Miranda – romský holokaust

25. 01. 2018 14:41:33
Miranda vypráví o zamlčené genocidě Romů během druhé světové války skrze autentický příběh romské ženy přeživší holokaust narozené na Slovensku.

Světově rozšířená putovní výstava „Miranda – romský holokaust“ se dostává i do Brna a byla slavnostně zahájena v sídle Veřejné ochránkyně práv včera – tedy 24. ledna.

Mirandin příběh sepsal Veijo Baltzar, který je rovněž autorem vystavených básní.

Veijo Baltzar je svými kořeny kočující vandrující Cikán (sám Baltzar trvá na používání tohoto slova – nikoliv označení Rom – neboť je mezi nimi jistý rozdíl). Z kočovníka se autor vypracoval na uznávaného spisovatele, divadelního režiséra a výrazného aktivistu na poli kultury. Finskou prezidentkou mu byl za jeho zásluhy udělen titul kulturní rada. Ano – jeho vlastí je totiž severské Finsko, ale navzdory tomu na brněnské vernisáži výstavy hovořil brilantní češtinou.

zahájenízahájeníprojev má Veijo Baltzarprojev má Veijo Baltzarna vernisáži nemohlo chybět občerstvenína vernisáži nemohlo chybět občerstveníopět Veijo Baltzaropět Veijo Baltzarfotografie jsou klikacífotografie jsou klikací (foto Jan Tomášek)

Pár slov o finských Cikánech (Romech)

A protože Výstava Miranda – romský holokaust je finského původu (nejen Veijo Baltzar, ale i další spoluautoři jsou finskými občany je na místě snad i pár reálií o finských Cikánech a to přímo slovy Veijo Baltzara... „Byli jsme kočovní Cikáni a kraj Savo byl našim revírem. V rodině nás bylo dvanáct dětí. Hlad i bída byli každodenními hosty. Starší a silnější členové rodiny se najedli jenom každý třetí nebo čtvrtý den.

Můj otec byl zaříkávač koní a prodával sedlákům koně na zemědělské práce. Moje máma byla rukodělně zručná. Pro kočovníky bez domova byly vzdálenosti mezi usedlostmi dlouhé, mráz třeskutý a námraza se třpytila na srsti koní. Střední třída způsobovala kočovným Cikánům všelijaká příkoří jak na běžícím páse, Chudí však chudým pomáhali a na doopravdy bohatých dvorech nás také přijímali dobře.“

Příběh Mirandy

Mirandina rodina bydlela na Slovensku v malém zděném domku. V rodině se vždy pracovalo. Miranda pocházela z třinácti dětí. Máma ovládala ruční práce – její krajky, návleky na polštáře a nástěnné koberce byly žádány na tržištích ve městech i na venkově. Mirandin otec měl kovářskou výheň a zhotovoval pluhy a kosy pro zemědělce.

Miranda se vypracovala z pomocnice v domácnosti na slečnu v kanceláři a později na příručí. Po vypuknutí Druhé světové války romské dívky bývaly pokorné a dělali všechno oč je Němci požádali.

Přesto Mirandinu rodinu neminul osud většiny Romů a to transport do koncentračního tábora. Miranda byla společně transportována alespoň se svými sestrami a to jak to bylo obvyklé ve vagonech pro dobytek. Vlak nakonec dojel do Osvětimi. Dveře vagónů se otevřely a objevili se chladní muži bez jakéhokoli výrazu, opásaní obušky – kteří čekal na lidi, kteří ve svůj špatný osud pořád ještě nevěřili.

V lazaretu koncentračního tábora je ostříhali dohola. Slabí a nemocní okusili pohár smrti jako první – zpravidla byli utlučeni obušky a holemi. Ale ani to Romy zcela nezlomilo a členové rodin se vzájemně hledali a při setkáních se snažili vzájemně utěšit v temným myšlenkách. Nakonec se však Mirandiny sestry ocitli v místnosti ze které člověk živ nevychází. Samotnou Mirandu tento osud však minul a Osvětim se jí zázrakem podařilo přežít.

Finský umělec Veijo Baltzar vedl osobní rozhovor se Mirandou v roce 2001 v České Republice. Její život a příběh přeživší holokaustu ho inspiroval, a proto jej pan Baltzar převedl nejen do podoby putovní výstavy, ale také napsal povídku „Můj přítel Adolf“.

***

A jako třešinku na dortu si ještě dovolím uveřejnit jednu báseň, jejímž autorem je Veijo Baltzar a je rovněž prezentována na této výstavě. Tedy báseň

CIKÁNSKÝ SEN

***

Putuji v čase snění,

hrajte, hoši, hrajte,

zpívejte ženy, zpívejte s námi.

***

Ještě včera byla moje duše klidná,

jako sen se zdála,

dnes nitro mé se bouří jako moře,

s bratry se rozběhla radost má zrádnou cestou.

***

Putuji v čase snění,

hrajte, hoši, hrajte,

zpívejte ženy, zpívejte s námi.

***

Ještě včera jsem se od srdce smál

cikánským smíchem,

dnes hrdlo mé je drsné jako rez,

za bouře zemdlely sestry mé temnou nocí.

***

Putuji v čase snění,

hrajte, hoši, hrajte,

zpívejte ženy, zpívejte s námi.

***

Ještě včera jsem tančila od srdce

mladá nevěsta,

dnes víno kyselé je jako krev,

do noci se průvod karavan pomalu ztrácí.

Autor: Jan Tomášek | čtvrtek 25.1.2018 14:41 | karma článku: 8.22 | přečteno: 520x

Další články blogera

Jan Tomášek

Vzpomínky na Teplice

Takový malý návrat v čase do dob, když Hadí lázně ještě byly v provozu a vařilo se zde výborné rizoto.

10.12.2018 v 1:43 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 269 | Diskuse

Jan Tomášek

Adventní sobota v Zubří

V sobotním výletu nastala sice neplánovaná změna, ale i tak dojem z cesty lze označit jako příznivý.

9.12.2018 v 4:01 | Karma článku: 6.92 | Přečteno: 130 | Diskuse

Jan Tomášek

Žluté vesty sjednocují Francii

Tři svazky klíčů pro pracovní sílu do nového dne – plus – několik výtisků denního tisku, co se nepodařilo udat.

21.11.2018 v 3:59 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jan Tomášek

Výtvarné umění a psychika

- aneb malý report z výtvarně zaměřeného poznávacího zájezdu do Rakouska. Dvě lokality – jednak bývalé sanatorium v Gugingu, nyní centrum „art-brutu“ a později přímo Vídeň a Kunsthistorické muzeum.

19.11.2018 v 5:23 | Karma článku: 2.97 | Přečteno: 102 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Eva Šamánková

Přichází čas pomsty aneb Vítejte v "českém Midsomeru"

Malé české městečko, kde vládne ospalá nálada. Ovšem jen do chvíle, dokud sem nepřijede zazpívat zdejší rodačka, dnes známá zpěvačka. Potom se tu začnou dít věci... Přichází totiž čas pomsty...

11.12.2018 v 10:22 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 642 | Diskuse

Petr Fabera

StarDance IX - 9. večer, semifinále

Soutěžní taneční zábavná show má za sebou semifinále a poslední vyřazování. Kdo se za týden utká o titul Král a královna tanečního parketu?

10.12.2018 v 15:14 | Karma článku: 35.82 | Přečteno: 4165 | Diskuse

Karel Sýkora

Marta Kubišová – Modlitba pro Martu (1968)

Marta Kubišová je česká zpěvačka, trojnásobná vítězka čtenářské ankety časopisu Mladý svět a Zlatý slavík a signatářka Charty 77. V roce 2017 dostala slavíka za osobnost jako poctu při ukončení její kariéry.

10.12.2018 v 8:44 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 98 |

Dana Šumová

Blanka zve na hezkou chvilku s: Wabi Daňkem

Všichni jsme se smutkem před rokem zkoušeli strávit informaci, že Wabi už není. Je to, jakoby se odlomil velký kus trampské legendy, nenávratně zmizel – a my už ho nikdy nenajdeme.

10.12.2018 v 7:30 | Karma článku: 12.99 | Přečteno: 217 | Diskuse

Libor Čermák

Encyklopedie zapomenutých zvyků adventu a Vánoc

Adventní a vánoční doba byly odedávna bohaté na nejrůznější obyčeje. Bohužel jich mnoho už vymizelo, což je jistě škoda. Pojďme spolu po nich trochu poohlédnout. Kdyby nevymizely, určitě by i dnes dělaly Vánoce víc kouzelnějšími.

9.12.2018 v 16:39 | Karma článku: 18.77 | Přečteno: 389 |
Počet článků 135 Celková karma 6.10 Průměrná čtenost 369

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz