Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zadar – někdejší centrum Italů v Dalmácii

2. 07. 2017 23:15:06
Následující příspěvek pojednává jednak o historii iItalského osídlení v Dalmácii, jehož byl Zadar centrem a jednak o samostatném městě. Tato – druhá – část je především fotografická.

V Dalmácii byla i po pádu Římské říše zachována kontinuita obyvatelstva a území se postupně dostalo pod správu římského východu – Byzance, které se podařilo obnovit moc alespoň v některých vyspělejších částech původní říše.

Latinskou civilizaci ukončil vpád slovanských kmenů v 7. století. Původní obyvatelstvo bylo Slovany vytlačeno do několika izolovaných oblastí na pobřeží.

Byzanc od této doby ovládala už jen tato malá území s přetrvávající románskou kulturou některá města – Zadar, Trogir, Split, dále několik ostrovů v Kvarnerském zálivu a na kratší čas Istrii. Vedle upadající Byzantské říše se v oblasti Jadranu uplatňovala nová námořní a obchodní mocnost – Benátská republika.

Pro Benátčany se stalo prioritou ovládnutí Jaderského moře, kde se jejich obchodní zájmy křížily se Slovany usazenými na pobřeží, kteří často používali nevybíravých metod jako je pirátství. Převzetí byzantských osad pod svou kontrolu se stalo prvním cílem Benátčanů, poprvé k tomuto došlo na přelomu tisíciletí. Nebylo to však připojení natrvalo, některé osady se buďto osamostatňovaly, nebo přecházeli pod vládu Chorvatů, později Uhrám, které Chorvatsko pohltily. Latinská města v Dalmácii se řídila podobnými regulemi jako samosprávná města v Itálii.

Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Vlaši nebo Maurovlaši bylo naopak slovanské pojmenování románských obyvatel venkova, kteří se udržovali jako pastýři na Istrii nebo na Krku. Mísením latiny s jazyky Slovanů na počátku středověku vznikl nový jazyk –dalmátština.

Definitivního připojení dalmatského pobřeží se Benátky dočkaly v roce 1409, kdy uherský král toto území jednoduše prodal. Latinská populace znovu posílila a převzala od Benátčanů dialekt. Roku 1797 byla Benátská republika zrušena a přičleněna k Rakousku a Dalmácie se stala jednou z jeho zemí, přičemž Zadar byl stanoven zemským hlavním městem. V době rakouské vlády také v Dalmácii nastal první výrazný pokles italského obyvatelstva.

Po první světové válce město Zadar a další menší území sestávající se vesměs z ostrovů získala Itálie a v Dalmácii byla Italům menšinová práva zaručena i mimo tato území. Samotné město, z téměř tří čtvrtin italskojazyčné, pak po celé meziválečné období tvořilo důležitou oporu italské moci na Jadranu. Vztahy Italů a Chorvatů však byly napjaté, zejména po fašistickém převratu v Itálii. Ta svoje teritorium značně rozšířila během druhé světové války, kdy se nepřátelství vůči Jihoslovanům ještě vystupňovalo včetně formy internace v koncentračních táborech. Zároveň se však utvářelo hnutí odporu a nad mnoha oblastmi získali kontrolu jugoslávští partyzáni.

Po konci druhé světové války připadla celá Dalmácie k jugoslávskému Chorvatsku a následovala poslední vlna emigrace, která se týkala téměř všech zbývajících Dalmatských Italů. V současné době žije v Dalmácii jen kolem 300 Italů.

***

Historická část města leží na poloostrově, který je od pevniny oddělen Zadarským kanálem. V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské doby, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

***

Poznámka k autorství tohoto článku - na Wikipedii existuje příspěvek Dalmatští Italové - velmi podobný tomuto článku - jeho zakládajícím autorem jsem rovněž osobně já. Zdrojem mi byla především Ottova encyklopedie.

Autor: Jan Tomášek | neděle 2.7.2017 23:15 | karma článku: 10.04 | přečteno: 330x

Další články blogera

Jan Tomášek

„Láska je tu s nami“ aneb když se slaví padesátiny

V údolí říčky Oslavy nevlídný listopad, v místní útulné hospůdce se však juchalo kolem lásky jakoby se snad ani neslavilo celých padesát.

18.11.2017 v 20:47 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 449 | Diskuse

Jan Tomášek

Andrej do Tokia – Tomio do Zvolena

Povolební politická šachová partie rozehrána... A zde je takové krátké zamyšlení, kam až by toto klání mohlo zajít.

17.11.2017 v 5:06 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Tomášek

Pršelo jako v pětadevadesátým…

Pršelo teda pořádně. Vběhnu do tramvaje ještě s napůl nasazenou kapucí. Přede mnou sedí asi tři dívky. Ucítím stín zvědavosti. Jenže já stáhl kapuci ještě více do čela a nasadil co nejoficióznější výraz.

13.11.2017 v 7:23 | Karma článku: 10.98 | Přečteno: 463 | Diskuse

Jan Tomášek

Kauza „Vitásek“ – aneb trocha vzpomínání na dobu minulou

Předem se omlouvám, že k tomuto textu chybí dobová fotografická dokumentace – ale z vyústění následujícího příběhu snad vyplyne proč.

12.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 555 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michaela Illikova

S oslici do hor Mallorky

Co to napadne jednu zrovna smontovanou holku vydat se na prechod Mallorky? Jak se ji pujde, prezije to jeji titanova pater a koho cestou potka...

22.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Maceček

Srí Lanka - ráj nebo peklo..... část 2

Na Srí Lance se můj mladší bratr stal zcela náhodou stavařem a napůl domorodcem. Po devíti měsících se vracíme oprášit jeho projekt a vdechnout mu nový život. Vstříc dalším dobrodružstvím a zážitkům Life is holiday!

22.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 149 | Diskuse

Bohumil Velikovský

JAMAJKA - méně známý Karibik

Článek o tom , jak jsme poznávali Jamajku mimo exkluzivní turistická centra , poznávali život místních lidí , krásnou přírodu i trochu historie tohoto krásného ostrova...

22.11.2017 v 17:13 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 120 |

Pavel Liprt

Kroměřížský sněm v hanáckých Athénách a 22. listopad 1848

Četl jsem, že poslanci říšského sněmu vnímali svou práce jako čestnou a vznešenou službu ve jménu voličů. Většinou mluvili i argumentovali bez písemných podkladů a mělo to „hlavu a patu“.

22.11.2017 v 12:35 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 151 | Diskuse

Karel Krejza

Lítačka patří do minulého století. V Hongkongu mají lepší kartu už od roku 1997

Po vlastní zkušenosti při zařizování Lítačky, musím konstatovat, že je to fakt lítačka. Když už se Praha pod vedením primátorky Krnáčové rozhodla zlikvidovat opencard, měla se poučit a nevytloukat klín klínem.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 19.05 | Přečteno: 883 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 7.32 Průměrná čtenost 351

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.

http://jt.brno-online.cz

http://twitter.com/honzatomasek

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.