Sobota 30. května 2020, svátek má Ferdinand
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 30. května 2020 Ferdinand

Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání)

14. 05. 2020 21:33:52
Rozhlasové vysílání vlastně předchází příjem - čistě chronologicky by tedy tento příspěvek o rozhlasovém vysílání měl předcházet předešlý příspěvek o radiopřijímačích.

"Nejjednodušší je získat pro věc někoho nepříliš znalého".


Přibližně tento názor vyslovil ve své knize "Od krystalky k modelům s tranzistory" její autor Pavel Štrajt.

Možná nejprve malá rozvaha - co to vlastně rozhlasové vysílání je.
Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.


Tak například vysílač Praha vysílá na kmitočtu 638 000Hz. To znamená, že střídavý proud vyrobený oscilátorem vysílače - změní svou polaritu 1 276 000 krát za sekundu. Vyrábí tedy vysokofrekvenční střídavý proud . Tento proud vytváří kolem antény vysílače elekromagnetické pole s takzvaným nosným kmitočtem, který má ovšem frekvenci podstatně nižší.


Z toho plyne - že při rozhlasovém vysílání v sobě jdou vlastně dvě vlny v jedné.


Rozhlasová vlna =

(vysokofrekvenční vlna odvislá od elektrického proudu vysílače)
+ (nízkofrekvenční nosná vlna)

To co je slyšet ve sluchátkách - či reproduktoru radiopřijímače je vlastně jen ta druhá - tedy nízkofrekvenční nosná vlna - navíc usměrněná diodou - neboli krystalem.


Shrnuto - krystal-dioda rádiovou vlnu usměrní a paralelně zapojený kondenzátor ji vyhladí - neboli z ní eliminuje vnitřní vysokofrekvenční vlnu vyplývající z elektrického proudu - co jde do vysílače.

PS jinak díky za diskusi v minulém příspěvku - ještě jsem se ani nestihl všemi poznámkami probrat.

Dodatky na základě poznámek


1. rozhlasové vlny
Zde popsaná amplitudová modulace - neboli střední vlny.
Nosná vlna = vysokofrekvenční vnitřní vlna.
Modulační signál (či vlna) = nízkofrekvenční vnější vlna (tato vlna také přenáší vlastní rozhlasový zvuk). Tato vlna (či signál) svou velikostí - nebo názorněji průměrem či rozměrem v ose "y" vytváří amplitudu nosné vysokofrekvenční vlny uvnitř.

Jejich kombinace je sdružená přenosová rozhlasová vlna.
Popsaná modulace je jednodušší z rozhlasových modulací - "amplitudová modulace" neboli "střední vlny". AM se snadno tvoří i snadno demoduluje. Nevýhodou je potřeba mít volné pásmo na obě strany od nosného kmitočtu tak široké, jako je maximální frekvence modulačního kmitočtu (například při nosné 1MHz a modulaci hovorovým kmitočtem do 3 kHz je potřeba mít volné pásmo od 997 do 1003 kHz - čili pro příjem je třeba mít vyhrazenou frekvenci podle jmenovité frekvence plus minus "hovorový kmitočet").


2. rychlost a frekvence rozhlasových vln
2.1. V textu je taky zaměněna frekvence a rychlost
Místo "elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšujícím rychlost zvuku"
"elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšujícím frekvence slyšitelných zvuků".
2.2. Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.


3. čím se šíří rádiové vlny
Rádiové vlny se nešíří vzduchem, nýbrž éterem, vzduchem pouze procházejí, podobně jako jinými látkami. Vzduchem se šíři jiná vlna, nazývaná zvuk.

Autor: Jan Tomášek | čtvrtek 14.5.2020 21:33 | karma článku: 7.07 | přečteno: 297x

Další články blogera

Jan Tomášek

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka)

V podstatě jen doplněk k předchozím dvěma textům na dané téma - žádné zásadně nové informace - jenom shrnutí.

25.5.2020 v 21:09 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 479 | Diskuse

Jan Tomášek

V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4

Další příspěvek z volného cyklu o výpočetní technice a elektronice vůbec. Tentokrát se pokouším vyjasnit pojem kybernetika a paralely jak s některými matematickými funkcemi - především logickými - tak s reálnými zařízeními.

25.5.2020 v 0:39 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 286 | Diskuse

Jan Tomášek

Kdysi tu vládl lov

Nedělní chvilka poezie ze zámku Konopiště. Alespoň trochu podobná slova zazněla před léty v Nedělní chvilce poezie. Autora nepamatuji, ale recitoval tenkrát Ladislav Mrkvička.

16.5.2020 v 12:41 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 223 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Nechte si se mnou zajít chuť ... na průmyslově vyrobené potraviny

Kečup, křupky, muffiny a dokonce i káva. Naše potraviny se pomalu stávají oslavou chemického průmyslu. Pojďte se podívat, co se dá všechno nalézt v oblíbených potravinách.

28.5.2020 v 8:00 | Karma článku: 17.79 | Přečteno: 856 | Diskuse

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 1.

Vznikl vesmír tak, jak popisuje teorie velkého třesku? Mohla veškerá hmota vzniknout z ničeho? Je možné, aby hmota vznikla z energie? Je teorie velkého třesku reálná, nebo ji můžeme zařadit do sci-fi?

26.5.2020 v 12:40 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jan Tomášek

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka)

V podstatě jen doplněk k předchozím dvěma textům na dané téma - žádné zásadně nové informace - jenom shrnutí.

25.5.2020 v 21:09 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 479 | Diskuse

Zdenek Slanina

Akademická ne-etika vzkvétá i v koronakaranténě: Na VŠE (fraška plagiátora z FFUK) i jinde

Hladinu akademického života i za karantény čeří kauzy zametání kauz selhání akademických celebrit - na VŠE i jinde. Je to zásluhou kronyismu neboli bratříčkování, klientelistických vazeb, morální korupce, obav z řetězových reakcí.

25.5.2020 v 15:33 | Karma článku: 23.04 | Přečteno: 2820 |

Dana Tenzler

Vesmírná alchymie

Jak přišly na svět chemické prvky a hmota, která zaplňuje vesmír? Kdo byl praotcem a pramatkou všech prvků a jak vznikaly ty, ze kterých se skládáme my sami? Kdo je pravým vesmírným alchymistou, který umí vyrobit zlato?

25.5.2020 v 8:00 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 370 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 7.85 Průměrná čtenost 384

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz