No, zase se tolik nestalo. Protože jsem 40 roku mluvil a psal německy, tak mě český pravopis vypadl. Na druhé straně si Češi spoustu cizích slov počeštují, takže mě to také připadá směšné, ale zvyk je železná košile, začínám si zvykat.

Díky za upozornění, že Watt to přežíl, Rentgen, nebo Rengen jak to v česku slyším, to už vzdal.

Watt nemá s češtinou, nebo němčinou, nic společného. Je to mezinárodní jednotka. Samozřejmě, prohřešky proti češtině jsou vám, jakožto člověku dlouho žijícímu v cizině, předem (a automaticky) odpuštěny. Naopak, lze se jen obdivovat, že je jich tak málo.

V některých přijímačích se ladí pouze změnou indukčnosti, např. starší autorádia z NDR. Kondenzátor je pevný, do cívky se pomocí rafinovaného mechanismu zasouvá feritové jádro.

U historických přijímačů se také používaly např. variometry nebo cívky s jezdcem.

Naopak přepínání indukčností se používá k "hrubému" ladění, tedy změna pásma (dlouhé vlny, střední, krátké), a proměnným kondenzátorem se ladí jen v daném pásmu.

V současnosti se místo otočného kondenzátoru používá polovodičová součástka, zvaná varicap (varikap, varaktor). Je to křemíková dioda, jejíž kapacita se mění změnou přiloženého napětí v závěrném směru. Zde se ladí jedním potenciometrem pro hrubé nastavení ladícího napětí, a druhým pro jemné doladění.

Dnes se ale nejvíce používají přijímače typu superheterodyn, kde se signál z přeladitelného oscilátoru směšuje se signálem z antény a výsledný produkt - mezifrekvenční signál - se teprve zesiluje a přivádí na detektor.

Pane Dvořáku, tak to jsme kolegové v oboru. Já jsem nikdy do žádného časopisu nic nenapsal, byl jsem spíš kutil radioamatér. Podle Amaterského rádia jsem seatavil první krystalku z brambora, dříve než jsem uměl číst, asi v roce 1951.

Později následovali různé jednolampovky, až jsem se pustil do pokaženého rádia po němcích. Dopadlo to špatně, již nikdy nehrálo.

To mě však neodradilo od opravy našeho televizoru, myslím že to byl Rubín a od té doby jsem si na střední, přividělával opravami televizozů.

Později jsem začal stavět 100 vatové tranzistorové zesilovače pro hudebníky, protože v šedesátých létech se dalo koupit pouze 20 a 40 vatové elektronkové zesilovače, zvané placka, i když ty moje byli daleko placatější.

Dnešní mládež si neumí opravit nic, ale na počítačích se jim nevyrovnám. Jiná doba, host vyhání číšníka, jiná doba.

Tak zmatené a chybné vysvětlování činnosti pár obvodů radiopřijímače jsem ještě neviděl (a nečetl). A to jsem v oboru 55 let...

V oboru nejsem, autor asi uvažuje o vstupu do politiky.