Kolín nad Labem, rozcestník železniční stanice a dopravní cesta

Sekaná přes ulici, bramboráčky na nádraží, podvečerní pivko v penziónu u Nováků a vlastivědné výlety po okolí. Pozdní léto a mladý podzim v Kolíně nad Labem. Kolín trochu fungoval jako železniční křižovatka republiky...

rozcestník železniční stanice

rozcestník na téma cestování a navigace Na cestu s telefonní mapou - Haló, haló 4 - Blog iDNES.cz

Smíchov původní nádraží Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

Praha Smíchov, Praha hl. n., Praha Masarykovo nádraží nákup jízdenek Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

Praha Masarykovo nádraží Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz

Praha Holešovice Boříkova parta versus Zátoráci, literární Holešovice, pražské tramvaje, Praha podle čtvrtí - Blog iDNES.cz

Praha Bubny, Praha Holešovice zastávka Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Praha Bubny a Choceň - Blog iDNES.cz

Praha Libeň Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz

Praha Vysočany Co se děje kolem elektřiny 16 ČKD - cívka, kondenzátor - předbíhání napětí a proudu - Blog iDNES.cz a současně rozcestník ČKD

Praha Vršovice Haló haló 3 Jak se připojit k internetu 12- tarify, aplikace, telefon místo počítače - Blog iDNES.cz část příspěvku

Choceň Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - stanice Praha Bubny a Choceň - Blog iDNES.cz

Brno hlavní nádraží Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz pouze okrajová zmínka

Brno Rosické nádraží Brno - Moravský Manchester 19. a 20. století + nákladní tramvaj - Blog iDNES.cz

Plzeň h. n. Architektura devadesátých let a "sci-fi architektura budoucnosti", doprava Plzeň, plasty - Blog iDNES.cz

Karlovy vary dolní nádraží Karlovarská - Blog iDNES.cz 

Planá u Mariánských lázní Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž + ME Planá - Blog iDNES.cz

Klatovy Elektřina na železnici 2 - stanice na neelektrifikované trati + spínače VN, motor. vozy - Blog iDNES.cz

Železná ruda Sokol, hody, jarmarky, kultura v Pošumaví - střípky z historie Klatovska - Blog iDNES.cz

Tábor Úzkokolejkou do České Kanady, likérka Mariazell a Vídeň - rozcestník Rakousko a dráhy - Blog iDNES.cz

Nejprve ovšem  nádraží v Kolíně (nad Labem) - které se nachází na předměstí Hroby, s poněkud zapomenutým kostelíkem Všech Svatých - zvaným Havířský.

První nádraží v Kolíně bylo postaveno podle návrhu vrchního inženýra Antona Jünglinga, který v roce 1844 předložil ke schválení stavební projekt s rozpočtem 40 526 zlatých. Firma bratří Kleinů začala se stavbou na počátku roku 1845. Oproti původnímu rozpočtu nabídla společnost Klein Brothers Entrepreneurship slevu 21/2 procenta. Kolínské nádraží nebylo ve svých počátcích plně doceněno, i když jeho poloha v blízkosti Labe svědčila o průmyslovém rozmachu města. Stanice byla postavena u Labe na nábřeží, které bylo chráněno kamennou dlažbou v rozmezí 2 až 3 sáhů. Byla to malá železniční stanice o délce 200 sáhů se třemi kolejemi, klasifikovaná jako IV. Kategorie stanice s pořadovým číslem 21.

Nádraží v Kolíně začalo svoji historii psát v roce 1845. Na státní dráze bylo postaveno první nádraží podle návrhu vrchního inženýra Antona Jünglinga, který v roce 1844 předložil ke schválení stavební projekt s rozpočtem 40 526 zlatých. Firma bratří Kleinů začala se stavbou na počátku roku 1845. Oproti původnímu rozpočtu nabídla společnost Klein Brothers Entrepreneurship slevu 21/2 procenta. Kolínské nádraží nebylo ve svých počátcích plně doceněno, i když jeho poloha v blízkosti Labe svědčila o průmyslovém rozmachu města. Stanice byla postavena u Labe na nábřeží, které bylo chráněno kamennou dlažbou v rozmezí 2 až 3 sáhů. Byla to malá železniční stanice o délce 200 sáhů se třemi kolejemi, klasifikovaná jako IV. Kategorie stanice s pořadovým číslem 21. V

Budova recepce byla postavena z cihel, k jejímuž jednopatrovému středu přiléhala dvě přízemní křídla. Byla 25 sáhů dlouhá, 6 sáhů široká. Střecha budovy byla pokryta anglickou břidlicí. Směrem k trati se nacházel přízemní přístavek, který byl pokryt plechem. V přízemí budovy se nacházela strojírna, pošta, přístřešek obsluhy čerpadel, byty výpravčího a výhybkáře. V přístavbě se nacházela čekárna s pokladnou. Původní přijímací budova vydržela na stejném místě asi 85 let, i když později již nesloužila původnímu účelu. Naproti přijímací budově za kolejemi byla postavena vodárenská věž se studnou hlubokou 5 sáhů. Odtud ruční pumpa čerpala vodu do nádrže ve věži. Voda pak byla vedena ke dvěma vodním jeřábům, ze kterých čerpala vodu parní lokomotiva. V Pardubicích byla umístěna parní pumpa. Na nádraží byla také vybudována vozovna pro dva záložní stroje o délce 20 a šířce 6 sáhů. Tento dům však byl brzy nahrazen skladištěm.

