Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry a 90tá léta v Brně

Neničme svou historickou paměť, nabádá režisérka filmu Na věčné časy česko-japonská nezávislá filmařka Haruna Honcoop. 

obsah

rozcestník "VUT Brno" - stavebnictví, textilní průmysl a strojírenství
administrativa 
architektura a design
rozcestník "50tá až 90tá léta"

část 1  
Architektura SSSR - metro v Moskvě

stanice Majakovského a literární miniatura Rižské nádraží 

část 2  
Architektura - zejména z období 50tých - až 70tých let Ostravsko

část 3   
Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry - sídliště Lesná 

rozcestník Brno

část 4
Architektura 90tých let v Brně

Moravia sladovna na rohu Štefánikovy a Kotlářské

"mrakodrap na Lidické" 

část 5
Brno - Moravský Manchester po roce 90 a podnik Mosilana
rozcestník textilní průmysl

Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry

rozcestníky a odkazy 

rozcestník "VUT Brno"

matematika Matematická mechanika A0/ KFD 0 jak měří siloměr přes rychlost sílu / výpočty přes stopky - Blog iDNES.cz

elektrotechnika - měřící přístroje (Tesla Brno a Metra Blansko), koleje Palackého Co se děje kolem elektřiny 4 - osciloskop a měřící přístroje, Tesla Brno a Metra Blansko, tramvajová linka 12 - Blog iDNES.cz

elektrotechnika - měřící přístroje 2(elektrotechnická fakulta VUT Brno Mojmírovo náměstí) Co se děje kolem elektřiny 7 - Ohmův zákon (2) a matematická funkce, osciloskop, FE VUT - Blog iDNES.cz

kinematika Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů - Blog iDNES.cz

telekomunikace V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz

strojírenský a textilní průmysl v Brně 1 Brno - Moravský Manchester 19. a 20. století + nákladní tramvaj - Blog iDNES.cz

architektura, stavebnictví  a strojírenský a textilní průmysl v Brně 2 Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry - Moskva, Ostrava, sídliště Brno Lesná (tento příspěvek)

Zbrojovka a Zetor 1 Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 2 (zemědělské stroje na Vysočině) Letní čtení na táboře a krásné staré zemědělné stroje - rozcestník Vysočina - Blog iDNES.cz

Zbrojovka a Zetor 3p - elektrické rozvody v továrnách Cesty elektrické energie 3p - rozvody a jištění v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) - Blog iDNES.cz

administrativa 

odkaz na příspěvek stavební administrativa

Cesty elektrické energie 10/ stavba 3 - rozvody a stavba - administrativa a výkres - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník Brno a stavebnictví Brno - Moravský Manchester 19. a 20. století + nákladní tramvaj - Blog iDNES.cz

architektura a design

příspěvky na téma architektura

první republika

výškové stavby "mrakodrapy"  v Brně (první republika) Pošta Brno, na bleším trhu v Alfa pasáži , výškové budovy, fotografie - Blog iDNES.cz

Automobilka Praga Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz

1938  - 49

patrový dálniční most přes nedostavěnou Exteritoriální dálnici u Bystrce  Statika 1 - mosty 1 + 1 (oddělený ohyb mostovky a tlak podpory), vojenské stavby - Blog iDNES.cz

ředitelství Západomoravských elektráren po roce 1946 Cesty elektrické energie 9 (spínání transformační stanice Černovice) - ZME v Brně - Blog iDNES.cz poválečný funkcionalismus 

po roce 1950 

novější výškové stavby v Brně V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz a současně příspěvek na téma radiokomunikace 

o zmizelém sousoší Vincence Makovského z někdejšího Náměstí Rudé armády VBrno se staví - parky a zahrady - a také cihelny pro Moravský Manchester - Blog iDNES.cz

Plzeň Moderní architektura  v Plzní a "sci-fi architektura budoucnosti" a plastické hmoty - Blog iDNES.cz 

Brno Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry, sídliště Brno - Lesná a 90tá léta v Brně (tento příspěvek)

Chandigarh – cesta do jiného prostoru - Blog iDNES.cz

architektura a design 60tých let Léta šedesát šest až šedesát devět - sen o Václavu Havlovi a roku osmašedesát - Blog iDNES.cz

Procento na sochy, plastiky a kulturu - chátrající centrum Letná

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2823329317692561&type=3  album na FCB

odkaz na příspěvek v rámci "toulání" (nikoli vlastníú

Vlaštovka, rekreační areál, 3/2016
Rekreační areál Vlaštovka, kdysi patřící národnímu podniku Transporta, okres Chrudim, obec Horní Bradlo, právě typický příklad architektury sedmdesátých let...

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.1370566789635495&type=1

parlament v Dhace Na rádiových vlnách 5 (jak se nastavuje rozhlasový přijímač - tranzistorová rádia) - Blog iDNES.cz

Rozcestník SSM, pionýrské domy a další podobné  objekty - Blog iDNES.cz

Lendas - okno do sedmdesátých let - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník "nad stránkami časopisu Domov - chatař a chalupář"

Chalupa v Kameničkách - rozcestník na téma časopis Domov a dřevostavby a stavební povolení - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník "50tá a 60tá léta"

architektura tzv. socialistického realismu Žiar nad Hronom Malá přírodovědecká zastávka u vysokého smrku a metalurgie hliníku Žiar nad Hronom - Blog iDNES.cz

odkazy vně

(21) PRVNÍ VZOROVÁ SOCIALISTICKÁ VESNICE - Rovná - YouTube

odkaz na rozcestník "zahradní architektura"

Kdysi tu vládl lov - o cestování, zahradnictví Konopiště a zahradní architektuře - Blog iDNES.cz

historická architektura

Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (rozcestník na téma architektura a výtvarno) - Blog iDNES.cz

Kulturní Praha - rozcestník kulturní události a festivaly - dále pivovary a lihovary - Blog iDNES.cz především architektura renesance 

část 1

Architektura SSSR - metro v Moskvě

Moskevské metro je názorným příkladem rychle seměnících se architektonických stylů 20tého století. 

1. Sokolničeskaja linka či trať (před otevřením 15. května 1935 - Mjasnický diametr, Mjasnicko-Usačevský diametr, od prosince 1934 - Kirovsko-Frunzenský diametr; od okamžiku svého otevření do 1950.  Kirovsko-Frunzenská trať) je První trať Moskevského metra.
 

2. Zamoskvoreckaja (zelená)  linka -  původní název Gorkovsko-Zamoskvoreckaja) Trať je  označovaná také jako linka dvě, a nachází se zde například stanice Majakovského - což je jedna z nejpopulárnějších stanic metra v Moskvě - vybudovaná v roce 1938 ve styli "art deco".

Pojmenována je po Vladimiru Majakovském, ruském prozaikovi, básníkovi a dramatikovi. A zde krátká variace na tvorbu Vl. Majakovského pod názvem Rižské nádraží... 

??? ??????? ??????!

????? ????, ?? ?????? ??????, ??? ??????? ? ?????????? ????????????????

3. Arbatsko-Pokrovskaja (moddrá) linka. Přestože je linka označena jako třetí, zprovozněna byla jako druhá; její nejstarší stanice jsou z roku 1938. Prochází skrz město a spojuje jeho východ se západem. Nejstarší stanice patří k tzv. stalinistické architektuře; jsou to bohatě zdobené stanice (například Plošaď Revoljucii nebo Elektrozavodskaja). Většina z nich je ražených a založených hluboko pod zemí. Ta nejhlubší, Park Pobědy, dokonce 87 m pod povrchem (průměr na trasu je 30 m), což z ní činí jednu z nejhlubších stanic metra na světě vůbec. 

4. Filjovskaja linka(světlemoddrá) metra v Moskvě - povrchové pokračování linky číslo 3.

Z nerealizovaných architektonických návrhů možno zmínit například Palác Sovětů - který měl být vybudován naproti Kremlu. 

část 2  

Architektura v Československu  -  z období 50tých - až 80tých let

50tá léta

Ukázkovým příkladem architektury 50-tých let (tzv. socialistický realismus v architektuře) by vlastně mohl být  například Žiar nad Hronom na středním Slovensku. 

