Na konci osumdesátých let, před sametem, už bylo pozdě, to už bylo období "tuzexových boháčů" a podobných, co si ten počítač za cenu množství měsíčních výplat koupili a používali na určité druhy koček coby kočkolap. Či období dotovaných počítačových kroužků, kdy pomalu do každého lepšího zapadákova stát uvolnil příslušné statisíce korun , udělal počítačovou učebnu a nakoupil tam nějaké osmibity.

Pravá doba počítačových nadšenců zkřížených s dobrými bastlíři byla tak o cca 5 - 10 let dříve, někdy v letech 1980 - 85. Tehdy první počítačoví bastlíři udělali z dostupných součástek první počítače a napsali o tom nadšené články do Amatérského radia , kde se toho potom chytili další. V rocě 1985 už byl rozvinutý šedý trh sse součástkami a všelijakými komponenty. V inzerátech se nabízelo, za vysoké peníze leccos, od našich tesláckých okopírovaných procesorů MHB8080, přes enderácké ekvivalenty Zilogu tuším s označením U80 až po všelijaké procesory a další součástky propašované nějak ze Západu, Intel, Motorola, Texas instruments....

Také vzpomínám na státní výpočetní stanici, Ruské výroby, kde jim stále padal program a nikdo si s tím neuměl poradit. Tenkrát za mnou přišel bývalý spolužák, který tam pracoval a přemlouval mě, abych se jim na to podíval. Mě se do toho nechtělo, protože jsem byl již rozhodnutý emigrovat. Vzpomínám si, že jsem mu poradil, aby si na magnetofon nahrával elektrickou sítˇ, aby mohl zkontrolovat, jestli krátce nevypadává. A BINGO. Sít' nevypadla, ale objevilo se krátké přepětí, které způsobovaly blízké železárny, když zapnuly a vypnuly induktivní pec. Vyřešil to stabilizátor napětí. To byly časy.

A kdyby jsme se vrátily do roku 1960, kdy jsem našel v časopise Amatérské rádio návod ,"Postav si digitální hodiny, nebo kalkulačku", a tak jsem začal shánět telefonní relátka, která nahrazovala dnešní polovodičové klopné obvody. Nebo v roce 1951 jsem postavil krystalku z brambora a světe div se, chytal jsem na ni vysilač Kojál.

To byla doba objevů.

Taky tam byl návod na radiopřijímač Algena, který se celý vlezl do plastové krabičky od léků stejného názvu.

http://jdem.cz/fdexu3

Kdybyste šel v (naší) historii ještě o 10 let zpět, dostal byste se k sálovým počítačům. Například počítač Tesla 200 měl ve standardním vybavení základní jednotku (což byla almara o hmotnosti nejméně metráku) s operačním pamětí "celých" 64 KB! A k nezbytným perifériím patřily magnetopáskové jednotky, snímače 80.sl., 90.sl. děrných štítků a děrné pásky, řádková tiskárna a nezbytná konzola (psací stroj s kulovou hlavou). O harddisku se mohlo jenom zdát. Přitom se na těchto počítačích daly spočítat i ty nejsložitější ekonomické, či vědecko-technické výpočty. Když si člověk uvědomí, že dnešní kapacity USB flashdisků, vážících pár gamů, se běžně pohybují v desítkách až stovkách GB, je neskutečné, jaký pokrok od té doby nastal.

I tzv, minipočítač ADT 4300 byl pěkný kousek. 32 KB magnetické paměti (s feritovými kroužky), váha asi metrák, děrovač a snímač děrní pásky, výpisový psací stroj. Musela se k tomu udělat podlaha na nožičkách. Kabely tlusté jak ruka. Sjet na tom něco ve Fortranu znamenalo být omotán páskami jako Laokbasicon.

Ještě, než to parta techniků a ladičů uvedla do chodu, postavil jsem legrácku se Z80 a 16 KB Ram. Místo displeje televizor. Jako externí paměť kazeťák, vypalovačka EPROM, programová výbava assembler / disassembler, basic a pod. Také se dal připojit děrovač a snímač DP a výpisák.

Připojit k tomu nějaké nestandardní periférie (např. spektrální analyzátor) byla hračka, ale k ADT to nešlo.

Převzato ze zahraničního tisku:

http://www.nebakov.cz/vtipy/comput2.jpg (české překlady nejsou ideální)

Tak to opravdu funguje.

Nejlepší je ten Reader ́s Digest. Opravdu vhodné čtivo jen na WC.

Pěkně vysvětleno.

tak díky pánové - o stěhování operačního systému (původně z ROM) jsem se dočetl, kde sídlí BIOS mi bylo trochu záhadou (narazil jsem na jakousi vágní zmínku o RAM - z toho jsem vycházel) , ještě se k tématu doufám vrátím

BIOS, je uložen v paměti ROM na desce....

Nebo je to flash paměť s možností update

Operační systém nemusí být vždy nahrán jen na harddisku a Bios nesídlí v operační paměti.