Přehrada Bystřička - ekologická havárie na Bečvě

Dvě poněkud odlišná témata - jedno spíše prázdninově letní a k tomu ohlas na ekologickou havárii na Bečvě roku 2020 - kdy v souvislosti s vypuštěním závadných látek došlo k úhynu značného množství ryb.

OBSAH

Rozcestník záchranný systém a administrativa

Přehrada Bystřička a ekologická havárie na Bečvě
Rumunsko 70 tých let - ekologická havárie v údolí Geamăna
1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky na Moravě

Rozcestník záchranný systém a administrativa

Státní a veřejná správa a administrativa běžných plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz

Krátce na téma hašení a požáry - rozcestník na téma záchranný systém - Blog iDNES.cz

Registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz  (téma zdravotnictví) 

telekomunikace administrativně Léta šedesát šest až šedesát devět - televizní a rozhlasové poplatky - Blog iDNES.cz

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz

Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

Jak se připojit k internetu 5 - cyklické platby za internetové aplikace - Blog iDNES.cz

Přehrada Bystřička a ekologická havárie na Bečvě - tento příspěvek (Česká inspekce životního prostředí, vodoprávní úřady) 

soudnictví přestupků a nedbalostních záležitostí "Vsetín" Přehrada Bystřička a ekologická havárie na Bečvě - tento příspěvek (soudní přelíčení u okresního soudu Vsetín) 

soudnictví přestupků a nedbalostních záležitostí "Praha" (jak řešit televizní poplatky) Léta šedesát šest až šedesát devět - sen o Havlovi a Dubčekovi, televizní poplatky - Blog iDNES.cz

Přehrada Bystřička a ekologická havárie na Bečvě

takže krátká připomínka rekreačního pobytu obrazem

přehrada  Bystřička let sedmdesátých

hotel Klenov a restaurace "u Bušů" (George Busch)

a dále pak k ekologické havárii

při likvidace havárie na řece Bečvě -  kdy v souvislosti s vypuštěním závadných látek došlo k úhynu značného množství ryb se projevily třeba následující nedostatky (poznámky na základě vystoupení senátorky za KDU ČSL) 

1. řízení a provádění prací
řízení prací, koordinace prací nejsou definovány
vymezení kompetencí mezi vodoprávní úpravy
poskytování informace veřejnosti a vodoprávním úřadům 

(v některých případech byly varovné informace předány se zpožděním jeden - někdy i čtyři dny - obcím přišla informace až druhý den kolem čtvrté)

do systému jak vodního zákona tak integrovaného záchranného systému by mělo být doplněno,. že je povinností subjektu kterému byla nahlášena havárie na vodách informovat neodkladně dotčené obecní úřady

2.instituce a jejich kompetence
vymezení kompetenci mezi vodoprávní úřady (úřady v rámci krajů)

a další instituce a organizace které se na likvidaci havárie podílely

tedy např. integrovaný záchranný systém

nebo česká inspekce životního prostředí

doplnění o  ustanovení orgánu odpovědného za provedení řádného průzkumu havárie
- česká inspekce životního prostředí
- vodoprávní úřad
- povodí
- hasiči 
- policie

vyloučení zdvojených kompetencí vodoprávních úřadů a české inspekce životního prostředí- návrh na rozdělení kompetencí a jednoznačné stanovení kdo za co odpovídá (zdvojení se projevilo například, že různé organizace například odebíraly vzorky a podobně - všechny tyto orgány nekordinovaně odebíraly vzorky - z čehož vyplynul problém - už pro velký počet vzorků - navíc odebíraných různým způsobem - vyvodit nějaké závěry)

návrh aby se primárním vodoprávním úřadem k zneškodňování havárií byl Krajský úřad - už pro jeho klíčové postavení v integrovanném záchranném systému

3. registr

návrh na vytvoření veřejného registru všech havárií na vodách(registr je sice zaveden, ale není řádně vedený a je to jen registr závažných havárií)
návrh aby se primárním vodoprávním úřadem k zneškodňování havárií byl Krajský úřad - už pro jeho klíčové postavení v integrovanném záchranném systému

4. kompetence mezi kraji

pokud událost přesahuje hranice kraje - měly by být krajské složky integrovaného záchranného systému různých krajů povinny se informovat
(například se může stát - že na části patřící jednomu kraji se používají jiné prostředky než v druhém kraji - atd) 

5. náhrady

konkrétně rybáři nemají zaručeno že dostanou vynaloženy náklady vynaložené na likvidaci čtyřiceti tun ryb -  předpolkládá se - že bude uhrazen z krajských fondů pro tyto případy - ovšem až bude nalezen viník)

6. soudní přelíčení

Společnost Energoaqua podle rozsudku vsetínského okresního soudu způsobila otravu řeky Bečvy z 20. září 2020. Trest jí však soud neuložil. Právnická osoba podle soudkyně Ludmily Gerlové není v tomto případě objektivně trestně odpovědná. Firma se však podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku soud obžaloby z otravy řeky zprostil. Rozsudek není pravomocný, soudkyně Ludmila Gerlová jej nyní odůvodňuje.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozil Havelkovi jeden rok až pět let vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest. Zmocněnec podniku Vladimír Kurka i Havelka vinu opakovaně odmítli.

Podle státního zástupce Jiřího Sachra řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Firmě Energoaqua navrhoval uložit peněžitý trest 21 milionů korun. Pro Havelku žádal podmíněný trest zhruba ve třetině zákonné trestní sazby a pokutu milion korun. Obžalovaní i jejich obhájce Jiří Obluk požadovali zproštění obžaloby. Neexistuje podle nich žádný důkaz, který by svědčil o vině společnosti a jejího ředitele.
Soud mediálně velmi sledovaný případ začal v hlavním líčení projednávat koncem ledna. Od té doby se i s pondělkem uskutečnilo 29 jednacích dní. Vypovídaly desítky svědků, soud předvolal také několik soudních znalců. Spis k případu má přibližně sedm tisíc stran.

Společnost Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítli. Uvedli, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od této vyústi, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza.

Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.

přidružené album

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.276241029647656&type=1&l=d58b8ee92f

a dále ještě na motivy dřívějších cest

Obrázky z Valaška - chalupa někde mezi Bystřičkou a Rožnovem - a neotáčivý větrný mlýnek  na obilí v  Brňově

Dále by mohly být zmíněny Moravskoslezské Beskydy, v českém úzu obvykle jen Beskydy. V běžném  pojetí se do Beskyd často počítá i hornatina kolem Vsetína - Vsetínské vrchy. Radhošť  sice mení zcela nejvyšší horou - ale patrně je horou nejnavštěvovanější Východiskem k obvyklé tůře po  Pustevenském hřbetu je lokalita Pustevny - se zajímavě pojatými dřevěnými domy z dob první republiky. Pohoří s názvem Beskydy je povícero - s Beskydy je možno nalézt v Polsku i na Východním Slovensku.

Rumunsko 70 tých let - ekologická havárie v údolí Geamăna

původní příspěvek o havárii v rumunských měděných dolech  Toxická laguna v Rumunsku pohlcuje vše živé. Katastrofa není daleko - iDNES.cz

1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky na Moravě 

1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky působila na Moravě na Vsetínsku a Valašsku.
Z původních asi 110–120 mužů, kteří přešli roku 1944 ze Slovenska, síla brigády postupně narůstala již během října, kdy se intenzívně připravovalo Valašské povstání proti fašismu a očekávaly se letecké dodávky zbraní prvního sledu. Po porážce Slovenského národního povstání Slovenské národní povstání (29. srpna 1944 – 28. října 1944) se činnost odboje přes zimu 44/45 utlumila a většina nových rekrutů byla vývojem hodně zklamána a opět se zapojila až na jaře roku 1945.

Partyzánská brigáda Jana Žižky na Moravě byla největší partyzánskou skupinou v protektorátě, která měla provádět diverzní a sabotážní činnost. Zejména poškozování železničních tratí a mostů, ke kterým docházelo od 16. října do 20. dubna 1945. Brigáda shromažďovala také zpravodajské informace a svou přítomností zneklidňovala německé policejní složky, které také napadala a odzbrojovala.  Brigáda ve svém vlastním propagačním materiálu v lednu i únoru uvádí : „Katastrofální nedostatek zbraní, munice, zákaz přijímat další členy.“ Některé ozbrojené části oddílu se aktivně podílely na boji za osvobození Zlína, Vsetína, Vizovic, Přerova a jiných měst a obcí nejen v regionu Valašska. Vzhledem k nevýhodným teritoriálním podmínkám v protektorátě, nebylo možné podle Murzina a jeho kolegů z Ruska rozvíjet vojenskou činnost v týlu nepřítele takovým způsobem, jako na Ukrajině, v Rusku, Bělorusku, Polsku a Pobaltí, kde se nacházel velký neosídlený prostor a bylo možné přepadat zásobovací konvoje bez rizika postihu obyvatelstva a rovněž zásobování zbraněmi a materiálem bylo průběžné, pravidelné a řízené armádou. 

„Nelze zpochybnit lidské hrdinství všech, kteří nebyli ochotni snášet se skloněnou hlavou nástup nacismu, ačkoliv se mohli v klidu a relativním pohodlí dožít konce války. Lidí, kteří se rozhodli vyčlenit se z řad obyčejných lidí a stali se tím neobyčejnými.“ Sovětští vojáci, kteří utekli ze zajateckých táborů, museli bojovat a přidat se k partyzánům, protože Stalin neuznával zajatce a hrozil jim nejtvrdší postih. Desant z Kyjeva plnil také především hlavní politický úkol zahraničního komunistického odboje v Moskvě – existenci „vojenského odboje a velké osvobozenecké války Československa.“

Brigáda postupně narůstala, nejvíce v březnu a dubnu,největší skok v počtu nastal až v květnu,  kdy se najednou vyrojilo tolik partyzánů o kterých nikdo nevěděl. Na konci války dosáhl počet víc než tisíc bojovníků, avšak jsou zde započítány také skupiny prakticky z celé východní, střední a jihovýchodní Moravy, které byly přiřazeny do počtu spíše z politických důvodů. a Partyzánské hnutí nemělo standardní vojenskou organizační hierarchii a strukturu. Rámcově se sdružovala do praporů a čet, avšak prakticky vojenský systém neměla. Většina skupin nevedla přímý boj v terénu, ale byla v záloze a pomáhala zajišťovat nové úkryty polních oddílů, které musely měnit stanoviště. Zajišťovali jim munici, potraviny, tabák, alkohol, léky, ošacení, obuv a další potřeby. Většina příslušníků podpůrných oddílů chodila do zaměstnání a kontakt navazovala se štábem jednou až dvakrát za měsíc.  Poválečná zpráva mjr. Murzina uvádí 1 533 bojovníků, kteří měli zbraně, 304 padlých a popravených, 208 zraněných. Provedla okolo 43 destrukčních a přepadových akcí. Podle evidence k 5. květnu měla brigáda 1 229 členů se zbraní z toho 927 Čechů. Partyzáni brigády Jana Žižky se tak stali jedním z pilířů vznikající Národní fronty. Celkový význam a úspěchy brigády byly hned po válce neúměrně zveličovány nejen komunisty, ale i samotnými členy oddílu.