Ovšem v rámci České republiky - přesněji Československé republiky - míněno ovšem období padesátých let je nejautentičtější ukázko Ostravsko - tedy sídliště Ostrava - Poruba a město Havířov.

Asi nejznámější stavbou tradicionalistické architektury ve Svazu sovětských socialistických republik 30tých až 50tých let je pak Lomonosova univerzita v Moskvě - která se dočkala také podob různých suvenýrů - jako například zde plastový model. 

hornictví hnědého a černého uhlí (Ostravsko i jinde v \ČR) Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy - Blog iDNES.cz druhá část příspěvku

Rosicko  - Oslavanský černouhelný revír Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz

60tá léta

60tým létům je ovšem věnován samostatný příspěvek Léta šedesát šest až šedesát devět - sen o Václavu Havlovi a roku osmašedesát - Blog iDNES.cz  - současně příspěvek na téma televizní vysílání včetně administrativy televizních a rozhlasových koncesionářských poplatků

sídliště Brno - Lesná

odkaz na rozcestník Brno Brno se staví - rozcestník na téma Brno, cihelny a stavebnictví materiály a stavebnictví - Blog iDNES.cz

Na severu Brna - na „zeleném drnu“ nové panelové sídliště, v jehož rámci se uskutečnila také rozsáhlá výsadba zeleně. Jeho terén je členitý, středem prochází ostrý zářez Čertovy rokle, ponechané jako přírodní park. Původně projektovaná nová obytná čtvrť se měla nazývat Za Tišnovkou, podle polohy za železniční tratí na Tišnov, později byla přejmenována na Lesnou. V důsledku radikální druhé katastrální reformy Brna z let 1966–1969 vzniklo také nové katastrální území Lesná, které dnes spadá pod městskou část Brno-sever.

Urbanistické řešení
Dodnes je udivující, s jakou pečlivostí přistupovali tvůrci Lesné ke všem detailům. Umístění žádného z prvků tvořícího komplex sídliště nebylo nahodilé a mělo logickou funkční souvztažnost ke svému nejbližšímu okolí. Lesná patřila již v osmdesátých letech k nejlépe architektonicky řešeným sídlištím v republice, s rozsáhlou zelení, výhodnou polohou a dobře fungujícími službami včetně autobusového či tramvajového spojení s centrem. O poznatky a zkušenosti projevili zájem odborníci z tuzemska i ze zahraničí již během výstavby, na později vzniklých dalších sídlištích se však projevily jen sporadicky.
Při rozvaze o bytové výstavbě v Brně bylo v roce 1958 pro soustředěnou výstavbu vybráno toto území kvůli výhodné vazbě na stávající město a jeho přírodní podmínky i kvůli možnosti soustředění inženýrské vybavenosti větší sídlištní výstavby, zvláště z hlediska vytápění. Při řešení urbanistického rozvrhu lokality se nabízely dvě varianty způsobu zastavění. Užití menších domů „rozesetých“ v prostoru by umožňovalo těsnější kontakt s přírodou, stanovený objem bytových jednotek by však vedl k velké hustotě. Architekti se tak přiklonili k variantě velkoformátových objektů umožňujících ponechání rozlehlých volných ploch zeleně.
V duchu modernismu navrhli projektanti rozvolněné, vzdušné rozmístění domů s maximálním výhledem a osluněním, struktura zástavby vycházela především z profilu terénu. Středová Čertova rokle tvoří základ parkové zóny, po jejích stranách je v neuspořádané formaci situováno celkem osmnáct deskových domů, orientovaných podle vrstevnic. Tři trojice věžových domů na východní, západní a severní straně narušují převažující horizontální výraz a přispívají k členitosti obytného celku. Další trojice výškových objektů leží u jižního okraje sídliště. Hlavní dopravní komunikace vede po obvodu sídliště, směrem dovnitř z ní vybíhají většinou slepé odbočky. Střed území tak zůstal klidovou zónou, kde se nachází většina zařízení občanské vybavenosti.
Novou obytnou čtvrť autoři rozdělili do čtyř okrsků (resp. pěti, poslední měl mít specifickou úlohu). Ke každému okrsku patřilo vlastní občanské vybavení situované v návaznosti na pěší komunikace a prostor centrální zeleně. K mimořádnému výsledku přispěla také inspirace z finské Tapioly. „Viděli jsme konečně na vlastní oči bydlení v zeleni, úžasnou krásnou přírodu, les, vodní plochy, skály a mezi tím vším moderní budovy s velikými pásy oken,“ vzpomíná na její návštěvu architekt.

Harmonogram výstavby
Výstavba Lesné probíhala takzvanou proudovou metodou – jednotlivé objekty (bytové domy, občanské vybavení, inženýrské sítě, venkovní a sadové úpravy) se stavěly a montovaly jako při pásové výrobě – plynule a rovnoměrně, úkon po úkonu. Specializované čety prováděly na každém objektu jeden stavební úkon a poté se přemisťovaly k dalšímu. S vlastní montáží panelových domů se začalo v září 1964. V té době byly již v předstihu dokončeny veškeré inženýrské sítě a stavělo se první okrskové centrum. V lednu 1965 zahájily činnost dva proudové provozy, které ukončily výstavbu bytů v srpnu 1968 (průměrný výkon panelářské čety činil 61 bytových jednotek měsíčně).
Během roku 1971 byly dokončeny terénní a sadové úpravy sídliště.

Ovšem z asi nejpovedenější architektonickou jednotlivostí určenou původně pro Lesnou je kostel v Senetářově. 

lavička na Lesné (literární drobnost vztahující se k sídlišti Lesná) https://www.tumblr.com/archivace/732613735647264768/lavi%C4%8Dko-na-lesn%C3%A9-kde-se-mohla-st%C3%A1t-chyba-kdy%C5%BE-u%C5%BE?source=share na Tumblr

Vcelku zajímavý design mezi šeď sídlištních bloků (a zeleň vegetace) na jedno poměrně známé sídliště přinesl 

Obvodní dům pionýrů a mládeže Brno - Lesná

Celkem vydařená stavba - a to po stránce účelu i po architektonické stránce - která doplnila nedalekou školu i bloky vlastního sídliště, kterou lze zařadit již do let osmdesátých s přeci jen o něco nápaditějším a členitějším designem. 

tématický odkaz Obvodní dům pionýrů a mládeže Brno - Lesná - Blog iDNES.cz

Mezi Lesnou a Černými poli v místech staré Tišnovky stával přibližně v období 1993 - 97 kuriózní restaurant ze sádrokartonu. 

Jak se staví cirkus, montované haly a stavby ze sádrokartonu / volný čas a obchody v Brně - Blog iDNES.cz

70tá a 80tá léta

Deset procent na sochy, plastiky a kulturu - chátrající nákupní centrum Nová Letná Brno Bystrc

odkaz na příspěvek brněnské obchody Jak se staví cirkus a montované haly, volný čas a obchody v Brně - Blog iDNES.cz

Sedmdesátá léta přinesla jistou změnu. Poněkud hranatější design. V osmdesátých letech s sice hrany začaly znovu zakulacovat - ale určitě nešlo k návratům k šedesátým létům.

architektura sedmdesátých let v ČSSR

Jinou stavbou osmdesátých let představuje motorest Rohlenka - jedná se téměř o novostavbu (byla využita starší - patrně zemědělská stavba) - a v tomto případě se jedná architekturu zcela tradicionalistických forem. Svého času exteriér Rohlenky zdobilo sochařské dílo z názvem "komunikace" - zde představeno pouze po paměti a poněkud  zjednodušeně.

Sochařce Brožové je věnován samostatný příspěvek ...V ateliéru Evy Brožové - Blog iDNES.cz

část 3   původní příspěvek

Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry

na věčné časy

V úterý 13. února  proběhla v přednáškovém sále na UMPRUM v Brně projekce série krátkých dokumentárních filmů mapujících architekturu éry socialismu v jedenácti zemích východní Evropy, včetně bývalého Československa. Po filmové projekci následovala přednáška režisérky těchto filmů Haruny Honcoop, došlo i dotazy z publika.

Nejrozsáhlejší z těchto filmů – film „Na věčné časy“ vznikal během čtyř let práce v jedenácti zemích bývalého východního bloku - a v každé z nich kamera byla namířená na stavby, jimž se jedni obdivují a jiní se jich děsí.

Znovu jsem si uvědomil, že je značný rozdíl mezi paneláky například v Praze, v Bukurešti nebo třeba v Moskvě. Já osobně jsem znal pochopitelně nejvíce československou socialistickou architekturu a byl jsem velmi překvapen – když jsem v průběhu perestrojky navštívil Moskvu – jak je zde architektura sídlišť relativně nápaditá a pestrá oproti pověstné šedi československých paneláků.

Dále bylo připomenuto, že může být podstatný rozdíl mezi solitérní veřejnou stavbou a sídlištěm. Přes mnohdy nepříliš valnou architektonickou hodnotu  socialistických sídlišť je si třeba uvědomit, že se spousta lidí stěhovala do paneláku ráda. Ona humanizace sídlišť, ke které docházelo po pádu socialismu, spočívající například v zateplování a z toho vyplívajícího barvení fasád zpravidla do pastelových tónů byla rovněž hodnocena rozporně.

Co se týče socialistických architektonických solitérů bylo na přednášce připomenuto, že došlo ke ztrátám několika architektonicky cenných objektů, jako byl například obchodní dům Ještěd v Liberci nebo hotel Praha v našem hlavním městě. V tomto případě dokonce pozemek bývalého hotelu zůstal nezastavěn – vzniklo zde pouze jakési hřiště.

Vzpomínky se prostě přenášejí do architektury – možná tedy nejde primárně o to jak je to dobrá stavba – ale spíš, že tato stavba může být jakýsi dokument každodennosti – která ze dne na den může zmizet a nahradit ji něco jiného. Zkrátka nic nelze hodnotit černobíle – a filmařka Haruna Honcoop patrně s jistou nadsázkou situaci hodnotí, že socialistická architektura by měla zůstat stát tak, jak byla zamýšlená – tedy na věčné časy.

část 4   původní příspěvek

90tá léta v Brně

V 90tých letech se začaly objevovat zcela nové stavební technologie - jako například sádrokarton. 

Mezi Lesnou a Černými poli v místech staré Tišnovky stával přibližně v období 1993 - 97 kuriózní restaurant ze sádrokartonu. 

příspěvek věnovaný přímo plácku kde restaurant stával Jak se staví cirkus, montované haly a stavby ze sádrokartonu / volný čas a obchody v Brně - Blog iDNES.cz

souhrnný příspěvek na téma stavební technologie Cesty elektrické energie 10/ stavba 3 - rozvody a stavba - administrativa a výkres - Blog iDNES.cz

 

Z příkladů  zdařilé architektury lze například  uvést konverzi sladovny na Kotlářské v Brně. V této industriální budově z neomítnutých cihel se dnes nachází například restaurace – či jiné služby.

Moravia - sladovna na rohu Štefánikovy a Lidické

Výše uvedená sladovna - svým provedením zdiva z režných cihel tak trochu připomíná budovy textilek v Lodži Na skok do Zhořelce, velkoměsto textilu Lodž, rozcestník Polsko a Německo - Blog iDNES.cz

O něco dál na Lidické ulici směrem k centru byla v záměru další výrazná stavba  nazývaná "mrakodrap na Lidické".

dále se ke sladovně váže literární miniatura  "Druhá brána"

https://www.facebook.com/152784985326595/photos/pb.100036848335876.-2207520000/167930460478714/?type=3

převzatý text 

V polovině září roku 2019 se v médiích objevila informace, že společnost Tomi invest s.r.o. má v plánu postavit na ulici Lidická mrakodrap ve vnitrobloku. Výsledkem mnoha negativních reakcí byla petice proti vzniku této stavby.

Brno - Mrakodrap Triangl Tower vysoký 80 metrů má ve 23 patrech poskytnout 177 bytů, ale i kanceláře a garáže, na kterých má vyrůst zahrada. Po mnoha negativních ohlasech z řad místních i odborníků rozruch kolem mrakodrapu na Lidické utichl. Argumenty, proč by stavba vzniknout neměla, však nadále zůstávají.

