Toulky Horňáckem

Nápad vyrazit na Horňácko (roku 2002) nepřišel sám od sebe – ale bylo to v období, kdy jsem se zajímal o regionalistiku  – a navíc jeden z kámošů upozornil na další dva svoje přátele, kteří se zabývají sociální fotografií.

Oba fotografové tehdy používali samozřejmě černobílý kinofilm. Vyrazil jsem sólo na kole (jakože bicyklu) – po delší cyklistické prodlevě. Horňácko je kraj – kde si i přes nepřízeň doby udrželo evangelické vyznání – takže kromě katolických kostelů zde lze nalézt i protestantské modlitebny a nově i malý pravoslavný klášter v Hrubé Vrbce.

Z tehdejší cesty si vzpomínám na tři trasy – jedna právě do Vrbky, druhá do hor (vybavuje se mi hospoda v duchu 1. republiky s portrétem Masaryka) a třetí okruh po samotách zvané Mlýny.

Jeden ze zmíněných fotografů - buď Petr Francián nebo Jaroslav  Pulicar svého času nafotil a vystavoval cyklus u Horňácku - včetně místních obyčejů - podobný cyklus nafotil z rumunského venkova - se zaměřením na pravoslavné kláštery.