Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě

Zboží se po tocích řek plavilo od nepaměti - významnou roli v Čechách hrála a stále hraje řeka Vltava s přístavem Praha.

upřesňující informace - součástí příspěvku je i strojní energetika (hydroelektrárny) - ovšem až k závěru příspěvku

obsah

rozcestník Karlín a Praha

rozcestník plavba a mořeplavba, plavidla podle druhu pohonu

nejprve  plávka dřeva, voroplavba a "malá plavba" - tedy splavné úseky malých říček

1. plavba po Vltavě a po Labi - éra říčních plachetnic

1p. plavba, přístavy a přístaviště v dobách paroplavby

1ř. říční plavba v zahraničí

2. průplavy a plavební kanály, zavlažovací kanály

2a. lodě proti lokomotivám v Anglii

3. námořní plavba a její historie, námořní magnet

4. vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) - Vodní elektrárna Štvanice a  "Vltavská kaskáda", mapa vybraných elektráren

5.vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) v zahraničí 

rozcestník energetika - elektrárny

vlastní příspěvek 

rozcestník Karlín a Praha

Karlín celkově a Karlín elektrotechnika Akumulace el. energie 1 - autobaterie a elektromobil, nabíjecí dům, firma Křižík Karlín - Blog iDNES.cz

Karlínský přístav Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě (tento příspěvek)

Karlínská plynárna Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz (část 2p)

rozcestník plavba a mořeplavba

Španělská plachetnice z poloviny 16, stol říše, kde slunce nezapadá, 
aneb španělská kolonizace Ameriky - kolem poloviny 16. století se Španělé usadili kolem budoucího Buenos Aires, a na v Severní Americe v letech 1539 až 1542 Fernando dorazil z Floridy až k řece Mississippi 

Z Lisabonu do Indie - Blog iDNES.cz

Fler BLOG | archivace.kvalitne / Galeona Mayflower a osídlování Virgínie Odborníci odhadují, že přibližně každý desátý Američan by mohl být přímým příbuzným jednoho ze 102 poutníků, kteří připluli na lodi Mayflower v roce 1620.

https://www.tumblr.com/archivace/713572116013989888/nov%C3%BD-amsterdam?source=share Nový Amsterdam - holandská osada (či město) na místě NewYorku, holandská či nizozemská kolonizace Ameriky v 18. století jako Nové Nizozemí a posléze Nové Oranžsko  - ve stejném období Angličané kolonizovali území více na jihu - tedy Virginie - a Francouzi kolonizovali zase Kanadu, pak se ovšem zájmy všelijak míchaly...

Anglická vojenská dopravní loď Bounty https://at.tumblr.com/archivace/vojensk%C3%A1-dopravn%C3%AD-lo%C4%8F-bounty/86ozp7xlhe9z plavba v 18. století do anglických držav v Karibiku - příběh na Tumblr

19. století - mořeplavba a císařské Německo, tzv. druhá říše a staré německé kolonie https://www.tumblr.com/archivace/746364276239958016/mo%C5%99eplavba-a-c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9-n%C4%9Bmecko-tzv-druh%C3%A1-%C5%99%M

Plavba na Máchově jezeře 1953 https://www.tumblr.com/archivace/746362711660756992/letovisko-doksy-star%C3%A9-splavy-m%C3%A1chovo-jezero?source=share  koláž na základě pohlednice 

1. plavba po Vltavě a po Labi

pomyslná plavba od pramenů k moři

vaziště (splaz) vorů u Čeňkovy pily

Pro menší říční plachetnice byla Vltava splavná už od Českých Budějovic

V éře říčních plachetnic byla Vltava pro lodě s menším výtlakem splavná až do Českých Budějovic - kde také byly loděnice, a na některých tocích ještě ve vyšších polohách probíhala voroplavba. 

A vorový přístav Kamýk nad Vltavou - kresba podle plakátu v obci...

Vltava sice není s mořem spojena přímo - ale Labe je možno považovat za se sesterskou - takže cesta z Prahy do Severního moře je celkem jednoznačná. Ovšem zboží se plavilo i směrem na jih - tedy do Budějovic. Obvyklou komoditou tehdy bývalo zlato a sůl - a protože vodní cesta končila v Budějovicích - bylo zboží překládat na vozy. 

Přestože mezi Vltavou a Dunajem je poměrně značný výškový rozdíl - a k čemuž je nutno ještě přičíst převýšení přes hřeben Šumavy - přesto nápad prokopat mezi oběma oběma řekami spojovací průplav nebyl považován za zcela neuskutečnitelný. Poprvé se o průplavu reálně uvažovalo za Karla IV. Mimochodem doba rozkvětu byla i dobou rozkvětu plavby a vladař velmi dbal o splavnost vodních cest - třeba údržbou nebo zkvalitňováním vorových propustí v říčních jezech.

Podruhé se o průplavu již opravdu vážně uvažovalo od 19tého století a poměrně široce známá koněspřežná železnice je vlastně pozměněným řešením původního zadání na průplav. Koněspřežná železnici ovšem nekončila v Linci - a pokračovala ve směru solných stezek do Mejtova - jak zní český název pro Mauthausen - kterýžto název ovšem pravděpodobně vyvolá jiné souvislosti. Ovšem již tenkrát bylo nutno přemostit Dunaj - a odbočka u Lince přes dlouhý železniční most do Mauthausenu zejména neblaze proslula ve čtyřicátých letech 20tého století.

Lodní doprava v dobách koněspřežky - tedy před nástupem parostrojních železnic v podstatě zůstala na úrovni minulých staletí - tedy na říčních plachetnicích - jejímž hlavním zdrojem pohybu byl ovšem říční proud. 

Většina říčních plachetnic ovšem svoji cestu končila v námořních přístavech - jako je například Hamburk - kde byla  zpravidla rozebrána na materiál - nebo vykonávala různé pomocné činnosti v přístavu. Pouze necelá čtvrtina lodí se vracela zpátky do Čech - a to poněkud vleklým způsobem protiproudního vlečení - zpravidla koňskou silou - někdy i za pomoci lidu kolem řeky. 

Ale ani všechny lodě se nevracely až do Prahy - jistá část končila už v Obříství u Mělníka - a zboží se předkládalo na vozy  - pouze za vyššího stavu vody lodě pokračovaly až do Karlínského přístavu v Praze.

K rozšíření nákladní dopravy po Labi - a částečně i po Vltavě přispěly ve 20tých letech 19tého století mezinárodní úmluvy jako třeba První a Druhá labská konvence - podepsaná především německojazyčnými státy (Německo - jak je patrně známo - ještě nebylo sjednoceno). Labské konvence poněkud opožděně navazovaly na Vídeňský kongres po Napoleónských válkách a řešily například otázku cel mezi jednotlivými státy.

1p. paroplavba po Vltavě a po Labi - říční (případně říčné námořní) přístavy a přístaviště 

Praha

V éře říčních plachetnic měl asi největší význam přístav Karlín. 

Rameno Vltavy s Karlínským přístavem se asi od třicátých let začalo zasypávat, nicméně pod názvem Karlín - přístav poměrně dlouho fungovala železniční zastávka na trati původně Rakouské severozápadní dráhy ukončené na Denisově nádraží. 

statice - zejména mostů věnován příspěvek  Nad ohybovými momenty u jednoduchých mostů (statika 1) - Blog iDNES.cz

V éře paroplavby, případně posléze éře motorových říčních lodí na významu nabyly další přístavy - zejména Holešovice - nebo Libeň

,

Karlínský přístav Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě (tento příspěvek)

Holešovický  přístav Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění - Blog iDNES.cz

Libeňský přístav Loděnice Libeňský ostrov a sací bagry, užitková plavidla, plavidla podle druhu pohonu - Blog iDNES.cz

Smíchov 

nedaleko Karlínského přístavu se nacházela Vodní elektrárna Štvanice, která zmíněna zde v příspěvku - v části 7

Z vnitřního hlediska byly zase poměrně důležité právě organizační zásahy státu - které se už týkaly nejen Labe - ale už i Vltavy. Úpravy se týkaly jednak vodní cesty a zabývaly se například regulací říčních toků - včetně úpravy okolí - dále výstavby nových lodních a vorových přístavů například v Praze a Děčíně. Dále se vliv státu projevil i v rozšíření  výroby plavidel - tedy lodí - tehdy ještě takřka výhradně ze dřeva. Podle podložených odhadů se v Čechách stavělo ročně  asi 600 plachetnic a člunů různých velikostí  - například v Českých Budějovicích, Týně nad Vltavou, Kamýku, Litoměřicích, Ústí nad Labem, Děčíně.

Vlastní lodní doprava ovšem byla záležitostí soukromých firem - či společností. Patrně nejvýznamnější dopravní společnost první půle 19tého století - Pražská plavební společnost - byl ovšem obchodně zasílatelský podnik - který ovšem - zpočátku žádnou lodní flotilu nevlastnil. 

Pražská plavební společnost - ovšem provozovala klíčovou linku Praha - Hamburk. Plavba plachetní lodí o nosnosti 50 tun  z Hamburku do Mělníka trvala šest až sedm týdnů - a loď proti proudu vlekly dva - nebo až osm koní - nebo deset - až třicet mužů. Díky říčnímu toku - měl říční obchod z Čech výrazně exportní charakter. 

V těchto časech - a zejména v Anglii už byla v plném proudu "průmyslová revoluce" a s ní nový univerzální druh pohonu - kterým se stal parní stroj. Dým z parních strojů ovšem stoupal nejen z komínů továren - ale i z komínů železničních lokomotiv a posléze i z komínů říčních parníků.

Na obrázku níže zobrazen vrtulový parník Vlasta a legendární kolesový parník Primátor Ditrich

Z pražské loděnice - stavba a spouštění parolodi...S největší pravděpodobností se jedná o firmu Rustonka. Rustonka stavěla lodě a byla na břehu Vltavy.

směr moře

Jakmile lodě opustily území republiky - posádky využívaly zázemí přístavů v zahraničí - třeba v bývalé NDR - kdo ovšem s vyjímkou Drážďan se Labe klikatilo spíše menšími městy,. a jedním z přístavů na cestě k moři byl například Prossen v NDR. 

Nákladní přeprava mezi českými říčními přístavy a Hamburkem se přechodu na parní pohon  značně zvýšila. Pražská paroplavební a plavební společnost (PPPS) - provozovala 5 parních remorkérů a 20 vlečných člunů. Plavidla pro paroplavební společnost vyrobily loděnice v německém Rostoku - nebo firma W. U. Pearce v Kralupech. Nosnost nových člunů se oproti dřívějším plachetnicím zvýšil až pětadvacetkrát. Paroloď i s vlečnými čluny urazila trasu mezi Děčínem a Hamburkem za 6 až 8 dnů.

Struktura přepravovaného zboží se však oproti minulým časům příliš nezměnila. Z Čech bylo vyváženo hlavně dřevo a dřevěné výrobky, sirky, semena, byliny, kyselina sírová, potaš, minérální vody, porcelán, sušené ovoce - nově samozřejmě přibylo uhlí. Uhlí se ovšem stalo doménou zejména vnitřní dopravy - Ústí nad Labem se stalo objemem překládky vlastně největším přístavem v Rakousku - Uherskou - a podle statistik přepravy zboží vlastně předstihlo i námořní přístav Terst. 

Import. Z německých států se do Čech dovážela především surová bavlna, různé druhy železa, barevné dřevo, soda, třtinový cukr, měď, cín,  výrobní stroje, koloniální zboží.

Přístav ˇUstí nad Labem – přesto, že šlo o říční přístav – byl vlastně největším přístavam v Rakousku – Uhersku, jelikož objemem překládky překonal i námořní terst.

Objem je u nákladní dopravy poměrně důležitý pojem – navzdory názvu „tonáž“ jde o velikost objemu nákladu a objemu prostoru pro náklad. Původní jednotka objemu nákladu nákladu vycházela z velkosti sudů z vínem. Používá se hrubá tonáž (prostornost) „GT“ , nebo čistá tonáž (prostornost) „NT“ – staršími jednotkami byli GRT a NRT. Sledovanou jednotkou je výtlak lodi – kde jse situace zcela opačná než u nákladu – udává se v tunách – ovšem tento výtlak je přepočítán podle Archimédova záákona z objemu.

Nákladní doprava byla provozována do Prahy i z jihu - tedy od Buďejovic - ovšem stejně jako dřív zde zcela převládaly náklady ze solí ze solných komor u Salcburku.

Trochu jiná situace byla ovšem v osobní dopravě. Zejména výletní víkendová doprava byla provozována z Prahy oběma směry - tedy na sever k Litoměřicím - tak dolů po Vltavě. Prvními českými kolesovými parníky se staly Bohemia a Germania - z loděnic v Olbříství u Mělníka a Drážďanech z zakoupený již provozovaný parník Constitution. 

lístek na parník Bohemia /Germania

... A malá odbočka na Dunaj...

Jeden Rakousko - Uherský parník vstoupil do dějin národně osvobozeneckých hnutí během 19, století - a to parník Radecki - který se stal symbolem osvobození Bulharska z turecké nadvlády.  Školu námořních motorů a jako námořní mechanik například působil https://www.tumblr.com/archivace/746864461152993280/nikola-vaptsarov-bulharsk%C3%BD-julius-fu%C4%8D%C3%ADk-ke?source=share Nikola Vaptsarov - "bulharský Julius Fučík"

Rozvoji osobní paroplavby na Vltavě směrem na jih prospělo budování přehrad na Vltavě - zejména těch prvorepublikových - neboť přehradní hráze byly doplněny propustěmi a plavebními komorami.

Za první republiky byly plány na říční plavbu veliké - v plánu byla stavba průplavu Dunaj - Odra - Labe a také se předpokládalo pokračování splavňování řek. Vltava měla být splavněna systémem přehrad s plavebními komorami až do Budějovic, také se počítalo se splavněním Berounky pro říční plavbu a Svratky jako odbočky z průplavu až do Brna - kde měl na jihu města vzniknout obchodní přístav. 

Budování přehradních hrází pokračovalo i po válce a "Vítězném únoru" 48 - přehradní hráze s o proti prvorepublikovým projektům podle vzoru přehrad například na Volze nebo Dněpru ovšem poněkud nabyly, což se nejnázorněji projevilo  na výšce  - přesto byly  hráze  nadále doplňovány plavebními komorami. S plavebními komorami bylo počítáno i u největší přehrady - tedy Orlíku - k realizaci ovšem nedošlo - a osobní doprava končí před hrází Orlíku na Slapské přehradě.

V roce 1949 vyplul z loděnice - poněkud opožděně, již několik let prakticky po dokončení -  také například parník Labe - vlastně úplně z poslední generace kolesových parníku Čechách  tedy v době, která již příliš nepřála výletním paroplavbám.

Současně ovšem dochází k různým změnám - třeba změnám vlastnických vztahů - mění se dopravní společnosti - v loděnicích jsou stavěny lodě s motory už na naftový pohon - ale to by byly další kapitoly...

Jakmile lodě opustily území republiky - posádky využívaly zázemí přístavů v zahraničí - třeba v bývalé NDR - kdo ovšem s vyjímkou Drážďan se Labe klikatilo spíše menšími městy.

protipovodňová vana Ústí nad Labem

Potápěč zprovoznil klapku u protipovodňové vany v Ústí nad Labem (msn.com)

Ústí nad Labem - Zásahem technického hasiče se dnes dopoledne podařilo zprovoznit klapku u protipovodňové vany v Ústí nad Labem. Hasiči odčerpávají vodu, která vozovku zaplavila. Komunikaci má ve správě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), mluvčí podniku Jan Rýdl ČTK řekl, že po kontrole by se mohla silnice znovu otevřít zřejmě kolem poledne. Nefunkčnost klapky způsobily sedimenty, ale například i hadr, jež mechanismus zacpaly. Kvůli uzavřené Přístavní ulici, kterou v noci na dnešek zčásti opět zaplavila voda z Labe, se tvořily dnes ráno dlouhé kolony.

Klapka je důležitá pro funkčnost protipovodňové vany, jejímž účelem je umožnit průjezd frekventovanou silnicí pod mostem Dr. Edvarda Beneše i při zvýšení hladiny řeky. Komunikaci zaplavila voda už mezi svátky v závěru roku. Silnice byla rovněž zcela uzavřena, tehdy několik dní.

1ř říční plavba v zahraničí

Některé informace již v předchozí části.

Přívoz Bergland spojuje dvě čtvrti na protilehlých březích Kuort Rathen, při plavbě po proudu před Drážďanami. 

Lanový přívoz je spojen s východním břehem lanem, které na břehu ukotveno asi 500m po proudu. Bóje mají zabránit ponoření lana. Na obou protilehlých březích (Ostjordland a Westjordland)jsou nástupní pontony (Einstigeponton), spojené nástupními můstky s břehem. Dalším lanem (Seil) se kotví převoznická loď k nástupním můstkům. Převoznická loď je vlastně typově katamaran (Fahrkatamaran) - dvě lodě spojené možno říci vorem s převoznickou kabinou "Fahrenkabine". 

Zajímavý je pohon. Prostřednictvím kormidla se nastavuje úhel náběhu plavidla aby bylo hnáno proudem - z čehož plyne - převoznická loď se plaví k protějšímu břehu šikmo (tedy šikmo k ose i břehům řeky).

2. průplavy a plavební kanály, zavlažovací kanály

průplav Dunaj - Mohan - Rýn

Nápady či náměty spojit Čechy s Dunajem jsou známy a také byla zmínka zde v příspěvku. Za vodní stavbu zásadního významu však bylo považováno spojení dvou největších evropských veletoků - Rýna a Dunaje - které v plánech na průplav Dunaj - Odra - Labe může připomínat paralelní vodní cestu. 

Co se týče spojení Rýna a Dunaje - průplav byl vybudován jako spojení s odbočkou, tedy jde o průplav Rýn - Mohan - Dunaj a lodě proplovají například přes německé město Bamberk. 

Bělomořský kanál

Průplav budovaný v krutých pracovních podmínkách 30tých let – průplav který spojil Severní ledový oceán přes Kalerii s Leningradem a potažmo Moskvou, která se tak stala přístavem pěti moří.

Volžsko - donský plavební průplav

Volžsko - donský plavební průplav V. I. Lenina - nedaleko měst Volgograd, Krasnoarmejsk, Krasnoarmejskij, Kalač na Donu atd...

Volgograd (roku 1965). Jedno z nejvýznamějších středisek průmslu strojírenského (traktory - nejstrší závod v SSSR od roku 1937, výroba jakostní oceli, zařízení pro chemický průmysl v zpracování ropy). Poblíž hydroelektrárna XII. sjezdu KSS, Cimljanská vodní nádrž. 

Bratská hydroelektrárna na sibiřské Ankaře

Stavební celek obsahuje tyto části:gravitační betonová hráz o délce 1 430 m a výšce 125 m, s přelivovou části o šířce 242 m, levobřežní zemní násep o délce 723 m pravobřežní hlinitopísčitý násep o délce 2 987 m,těleso elektrárny při úpatí hráze o délce 515 m při levém břehu.

Na spádu 102 m pracuje 18 Francisových turbín o hltnosti 254 m3/s, které pohání generátory o výkonu 18 x 250 MW. Celkový instalovaný výkon je tak 4 500 MW.

Průměrná roční výroba elektrické energie činí 22,6 miliard kWh. Bratská vodní elektrárna hrála hlavní úlohu v elektrifikaci východní Sibiře a umožnila především vznik a provoz Bratského závodu na výrobu hliníku, který produkuje 30% hliníku v Rusku a odebírá z 75% z veškeré produkce elektrárny.

Po temeni hráze vede Bajkalsko-amurská magistrála a podél tělesa hráze na úrovni hradel přepadových polí vede ve výši 98 m silniční magistrála "Viljuj". 

2 průplavy pokračování lodě a lokomotivy v Anglii

Děti průplavu - Children of the canal

V dobách, kdy první vlaky tažené parními lokomotivami soupeřily s říčními loděmi, kdo dodá zboží dříve zákazníkovi, nastala pro děti či dorost pravá příležitost pro volnočasovou aktivitu. A byla to právě lodní doprava, které děti načas pomohly k vítězství.

In the days whenn the first trains pulled by steam locomotives competed with river ships to get the goods to the customer first
The right opportunity for a leisure activity has arisen for children and adolescents.
And it was precisely shipping that helped the children to victory in time…

Anglická společnost Grand Junction Canal Company postavila ve městě Foxton nakloněný vodní výtah pro spojení dvou vodních stanic, přičemž svislá vzdálenost je 76 stop (23 m), čímž bylo ušetřeno 12 plavebních komor…

zavlažovací kanály 

Závlahové zařízení Iridea je určeno pro čerpání čisté i kalné vody do teploty 60 stupňů Celsia. Toto soustrojí je první z řady agregátů Sigma (výkon 33kW). Výhodou je stavebnicová konstrukce pěti velikostí čerpadel a šesti typů typů motorů Zetor pro průtoky od 160ti do 1850 metrů čtverních za hodinu. Toto soustrojí je možné doplnit tažným zařízením pro převoz za vozidlem. 

odkaz zemědělské stroje Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz

zavlažovací zařízení v sovchoze Syrdarjinskij

3 námořní plavba a námořní magnet

3p námořní plavba

Československá námořní plavba měla Versaiskou smlouvou  zaručen na sto let pronájem svobodného pásma ve dvou přístavních městech v Německu - a to ve městech Hamburk a Štětín. 

Mír (I) Loď byla spuštěna na vodu roku 1958 v polské loděnici Uljaník. Původně byla určena pro Polské námořní linky - ovšem zájem projevila Jugobanka a v Jugoslávii a byla pokřtěna pod názvem Polet. Ještě však během dostavby podepsal kupní smlouvu na loď tehdejší generální ředitek Čechofrachtru a loď byla dokončena pod názvem Mír. Podobně jako na lodi Orlík (I) se kapitálově účastnila i Čínaa plavby lodi tedy směřovali především na Dálný východ kde kotvila především v čínských přístavech, nakládala rovněž v KLDR a Japonsku. Roku 1967 loď Čína odkoupila zcela a dál plula pod názvem Wu Xi a jejím mateřským přístavem se stal Kanton. 

Parametry lodi Mír (I) - prostornost 13 900 vznětovýBRT, -délka 148, 43 m, největší šířka 18,89 m, boční výška 12m, ponor 8.9m, pohon - dvoudobý vzňětový motor o výkonu 4 663 kW, cestovní rychlost 13,8 uzlu, posádka 38 mužů   

Pro lodě námoří plavby se formálním přístavem stala Praha - jako tzv. rejstříkový námořní přístav. 

Námořní lodě se pod československou vlajkou plavily krátce po vzniku Československa. První takovou lodí byl škuner Kehrwieder roku 1920. Versaillská mírová smlouva a na ni navazující Barcelonská deklarace umožnily používat státní vlajky na námořních lodích i zemím bez vlastního mořského pobřeží. Tuto smlouvu Československá republika ratifikovala v roce 1924. Rejstříkovým přístavem se stala Praha a smlouvami republice pronajalo Německo na 99 let přístavy ve Štětíně a Hamburku (Moldauhafen).

V období 1. republiky československé námořní lodě patřily různým společnostem, například loď Legie patřila roku 1920 Bance československých legií, další lodě vlastnila firma Baťa, či společnosti zahraniční. 

Jistou kuriozitou byly i dvě osobní námořní lodě. 

Slapy (I) - osobní námořní loď která byla zakoupena od řeckého rejdaře Johna L. Latsise pod názvem Mariana. Pod československou vlajkouloď podnikla vlastně jenom jedinou plavbu z Konstance do Šangaje, kde byla osprodána čínskému rejdařství. Z interiéru bylo odstrojeno vše co mohlo zpříjemnit pobyt cestujících - gramodesky, knihy, obrazy a koberce a loD sloužila k repatriaci uprchlíků z Indonésie do Číny. Teoreticky ještě druhou osobní námořní lodí za první republiky byla baťova soukromá loď Morava.

Československá námořní plavba je název státní akciové společnosti založené 1. dubna 1959 v Československu za správě obchodní námořní flotily země. Společnost byla privatizována v roce 1992; během své existence měla k dispozici 44lodí a byla druhou největší flotilou patřící nemístnému státu. Po privatizaci byla aktiva společnosti během několika let zpeněžena (poslední loď byla prodána v roce 1998).

V pozdějších letech podobný příběh měly dvě lodi původem z Polska - výše zmíněná loď Mír (I) a Orlík (I).První lodí z polských loděnic plující pod československou vlajkou se stal úspěšný typ 854, který od roku 1956 rozšiřoval především domácí polskou flotilu. Loď Orlík (1) jsme získali roku 1960 koupí od čínského rejdaře, kde plula pod jménem Hoping wu Shi- úplně prvním majitelem lodi však byly Polské námořní linky, které loď převzaly z výroby roku 1958. loď Orlík byla vlastně ve společném vlastnictví Československa a ČLR. Tím byla dána i provozní oblast mezi Evropou a Dálným Východem. Během jedné plavby v Bengálském zálivu loď zastihl na rozbouřeném moři cyklón. Loď a posádka rozbouřené moře zvládli bez vážnějšího poškození. Roku 1967 loď převzalo rejdařství China Ocean Schipping a od té doby loď plula ve vlnách dálného východu pod novým jménem Lin Tong. 

Parametry lodi Orlík (I) - prostornost - 6785 BRT, nosnost - 10 517t, délka 154 m, čířka 10.4m, výška boku 12.6 m, ponor 8,3m, rychlost 18 uzlů, pohon -  dvoudobý vznětový motor o výkonu 5 737 kW, posádka 56 můžů, cestujících 12. 

Dalšími loděmi Československé námořní plavby byly například Lidice a Vítkovice. 

československá námořní flotila https://www.tumblr.com/archivace/679631483311407104/%C4%8Deskoslovensk%C3%A1-n%C3%A1mo%C5%99n%C3%AD-flotila-m%C3%ADr-orl%C3%ADk-slapy?source=share album na tumblr

Do historie československého námořnictva by se snad mohl zařadit i sovětský ledoborec Krasin - který se podíle na záchraně polární vzdušné výpravy vzducholodi Italia v květnu roku 1928, výpravy se účastnil český fyzik - František Běhounek. Vzducholoď v nehostinné Arktidě ztroskotala a na záchranu badatelů byly vyslána ze SSSR dva ledoborce - Malagin a tehdy nejsilnější ledoborec Krasin.

Ale zpět k české námořní plavbě - respektive soumraku plavby v devadesátých letech.

K 15. červnu 1994 byly v souvislosti s rozdělením České a Slovenské republiky změněny stanovy společnosti, název společnosti se změnil na Česká námořní plavba

3po námořní plavba obecně - stručné dějiny plavby a mořeplavby

starověk 

Co se týče pohonu - námořní plavba byla po staletí ve znamení plachet a vesel.Féničané v pozdějším Libanonu, Řekové a Římané...

po období starověku - v oblasti antického světa - následovalo tzv. barbarské období 

Jako zdatnými mořeplavci se například ukázali být Slované - na svých rychlých lodích se dostali například až na Krétu. Pro Slovany bylo typické, že si svoje lodě dlabali z kmenů stromů. 

odbočka do předkolumbovské Ameriky

dole: byzantská galéra

zpět do Čech

staředověk

Ač Čechy jsou jsou vnitrozemská země - mají své místo i v dějinách mořeplavby. Zdatným mořeplavcem se ukázal například bájný kníže Bruncvík, který se vydal do dalekých krajin - podle pověsti se měl zasloužit o povýšení znaku z původní orlice na lva. Český znak se opravdu změnil - i když v soupisu českých panovníků se žádný kníže Bruncvík nevyskytuje... 

Kníže Bruncvík zmíněn rovněž dále zde v příspěvku - v části věnované magnetismu. 

K moři toužil proniknout například král Přemysl Otakar II - a částečně úspěšný byl jak ze severu - kde byl u zakládání města či hradu Královec - územně se podařilo připojit k Čechám další země ovšem směrem na jih - a tehdejšího Kraňska například stačil jeden den na dojezd k moři...

novověk

se počítá objevení Ameriky roku 1492 

Teprve v 19. století se s k plachtám přidal parní motor - zpočátku parní stroj - a tak se na mořích objevily lodě velmi různých provedení...

K Tradičním námořním (a koloniálním) mocnostem - Španělsko, Portugalsko, Holandsko se ve devatenáctém století začaly přidávat další státy - značně zrychlilo například císařské Německo, někdy také nazývané jako "druhá říše"https://www.tumblr.com/archivace/746364276239958016/mo%C5%99eplavba-a-c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A9-n%C4%9Bmecko-tzv-druh%C3%A1-%C5%99%C3%AD%C5%A1e?source=share. 

Velké plachetnice se ovšem objevovaly i na mořích ve 20. století - hlavním důvodem byl výcvik posádek. Tak tomu bylo i v době vlády generála Francisco Franca - vůdce Španělska z Boží milosti. Možná i jako připomínka slavné koloniální éry Španělska (občanská válka ve Španělsku zmíněna v příspěvku Letoun Avia Av-57, jak se počítá rychlost letounu s vrtulovým pohonem a letiště Čakovice - Blog iDNES.cz ). 

Ovšem velké plachetnice pro výcvik posádek se objevily například i v NDR (Německé demokratické republice). Jenou z nich byla škunerová briga Wilhelm Pick v NDR.

Když zmíněna NDR - možno připomenout i trajekt z ostrova Rujana do Švédska - který fungoval i v dobách socialismu. 

Dále již standartní motorová plavba námořních lodí různých velikostí - typická pro druhou polovinu 20tého století...

Nejprve výtah na podkladě četby - a to knihy "První plavba".

Dále několik ukázek námořních lodí různých provedení a účelů...

Genius Star XI a její požár u Aljašky

Krátce na téma hašení a požáry - rozcestník na téma záchranný systém - Blog iDNES.cz

loď na přepravu plynu 

podrobněji Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz

3pv vojenská námořní plavba

12. 10. 2023 Do východní části Středozemního moře v úterý dorazila skupina amerických plavidel, včetně letadlové lodi USS Gerald R. Ford, a několik dalších křižníků a torpédoborců -tedy plavidel plavidel které mají být připravené poskytnout podporu Izraeli. USA vyslaly konvoj jako reakci na sobotní úder hnutí Hamás.

3k námořní komunikace

Z nerealizovaných mezinárodních projektů nádech jisté kuriózity měla například návrh na

most přes Lamanšský průliv - který by byl současně námořní přístav... 

Suezský průplav - v době blokády průplavu někdy kolem roku 1983 zde trávila nedobrovolně dlouhé měsíce největší československá námořní  loď Vítkovice. 

Průplav je významnou trasou pro tranzit energií, komodit, spotřebního zboží a komponentů z Asie a Blízkého východu do Evropy. Přibližně 80 % objemu světového obchodu se přepravuje po moři, přičemž Suezským průplavem prochází přibližně 12 % světové lodní dopravy. Průplav je významnou trasou pro tranzit energií, komodit, spotřebního zboží a komponentů z Asie a Blízkého východu do Evropy. Je klíčovým regionálním uzlem pro přepravu ropy a dalších uhlovodíků, který umožňuje přepravu přibližně 7-10 % světové ropy a 8 % zkapalněného zemního plynu.Jakékoli narušení Suezského průplavu se nejvíce dotýká zemí v Asii a Evropě. Dopady zablokování dopravy na Suezském průplavu se však projevují po celém světě.V roce 2014 byl zahájen ambiciózní program rozšiřování průplavů za přibližně 8,2 miliardy USD. Jeho cílem bylo do roku 2023 zvýšit denní kapacitu plavidel využívajících Suezský průplav ze 49 na 97.V roce 2021 uvízla v Suezském průplavu bokem 1300 stop dlouhá kontejnerová loď Ever Given, což způsobilo obchodní chaos.Loď byla delší než Eiffelova věž a bránila průjezdu všech ostatních lodí. Pokusy o její odstranění byly pomalé.Překážka na šest dní přerušila provoz v kanálu. V době, kdy byla překážka odstraněna, čekalo na průjezd 639 lodí.Incident zdůraznil význam Suezského průplavu, kterým každý den projde zboží v odhadované hodnotě 400 milionů USD.

obsah

rozcestník Karlín a Praha

rozcestník plavba a mořeplavba, plavidla podle druhu pohonu

nejprve  plávka dřeva, voroplavba a "malá plavba" - tedy splavné úseky malých říček

1. plavba po Vltavě a po Labi - éra říčních plachetnic

1p. plavba, přístavy a přístaviště v dobách paroplavby

1ř. říční plavba v zahraničí

2. průplavy a plavební kanály, zavlažovací kanály

2a. lodě proti lokomotivám v Anglii

3. námořní plavba a námořní magnet, ponorky

4. vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) - Vodní elektrárna Štvanice a  "Vltavská kaskáda", mapa vybraných elektráren

5.vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) v zahraničí 

rozcestník energetika - elektrárny

3n námořní navigace a námořní magnet

námořní magnet

Na magnetismu stejnosměrného napětí je založen i námořní magnet, která je také založen na elektřině, a to elektřině stejnosměrného napětí - neboť elektřinu možno identifikovat uvnitř kovu ze kterého je zhotoven magnet.

Jako kompas by magnet měl fungovat na svém severním pólu, ovšem kovové předměty přitahovat jižním pólem.

Severní pól "N" magnetu má opačnou polaritu než orientační (geografický) severní pól "N" na Arkdidě.

Severní pól magnetu je možno považovat za kovový či protonový (červený)
Severní pól orientační je možno považovat za elektrický či elektronový (bílý), jelikož je směr magnetu dán "jižním" magnetickým pólem na severu.

Kovové (červené) předměty by tedy měly být přitahovány k bílemu elektrickému pólu
z čehož plyne, že DC elektormagnet na zdvihání kovu třeba v kovošrotu funguje jako  bílý elektronový záporný jižní pól (S)

Magnetický kompas neukazuje na geografický severní pól. Magnetický kompas ukazuje na zemské magnetické póly, které nejsou stejné jako zemské geografické póly. Navíc magnetický pól v blízkosti geografického severního pólu Země je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem. Pokud jde o magnety, protiklady se přitahují. Tato skutečnost znamená, že severní konec magnetu v kompasu je přitahován k jižnímu magnetickému pólu, který leží blízko geografického severního pólu. Siločáry magnetického pole mimo permanentní magnet probíhají vždy od severního magnetického pólu k jižnímu magnetickému pólu. Proto magnetické siločáry Země probíhají od jižní geografické polokoule směrem k severní geografické polokouli.

SEVERNÍ TOČNA - respektive nedaleko severního magnetického pólu (při srovnání s magnetem by mu příslušela červená barva) se nachází "bílý" JIŽNÍ MAGNETICKÝ PÓL. Toť celá záhada proč směřování magnetu (míněn námořní DC magnet) vycházelo jakoby naopak.

odkaz na rozcestník magnetismus Co se děje kolem elektřiny 9 - DC a AC magnetismus - jak na mikrovlnku 5 - Blog iDNES.cz

4. vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady)

- elektrárny na Vltavě

a protože s součástí příspěvku je i energetika, nejprve je zde mapa vybraných elektráren

mapka elektráren shora dolů (příspěvky o elektrárnách většinou označeny CEE2)
 - bíle ohraničeno Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž, elektrárna na slunce z Kroměříže, současně válka rozvodů a jeden o firmě Křižík (bíle vpravo nahoře) +  Městská elektrárna Planá u Mariánských lázní Válka rozvodů Edison - Tesla / DC motor/ MVE Strž Kroměříž + střední elektrárny - Blog iDNES.cz- zahraniční elektrárny (černý obdélník) Německo - jednak hnědouhelné elektrárny v Porýní CEE 2K hnědouhelné elektrárny a další průmysl v Porýní - Kolín nad Rýnem 1998 - Blog iDNES.cz jednak větrné elektrárny Východní Frísko Větrné elektrárny Východní Frísko - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, účinnost - Blog iDNES.cz- hnědouhelné elektrárny (hnědě čárkovaně) - především Severočeský hnědouhelný revír - Hnědouhelná elektrárna Tisová Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy - Blog iDNES.cz (druhá část příspěvku Sněhový pluh) - další hnědouhelné elektrárny při příspěvku Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz (CEE2E - energie a ekonomika) - a to elektrárny Ervěnice 1 a 2, Komořany a Počerady - rovněž zmíněna i elektrárna Tušimice již vně severočeského revíru) - uprostřed oranžově ohraničen příspěvek CEE2JEDTJaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES.cz  "od domácí mini elektrárny - po jadernou elektrárnu" - včetně odkazu "Lidé od Temelína" - dále na mapce více vpravo příspěvek CCE2 - tepelná černouhelná elektrárna Oslavany Cesty elektrické energie a Ohmův zákon 2 - elektrárna Oslavany, Západomoravské elektrárny - Blog iDNES.cz - dále několik vodních elektráren a to na Vltavě -  počínaje Elektrárnou Praha Štvanice Karlínský přístav, loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě (tento příspěvek)  a rovněž některými elektrárnami Vltavské kaskády - dále pak samostatný příspěvek Malá vodní elektrárna Senoradský mlýn Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.czníže na mapce navazují zařízení přenosové a distribuční soustavy (rozvodny a transformovny) - příspěvek CEE2H (historie) - pojednává především o historii elektrifikace v Brně (transformovna Černovice a Městská elektrárna v Brně na ulici Vlhká) Cesty elektrické energie 23H - Městská elektrárna v Brně, transformovna Černovice - Blog iDNES.cz , v příspěvku 23S pojednána zejména aktuální rozvodná síť v Brně (rozvodna Sokolnice a transformovna Lesná) Cesty elektrické energie 3 (spínače VN) - rozvodna Sokolnice a transformační stanice Lesná - Blog iDNES.cz- a2,3 spínání transformační stanice pro Uranové doly Dolní Rožínka Cesty elektrické energie 2,3 "spínání transformační stanice" - Uranové doly D. Rožínka - Blog iDNES.cz

3p rozvody v průmyslu (Zetor a Zbrojovka) Cesty elektrické energie 5p - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz 
4 místní rozvody Svitávka + rozvody v domě + výtahy Cesty elektrické energie 4 - průběh místních rozvodů elektřiny, výtahy, Vlněna Svitávka - Blog iDNES.cz5 místní rozvody 2 - rozvody v domě a bytě - jak elektricky vařit na cestách se děje kolem elektřiny 17 - EJF a místní rozvody Brno, elektromagnetická indukce, ekologické a humanitární iniciativy, jak vařit elektricky doma a na cestách  - Blog iDNES.cz

vybrané elektrárny 

Tepelná elektrárna Oslavany (na černé uhlí)  Cesty elektrické energie 2 - tepelná elektrárna - Blog iDNES.cz

Větrné elektrárny Východní Frísko Větrné elektrárny Východní Frísko - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, účinnost - Blog iDNES.cz

válka rozvodů Válka rozvodů Edison - Tesla a Malá vodní elektrárna Strž Kroměříž - Blog iDNES.cz

Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES.cz

hnědouhelná elektrárna je zde v příspěvcích vlastně třikrát 

Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUE - Blog iDNES. hnědouhelná elektrárna- se zaměřením na ekonomiku a spotřebu

Hornictví hnědého a černého uhlí Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy - Blog iDNES.cz hnědouhelná elektrárna Tisová- se zaměřením na proces odsíření a odprášení při spalování uhlí (podrobněji níže v příspěvku) 

Kolín nad Rýnem 1998 a průmysl v Porýní - Blog iDNES.cz hnědouhelná elektrárna obecné schéma a energetika v Německu

a hnědouhelná elektrárna 5  Mechanika DPM 2 - elektrotechnika MFE 5 - výkon - moment třetího stupně, kruhový diagram - Blog iDNES.cz příspěvek by mohl výhledově také zpracovat téma  Ocelové město nacistů u Mostu: Nově objevené fotky největší elektrárny na světě - YouTube

Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES

elektrárna Holešovice Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje - Blog iDNES.cz

jaký význam mají hydroelektrárny v elektrické síti...

Když se řekne elektřina - co se vlastně vyrábí? Napětí U  je na prvním místě. Elektrická energie E, elektrický výkon P  a proud I jsou vlastně odvozené veličiny které se dají vyjádřit násobky či odmocninami napětí U+ dalšími neelektrickými veličinami - délka či poloměr nebo průměr, délka jako funkce času - tedy dráha a časoběrný interval.

Z hlediska spotřebitele je pak podstatnou veličinou zase výkon spotřebiče P.

Možná lze konstatovat, že elektrárna vyrábí elektrickou energii způsobem, že v síti udržuje stále stejné? napětí- s nadsázkou a jistým zkresklením - tedy že v sítistále udržuje 220V- v době špičky - s předpokládaným navýšením spotřeby - tedy výkonu spotřebičů na druhé straně se do sítě přidávají další elektrické reaktory - které se zapojují jen ve špičce - což je typické zejména pro vodní elektrárny, které lze snadno spustit - na rozdíl například od tepelných elektráren.

Ve vedení vysokého napětí se sice z hlediska kupeckých počtů navyšuje napětí na úkor proud - ovšem do vedení se zapojuje několik vedení o nižším napětí  tedy prakticky se u vysokého napětí navyšuje i proud. 

rozdělovník hlavních a odvozených hlavních veličin Ohmova zákona - z prava do leva:; energie ze sítě / vykonaná práce - kwh - kapacita baterie Ah - výkon P Watty - proud I Ampéry - odpor/impedance Ohmy - napětí Volty

 tématicky zaměřený příspěvek: rozdělovník veličín v elektrotechnice Mechanika A/ DPMW Co se děje kolem elektřiny 11 - Ohmův zákon 4 - watthodiny a ampérhodiny - Blog iDNES.cz

POVODÍ MORAVY

DALEŠICE a MOHELNO  (vodní elektrárna s dvěma nádržemi - do druhé se přečerpává voda v době sedla)

Hydroelektrárna Dalešice s přečerpávací nádrží Mohelno složí jako doplněk Jaderné elektrárny Dukovany. Výkon jaderné elektrárny se vlastně příliš regulovat nedá - a proto atomovou elektrárnu doplňuje hydroelektrárna, Zde je možno výkon regulovat - postupně přidávat do provozu turbíny (pravděpodobně čtyři) - a v době špičky je navíc v hlavní zásoby zvýšená zásoba vody z přečerpávací nádrže. 

Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES.cz

ŽELIVKA

Možná není obecně příliš známá skutečnost - že druhá polovina šedesátých let přinesla podstatnou změnu v totálním zespolečenštění veškeré hospodářské činnosti. 

Bylo povolena jistá forma soukromého podnikání - v určitých případech až do dvaceti lidí.

Nejběžnější byli tradiční živnostníci - kteří svou profesi tradičně vykonávají sami - nebo samostatně - jako je například profese švec, nebo hodinář.

Ovšem za určitých okolností bylo možno podnikat s vlastními zaměstnanci - ovšem majitel takové firmy musel být zaměstnanec nějakého státního podniku - nebo družstva. Asi nejjednodušší bylo podnikat v rámci přidružené výroby - v rámci jednotného zemědělské družstva (JZD). 

Podobným způsobem měla být postavena třeba přehrada Želivka - budovaná na sklonku šedesátých let právě za přispění soukromníků.

VLTAVA

proti toku od Prahy k pramenům

přímo v Praze - nedaleko Karlínského přístavu se nacházela

Vodní elektrárna Štvanice

elektrárna Štvanice  text první část 

elektrárna Štvanice  text druhá část 

"Vltavská kaskáda"  

Nejprve krátce zmíněna

zdymadla

(malé upřesnění - na Slapech nejsou zdymadla - ale lodní zdvihadla. )

Zdymadla s plavebními komorami pro lodě jsou poměrně často (ne vždy) budována při přehradních hrázích - jako například Kamýk nad Vltavou 

(malé upřesnění - na Slapech nejsou zdymadla - ale lodní zdvihadla)

Malé upřesnění - na Slapech nejsou zdymadla - ale lodní zdvihadla.

Přehrada Slapy a Štěchovice podle původního projektu z 1. republiky

Štěchovická přehrada a přečerpávací nádrž nad přehradou - původní projekt

Slapská přehrada měla být podle původního projektu posunuta víc ku Praze - obě přehrady měla navíc propojovat vodní štola.

SLAPY a ŠTĚCHOVICE po roce 1948

Slapy(přehradní hráz a hydroelektrárna) výchozí poklady

Malé upřesnění - na Slapech nejsou zdymadla - ale lodní zdvihadla.

Přehradní hráz Údolní nádrže Slapy kromě energetického významů a dalších významů umožnila splavnit vodní tok  - prostřednictvím plavebních komor - tedy proplouvat říčním lodím až k hrázi Orlíku (kde původně také měly být plavební komory). 

Slapy (přehradní hráz a hydroelektrárna) novelizace - upřesnění

průřez hrází Slapské přehrady

těleso hráze

inspekční chodby v hrázi

hradící tabule pro uzavření vtoku

přivaděč vody na turbínu

strojovna

soustrojí turboalternátoru

vývařiště

Vodní elektrárna Slapy je umístěna na vodní nádrži Slapy na Vltavě. Patří mezi první  velké vodní elektrárny budované na Vltavě. Byla budována od roku 1949 a spuštěna do provozu v roce 1956. 

Voltáž 10 500 V na generátorech -> transformováno na 144 000 V do sítě

Pohon: 3x Kaplanova turbína  Celkový výkon: 144 MW

výpočty výkonu a spotřeby (výpočtům voltáže a výkonu elektrárny jsou věnovány jiné příspěvky viz například odkazy zde v závěru příspěvku...

(jinak vlastní modifikace výpočtů v energetice vychází z teze - že elektrárna a rozvodná síť by měly být zkonstruovány jednak na základě vstupních parametrů - jejichž určitým extraktem je hodnota výstupního napětí elektrárny (voltáž) - a zadruhé na základě předpokládané spotřeby (ve Wattech), tedy Volty (levá strana rovnice) a Watty (pravá strana rovnice) 

viz například příspěvek 

"Jak vybrat žárovku na baterce aneb jak přepočítat volty na watty" Co se děje kolem elektřiny 12 - Ohmův zákon pro zvídavé 5 - napětí a výkon baterky - Blog iDNES.cz

Vodní nádrž Slapy a lodní doprava

Kromě energetického významu je dalším přínosem Slapské přehrady - splavná, či splavněná řeka - tedy Vltava, v této části řeky především pro osobní výletní lodi. Pro překonání výškového rozdílu bylo vybudováno lodní zdvihadlo. 

Vodní elektrárna Kamýk a Orlík

Elektrárny Kamýk a Orlík fungují v jakémsi tandemu. 

Kamýk

Vodní elektrárna Kamýk  využívá čtyři Kaplanovy turbíny o výkonech 10 MW. Její provoz je dálkově řízen ze Štěchovic, kde se nachází centrální dispečink Vltavské kaskády. Kamýk zajišťuje jednak spotřebu elektřiny pro vlastní provoz elektrárny Orlík  a rovněž dorovnává energetické odběry v době špičky. 

Orlík

Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí. Kromě regulace průtoků Vltavy a Labe umožňuje též rozsáhlou letní rekreaci, plavbu po jezeře a rybní hospodářství.

Vodní elektrárna Orlík se významně podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Umožňuje to celkový výkon 364 MW, velmi rychlé a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkové ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.

Vodní dílo bylo vystavěno v letech 1954 - 1961. Jezero bylo vytvořeno vybudováním gravitační betonové přehrady o výšce 91,5 m a délce její koruny 450 m. Těleso přehrady je vybaveno 3 přelivy s rozměry 15 x 8 m s kapacitou 2 184 m3 /s (stoletá voda) a dvěma spodními výpustmi o průměru 4 000 mm.

Vodní elektrárna o rozměrech 17 x 127,5 m a výšce 20 m je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. V elektrárně uvedené do provozu v letech 1960 - 61 jsou instalována 4 plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 m. Jedno desetilopatkové kolo, v době uvedení do provozu světová rarita, bylo oceněno na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu zlatou medailí. V současnosti jsou tato soustrojí vybavena moderními osmilopatkovými koly s vyšší účinností. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV.

Výrobní jednotka:  Orlík
Instalovaný výkon: 4 x 91 MW

Elektrárny od Týna nad Vltavou (Vltavína) - MVE Hněvkovice a Kořensko - Jaderná elektrárna Temelín

Na Orlík směrem od Prahy nejprve navazuje vodní dílo Kořensko - Hněvkovice jsou níže ve směru proti toku Vltavy.

Vodní dílo Hněvkovice se nachází 5 km jižně od Týna nad Vltavou a 29 km severně od Českých Budějovic a spolu s vodním dílem Kořensko jsou nejnovějšími přehradami Vltavské kaskády 
vybudovanými v letech 1986 – 1991.Ale až po rozhodnutí vybudovat poblíž Jadernou elektrárnu Temelín bylo nutné zabezpečit technologickou vodu pro JET  výstavbou nádrže na Vltavě, oučasně s výstavbou VD Hněvkovice se budovala čerpací stanice na levém břehu Vltavy v těsném sousedství hráze, včetně přívodního potrubí technologické vody do areálu JE Temelín, což je prioritní účel přehrady. 
.
Vodní dílo tvoří betonová tížná hráz se třemi korunovými hrazenými přelivy. Celková délka koruny hráze je 191 m, výška nade dnem 23,5 m. Přes korunu hráze vede veřejná komunikace.
U pravého břehu je umístěna plavební komora využívaná především sortovními loděmi. 

MVE Hněvkovice Provoz elektrárny je plně automatizován a je dálkově řízen z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1986–1992 a obsahuje 22,2 mil. m3 vody. Jsou zde nainstalovány dvě Kaplanovy turbíny s výkonem 2× 4,8 MW. Elektrárna pracuje, po odečtu odběrů čerpací stanice, v průběžném až pološpičkovém provozu.

Vodní dílo Kořensko - je typově vodní stavbou mezi přehradní hrází a jezem, vybudovaná ještě ve vodách zaplavených přehradní nádrží Orlík. Jez Kořensko je pohyblivý klapkový jez o výšce 6,2 m se čtyřmi přelivnými poli o šířce 20 m. Součástí je plavební komora pro sportovní lodě.

MVE Kořensko Vodní elektrárna využívá spád přilehlého jezu. Ve strojovně elektrárny jsou umístěny dvě turbíny typu Kaplan, které dosahují celkového instalovaného výkonu 3,8 MW. MVE ročně vyrobí průměrně kolem 12,6 GWh elektrické energie, což stačí k zásobení asi 4200 domácností.

Jaderná elektrárna Temelín

Cesty elektrické energie 2JED/T - jaderná elektrárna a těžba uranu - Blog iDNES.cz

8. vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) v zahraničí

DUNAJ

Kaplanova turbína na velké vodní elektrárně
Ybbs-Persenbeug v Rakousku

vodní dílo Gabčíkovo - Nagymaros (původní projekt)

RAKOUSKO - ALPY

Hydroelektrárna Kaprun - místo přehrady elektřinu vyrábí nákladní automobily 

Princip vodní elektrárny asi znáte. Cílem je získat co nejvyšší vodní sloupec, který roztáčí turbíny. Problém je, že přehrada, kterou k tomu vybudujete, stojí astronomické částky, zásadně mění krajinu a narušuje ekosystémy.

Koncept Electric Truck Hydropower staví na stejném principu přeměny potenciální energie na elektrickou, ale jde na to úplně jinak. Přehradu, potrubí a generátor tady nahrazuje silnice a nekonečná kolona elektrických náklaďáků.

Nahoře v kopcích řeka naplní cisterny, které dolů z kopce potlačí elektrické trucky. Ty budou generovat elektrickou energii a uloží ji do baterií. Stejný princip rekuperace používají elektromobily a třeba i levné elektrické koloběžky.

Pod kopcem náklaďák vypustí vodu zpět do řeky, vyrobenou energii odevzdá do sítě a v baterii nechá jen to, co je nutné k vyvezení prázdného auta zpět na kopec. Případně je možné baterie kvůli urychlení procesu vyměňovat.

Kaprun - odhad nákladů

RUSKO - VOLHA

hydroelektrárna na Volze

Volžsko - donský plavební průplav

Volžsko - donský plavební průplav V. I. Lenina - nedaleko měst Volgograd, Krasnoarmejsk, Krasnoarmejskij, Kalač na Donu atd...

rozcestník elektrárny

nejprve rozvody  Cesty elektrické energie 1 - přenosová,  distribuční a konzumní soustava energie - Blog iDNES.cz

tepelná elektrárna

Cesty elektrické energie 2 - tepelná elektrárna - Blog iDNES.cz

Hornictví hnědého a černé uhlí - Blog iDNES.cz

vodní elektrárna, vodohospodářské stavby, strojírenská energetika

Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě  (tento příspěvek) 

malé elektrárny vodní, větrné, alternativní zdroje

dvoupříspěvek - jednak příspěvek Industriální Kroměříž - Malá vodní elektrárna Strž firmy Křižík, elektrárny na slunce Kroměříž, malé elektrárny různých druhů, kombinované zdroje - rozvod veřejné sítě a domácí minielektrárna a Simonova továrna na uzeniny Kroměříž - Blog iDNES.cz - první příspěvek - (především malé vodní elektrárny na běžné napětí "220", dále "sluneční elektrárny" - tedy sluneční kolektory nebo fotovoltaické elektrárny) - a další příspěvek - jiné alternativní zdroje elektřiny - tedy především větrné elektrárny, dále tepelná čerpadla, rovněž administrativa s spojená se zřízením domácí elektrárny Cesty elektrické energie 2Z větrné elektrárny Východní Frísko, Zenerova dioda, účinnost - Blog iDNES.cz(druhý příspěvek)

Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín, přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno  - Blog iDNES.cz

Co se děje kolem elektřiny 6 - malá vodní elektrárna na 12V a Přívoz u Senoradskýho mlýna - Blog iDNES.cz

obsah

rozcestník Karlín a Praha

rozcestník plavba a mořeplavba, plavidla podle druhu pohonu

nejprve  plávka dřeva, voroplavba a "malá plavba" - tedy splavné úseky malých říček

1. plavba po Vltavě a po Labi - éra říčních plachetnic

1p. plavba, přístavy a přístaviště v dobách paroplavby

1ř. říční plavba v zahraničí

2. průplavy a plavební kanály, zavlažovací kanály

2a. lodě proti lokomotivám v Anglii

3. námořní plavba a námořní magnet, ponorky

4. vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) - Vodní elektrárna Štvanice a  "Vltavská kaskáda", mapa vybraných elektráren

5.vodohospodářské stavby a strojírenská energetika (přehrady) v zahraničí 

rozcestník energetika - elektrárny