Sobota 10. prosince 2022, svátek má Julie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 10. prosince 2022 Julie

Železo z Moravy - v okolí Adamova a na Blanensku

9. 01. 2021 1:29:35
O hutnictví zejména ve středověku. Výroba železa byla v Moravském krasu byla vystopována již od pravěku. Lze předpokládat, že hutě v Moravském krasu byly železárnami Rostislavovy a Svatoplukovy Moravy.

Adamov - přesněji Adamovské strojírny jsou něco jako strojním městem mnoha oborů - hutnictví později nahradil zpracovatelský průmysl - z velmi širokým spektrem výrobků včetně těch obřích jako jsou jeřáby. Adamovské strojírny - později známé pod značkou ADAST se staly symbolem třeba pro polygrafický průmysl - tedy tiskařské stroje....

rozcestník na téma hutnictví - zpracování kovů - metalurgie železných i neželezných kovů na závěr příspěvku

odkazy na jiné strojírenské obory

jinak Adamov též poměrně znám výrobou tiskařských strojů, zde příspěvek

Návštěva staré tiskárny , mechanismy a část strojů - Blog iDNES.cz

níže příspěvek mimi-jiné na téma jeřáby

Mechanika JB přístavní jeřáb - jak se připojit k internetu 4 (počítač a námořní přístav) - Blog iDNES.cz

ještě odkaz na rozcestník na téma železnice, hornictví

Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - železniční rozcestník a rozcestník hornickohutnický - Blog iDNES.cz (aktualizovaný)

ale tento příspěvek je zejména o historii hutnictví a zpracování kovů - zejména v Moravském krasu

Železo z Moravy - v okolí Adamova a na Blanensku

Nejpreve možná stručná poznámka k dobám více dávným - prapůvodní pícky na železo byly nepříliš rozměrná zařízení - byly nazývány dýmačky - obvykle vytvořené z cihlářského jílu a zpravidla nepřesahovaly víc jak metr na výšku, Horní část pece - otvor kudy se do pece nakládá železná rodu a obvykle i palivo - se nazývá kychta - dno pece pak nístěj. Výsledkem nepříliš dokonalé tavby byla šedavá porézní hmota - někdy nazývaná třeba železný květ.

Doba karolínská a velkomoravská

Ve střední části Moravského krasu nejznámější dvě hutnické dílny z 8. st. - bylo jich však idetnifikováno celkem jedenáct. Obě byly postaveny na břehu potoka vytékajícího ze studánky U kukačky, pod lesní cestou z Olomoučan na Nový hrad a jednalo se o zahloubené šachtové pece. Otvor přechází v nístěj, na níž navazuje baňkovitá šachta s podkovovitou dutinou v zadní stěně.

Tato dutina umožňovala dokonce výrobu oceli, neboť železná houba, která se v peci během tavby vytvořila sklouzla nebo byla posunuta do této dutiny a tam se mimo proud dmýchatelného vzduchu v dostatečně žhavém prostředí zvýšil obsah uhlíku v kovu. V horní partii se šachta výrazně zužuje a vyúsťuje kychtovým otvorem na svrchní plošině jílovité lavice. Vzduch byl přiváděn zezadu úzkým týlovým vzduchovodem, který současně působil jako jednoduché dmychadlo.

Třetí z velkomoravských dílen ležela ve stráni těsně pod Doubskou cestou mezi studánkou U srnce a odbočkou na Olomučany.

řez slovanskou píckou - přibližně metr vysoká

Doba otonská a románská

Z dalšího období - tedy přibližně od desátého století jsou nacházeny již o něco jednodušší nadzemní pícky. Nadzemní pece byly rovněž šachtové - avšak s umělým (nebo spíš s nuceným) dmýcháním vzduchu a více či méně zahloubenou nístějí. Nístěje jsou také jedinou dochovanou částí těchto pecí.

Jednalo se vcelku o jednoduchý typ - a produktivita těchto pecí však byla také nižší než produktivita technologicky vyspělých pecí velkomoravských. Z nadzemní konstrukce těchto pecí však čerpalo moderní hutnictví.

Jednotlivé hutě byly pravděpodobně obsluhou propojeny s venkovskými kovárnami a pracovaly asi jen po určitou dobu v roku, pravděpodobně v zimě, kdy se venkovští kováři nemuseli věnovat práci na svém vlastním hospodářství. Některé kovářské práce byly prováděny hned poblíž hutnických pecí.

Gotika

Období nejzákladnějšího hutnictví železa v Moravském krasu skončilo ve 12. století. Vrcholný středověk s sebou přinesl řadu novinek které navždy změnily postup výroby železa nejen v Moravském krasu.

Třeba vůbec nejstarší části města Žďáru nad Sázavou je pak železářská osada Klafar - neboli Na Starém městě - v poněkud jiné lokalitě - než dnešní město...

album z Klafaru na FCB https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2195473374002449&type=3

ale zpět k výrobě železa


Zhruba od 13. století zažívá středověká společnost vzestup (zakládání měst, specializace řemesel, pokrok v zemědělství a růst spotřebních nároků) a z toho vyplývá i větší potřeba železa. Malé šachtové redukční pece přestali vyhovovat nárokům středověké společnosti a tak začaly být při zpracování železa používány jednoduché stroje - které měly jednak zvýšit vydatnost vzduchu přiváděného dmýchání do pece - a posléze i větší účinnost rozkování - či zkujnění železa. Lze předpokládat - že tyto jednoduché stroje se podobaly pozdějším hamrům - ovšem zřejmě převládal manuální pohon - například šlapáním - a také byly tyto stroje instalovány přímo u pecí - nikoliv odděleně - jako pozdější hamry. Původní technologie přímé výroby železa - tedy s jednou tavbou však zůstala nezměněna - byla ovšem umožněna výroba rozměrnějších nástrojů - než do té doby běžných sekyr - či motyk.

Od 14. století se začalo souběžně uplatňovat hamerské zpracování železa - které je možno považovat za přechod k nepřímé výrobě. V hamrech se železo podruhé rozžhavilo (i když zůstávalo v tuhém stavu) a zkujňovalo strojním kladivem hamru - neboli hamrem v užším slova smyslu. Železo po hamerském zpracování bylo nazýváno svářkové železo - nebo svářková ocel. Svařováním bylo míněno, že jednotlivé kusy roztaveného železa k sobě dobře lnuly - a spojovaly se - nikoliv svařování v dnešním slova smyslu. Známý je například Novohradský hamr - a dá se - už kvůli názvu předpokládat - že se nacházel nedaleko výše zmíněných moravských pecí - i když vlastní hamr lokalizován nebyl.

Baroko a novověk

Další staletí s sebou přinesla zdokonalení technologií a hutnictví víceméně již začalo připomínat hutnictví současnosti. Surové železo již produkovaly vysoké pece - ovšem na dřevěné uhlí - což byl jeden z důvodů vzniku hutí právě v lesnatých oblastech. Druhou podmínkou byla pak dostupnost železných. Obě tyto podmínky - plus další výhoda - jakou byla energie vodních toků pro pohon hamrů byly v Moravském krasu splněny dá se říci ukázkově.Vysoké pece se budovaly kolemobou středisek Moravského krasu - Adamova - kde bylo železářství v režii Lichtenštejnů - a stejně tak hutnictví prosperovalo i kolem druhého města v kraji Blanska - které patřilo do dominia rodu Salmů.

Adamovsko

albu na FCB https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1896947377188385&type=1

Blanensko

Zatímco výroba surového železa a litiny již připomínala současné hutnictví a vysoké pece a kuplovny byly zpravidla stavěny poblíž sebe v jednom okrsku - železo určené ke kovářskému zpracování - tedy předchůdce oceli - se zpravidla po snížení obsahu uhlíku například v pudlovací peci pak sváželo k vodním hamrům na rozkování...

A pak následovalo devatenácté století a další změna technologií - zejména co se týče výroby oceli - ale to již by byla opravdu jiná kapitola...

Malá odbočka a opět pár fakt k výrobě železa...


Výroba železa se principielně dělí na dva základní druhy a to na výrobu přímou a nepřímou (osobně by přišlo názornější pojmenování výroba pouze s jednou tavbou - a výroba se dvěma vyjímečně i více tavbami). Výroba přímá byla užívána od nejstarších dob až do 16. – 17. století n. l. dnes se používá výhradně nepřímý způsob výroby.

Při přímé výrobě železa jednou tavbou - tedy i u uvedených moravských šachtových pecí - železa z rud bylo dosahováno poměrně nízkých teplot – asi 1300 °C. Redukované železo - tedy v podstatě surové železo - svými vlastnostmi spíš připomínalo ocel - bylo v těstovitém stavu, porézní, houbovité a prostoupené struskou. Struska se musela odstranit. Získaný kov byl poměrně kujný, nízkouhlíkové druhy se daly
kovat i za studena. Vyjímečně byla v těchto pecích vyrobena i litina. Tehdejší hutníci však neznali metody zkujnění litiny a litinové částečky byly pokládány za odpad - nazývaný „sviňské železo“. Kováři zase přesně rozlišovali pojmy: ocel - pouze kalitelný materiál a železo jako výhradně nekalitelný materiál.

Méne často se tavba železné rudu prováděla ve velkých keramických nádobách - z cehož vychází i mnohem pozdější pojmenování kelímková ocel.

Nepřímá výroba železa - dvěma tavbami - přinesla řadu změn.

novověk - 17. a 18. stol. (pokračování)

První tavba -pro kterou se začaly místo nevelkých šachtových pecí používat dřevěnouhelné vysoké pece - které mimo jiné umožnily vyšší teplotu tavby - čímž se změnily vlastnosti výstupního produktu první tavby. Surové železo se již více podobalo litině než oceli - bylo tedy je možno odlévat - čímž vlastně vzniklo i slévárenství železa (mimochodem litina má vyšší teplotu tání než ocel)

Druhá tavba - litina

Pokud výsledným výrobkem měla být z hlediska materiálu litina - pak pro druhou tavbu sloužila slévárenská kuplovna - ze které se roztavené železo odlévalo do forem. Slévárenská technologie se v tomto smyslu již zásadně nezměnila.Snad možno dodat, že v některých případech jsou v posloupnosti kuplovny dvě - jedna kuplovna v hutích - výstupním produktem jsou litinové tyče - a další kuplovna pak ve slévárně zpracovatelského závodu - ale je otázka zda tavbu ve slévárně nazývat třetí tavbou - nebo dejme tomu druhou tavbou podruhé - protože technologické vlastnosti litiny se již příliš nemění.

Druhá tavba - kujné železo - později ocel

Co se týče druhé formy železa - tedy železa ke kování - což je v podstatě ocel - základním problémem byl snížit obsah uhlíku. Vlastnosti se částečně upravovaly při nažhavení železa na hamrech a následným rozkováním strojním kladivem hamru.

O něco později se začaly budovat již samostatné zkujňovací pece - či výhně - ve kterých se železo roztavilo již do tekutého stavu...

Ke zkujňování se vlastně vytvořily tři - nijak zásadně odlišné metody...

Za prvé pudlování.

Surové železo se zahřálo v pudlovací peci. Plamen s přebytkem vzduchu šlehal nad otevřenou hladinou taveniny v plitké jímce. Tím se přebytečný uhlík obsažený v železe za vysokého žáru spaloval. Aby se zbavila uhlíku celá lázeň, museli staří taviči obsah neustále promíchávat dlouhou tyčí. Tím jak ubývalo uhlíku v roztaveném kovu, docházelo ke změně bodu jeho tuhnutí, neboť litina má nižší bod tuhnutí než čisté železo. Tavenina začala houstnout a objevovaly se v ní tuhé kusy, nazývané vlky. Právě ty obsahovaly kujné železo s malým obsahem uhlíku. Taviči je pomocí háků vytahovali. Vlky se na hamrech vykovávaly na dlouhé železné pruty.

Druhou metodou úpravy surového železa bylo "paketování".

Z tovarů připravených pudlováním - tedy "vlků" - bylo možno zhotovit pouze nepříliš rozměrné koncové výrobky. Paketování probíhalo tak - že se sdružil větší počet tyčí surového železa do balíku zvaného paket. Tento balík se v peci ohřál do žáru cca 1000°C a pak na bucharu - hamru silnými údery zhutnil tak, že došlo k jeho svaření v jednu silnou tyč, většinou čtyřhrannou. Z takto získaného polotovaru bylo možno kovat výsledné polotovary silnějšího průřezu než byly původní, získané z vlků. Tento druh kovu býval nazýván "svářkové železo".

Třetím druhem zkujňovaci úpravy - cementování, byl určen pro materiál určený pro závěrečnou úpravou kalením.

novověk - 19. stol.


Začátek devatenáctého století přinesl podstatnou změnu - a to obrat výroby směrem ke slévárenství a vyhotovování konečných výrobků z litiny. Blanenská umělecká litina se ve své době měla zvuk a kromě toho se samozřejmě produkovalo i velké množství běžné technické litiny - včetně litiny stavební - určené pro různé stavební konstrukce.

V Moravském Krasu - v obou železářských oblastech - na Blanensku v režii Salmů, tak v Adamově a okolí pod patronací Lichtenštejnů se ovšem schylovalo k změnám - které souvisely s budoucím rozvojem železniční dopravy - a změnou paliva z dřevěného uhlí na uhlí černé, neboli kamenné. Novými železářskými oblastmi se tak staly oblasti s těžbou černého uhlí - třeba Ostravsko - nebo Kladno a okolí. V Blansku a v Adamově se postupně začal měnit hutní průmysl na strojírenský - ale změna to nebyla nijak náhlá - a navíc výroba surového železa a odlévání hotových odlitků jsou dvě různé fáze - což se projevilo zejména v Blansku - přechodem z výroby surového železa na slévárenství konečných výrobků.

Zpracování kovů od 19. století

První fáze železářské výroby - výroba surového železa - jak se tedy odehrávala například na Ostravsku..

černouhelná vysoká pec

.

Druhá tavba - ocel

Průmyslová revoluce se sebou přinesla další zkvalitnění tavby - dřevěné uhlí ve vysokých pecích nahradilo kamenné - či černé uhlí a pro druhou tavbu za účelem výroby oceli začala sloužit například Simens - Martinova pec, konvertory, elektrokonvertory - tedy pojmy možná známé i ze současnosti.

Ocel a OCELÁRNA je spíš záležitostí Ostravska nebo Kladna než Blanenska, kde převládala zejména výroba litiny.

Siemens-Martenská pec pro výrobu oceli

Před procesem Siemens-Martin se ocel vyráběla v kelímkových pecích, což představuje další rozvoj těchto procesů. Pro dosažení vyšších teplot 1800 stupňů Celsia byly jako katalyzátory nebo paliva použity generátorové plyny a oleje. Proces byl založen na speciální konstrukci pece, horní peci, tavicí komoře překlenuté klenbou a spodní pecí.

Nejprve hutní metalurgie a pak strojírenská metalurgie ...

Hutní metalurgie nemusí být strojírenská metalurgie - obojí jsou však součástí oboru slevárenská technologie

ZPRACOVÁNÍ ŽELEZA - AŤ UŽ JEDNOU TAVBOU - NEBO DVOJITOU TAVBOU JE VLASTNĚ HUTNÍ METALURGIRE, následné FINÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ VE SPRACOVATELSKÝCH ZÁVODECH - pokud se dodaný hutní materiál použije na zhotovení nějakého konkrétního výrobku může být opět záležitostí SLÉVÁRENSTVÍ (v tomto případě se tentýž materiál může odlévat POTŘETÍ ve slévárně ve zpracovatelském závodě) nebo záležitostí STROJÍRENSTVÍ - kdy se materiál opracovává jiným způsobem - z nichž slévárenství má nejblíže KOVÁŘSTVÍ)

slévárenská a strojírenská technologie etapy
1. slévárenská technologie - hutní metalurgie
1z. zkoušky
2. SLÉVÁRENSKÁ TECHNOLOGIE - STROJÍRENSKÁ METALURGIE - odlévání, svařování, pájení, tepelné zpracování, TVÁŘENÍ - válcování, LISOVÁNÍ, KOVÁNÍ
3. strojírenská technologie (jako např. soustružení nebo frézování)
4. montáž

další částí příspěvku Železo z Moravy - v okolí Adamova a na Blanensku

po HUTNÍ METALURGII

je tedy STROJNÍ METALURGIE

která se aktuálně ponejvíce vykonává ve zpracovatelských závodech

Kovářství a podkovářství (2. SLÉVÁRENSKÁ TECHNOLOGIE - STROJÍRENSKÁ METALURGIE - odlévání, svařování, pájení, tepelné zpracování, TVÁŘENÍ - válcování, LISOVÁNÍ, KOVÁNÍ)

Ve středověku si kováři materiál zpravidla sami připravovali tavením železné rudy - výroba a zpracování se tedy vždy nemusily odlišovat.

Vyobrazena venkovská kovárna v Rudicích - zajímavý je památník letci RAF v obci

Poměrně známá je například i kovárna v Těšanech - ovšem v jihomoravských rovinách.

Kalení a žíhání - jednou z mnohých technologií, která se provádí zpravidla již ve zpracovatelských závodech je například kalení oceli

Kalení je tepelné výrobků z oceli , vyznačující se vysokou tvrdostí - provázené vznikem nerovnovážné struktury.

Je prováděno jak u nástrojových ocelí, tak u ocelí konstrukčních, například spojovací součásti - a to pro zlepšení určitých mechanických vlastností.

Kalením se dosahuje u součástí vysoké tvrdosti a odolnosti proti opotřebení. Tyto vlastnosti jsou spojeny se vznikem nerovnovážné struktury martenzitu a bainitu, které jsou požadovány po správném zakalení. Zakalením oceli se vždy zvýší i její pevnost v tahu.

Pece pro kalení či linky pro kalení výrobků z oceli jsou určeny pro zpracování výrobků podstatně menších rozměrů než například zařízení v hutích.

proces "kalení" - například spojovacího materiálu se realizuje třeba na kalících linkách - kdy pec pro kalení je jednou z fází - kterou prochází výrobek z oceli

FeC diagram na ose X teplota (čím se mění krystalická struktura železa- -ferit - austenit - ferit) a na ose Y obsah uhlíku (nejméně má ocel, pak bílá a šedá litina)

Fáze kalení výrobků z oceli

1) Ohřev na kalící teplotu
Kalící teplotu volíme podle obsahu uhlíku v oceli. Tuto teplotu určíme podle Fe3C diagramu. Při tomto kroku nesmí dojít k oduhličení povrchu. Toho dosáhneme tak, že budeme provádět ohřev v redukční peci. Tyto vlastnosti jsou spojeny se vznikem nerovnovážné struktury martenzitu a bainitu, které jsou požadovány po správném zakalení. Zakalením oceli se vždy zvýší tvrdost i pevnost v tahu.

2) Výdrž na kalící teplotě
Při tomto kroku se teplota nemění. Délka výdrže při kalící teplotě určí, do jaké hloubky bude materiál prokalen.

3) Ochlazování
Rozehřátý materiál je nyní třeba rychle schladit. Chlazení probíhá v jednom z výše zmíněných prostředí. Abychom dosáhli co nejvyšší tvrdosti součásti, je třeba provést ochlazování nadkritickou rychlostí, aby nedošlo k rekrystalizaci.

4) 2x popouštění

JAK SE KALILA OCEL

stejné téma, ale v úplně jiném oboru - a to divadelnictví

Nikolaj Alexejevič Ostrovskij: Jak se kalila ocel

V románě, který je svéživotopisem samotného N. Ostrovského, typisuje v sobě hlavní hrdina Pavel Korčagin nejkrásnější rysy sovětské mládeže, bojující v revoluci a v občanské válce spolu se svými otci za sovětskou moc a budující po jejím vítězství za upevnění socialismu a zprůmyslnění země.

Román byl zdramatizován, a divadelní hru uvedlo přibližně v roce 1984 Mahenovo divadlo v Brně.

Ve hře má roli dokonce i Vladimír Iljič Lenin, kterého ztvárnil poměrně známý brněnský herec Josef Karlík. Ovšem bez jakéhokoliv maskování, jen v dobovém kostýmu - tedy obleku.

rozcestník - HUTNICVÍ, MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ, CHEMIE

kovy

rudné doly a dále alespoň částečně téma hutnictví

Železo z Moravy - v okolí Adamova a na Blanensku - Blog iDNES.cz tento příspěvek

další odkazy

hutnictví železa

Ocelárny Hooffers album na FCB

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.4775588925839158&type=3

archeologie a železářství

Klafar – na Starém městě ve Žďáru https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2195473374002449&type=3

metalurgie neželezných kovů

Slovenské rudohoří Malá přírodovědecká zastávka u vysokého smrku aneb ze života hmyzu - Blog iDNES.cz (Žiar nad Hronom - hliník a hliníkárna - město původním názvem Svätý Kríž - které svým způsobem pozvedl budovatelský rozmach letech padesátých) https://www.facebook.com/photo/?fbid=2414517338702560&set=oa.1592492150776290

Krušné hory (někdy taky nazývané jako České Rudohoří)

Měděnec http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=322647

Cínové doly Perinik http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=27851

Fler BLOG | archivace.kvalitne / Nitinol a flexinol - kovy s pamětí

Ocelárny Hoffers ve Švédsku a zpracování kovů a metalurgie celkově

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.4775588925839158&type=3

album na FCB

Nitinol a flexinol kovy s pamětí

https://www.fler.cz/blog/nitinol-a-flexinol-kovy-s-pameti-kovy-s-pameti-52906

archeologie a železářství

Klafar – na Starém městě ve Žďáru https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2195473374002449&type=3

těžký průmysl a ekonomika - ceny energií

Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika - Blog iDNES.cz

Kováři se kvůli energiím mohou dostat do existenční krize (převzatý příspěvek © Deník/Petr Vaňous)

odkaz na dvojrozcestník na téma železnice a hornictví (aktualizovaný)

Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - železniční rozcestník a rozcestník hornickohutnický - Blog iDNES.cz


Autor: Jan Tomášek | sobota 9.1.2021 1:29 | karma článku: 15.81 | přečteno: 742x

Další články blogera

Jan Tomášek

Jan Kozák: Lovcem v tajze

Jan Kozák - pro někoho již nepříliš známý spisovatel, možná byl známější jako předseda Svazu československých spisovatelův období tzv. normalizace.

25.11.2022 v 8:52 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 81 | Diskuse

Jan Tomášek

Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - železniční rozcestník a rozcestník těžba a hornictví

Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.

28.8.2022 v 5:43 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 422 | Diskuse

Jan Tomášek

U brodu s Vilémem Závadou

V jednom místě na řece Oslavě je brod, a v svého času zde byl příležitostný přívoz. Zcela jistě provozován v 50tých a 60tých letech. Co se týče literárních ohlasů doby jsou tato léta například spojena s básníkem Vilémem Závadou.

26.8.2022 v 6:07 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 188 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika

Příspěvek by měl navázat na dřívější příspěvky zabývající se elektrickou energií především po technické stránce a zde by měla být především ekonomika - především z hlediska spotřebitele - jak se za elektřinu vlastně platí.

24.8.2022 v 21:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 315 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (4) - Xuntian

Čína plánuje v příštím roce vypustit na oběžnou dráhu velký vesmírný teleskop, podobný Hubbleovu vesmírnému teleskopu. (délka blogu 5 min.)

8.12.2022 v 8:00 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 185 | Diskuse

Libor Čermák

Záhadné tajemství českých vulkánů

Komorní hůrka, Říp, Bezděz, Zebín a další. To jsou místa, která spojují dvě věci. Jednak to jsou hory sopečného původu a pak se k nim vážou lidové pověsti, které odkazují na skutečný původ těchto hor a předhonily tak i vědce.

6.12.2022 v 9:45 | Karma článku: 14.93 | Přečteno: 411 |

Jan Fikáček

Má pravdu Lenin nebo Prof. Kulhánek?

Je to otázka řešená už od Aristotela a Demokrita, jestli je svět dělitelný do nekonečna nebo existují jakési nedělitelné kousíčky, ze kterých je vše složeno. Aristoteles uvažoval o kontinuu, Demokritos a Leukippos vyznávali atomy.

6.12.2022 v 9:07 | Karma článku: 20.73 | Přečteno: 729 | Diskuse

Dana Tenzler

Čína - nový závod o vesmír (3)

Její sonda úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce a na Marsu. Její astronauti se nacházejí na oběžné dráze ve vlastní orbitální stanici. (délka blogu 5 min.)

5.12.2022 v 8:00 | Karma článku: 21.94 | Přečteno: 250 | Diskuse

Jiří Turner

Nebinární ptakopysk

Argumentovat v genderové problematice tím, že pánbůh stvořil jen dvě jednoznačná pohlaví a v tomto formátu že funguje celá příroda i společnost, je, kulantně řečeno, poněkud unáhlené. Jak to tedy je z čistě biologického hlediska?

3.12.2022 v 10:31 | Karma článku: 26.44 | Přečteno: 4136 | Diskuse
Počet článků 239 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 480

Zajímám se o spoustu témat - která se trochu mění podle let a období.

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou...

Zemřela Kirstie Alleyová. Hvězda trilogie Kdopak to mluví podlehla rakovině

Po krátkém boji s rakovinou zemřela v 71 letech americká herečka Kirstie Alleyová, hvězda filmové trilogie Kdopak to...

Politik opustil partnerku a děti po šestnácti letech kvůli pornoherečce

Německý politik Hagen Reinhold (44) opustil svoji dlouholetou partnerku Karoline Preislerovou (51), se kterou má tři...

Žádné Uložto! Startuje České kino, za stovku nabízí ke streamování 650 filmů

Oblíbené české filmy, pohádky i seriály ke stažení na jednom místě, legálně a ve vysoké kvalitě slibuje nová platforma...

Céline Dion oznámila, že trpí neléčitelnou nemocí, která vede k nehybnosti

Kanadská zpěvačka Céline Dion (54) svým fanouškům na sociálních sítích oznámila, že musí zrušit nebo přesunout své...