Slavnostní otevření Severní dráhy císaře Ferdinanda se konalo 20. srpna 1845. První vlak přijel odpoledne, byl tažen lokomotivami "Praha" a "Olomouc". Lokomotiva "Bohemia" jela jako předvoj pět minut v doprovodu hlavního strojvůdce Jana Pernera. Zastávky slavnostního vlaku na malých nádražích byly zkráceny na minimum. I když v Kolíně létaly prapory, hudba hrála za přítomnosti čestného oddílu Palombiniho pluku. Ani při slavnostním otevření se nádraží nesetkalo s plným doceněním místních obyvatel. Kutnohorští přivítali slavnostní vlak v Záboří nad Labem, podle místních s radostí, že trať nevedla přes jejich město. Dne 1. září 1845 byla zahájena osobní doprava, o měsíc později nákladní doprava.

Před rokem 1855 byla na nádraží vybudována soukromá vlečka Uhelné společnosti císaře Ferdinanda I. Tato společnost také provozovala obchody na nádražích. V roce 1858 došlo k velkolepé přestavbě, která v průběhu času změnila nádraží na obrovský železniční uzel. V roce 1861 byla původní vodárenská věž nahrazena novou. Ruční vodní pumpa čerpající vodu přímo z Labe byla nahrazena parní. Obě čerpadla se však nepřežila větší přestavby v roce 1871. 

Výpravní budova sloužila až do roku 1871 kdy se v Kolíně ke státní dráze křížením připojila Rakouská severozápadní dráha ÖNWB z Vídně, Znojma a Jihlavy, která pokračovala do Litoměřic, Ústí nad Labem - Sřekova a Děčína-Východ. Císařská královská privilegovaná rakouská státní dráha (StEG) a Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) dohodly na dvou samostatných nádražích, která vedle sebe sousedí s nově postavenou odjezdovou budovou, a to kvůli křížení nové trati ÖNWB. Novou budovu navrhl architekt ÖNWB Carl Schlimp. Jednalo se o přízemní trakt, zakončený svislými křídly. Z obou stran přiléhala k budově krytá nástupiště, budova byla situována v ostrovní poloze mezi dvěma stanicemi StEG a ÖNWB. Jižní nástupiště obsluhovala společnost StEG, severní společnost ÖNWB.

Uzel rakouské severozápadní dráhy mezi Golčovým Jeníkovem a Kolínem byl zprovozněn 6. prosince 1869, do Mladé Boleslavi 29. října 1870. V roce 1871 proběhla stavba druhé dráhy z Peček do Kolína, v roce 1885 byla vedena železniční trať z Přelouče do Kolína. Podle jízdního řádu severní větve StEG z roku 1868 přijel do Pardubic v 10:38 vlak č. 4 s pravidelným odjezdem z Kolína v 9:28. Opačným směrem přijel do Prahy v 7:37 vlak č. 3 s pravidelným odjezdem z Kolína v 5:48. Po dokončení nové přijímací budovy sloužila původní budova pouze k obytným účelům. V letech 1872 až 1886 nesla stanice název Nový Kolín.

V roce 1908 byla zahájena stavba druhé koleje rakouské severozápadní dráhy z Kolína do Sedlce u Kutné Hory (dnešní místo kutnohorského hlavního nádraží), o rok později do Velkého Oseka. Originál IV. Z nádraží třídy se rázem stal důležitý dopravní uzel. V té době došlo k průmyslovému rozmachu a během několika desetiletí se město Kolín proměnilo v průmyslové město s mnoha továrnami, i když nádraží nebylo zpočátku plně doceněno. V roce 1909 byly rakouské soukromé železniční společnosti ÖNWB a StEG znárodněny společností Rakouských spolkových drah, která se stala jediným vlastníkem kolínského nádraží. Před první světovou válkou byl ve stanici instalován systém pákových rámů. Ve stanicích ve směru na Prahu a Záboří nad Labem byl instalován poloautomatický blok brány.(text nádraží zdroje Wikipedie a Zaniklé obce)

a pak dál do centra, na jehož okraji se nachází vilová čtvrť s penziónem u Nováků

.

Vlastně tehdy Kolín fungoval jako taková křižovatka Českých zemí. Za federace tuto úlohu plnila Olomouc, respektive zdejší nádraží.

například Libice nad Cidlinou se Slavníkovským hradištěm - před kterým byla zhruba po tisíci letech - pravděpodobně v 80. letech 20. století vyhloubena pískovna - takže tenkrát si stačilo půjčit miniaturní foťák FUJI DL Mini - a daly se očekávat poměrně kvalitní snímky...