvé vymezena hranice Čech a podruhé se hranice měnila ve XII za knížete Soběslava II, který získal Horní Lužici roku 1136 a a Češi ji drželi ji až do poloviny 13. století a zemi se podařilo přeci jen poněkud více ovládnout (tehdy k Čechám patřila Žitava - ale ještě nepatřil Frýdlant) -, a pak se hranice potřetí měnila až ve XIV století - kdy už k Čechám patřil Frýdlant, ale hranice vedla jen kus za městem směrem na sever k současné hranici - a v dalším století pak došlo k poslední - čtvrté - a dlouhodobě trvalé úpravě hranice - a to někdy na začátku XV století za Václava IV..
kdy k Čechám náležela Lužice
X. stol
Horní Lužice - tehdy Milčansko (které se tehdy počítalo k Východní marce v Sasku) k Čechám poprvé náleželo pří sjednocování Čech za Boleslava I a Boleslava II
(XI. stol. během polsko - německých válek Milčansko podvakráte znovu patřilo k Čechám - jednou za knížete Jaromíra a jednou za knížete Oldřicha)
XI.stol.
Horní Lužici jako součást Míšeňské Marky (Saska) nakrátko získal kníže Vratislav II
XII a XIII stol.
Horní Lužici pro Čechy trvaleji ovládnul kníže Soběslav I
XIV a XVI stol.
Horní Lužici pro Čechy nejtrvaleji získal král Jan Lucemburský, přičleněna rovněž přibyla Dolní Lužice
odkazy
Slovanské kmeny v severních Čechách v tzv. barbarském období na prahu ranného středověku
Polabští Slované v širším smyslu (na západ od Labe - pozdější Lužičtí Srbové): Milčané v Záhvozdu (odhadem několik osad a snad hradiště Višňová)
České kmeny na seceru Čech - například Děčané, Litoměřici.a Lemuzi - například ve Stadicích - odkud pocházel Přemysl Oráč...
Jan Tomášek
Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů
Příspěvek by se měl zabývat především oborem zvaný kinematika - což je poměrně důležitý předmět ve stavebnictví a strojírenství - i když na rozdíl od statiky nebo dynamiky - nepřináší výsledky v cifrách - ale spíše jenom analyzuje
Jan Tomášek
Kamna na piliny - "piliňák"
Kamna na piliny mohou být součástí stolařských dílen, nebo provozoven kde se hodně brousí, hobluje - vznikají piliny a hobliny a mohou sloužit třeba k běžnému topení.
Jan Tomášek
Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy
Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.
Jan Tomášek
Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most
Příspěvek by měl pojednávat především o administrativě a ekonomice - především z hlediska spotřebitele - jak se za elektřinu vlastně platí. Ekonomika by měla být pojednána rovněž z hlediska výroby a distribuce.
Jan Tomášek
Mechanika KFD 1 DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola
Dva obory mechaniky pohybu - kinematika a dynamika - dá se říci odlišuje právě frekvence a rychlost - tedy od zvuků periody, přes frekvenci a pootočení - dále přes rychlost úhlovou, rotační až po lineární rychlost, atlas Škoda.
Jan Tomášek
Matematická mechanika A0/ KFD 0 jak měří siloměr přes rychlost sílu / výpočty přes stopky
základními veličinami v mechanice pohybu je síla a rychlost - ovšem síla jakoby více zastupovala zdroj pohybu - rychlost zase vlastní mechanismus - z tohoto důvodu zde bude tendence převádět většinu veličin na rychlost
Jan Tomášek
Hradiště Tetín a první Přemyslovci: Bořivoj I - Spytihněv I. a Vratislav I
Vyšehrad, Kazín, Tetín, Libušín - podle kronikáře Kosmy tato hradiště ve vnitřních Čechách byla postavena už někdy na počátku slovanského osídlení Čech pro příbuzné vládnoucího knížete.
Jan Tomášek
Donínsko - někdejší český poloostrov v Německu / Svatá říše římská
Toulky českou minulostí. V ranném středověku k Čechám již dávno ztracený územní výběžek - či poloostrov zvaný Donínsko - s hrady Donín a Königstein.
Jan Tomášek
C2 Mechanika KFD 2 - pomalu a rychlo - běžný motor, druhy motopohonů, cyklistické závody
V příspěvku by měl být nastíněn průběh mechanických veličin od prvního našlápnutí jízdního kole (případně zážehu motoru) až po výsledek - otáčení kola bicyklu. Pomyslný pohled na kolem projíždějící bicykl při závodech. .
Jan Tomášek
Matematické úvahy u sázení brambor
některé zemědělské činnosti - jako třeba sázení nebo sbírání brambor mohou připomínat třeba počty - nebo spíš matematiku - například integrování, nebo derivování
Jan Tomášek
Rychlost, zrychlení, tah a výkon proudového letounu, letiště Žatec a Mig 29
Alespoň stručně jak fungují letecké měřící přístroje a jaké veličiny jim odpovídají a především jak se liší od fyzikálních definic, především jak se zjišťuje rychlost a zrychlení (měří nebo počítá)
Jan Tomášek
Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Kroměříž / FVE / veřejná a domácí elektrárna
Malá vodní elektrárna postavená firmou Křižík, Simonova továrna na uzeniny, a také automobily Simca. Nejen podobně znějící názvy firem mohou být důvodem ke sloučení více námětů v jeden. Pro Kroměříž trochu netypická turistika.
Jan Tomášek
Mechanika DAV(PM): Holešov - vzlet a zrychlení letounu Zlín XIII a Z 142
Vzlet letadla a matematicko - mechanické veličiny - především se zaměřením zrychlení, pohyb rovnoměrný a rovnoměrně či nerovnoměrně zrychlený...
Jan Tomášek
Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramvají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna
Kromě informací o stejnosměrné napájecí trakce pro tramvaje, též pojednání o liniových stavbách jako jsou třeba různé rozvody, třeba elektrické - takovou typickou liniovou stavbou je ovšem plynovod nebo ropovod.
Jan Tomášek
Mechanika DPM 2 - elektro MFE 5 - výkon a kruhový diagram, asynchronní motor s kotvou
Další pokračování v bádání nad veličinami mechaniky - a to zejména statiky a dynamiky - především z matematického hlediska, v příspěvku rovněž zmíněna elektrotechnika - a kruhový diagram asynchronního indukčního motoru
Jan Tomášek
Mechanika DHM - hybnost, moment hybnosti, změna hybnosti a letouny Iljušin v Brně Slatině
Historie letiště Brno a zejména výzkum veličiny hybnost - moment hybnosti - změna hybnosti jsou vlastně dvoj veličiny (dvojitá síla), u celého letounu působí proti sobě - u letecké vrtule v ose a po obvodu
Jan Tomášek
A11V Rovnice, funkce, derivace, integrály, logaritmy
Jaký je vlastně rozdíl mezi levou a pravou rovnice a rovnicí, funkcí a veličinou - a dále pak integrálem a derivací - logaritmem a logaritmickou funkcí - na to by se měl pokusit odpovědět tento příspěvek...
Jan Tomášek
Střípky z historie Sokola v Praze na Letné nebo také "na kopanou na Letnou"
Pražská Letná byla po dlouhou dobu Sokolským cvičištěm, posléze ze bylo postaveno několik stadiónů, závodní dráhy a tak dále...
Jan Tomášek
Mechanika A/ KFD : kinematika (frekvence), dynamika (úhlová a obvodová rychlost) - Škoda
Především matematická mechanika - doprovodné veličiny a vzorce které se uplatňují v mechanice pohybu - což je kinematika a dynamika - dále rozcestník pro vozy Škoda
Jan Tomášek
Specializované mikroprocesory pro průmysl, vědu a výzkum - hradlová pole FPGA, Čína
Na rozdíl od univerzálních mikroprocesorů například pro běžné stolní počítače - mikroprocesory pro průmyslové stroje nebo například zkušební přístroje jsou více specializované podle účelu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 192
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1043x