Diskuse
V zajetí počítačů
Děkujeme za pochopení.
R37a83d60i17m 98P66o24l57á82š20e64k
Na konci osumdesátých let, před sametem, už bylo pozdě, to už bylo období "tuzexových boháčů" a podobných, co si ten počítač za cenu množství měsíčních výplat koupili a používali na určité druhy koček coby kočkolap. Či období dotovaných počítačových kroužků, kdy pomalu do každého lepšího zapadákova stát uvolnil příslušné statisíce korun , udělal počítačovou učebnu a nakoupil tam nějaké osmibity.
Pravá doba počítačových nadšenců zkřížených s dobrými bastlíři byla tak o cca 5 - 10 let dříve, někdy v letech 1980 - 85. Tehdy první počítačoví bastlíři udělali z dostupných součástek první počítače a napsali o tom nadšené články do Amatérského radia , kde se toho potom chytili další. V rocě 1985 už byl rozvinutý šedý trh sse součástkami a všelijakými komponenty. V inzerátech se nabízelo, za vysoké peníze leccos, od našich tesláckých okopírovaných procesorů MHB8080, přes enderácké ekvivalenty Zilogu tuším s označením U80 až po všelijaké procesory a další součástky propašované nějak ze Západu, Intel, Motorola, Texas instruments....
J73u74l45i51u84s 97M59a24k74s13a
Také vzpomínám na státní výpočetní stanici, Ruské výroby, kde jim stále padal program a nikdo si s tím neuměl poradit. Tenkrát za mnou přišel bývalý spolužák, který tam pracoval a přemlouval mě, abych se jim na to podíval. Mě se do toho nechtělo, protože jsem byl již rozhodnutý emigrovat. Vzpomínám si, že jsem mu poradil, aby si na magnetofon nahrával elektrickou sítˇ, aby mohl zkontrolovat, jestli krátce nevypadává. A BINGO. Sít' nevypadla, ale objevilo se krátké přepětí, které způsobovaly blízké železárny, když zapnuly a vypnuly induktivní pec. Vyřešil to stabilizátor napětí. To byly časy.
J67u47l30i47u27s 13M73a10k43s17a
A kdyby jsme se vrátily do roku 1960, kdy jsem našel v časopise Amatérské rádio návod ,"Postav si digitální hodiny, nebo kalkulačku", a tak jsem začal shánět telefonní relátka, která nahrazovala dnešní polovodičové klopné obvody. Nebo v roce 1951 jsem postavil krystalku z brambora a světe div se, chytal jsem na ni vysilač Kojál.
To byla doba objevů.
M57i74l91a76n 78S66t89e40h66l63í82k
Taky tam byl návod na radiopřijímač Algena, který se celý vlezl do plastové krabičky od léků stejného názvu.
M82i42l15a61n 67S87t49e26h20l26í23k
Kdybyste šel v (naší) historii ještě o 10 let zpět, dostal byste se k sálovým počítačům. Například počítač Tesla 200 měl ve standardním vybavení základní jednotku (což byla almara o hmotnosti nejméně metráku) s operačním pamětí "celých" 64 KB! A k nezbytným perifériím patřily magnetopáskové jednotky, snímače 80.sl., 90.sl. děrných štítků a děrné pásky, řádková tiskárna a nezbytná konzola (psací stroj s kulovou hlavou). O harddisku se mohlo jenom zdát. Přitom se na těchto počítačích daly spočítat i ty nejsložitější ekonomické, či vědecko-technické výpočty. Když si člověk uvědomí, že dnešní kapacity USB flashdisků, vážících pár gamů, se běžně pohybují v desítkách až stovkách GB, je neskutečné, jaký pokrok od té doby nastal.
P19a57v49e61l 46D76v40o78ř45á64k
I tzv, minipočítač ADT 4300 byl pěkný kousek. 32 KB magnetické paměti (s feritovými kroužky), váha asi metrák, děrovač a snímač děrní pásky, výpisový psací stroj. Musela se k tomu udělat podlaha na nožičkách. Kabely tlusté jak ruka. Sjet na tom něco ve Fortranu znamenalo být omotán páskami jako Laokbasicon.
Ještě, než to parta techniků a ladičů uvedla do chodu, postavil jsem legrácku se Z80 a 16 KB Ram. Místo displeje televizor. Jako externí paměť kazeťák, vypalovačka EPROM, programová výbava assembler / disassembler, basic a pod. Také se dal připojit děrovač a snímač DP a výpisák.
Připojit k tomu nějaké nestandardní periférie (např. spektrální analyzátor) byla hračka, ale k ADT to nešlo.
P49a57v81e98l 81D68v72o27ř17á28k
Převzato ze zahraničního tisku:
http://www.nebakov.cz/vtipy/comput2.jpg (české překlady nejsou ideální)
Tak to opravdu funguje.
M57i20l29a84n 15S24t84e58h25l33í82k
Nejlepší je ten Reader ́s Digest. Opravdu vhodné čtivo jen na WC.
J98a86n 27T27o42m83á33š61e84k
tak díky pánové - o stěhování operačního systému (původně z ROM) jsem se dočetl, kde sídlí BIOS mi bylo trochu záhadou (narazil jsem na jakousi vágní zmínku o RAM - z toho jsem vycházel) , ještě se k tématu doufám vrátím
J29a76n 98J12a96n64k97o37v64i56č
BIOS, je uložen v paměti ROM na desce....
K31a91r81e63l 22K81a26m66e46n43í47k
Nebo je to flash paměť s možností update
J41a54n 95O93t29r69u92b12a
Operační systém nemusí být vždy nahrán jen na harddisku a Bios nesídlí v operační paměti.
- Počet článků 192
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1043x