Sobota 30. května 2020, svátek má Ferdinand
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 30. května 2020 Ferdinand

Miranda – romský holokaust

25. 01. 2018 14:41:33
Miranda vypráví o zamlčené genocidě Romů během druhé světové války skrze autentický příběh romské ženy přeživší holokaust narozené na Slovensku.

Světově rozšířená putovní výstava „Miranda – romský holokaust“ se dostává i do Brna a byla slavnostně zahájena v sídle Veřejné ochránkyně práv včera – tedy 24. ledna.

Mirandin příběh sepsal Veijo Baltzar, který je rovněž autorem vystavených básní.

Veijo Baltzar je svými kořeny kočující vandrující Cikán (sám Baltzar trvá na používání tohoto slova – nikoliv označení Rom – neboť je mezi nimi jistý rozdíl). Z kočovníka se autor vypracoval na uznávaného spisovatele, divadelního režiséra a výrazného aktivistu na poli kultury. Finskou prezidentkou mu byl za jeho zásluhy udělen titul kulturní rada. Ano – jeho vlastí je totiž severské Finsko, ale navzdory tomu na brněnské vernisáži výstavy hovořil brilantní češtinou.

zahájení
zahájeníprojev má Veijo Baltzar
projev má Veijo Baltzarna vernisáži nemohlo chybět občerstvení
na vernisáži nemohlo chybět občerstveníopět Veijo Baltzar
opět Veijo Baltzarfotografie jsou klikací
fotografie jsou klikací (foto Jan Tomášek)

Pár slov o finských Cikánech (Romech)

A protože Výstava Miranda – romský holokaust je finského původu (nejen Veijo Baltzar, ale i další spoluautoři jsou finskými občany je na místě snad i pár reálií o finských Cikánech a to přímo slovy Veijo Baltzara... „Byli jsme kočovní Cikáni a kraj Savo byl našim revírem. V rodině nás bylo dvanáct dětí. Hlad i bída byli každodenními hosty. Starší a silnější členové rodiny se najedli jenom každý třetí nebo čtvrtý den.

Můj otec byl zaříkávač koní a prodával sedlákům koně na zemědělské práce. Moje máma byla rukodělně zručná. Pro kočovníky bez domova byly vzdálenosti mezi usedlostmi dlouhé, mráz třeskutý a námraza se třpytila na srsti koní. Střední třída způsobovala kočovným Cikánům všelijaká příkoří jak na běžícím páse, Chudí však chudým pomáhali a na doopravdy bohatých dvorech nás také přijímali dobře.“

Příběh Mirandy

Mirandina rodina bydlela na Slovensku v malém zděném domku. V rodině se vždy pracovalo. Miranda pocházela z třinácti dětí. Máma ovládala ruční práce – její krajky, návleky na polštáře a nástěnné koberce byly žádány na tržištích ve městech i na venkově. Mirandin otec měl kovářskou výheň a zhotovoval pluhy a kosy pro zemědělce.

Miranda se vypracovala z pomocnice v domácnosti na slečnu v kanceláři a později na příručí. Po vypuknutí Druhé světové války romské dívky bývaly pokorné a dělali všechno oč je Němci požádali.

Přesto Mirandinu rodinu neminul osud většiny Romů a to transport do koncentračního tábora. Miranda byla společně transportována alespoň se svými sestrami a to jak to bylo obvyklé ve vagonech pro dobytek. Vlak nakonec dojel do Osvětimi. Dveře vagónů se otevřely a objevili se chladní muži bez jakéhokoli výrazu, opásaní obušky – kteří čekal na lidi, kteří ve svůj špatný osud pořád ještě nevěřili.

V lazaretu koncentračního tábora je ostříhali dohola. Slabí a nemocní okusili pohár smrti jako první – zpravidla byli utlučeni obušky a holemi. Ale ani to Romy zcela nezlomilo a členové rodin se vzájemně hledali a při setkáních se snažili vzájemně utěšit v temným myšlenkách. Nakonec se však Mirandiny sestry ocitli v místnosti ze které člověk živ nevychází. Samotnou Mirandu tento osud však minul a Osvětim se jí zázrakem podařilo přežít.

Finský umělec Veijo Baltzar vedl osobní rozhovor se Mirandou v roce 2001 v České Republice. Její život a příběh přeživší holokaustu ho inspiroval, a proto jej pan Baltzar převedl nejen do podoby putovní výstavy, ale také napsal povídku „Můj přítel Adolf“.

