Několik uvedení na pravou míru:

- Parní dóm nijak nezvyšuje tlak páry. Je prostě jen výš než zbytek kotle, takže do něj tolik "necáká" a pára je v něm proto sušší. Obvykle v něm je navíc umístěn labyrint, který páru zbaví rozptýlených kapek vody na principu odstředivé síly.

- Písečníky a parní dómy se z estetických důvodů často dělají stejného tvaru

- Na druhé straně pístu obvykle není žádné vakuum. Běžné parní stroje mají na druhé straně, kde právě probíhá výfuk, o něco vyšší tlak než je atmosfétický. U strojů s dělenou expanzí tam je u vysokotlakých válců tlak poměrně dost vysoký (mnohonásobek atmosférického)

- u spalovacího motoru tlačí z jedné strany na píst anmosférický tlak. Parní stroje se téměř (ale ne uplně) vždy dělaly tak, že pracovní byly obě strany pístu.

- od dvoudobého motoru se parní stroj liší tím, že obvykle obsahuje šoupátko. Liší se i tím, že zatímco u dvoudobého motoru probíhá sání s výfukem v jeden omamžil, tak u parního stroje nejsou oba kanály nikdy otevřeny najednou.

- Parní stroj má dvě pracovní fáze: Plnotlakou, kdy probíhá izobarická práce a poté expanzní, kdy probíhá adiabatická expanze. Na rozdíl od spalovacího motoru téměř neprobíhá komprese (až na předstih). Stlačené médium zajišťuje kotel.

- Existovaly i parní stroje s kondenzací páry. Například některé lokomotivy do pouští si tak zajišťovaly dostatek vody pro dlouhé trasy. U elektráren je dnes kondenzace vody standardem.

Obecně byste možná mohl provést korektury výstupů z google překladače. Je tan strašlivý levopis a chybná terminologie. Přitom na české Wikipedii je ten text dobře.

tak díky za upřesnění - s tím vákuem (a dalšími záležitostmi zřejmě máte pravdu) - jednalo se opět o jakousi rychlosvodku - možná opět by si zasloužil nějakou upřesňující poznámku - možná bych napsal - že na druhé straně pístu "běžný tlak navyšovaný tlakem pístu" - nebo tak nějak

Na druhé straně pístu je obvykle (s výjimkou nepříliš rozšířených strojů s podtlakovou kondenzací) protitlak. Protitlak je způsoben vším, co klade odpor vyfukované páře: šoupátkem, výfukovými kanály a u lokomoiv (nejen u nich) především dyšnou, která pomocí zbytkového přetlaku (nekolik desetin baru nad atmosférickým) páry vytváří podtlak několika setin baru pod atmosférickým v dýmnici. U vícečinných strojů je pak ve vysokotlakých a středotlakých válcích protitlak roven pracovnímu (vstupnímu) tlaku dalších válců - neboli mnoha barům.

1 bar je atmosférický tlak.

jsem provedl jisté dílčí úpravy - jinak "proti"-tlak byl v textu zmíněn - možná by se stálo za to k podkladům ještě vrátit - ale jako jakýsi informativní text bych už to nechal

- Pořád tam zůstává ten úděsný strojový překlad historie podtlakových strojů. Princip je tím myslím dost zatemněn.

- Protitlak se obvykle nepoužívá v souvislosti s atmosférickým tlakem, ale s tlakem který má vyšší hodnotu než atmosférický. Ale to je spíš jen maličkost.

- Vzduch se v parním stroji obvykle nestlačuje. Pracuje se v něm s párou.

- V parním dómu se neupravuje ani teplota páry, na kterou jste to opravil teď. Pára je v celém kotli (včetně parního dómu) v termodynamické rovnováze s vodou. Nad tuto rovnovážnou hodnotu se může dostat až v přehřívači, který je ale oddělen od vodního i parního prostoru kotle.

- Jímač kouře i udírna je nesmysl (byť jsem i toto využití viděl). Správný termín je dýmnice.

Připadá mi, že se opět snažíte vysvětlovat něco, o čem máte jen mlhavou představu.

tak jsem provedl pár dílčích úprav - asi bych už de textu nezasahoval - jinak ten první odstavec z wikipedie například jsem předtím nějak minul - takže díky

Ten odstavec jste nejspíš přejal z nějaké pseudowikipedie, vyrobené z anglické verze pomocí Google translátoru. V české Wikipedii je to snad trochu srozumitelněji, byť stručněji.

tak já jsem čerpal hlavně z Wikipedií + jednoho videa - no něco málo bylo ponecháno z translátoru - ale už je to trochu přeformulováno

jinak díky za poznámky i ostatních uživatelů - např. co se týče tlaku a momentu

jinak jsem čerpal hlavně z německé wikipedie - řekl bych že je lépe zpracovaná - možná ani ne co se týče kvality informací - jako spíš jisté názornosti

mám pocit - že udírna není totéž co jímač kouře - nebo jak píšete více oborově dýmnice - ale je to druhý význam (možná hlavní) překladu do angličtiny (někdy si v takových případech dělám touto formou jakési poznámky - že dané slovo má ještě další, třeba i odlišný význam)