Ufff.

Bramborový guláš je asi nejpřesnější označení toho textu. S matematikou ani fyzikou to nemá nic společného, byť se tam některé pojmy z těchto oborů vyskytují.

to nevadí - to je takový mezipříspěvek - tento řekněme převod matematických formulí do slovesných tvarů - řekněme do vět popisující nějaký jednoduchý - zapamatovatelný děj - mající význam vyjádřit matematické děje nějak názorně / je to sice více jak čtyřicet let - ale asi dva nebo tři učitelé dokázali zpestřit výuku nějakým konkrétním příběhem - vzpomínam, třeba učitele elektriky jak vyprávěl - kterak přišel do vymrzlé chaty, několik stupňů pod nulou - a na stole miska s vodou - podle mínusové teploty v chatě by voda měla být dávno zmrzlá - jenže ten den byl úplný klid - takže se voda udržela v kapalném stavu - s čehož plyne - že krystalizace - přeměna skupenství není jen záležitost teploty - ale je to vícesložkový fyzikální děj

Provlém je v tom, že analogie, popsané v blogu, jsou zcela zaváfějící. Pokud by je někdo vzal vážně, odvede jej to pryč z cesty k pochopení fyzikálních a matematických vztahů.

Historka s přechlazanou vodou je naopak pěkná. Podobnou najdeme třeba ve Verneově románu Na kometě. Dá se na ni navázat mnoha dalšími jevy, kdy ststém přechází z metastabilního stavu do stavu stabilnějšího.

tak výhledově bych si analogie nějak ověřil výpočty - buďto je potvrdil nebo vyvrátil nebo modifikoval - spíš jde o hypotézy - jinak co se týče Verneovek - tak to mě sice nenapadlo - ale je fakt, že Verne je sice občas kritizován jako spisovatel - ale minimálně z tohoto hlediska jsou jeho romány přínosem - že spousta jevů je popsána tak, že se dají timto způsobem zapamatovat