Pršelo jako v pětadevadesátým…

13. 11. 2017 7:23:38
Pršelo teda pořádně. Vběhnu do tramvaje ještě s napůl nasazenou kapucí. Přede mnou sedí asi tři dívky. Ucítím stín zvědavosti. Jenže já stáhl kapuci ještě více do čela a nasadil co nejoficióznější výraz.

„Já asi budu muset vystoupit“ – vyhodnotila situaci přede mnou sedící dívka a koutky úst se jí pohnuly v potlačeném smíchu. Jo – byl to takový typický listopadový déšť – vytrvalý, celodenní - stejně tak jako dneska. Jenže tenkrát se psal rok devadesát pět. Tento rok byl pro mě především o práci. I když to byla taková ta práce příznačná pro první půlku devadesátých let – totiž práce u hlídací služby.

Pochopitelně – základní plat za moc nestál – ale dalo se vydělat – jak se říká „hodinama“. To, že jsem se sešel s kámošem na pivku – tak jako tohoto deštivého dne – to byla ojedinělá vyjímka a vzácnost. Kupodivu si po těch letech pamatuju i lokál – bylo to „U hada“ (tato brněnská hospoda je pořád ještě v provozu). Tenkrát muselo být pěkně narváno, když jsme – my dva s kámošem – našli volné místo jedině u stolu kde už seděli další tři hosti. Vlastně – a jak se mělo ještě po chvíli ještě zvýraznit – tato trojice byla poněkud nesourodá. Takových pětatřicet let života – ač z mého dnešního pohledu hodně mladý věk – tenkrát to pro nás znamenalo polovičního důchodce. To byly roky co jsem typoval jednomu z těch hostů, co s náma seděli u stolu.

Ti další dva byli úplní mladíci – dvacet, jednadvacet – takoví frajírci a namyšlení floutci. Tu z věšáku zcela nenadále spadl deštník a to k místu, kde seděl ten starší z přísedících od našeho stolu. „Zvedni ten deštník, nebo zaplať škopek!“ nastoupil na tohoto hosta agresivně jeden z těch floutků. Ale pětatřicátník se držel a nehnul ani brvou, a to ani, když floutek v těchto svých agresivních slovních výpadech pokračoval. Situace hrozila přerůst v otevřený konflikt – možná dokonce v hospodskou rvačku. Do děje se však vložil můj kámoš a přidrzlého floutka zklidnil. Deštník ovšem stále zůstával na zemi.

My dva jsme začali komunikovat i s obtěžovaným pětatřicátníkem. Vlastně jsme probrali všechno možné a ani nepostřehli, že ti dva mladí drzouni už odešli... Pětatřicátník dopil pivo, zaplatil – a – a – zvedl ze země opuštěný deštník a zamával nám tímto parapletem na rozloučenou.

„Nejlepší historky stejně píše sám život“ – poznamenal kámoš.

Autor: Jan Tomášek | pondělí 13.11.2017 7:23 | karma článku: 11.69 | přečteno: 517x

Další články blogera

Jan Tomášek

Inspirací Jiří Mahen

Jméno Jiří Mahen je poměrně známé především v Brně. Literát, novinář, ale také rybář. Jeho jméno nese brněnské divadlo a knihovna. Následující listy byly inspirovány jednou z jeho knih.

16.1.2019 v 2:58 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 78 | Diskuse

Jan Tomášek

Babí léto 96 v Kolíně

Sekaná přes ulici, bramboráčky na nádraží, podvečerní pivko v penziónu u Nováků a vlastivědné výlety po okolí. Pozdní léto a mladý podzim v Kolíně nad Labem.

6.1.2019 v 6:55 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 163 | Diskuse

Jan Tomášek

Vzpomínky na Teplice

Takový malý návrat v čase do dob, když Hadí lázně ještě byly v provozu a vařilo se zde výborné rizoto.

10.12.2018 v 1:43 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jan Tomášek

Adventní sobota v Zubří

V sobotním výletu nastala sice neplánovaná změna, ale i tak dojem z cesty lze označit jako příznivý.

9.12.2018 v 4:01 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

Zhubnu a konečně si koupím erotické trenky

V poslední době mě zaujaly poutavé články o exotických problémech paní Kateriny Kaltsogianni. Pokusil jsem se vcítit do její bolestivé situace a svým vyprávěním snad pomohu zmírnit trýzeň všem podobně postiženým.

19.1.2019 v 11:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kradou se témata?

Docela jsem se naštvala. Nechci nikoho jmenovat, ale už je to podruhé, co si někdo přivlastnil a upravil moje téma, při kterém jsem cedila krev. Fajn, když už se tak stalo, tak by mi přišlo chytré, kdyby to znělo jako ORIGINÁL.

19.1.2019 v 10:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 |

Libuše Palková

Jsou všichni věřící ušlechtilí?

Chvíli poté co média informovala o muži, který se pokusil upálit, objevil se zde blog jehož autor má hned jasno: Byl to dlužník či duchem slabší soudruh najatý komunisty, kteří ho k tomu přiměli ve snaze dostat se opět k moci.

19.1.2019 v 9:29 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Ladislav Jílek

Bacha na cizince

Myslím, že se s tím většina z nás setkala: zmýlili jsme se v národnosti či jazykových znalostech člověka, se kterým jsme se setkali, a mnohdy z toho byly trapasy.

19.1.2019 v 9:08 | Karma článku: 15.22 | Přečteno: 246 | Diskuse

Martin Faltýn

Krájím si jablíčka, jako moje babička

Ke své hanbě se musím přiznat, že nevím kolika se babička dožila let. Něco kolem 66... snad víc... snad míň. Pro nás, početná vnoučata, měla svoje kouzlo nejen bílými vlnitými vlasy s natáčkou, ale i svými zvyky.

19.1.2019 v 8:08 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 266 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 6.38 Průměrná čtenost 368

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 

Najdete na iDNES.cz