Jak vzniká bílkovina

23. 08. 2019 17:06:56
Bílkoviny jsou vlastně všude kolem nás - živočichové - rostliny - ale co to je a jak vznikají, to například mě zas tak jasné nebylo... Myška a sýr ... správný popud pro zkoumání bílkovin.

Místo, kde se bílkoviny vytváří, se nazývá buňka - rostlinná, živočišná. A když je zmíněna buňka - tak je na místě zmínit i základní látku - totiž nukleovou kyselinu. V jádru buňky je to deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA - mimo jádro Ribonukleová kyselina RNA, ať už jako přímá součást cytoplazmy zastoupená v ribozomech, nebo přenesená z DNA v jádře jako transferová RNA - tRNA.

Stavebními kameny nukleových kyselin jsou nukleotidy - což jsou molekuly organických prvků, které si lze představit jako korálky navlečené na vlákně - DNA dvojitém - RNA jednoduchém - a to ovšem nepravidelně, takže vzájemnou kombinací vzniká například genetická informace.


Nukleotidů je celkem pět - v DNA Cytosin (C), guanin (G), adenin (A) a thymin (T), v RNA místo thyminu uracil (U). DNA se v jádru buňky sama obnovuje - tento děj se nazývá REPLIKACE - nebo jistá část této nukleové kyseliny od jádra oddělí a od prochází stěnou jádra buňky - už jako pozměněná RNA - nazývaná mRNA - česky mediátorová, anglicky messenger. Tato kyselina je ovšem velmi krátkodobá a v cytoplazmě se upravuje na tRNA.


Z nukleotidů se vytváří trojice zvané kodony - nebo antikodony - pokud vychází z ribozómů - tedy rRNA. Mezi těmito shluky dochází k výměně vazeb - uvolňují se s původního vlákna nukleových kyselin - a dochází k tzv. přepisu - či překladu na aminokyseliny. Tento děj se nazývá TRANSLACE. Z řetězců aminokyselin se utváří právě bílkoviny. Základní stavební jednotkou bílkovin jsou aminokyseliny a jejich různé variace. Nukleotidy se ovšem nikam neztratily - a fakticky vzato stále tvoří stavební jednotku aminokyselin. Bílkovin je mnoho druhů a plní mnoho zadání - to by ovšem byla jiná kapitola...

PS - v textu mohou být zjednodušení a nepřesnosti - doufám, že ne zásadní JT

PPS - díky za informace a upřesnění v poznámkách, v textu jsem provedl ale jen pár drobných úprav - sporná místa viz poznámky v diskusi JT

Autor: Jan Tomášek | pátek 23.8.2019 17:06 | karma článku: 9.14 | přečteno: 382x

Další články blogera

Jan Tomášek

V zajetí počítačů II

Co se týče počítačů, respektive jejich funkce, za pozornost stojí nejen celek, ale i jednotlivosti. Zejména ta zásadní - tedy procesor. Třeba takový osvědčený dvaatřicetibitový procesor.

31.8.2019 v 5:05 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 386 | Diskuse

Jan Tomášek

Haló, haló

Tak s telefonem je to u mě jako s řadou dalších elektrických přístrojů či spotřebičů - znalost jen pár základních funkcí a pak už a pak už nic převratného.

25.8.2019 v 18:02 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 367 | Diskuse

Jan Tomášek

V zajetí počítačů

Jakési první počítačové kolo proběhlo za studií na sklonku osmdesátých let – a jednolo se tehdy o osmibitové domácí (mikro)počítače.

3.8.2019 v 18:11 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 453 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 34.04 | Přečteno: 1209 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 579 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 2936 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.24 | Přečteno: 566 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 39.49 | Přečteno: 1867 | Diskuse
Počet článků 178 Celková karma 7.61 Průměrná čtenost 361

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz