Pondělí 24. ledna 2022, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. ledna 2022 Milena

Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna

10. 12. 2021 11:04:06
Kromě informací o stejnosměrné napájecí trakce pro tramvaje, též pojednání o liniových stavbách jako jsou třeba různé rozvody, třeba elektrické - takovou typickou liniovou stavbou je ovšem plynovod nebo ropovod.

1 STŘÍDAVÉ A STEJNOSMĚRNÉ ROZVODY

Stejnosměrná napájecí trakce v dopravě, proč se vlastně v dopravě zavedl stejnosměrný proud?

Typickým napájecím proudem pro rozvody elektrické energie, je střídavý třífázový elektrický proud..

Proč se tedy v dopravě uplatnil hlavně proud stejnosměrný?

Příčin je více - ale hlavním důvodem je asi fakt - že u základního stejnosměrného motoru - jinak nazývaného také jako motor komutátorový (i když některé komutátorové motory jsou univerzální, nebo také synchronní elektromotor - třebaže jako synchronní je pojmenován konstrukčně i z hlediska napájecího proudu odlišný motor střídavý - obvykle třífázový - u kterého je pojmenování synchronní asi opodstatněnější - neboť otáčky stejnosměrného proudu není potřeba synchronizovat)

1K STEJNOSMĚRNÝ MOTOR, KOMUTÁROVÉ MOTORY (stejnosměrné, univerzální, střídavé), SYNCHRONNÍ STEJNOSMĚRNÝ MOTOR

komutátor mění stejnosměrné napětí na střídavé, z tohoto úhlu je tedy i stejnosměrný motor střídavý -> rozvod tedy vypadá zjednodušeně následovně

výroba

->3F AC proud elektrárny

-> měnírna na DC jednofázový proud

-> rozvod nejprve vedením až dovnitř vozidla do motoru

-> motor: zde se v komutátoru stejnosměrný DC proud mění na střídavý

-> obvykle jednofázový AC proud mezi statorem a kotvou motoru

výsledná funkce (spotřeba)

Příčinou, proč komutátorový motor

(komutátor je dílčí zařízení motoru které mění DC na AC)

komutuje podstatně hůř při střídavém napájení, než při stejnosměrném,(což je transformační napětí, které se v kotvě indukuje od časově proměnného pole hlavních pólů?). Převádět na lokomotivě střídavý proud na stejnosměrný nebylo dříve snadné, byla k tomu potřeba těžká a rozměrná rotační soustrojí (motorgenerátory) nebo rtuťové usměrňovače, které potřebovaly ke svému provozu vysoký stupeň vakua a byly mechanicky choulostivé.

Proto byl kmitočet střídavého napájecího napětí snížen na jednu třetinu.

V Evropě tedy z obvyklých 50 Hz na 16 ? Hz. Celočíselný poměr 3 byl zvolen z důvodu realizace rotačních konvertorů, a to na bázi šestipólového synchronního motoru a dvoupólového alternátoru. Snížení kmitočtu na jednu třetinu se ukázalo jako rozumný kompromis mezi zvětšením rozměrů transformátorů (ke kterému pochopitelně došlo) a zlepšenou komutací trakčních motorů, které bylo dosaženo s vynálezem komutačních pólů.

Nižší kmitočet se též příznivě projevil ve snížení impedance (impedance je de fato totéž jako patrně známější ohmová veličina odpor - rezistance) trakčního vedení, a spolu s použitím dostatečně vysokého napětí napomohl ke snížení počtu napájecích stanic, neboť ty jsou díky poměrně malým úbytkům napětí schopny napájet poměrně dlouhé úseky.

shrnuto: nižší odpor - větší vzdálenost při napájení rozvodů

2 MĚNÍRNY

Základní součásti stejnosměrných rozvodů - tedy přesněji přechodu ze střídavého třífázového proudu na stejnosměrný jsou měnírny.

2.1 měnírna specifický druh rozvodny

Měnírna se liší od ostatních rozvoden tím, že funguje s trakčním proudem nebo mění typ elektřiny na trakční proud samotný. K tomuto účelu se používají usměrňovače používají pro generování stejnosměrného napětí, například pro tramvajové nebo konvertorové elektrárny, které používají konvertory nebo konvertory ke změně frekvence dálkové železniční sítě, např. B. 16,7 Hz (včetně Německa, Rakouska, Švýcarska) nebo 25 Hz (např. které byly postaveny pro Mariazell Railway a díky svému jedinečnému energetickému systému (jednofázové střídavé napětí 6,5 kV při 25 Hz) výhradně ...) nebo stejnosměrné napětí (např. Úzkorozchodné železnice ve Švýcarsku)..

Měnírna je zařízení na TRAKČNÍ PROUD, nikoli na ostatní druhy proudu - bývalá ČKD TRAKCE byla továrna speciálně na elektrické rozvody v dopravních prostředcích - zejména vagónech - či tramvajích.

možná malé uvedení na pravou míru - měnírna v kresbě je pouze fikce - reálná měnírna (pokud zde byla - což je velmi pravděpodobné) mohla být poněkud jiná

2.1 druhy měníren


Měnírna je budova se zařízením nebo samotné zařízení pro změnu proudové soustavy nebo propojení různých napájecích elektrických soustav.
1. AC -> DC
1.1 Trakční měnírny pro napájení stenosměrných železničních, tramvajových nebo trolejbusových rozvodů
V ČR jsou snejnosměrné drážní napajecí soustavy zpravidla o frekvenci 600V, pouze metro a trolejbusy v Ústí n. L. 750V. Drážní měnírny jsou připojeny zpravidla na dálkovou síť 110 kV
1.2 Zvláštní případy měníren byly měnírny v normální rozvodné síti, kdy díříve část sítí, zejména městských sítí v Německu byla stejnosměrných.
2. AC -> AC (změna frekvence a zpravidla i napětí)
2.1 Měnírny (+ transformny) pro napájení střídavých železničních rozvodů
2.11 změna běžné frekvence 50 Hz přibliźně na 1/3 - tedy 16,7 Hz
Střídavé napětí o zvláštní frekvenci 16 ? Hz zavedeno pro napájení kolejových vozidel zavedeno ve Švýcarsku, Německu a Rakousku již počátkem 20. století.
2.12 změna běžné frekvence 50 Hz přibliźně na 1/2 - tedy 25 Hz
Jednofázové střídavé napětí 6,5 kV při 25 Hz používá například Mariazellerbahn v Rakousku.
2.2 Měnírny (+ transformny) pro napájení ostatních střídavých rozvodů
2.21 změna běžné frekvence 50 Hz přibliźně na 1/2 - tedy 25 Hz
Zvláštním případem byla také stará síť v kladenských hutích s kmitočtem 25 Hz. (podobně jako jednofázové střídavá síť o 25 Hz používaná u Mariazellerbahn v Rakousku - viz. 2.12)
2.12 změna běžné frekvence 50 Hz na jinou frekvenci
Zhruba do poloviny 20. století některé staré městské sítě měly kmitočet 33 Hz nebo 42 Hz, pro jejich propojení se soustavou 50 Hz se používaly také měnírny.

3 LÍNIOVÁ STAVBA

rozdělení staveb

elektrárny a např. transformační stanice - prostorové stavby
(parkoviště - plošné stavby)
rozvody - líniové stavby

Líniová stavba pokus o vymezení pojmu (text vypracovaný na základě konkrétní žádosti)

K žádosti o podrobnější vymezení pojmu „liniová stavba“ z hlediska stavebního zákona bylo sděleno stanovisko, které je obecně vyjádřeným právním názorem na aplikaci ustanovení stavebního zákona; pro stavební úřady není závazné.

Pojem liniová stavba není co do obsahu a rozsahu definován ve stavebním zákoně ani v jiných právních předpisech; jedná se o právně neurčitý pojem.

Z § 103 odst. 2 stavebního zákona,

tedy Stavební zákon Z § 103

v němž jsouuvedeny „rozvodné sítě, kanalizace a ostatní liniové podzemní stavby a zařízení“, vyplývá jen to, že za liniové stavby se mimo jiné považují podzemní stavby rozvodných sítí a kanalizace.

Z hlediska logického třídění staveb je „stavba“ množinou a „liniová stavba“ jednou z podmnožin. Jediným definičním (kriteriálním) znakem pojmu liniová stavba je geometrická vlastnost stavby, kterou je její liniovost. Přívlastek „liniová“ má etymologický základv latinském slově „linea“ (český ekvivalent „čára“). Převážně proto se za liniové stavby běžně považují stavby s natolik podélným (dlouhým) půdorysem, že jejich prostorovou polohu zjednodušeně nejvýstižněji vyjadřuje čára neboli linie. S tím zřejmě souvisí vymezení tohoto pojmu

v terminologii českých technických norem (ČSN) pro geometrickou přesnost ve výstavbě,

kde se stavby dělí pro účely jejich vytyčování na stavby s prostorovou skladbou (nap budovy), stavby plošné(např. zpevněné plochy) a stavby liniové.

Liniovými stavbami se přitom rozumí stavby, u nichž výrazně převládá jeden rozměr, např. nadzemní a podzemní dálková vedení, železnice, tramvajové dráhy, silnice, místní komunikace, tunely, štoly, lanové dráhy, některé lyžařské vleky apod.

Autor: Jan Tomášek | pátek 10.12.2021 11:04 | karma článku: 9.81 | přečteno: 599x

Další články blogera

Jan Tomášek

Industriální Kroměříž - malá elektrárna, továrna na uzeniny (elektřina VN a NN 14)

Malá parní elektrárna, Simonova továrna na uzeniny, a také automobily Simca. Nejen podobně znějící názvy firem mohou být důvodem ke sloučení více námětů v jeden. Pro Kroměříž trochu netypická turistika.

1.1.2022 v 9:43 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika 6 - vzlet letounu a diagram XY jako statistika provozu a výkonu

Navozující příspěvek na předchozí příspěvky o mechanice . v pozornosti opět veličiny čas, frekvence, rychlost - a dále síla, moment síly, výkon

15.12.2021 v 10:12 | Karma článku: 4.85 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jan Tomášek

Mechanika 5 - tři stupně momentů - statické momenty, moment síly, výkon a čas a rychlost

Další pokračování v bádání nad veličinami mechaniky - a to zejména statiky a dynamiky - především z matematického hlediska

5.12.2021 v 8:49 | Karma článku: 5.45 | Přečteno: 289 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Slunce prolétá obří bublinou

Díky vyhodnocení materiálů, které dodala vesmírná sonda Gaia, odhalili vědci, jak vypadá naše nejbližší kosmické okolí. Nacházíme se v obří bublině. (délka blogu 5 min.)

24.1.2022 v 8:00 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 322 | Diskuse

Tomáš Flaška

Jsem paranoidní, nebo mě Čína fakt chce špehovat?

Taková drobnost. Koupě obyčejného nabíjecího kabelu na telefon přes čínský eshop za pár šupů. Jenomže tady něco nehraje.

23.1.2022 v 12:13 | Karma článku: 31.67 | Přečteno: 1404 | Diskuse

Jan Mestan

Pohádka o putujících deskách

Čím to, že výsledkem rozdílu extrémně extrémně (2x extrémně tam není náhodou) nepřesného modelu pohybů desek a reálného měření GPS má být dokonalé pole deformací uvnitř desky? Chyba je na straně rámce, ve kterém měření provádíme.

22.1.2022 v 19:13 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 478 |

Jan Mestan

Komentář: Souostroví Tonga – tektonický rámec

Na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se objevil text k erupci sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Krátce na něj zareaguji.

21.1.2022 v 3:34 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 371 |

Jaroslav Flegr

Proč nebude vakcína na omikron a proč je to vlastně fuk

Máme se očkovat vakcínami proti wuhanskému viru, nebo si máme radši počkat na vakcíny proti novým variantám? Odpověď zní – je třeba se očkovat tím, co je. Ostatně, vakcíny proti jiným variantám nejspíš ani nebudou. Proč?

20.1.2022 v 14:50 | Karma článku: 44.57 | Přečteno: 26216 | Diskuse
Počet článků 242 Celková karma 7.11 Průměrná čtenost 430

Zajímám se o spoustu témat - která se trochu mění podle let a období.

Najdete na iDNES.cz