Parcela pro mrakodrap na Lidické vyobrazena  se skicou paláce Alfa - podle původního radikálnějšího návrhu. 

výškové stavby "mrakodrapy"  v Brně (první republika) Pošta Brno, na bleším trhu v Alfa pasáži , výškové budovy, fotografie - Blog iDNES.cz

 

Za jednu z nejvydařenějších architektur menšího rozsahu v Brně je považován například Autopalace Mazda v Brně Slatině (takto prodejna automobilů značky Volvo a Mazda)

 

výše architektonická skica - níže vlastní realizace

zajímavý design má například také Kafé na gauči na Anenské v Brně https://www.tumblr.com/archivace/733132894638309376/kafe-na-gau%C4%8Di-na-anensk%C3%A9-v-brn%C4%9B?source=share

mezi vcelku zdařilou realizaci z devadesátých let lze například zařadit Nové Semilasso v Králově poli...

více na téma brněnské bufety - automaty Blues o bufetu - Blog iDNES.cz

část 5  

Brno - Moravský Manchester po roce 90

 

Polední Větším podnikek který navazje na Textilní tradici Brna jako Moravského Manchestru je Nová Mosilana v Posvitavské průmyslové zóně podél řeky Svitavy v Brně - Černovicích. Název Mosilana nesl národní podnik který vznikl pravděpodobně v první vlně znárodňování po roce 1945 - v Brně do té doby fungovalo poměrně velké množství textilek různe velikosti - a mezi nimi i poměrně velké množství malých textilních výroben či dílen. Zanedloho byl sjesnocený textilní (velko)podnik ovšem rozdělen na pět - stále poměrně velkých podniků, tak že tyto samostatné podniky lze přiřadit k určitému místu - či lokalitě tak že vznikly dvě Vlněny a Dvě Mosilany. Vlněna na Přízové poblíž Dornychu, Vlněna na Tkalcovské při ulici Ceil a Mosilana na nároží Křenové a Vlhké ulice - název Mosilana měla rovněž přádelna v Obřanech - přestavěná z bývalého mlýna. 

Aktuálně v Brně funguje jenom jeden větší textilní podnik 

Nová Mosilana, a.s.
Adresa: Charbulova 1145, 618 00 Brno-Černovice
Telefon: [phone]

NOVÁ MOSILANA je největším výrobním závodem italského koncernu MARZOTTO GROUP a největším výrobcem vlněných tkanin v Evropě. 

 Podnik se nachází v Posvitavské průmyslové zóně podél a řeky Svitavy. Nová Mosilana je posledním odkazem dříve tak rozvinutého textilního průmyslu na území města Brna, jemuž se pro význam tohoto průmyslového odvětví také přezdívalo moravský Manchester.

Po komunistickém puči byl národní podnik rozdělen na pět dílčích subjektů, z nichž jeden nesl název Mosilana, a to až do konce roku 1988, kdy byl podnik přejmenován na státní podnik Mosilana Brno. Období hospodářské transformace v rámci porevolučního vývoje bylo významným milníkem brněnské textilky podobně jako pro mnoho dalších podniků, kdy byl v roce 1992 státní podnik Mosilana Brno privatizován a přejmenován na Mosilana Brno.

rozcestník textilní průmysl

hlavní příspěvek na téma textilní průmysl, technologie Stanice Havl. brod a střídavé lokomotivy S 489.0, S 499.0, S 699.0 / textilní průmysl - Blog iDNES.cz

Na skok do Zhořelce, textilní průmysl Lodž, rozcestník Polsko a Německo - Blog iDNES.cz

Vzpomínky na Teplice a hrad Doubravka, soukenická manufaktura v Horním Litvínově - Blog iDNES.cz

Brno - Moravský Manchester Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry, sídliště Brno - Lesná (tento příspěvek)

Brno - Moravský Manchester 19.stol. Brno se staví - parky a zahrady - a také cihelny a stavebnictví materiály a stavebnictví - Blog iDNES.cz