***

A jako třešinku na dortu si ještě dovolím uveřejnit jednu báseň, jejímž autorem je Veijo Baltzar a je rovněž prezentována na této výstavě. Tedy báseň

CIKÁNSKÝ SEN

***

Putuji v čase snění,

hrajte, hoši, hrajte,

zpívejte ženy, zpívejte s námi.

***

Ještě včera byla moje duše klidná,

jako sen se zdála,

dnes nitro mé se bouří jako moře,

s bratry se rozběhla radost má zrádnou cestou.

***

Putuji v čase snění,

hrajte, hoši, hrajte,

zpívejte ženy, zpívejte s námi.

***

Ještě včera jsem se od srdce smál

cikánským smíchem,

dnes hrdlo mé je drsné jako rez,

za bouře zemdlely sestry mé temnou nocí.

***

Putuji v čase snění,

hrajte, hoši, hrajte,

zpívejte ženy, zpívejte s námi.

***

Ještě včera jsem tančila od srdce

mladá nevěsta,

dnes víno kyselé je jako krev,

do noci se průvod karavan pomalu ztrácí.

Autor: Jan Tomášek | čtvrtek 25.1.2018 14:41 | karma článku: 9.02 | přečteno: 534x

Další články blogera

Jan Tomášek

Na rádiových vlnách 3 (rozhlasové vysílání a krystalka)

V podstatě jen doplněk k předchozím dvěma textům na dané téma - žádné zásadně nové informace - jenom shrnutí.

25.5.2020 v 21:09 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 479 | Diskuse

Jan Tomášek

V zajetí počítačů, elektroniky a kybernetiky 4

Další příspěvek z volného cyklu o výpočetní technice a elektronice vůbec. Tentokrát se pokouším vyjasnit pojem kybernetika a paralely jak s některými matematickými funkcemi - především logickými - tak s reálnými zařízeními.

25.5.2020 v 0:39 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 286 | Diskuse

Jan Tomášek

Kdysi tu vládl lov

Nedělní chvilka poezie ze zámku Konopiště. Alespoň trochu podobná slova zazněla před léty v Nedělní chvilce poezie. Autora nepamatuji, ale recitoval tenkrát Ladislav Mrkvička.

16.5.2020 v 12:41 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 223 | Diskuse

Jan Tomášek

Na rádiových vlnách 2 (jak vlastně vzniká rozhlasové vysílání)

Rozhlasové vysílání vlastně předchází příjem - čistě chronologicky by tedy tento příspěvek o rozhlasovém vysílání měl předcházet předešlý příspěvek o radiopřijímačích.

14.5.2020 v 21:33 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 297 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Česká biblická společnost podporuje Noc kostelů 2020

Dle aktuálního plánu uvolňování omezení souvisejících s epidemií koronaviru bude možné přivítat příznivce Noci kostelů v mezích aktuálních opatření. Noc kostelů se uskuteční v pátek 12. června 2020.

30.5.2020 v 6:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 |

David Liška

Vladimír Menšík na měšťanské škole

K dnešnímu 32. výročí úmrtí Vladimíra Menšíka jsem si připravil další krátkou ukázku z připravované knihy. Po absolvování obecné školy přestoupil Vladimír Menšík na měšťanskou školu na ul. Táborská...

29.5.2020 v 10:58 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 341 | Diskuse

Karel Sýkora

Neočekávaný konec... :-)

Surrealismus je evropský umělecký směr, ale také životní styl, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí. Snaží se o zachycení snů, představ, pocitů a myšlenek.

29.5.2020 v 10:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Jan Řeháček

Šóšok aneb vzpomínka divadelní

Kdysi dávno - ještě v temných dobách totality - jsme s několika studenty a aspiranty na VŠCHT založili amatérskou divadelní skupinu. A protože nám bylo jasné, že G.B. Shaw by z našeho snažení dostal šok, pojmenovali jsme ji Šóšok.

28.5.2020 v 9:09 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 193 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Ministře Plago – odstupte!

Plaga zarputile prohlubuje chaos v českých školách a svými chaotickými a vnitřně rozpornými pokyny popírá zdravý rozum, mate veřejnost a ničí pohled na celé školství.

28.5.2020 v 8:04 | Karma článku: 22.51 | Přečteno: 614 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 7.85 Průměrná čtenost 384

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz