Paříž východu - příspěvek na téma Rumunsko

- aneb další literární večer v rámci Měsíce autorského čtení - tentokrát rumunsky zaměřeného. „Paříž východu“ byl jediný čistě rumunský román do kterého jsem se kdysi začetl, autor Cezar Peterescu. Zaujala už první kapitola...

 

obsah

rozcestníky divadlo, kultura, historie
Zlomky z Istrie (řecká antika v pozdějším Rumunsku)
Osmanská Constanta
Paříž východu (ohlas na knihu autora Cezar Peterescu)
Rumunsko po roce 1945
Rumunsko 50 tých let - Češi z Banátu vysídlení na rumunskou Sibiř
Rumunsko 70 tých let - ekologická havárie v údolí Geamăna
Bukurešť Severní nádraží - Bucure?ti - Gara de Nord
Střípky z železniční dopravy v Rumunsku
Parní rychlíková lokomotiva řady 142
Elektrická lokomotiva řady 060 A 
rozcestník "elektřina pro dráhy" a elektrické lokomotivy
rozcestník parní stroj a parní lokomotivy

 

rozcestník na téma Rumunsko

Ohlasy na rumunské literární večery v Brně 

Zlomky z Istrie 

První návštěva Rumunska (a kupodivu vlastně jediná návštěva Rumunska  proběhla někdy v 6té třídě na ZDŠ. Ubytování v hotelu někde pod Konstantou a v rámci pobitu se mimo jiné uskutečnila návštěva archeologických vykopávek původně řeckého města Istria (či Istrie) - později římského, pak byzantského. Istria byl také přístav, kde panoval čilý obchodních ruch, řecké obchodní lodě poměrně často přepravovaly náklad v amfórách - a v archeologickém nalezišti byla řada amfór ve formě zlomků - tedy zlomky z Istrie. 

Takže před pár stovkami či tisícovkami let bylo možno na místě Istrie nalézt

starověké Řecko

tedy pár pojmů 

- "stos"-vševhna veřejná prostranství, filozofická škola založená Zénonem z Kítia (340 - 264 př.n.l.) v Athénách, přívrženci stoy se nazývali "stoikové"...
- řecká obchodní loď vycházele z fénických obchodních lodí a na rozdíl od válečných lodí využívala pouze pohon větru, a obchodní loď byla také baňatější než protáhlé vlečné lodě hnané především silou vesel

odkaz na ROZCESTNÍK "PLAVBA a MOŘEPLAVBA" Loď do Prahy a Hamburku, hydroelektrárny na Vltavě - Blog iDNES.cz

ROZCESTNÍK STAROVĚK A ANTIKA

Paříž východu - rozcestník na téma Rumunsko (tento příspěvek)

Římský Mušov proti Germánům i zimnímu chladu - i něco málo o jazyku Germánů - Blog iDNES.cz

Paříž východu (původní příspěvek)

Noční vlak se blíží do Bukurešti a jeden z cestujících zjistí, že o lůžko výše je na noclehu jistý senátor – tedy významná veřejná osobnost tehdejšího královského Rumunska. Senátor celkem zdvořile odpoví na dotaz anonymního spolucestujícího – zároveň naznačí, že v hovoru nehodlá pokračovat. Vlastně tato scéna z celého románu zaujala nejvíce.

Rumunsko v letech 1944 - 47

Roku 1944 proběhl státní převrat a zbytek války bojovalo Rumunsko po boku Rudé armády, nicméně Rumunsko nadále zůstávalo královstvím.  Rumunská královská armáda se výrazně podílela na osvobození Československa v roce 1945.] Osvobodila zhruba třetinu Slovenska a polovinu Moravy včetně měst jako Uherské Hradiště, Kroměříž či Přerov.Po válce  Rumunsko opět přišlo o Besarábii, která byla připojena k k Sovětskému svazu jako Moldavská SSR, Rumunsko ovšem získalo zpět Maďarskem okupované severní Sedmihradsko.

Emigrace Němců z Banátu na Klatovsko před postupující Rudou armádou Sokol, hody, jarmarky, kultura v Pošumaví - střípky z historie Klatovska - Blog iDNES.cz

Změna politického systému probíhala v Rumunsku podobně jako v dalších budoucích lidově demokratických zemích vlastně o rok dřív, než například v Československu. V roce 1947 byly všechny tzv. buržoazní strany zakázány a král Michai I. sesazen a název státu byl změněn na Rumunská lidová republika.  Sociální demokraté se násilně spojili s dříve bezvýznamnou Partidul Comunist din România (PCR), která se v březnu 1948 stala Partidul Muncitoresc Român (PMR, německá rumunská dělnická strana), čímž vlastně byla změna režimu dokončena. 

Zahájily se rozsáhlé projekty na industrializaci chudé zemědělské země, potřebné technologie byly zajišťovány hlavně ze západní Evropy (např. Francie). V zemi pokročily mnohé velkolepé projekty, jako například rozvoj jaderné energetiky, výstavba vodních kanálů, či přehrada Železná vrata na Dunaji. I přesto se ale nepodařilo situaci radikálně změnit a Rumunsko se zařadilo mezi ty nejchudší země RVHP, kam patřilo víceméně až do konce 80. let.

Sportovní rubrika - rumunští hokejisté se zúčastnili legendárního Mistrovství Evropy v ledním hokeji - které se konalo v Praze - v již zaniklém stadiónu na Štvanici. 

Vlastně mezinárodní sportovní klání byly po roce 1945 - v době budovatelských dvouletek prakticky jedinou možností ke kontaktu se zahraničím, proto zde malá odbočka do světa sportu, kde Rumunsko zmíněno spíše okrajově.

ČSR(23)

Zápas ze Švédskem tedy skončil zklamáním. Švédové byli favorizovaní, avšak nečekaně podlehli USA. 

Československo tedy poráží USA a získává zlato!

Stín: v březnu nečekaně podlehl vnitřnímu zranění populární útočník "8" Vláďa Müler.

Rumunsko 50 tých let - Češi z Banátu vysídlení na rumunskou Sibiř

K hlavním iniciátorům vysídlení, které vycházelo z usnesení přijatého v březnu 1951, patřili tehdejší ministr vnitra Teohari Georgescu a ministryně zahraničí Ana Pauker. Fiklovi, Nedvědovi nebo Jágrovi museli bez jakéhokoliv předchozího varování opustit své domovy.

„Večer před odjezdem nám jeden pán přivezl nový nábytek, který ještě do noci upravoval. Šli jsme tedy spát pozdě a už ve tři hodiny ráno nám někdo bušil na dveře. Vojáci nám řekli, abychom se spakovali. Maminka plakala a tatínek začal balit,“ vzpomíná Anna Urban. Jejich další kroky vedly na Bărăgan, který Gheorghe Gheorghiu-Dej, generální tajemník rumunských komunistů, nazýval rumunskou Sibiří…

Pro baraganskou step byla typická suchá léta s vysokými teplotami, naopak v zimě oblast sužoval mráz a silný vítr, kterému téměř nic nebránilo v cestě. „Bylo vidět jen nebe a zem. Nikde žádný strom.“ Rodinám nezbývalo nic jiného, než zde začít nový život doslova od nuly. Stavěly si jednoduché domy z bláta a dřeva. „Zpočátku nás žilo snad pět rodin pod jednou střechou,“ popisuje pamětnice obtížné životní podmínky.

„Dostali jsme jakési rohožky, které jsme připevnili na vysoký kůl, a pod nimi jsme spali. Jenže když zapršelo, museli jsme si nad hlavami držet lavory a hrnce.“

Až později si začali na domy pokryté rákosím tlouct nepálené cihly. Voda a chléb jim byly rozdávány zřídkakdy, vyhloubit si tak museli i vlastní studny.

Oblast měla po celou dobu pod drobnohledem rumunská ministryně zahraničí. „Vždy v poledne nad námi prolétal vrtulník a v něm stalinistka Ana Pauker. Pamatuji si, jak jsme na ni hrozili. Jako bych ji viděla dnes, tu její růžovou blůzu s kulatým límečkem.“

Na pozemcích státních statků museli „třídní nepřátelé“ sbírat bavlnu a plnit vysoké pracovní normy, které se nevyhýbaly ani dětem. Návštěvy zvenčí byly zakázány. Opuštěná pole se postupně začala přeměňovat v jakési vesnice, které začaly mizet až v souvislosti se vstupem země do OSN v roce 1955 – čtyři roky po dalším stěhování eibentálských rodin.

Češi z Banátu pod dohledem
Fiklovi a ostatní členové české menšiny strávili na Bărăganu pouze půl roku. Narozdíl od jiných deportovaných obyvatel jim bylo v prosinci 1951 umožněno přestěhovat se do havířského města Comanesti (Comăne?ti).

František Fikl začal stejně jako ostatní muži pracovat v místních dolech, jeho choť Kristýna si přivydělávala podomním prodejem dříví a osmiletá Anna se stala v nové škole malou pionýrkou. „Zpívala jsem písně Můj táta rybářem nebo Pionýři, pionýři,“ vzpomíná na své vystoupení v rumunském rozhlase.

Život v Comanesti ale nebyl tak růžový, jak se na první pohled mohlo zdát. Hned po příjezdu pamětnice ji jedna z dívek označila za dceru kriminálníků. Rodinu sužovaly časté zdravotní potíže, kvůli kterým se Kristýna Fiklová opakovaně objevovala v nemocničních zařízeních. Z různých důvodů to tak táhlo české rodiny zpátky na Banát, což jim rumunské úřady dlouho nechtěly umožnit.

Obyvatelé stále zůstávali pod kontrolou, například jim nebyly vydány osobní doklady zabavené při deportaci, a město nesměli opustit. „Mysleli jsme si, že v Comanesti už navždy zůstaneme. Nevím, co se tehdy stalo, že jsme se mohli vrátit.“

Hořký návrat domů
Zlom přišel podobně jako na baraganské stepi se vstupem Rumunska do OSN. Na jaře 1956 rodiny podnikly cestu zpět do Eibentálu, kde je čekalo nemilé překvapení. Většinu věcí z jejich domácností si zabral národní výbor a dobytek si stihli rozebrat místní. Fiklovým se podařilo získat zpět jen malou část jejich původního majetku.

1956

Rumunská lidová republika  se účastní na jaderném programu tzv. států socialistického tábora

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubné - společné vědecké pracoviště dvanácti států socialistického tábora (Albánie, Bulharsko, Československo, Čínská lidová republika, Korejská lidově demokratická republika, Maďarsko, Mongolsko, Německá demokratická republika, Polsko, Rumunsko, SSSR Vietnamská demokratická republika) v oblasti jaderné fyziky, radiochemie a reaktorové fyziky. Základem experimentálních zařízení jsou dva obrovské urychlovače částic: synchrocyklotron na energii protonů až 690 MeV a synchrofázotron na energii protonů až 10GeV - 10 na desátou eV; obě zařízení předala ústavu vláda SSSR při jeho zřízení v roce 1956. ˇUstav jednak sám provádí jaderný výzkum, jednak organizuje a koordinuje spolupráci členských zemí v oblasti jaderného výzkumu. 

odkaz na stránku jaderná energetika   Od domácí minielektrárny přes kombinované zdroje po jadernou elektrárnu Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín  - Blog iDNES.cz

Rumunsko sedmdesátých let - těžba bronzu

Zkáza přichází z hory mědi...
O tom, kde hledat původce těchto proměn, neměli lidé z Geamăna pochyby. Důl Ro?ia Poieni totiž neprodukoval jen jedenáct tisíc tun jakostní mědi ročně, ale také násobně víc odpadů. A z jejich skládek se pak luhovala voda sestupující hlouběji do údolí.

Z osady Bardesti, která byla výsypkám nejblíž, odešli lidé jako první. Sami – na jedovaté půdě se přežít nedalo. Ti z osad Valera Holhori a Trifesti, ležících o něco níž, se zdráhali. Měli tu celý svůj život. Ale postupně se odstěhovali též. Část z nich neodcházela daleko, nechtěli za sebou nechat hřbitovy se svými předky, a tak se usadili v obci Geamăna. Jenže i tato vesnice byla předurčena k zániku.

V sedmdesátých letech vyhodnotili důlní inženýři, že pro pokračující velkokapacitní těžbu bude nezbytné navázat na důl i systém sedimentačních nádrží na polotekutý odpad. Nepomýšleli přitom na nějaké velké stavební dílo, které by jen zbytečně zvyšovalo náklady.

Jako otevřená jímka na údajně „sterilní toxický odpad“ se jim jevilo nejpříhodnější celé údolí Şasa, které se mělo částečně zaplavit, aby se snížila prašnost. Že v něm stála vesnice Geamăna? Žádný problém.

Prezident Nicolae Ceausescu záměr ochotně posvětil. Ro?ia Poieni, důl na měď, totiž vydělával komunistickému režimu v Rumunsku na důchody. Necelé čtyři stovky domácností v takových kalkulacích nic neznamenaly. Se zestátněním pozemků a vyvlastňováním půdy se začalo hned v roce 1977.

Berou si jen to, co chtějí
I tentokrát k tomu lidé z Geamăna přistoupili nad očekávání poklidně. Stále věřili, že si pomůžou, když jim stát zajistí náhradní bydlení ve městě a vyplatí kompenzace za jejich – teď už zdevastované a neúrodné – pozemky.

důl na měď a mapa s místem těžby 

příspěvek na téma ekologické havárie Přehrada Bystřička a ekologická havárie na Bečvě - Blog iDNES.cz

více specializovaný příspěvek metalurgie barevných kovů Jeden den jízdy koňmo k moři/ bitva o Polsko / Baltští Prusové / výroba Bronzu - Blog iDNES.cz

původní příspěvek Toxická laguna v Rumunsku pohlcuje vše živé. Katastrofa není daleko - iDNES.cz

Bukurešť Severní nádraží - Bucure?ti - Gara de Nord

Mohl se psát tak rok 1979 a podařilo se získat pobyt v Rumunsku u moře mimo termín prázdnin, a zadařilo se získat mimořádné volno ve škole jako zdravotní pobyt u moře. Takže Paříž východu pouze z vlaku během asi desíti minut či čtvrt hodiny čekání na nádraží - navíc konkrétní vagón byl někde na konce vlaku takže ještě ani nezačala krytá nástupiště. Na sloupě - tehdejší dojem byl, že šlo o cihlový sloup nápis Bucure?ti Nord. Nicméně i během podobné rychlíkové návštěvy Bukurešť zanechala dojem výstavného města - ale možná to bylo hlavně letním dnem. 

Střípky z železniční dopravy v Rumunsku

Parní rychlíková lokomotiva řady 142

V roce 1936 zakoupily rumunské dráhy v Rakousku licenční výrobu velkých rychlíkových lokomotiv 1´D 2´ řady 214 a v letech 1937 až 1940 dvě továrny - Malaxa v Bukurešti a druhá lokomotivka ve městě Resita dodaly celkem 79 strojů. Parní kotel měl výhřevnou plochu 262 m2, plochu předehřívače 77,8 a rošt 4,7 m2 přičemž vznikal tlak páry 1 600 kPa. 

Parní stroj této velké rychlíkové lokomotivy měl vrtání válců o průměru 650mm, zvih pístů 720mm a spřažená kola o průměru 1940 mm. Hmotnost lokomotivy byla 123,5 t a maximální rychlost 120 km/h.  

Dva kotle byly použity pro výrobu lokomotivy poněkud odlišné konstrukce - která dostala označení 151 - u které byl zvolen jiný pojezd, jiný rám a jinak uspořádaná soukolí. Rovněž vzhled lokomotivy byl poněkud jiný. Na kotli byl po délce plechový kryt nad upravenými  parovody a vpředu zformované postraní plechy, které měly při jízdě usměrňovat proud vzduchu při jízdě se zavřeným regulátorem aby kouř z komína při jízdě se zavřeným regulátorem proudil nad kabinu a nezabraňoval výhledu strojvůdci a topiči z oken. 

Za přispění těchto velkých parních lokomotiv se v Rumunsku výrazně zvýšila rychlost mezinárodních rychlíků.   

Elektrická lokomotiva řady 060 A 

Rumunské státní dráhy zahájily rozsáhlou elektrifikaci svého provozu v roce 1965 zavedením jednotného systému napětí 25 kV při frekvenci 50 hZ - tedy elektřina střídavého napětí AC. Přestože Rumunsko nemělo zkušenosti se stavbou lokomotiv vhodného druhu, nakoupilo deset nových lokomotiv ve Švédsku odkud je dodala továrna ASEA. 

Lokomotivy jsou na dvou třínápravových podvozcích, takže mají  uspořádání podvozků CO´CO´. Každé dvoukolí má svůj trakční motor - ovšem stejnosměrný DC - jak bylo ostatně u střídavých lokomotiv obvyklé v té době i v Československu. Každý motor má výkon 600 kW, celkový výkon lokomotivy je tedy 2 400 kW. Napětí elektřiny od sběračů se nejprve transformuje a pak usměrňuje v křemíkových usměrňovačích. 

Pro transformátor by měl platit Ohmův zákon 1. stupně pro spotřebič ... který by zněl ve tvaru zde označeném jako pořadový (obecný matematický zápis y vlevo = funkce y vpravo) P (výkon) = U1/U2 = N1/N2 ... tedy první člen děleno druhým.

Lokomotivy mají kola o průměru 1 250 mm, hmotnost 126 tun a největší rychlost 120 km/h. Prvních devět lokomotiv výrobce doplnil desátou - kde navíc zřídil elektrodynamickou brzdu - aby lokomotiva nemusela brzdit standartně prostřednictvím brzdových špalíků, ale brzdilo se vlastně motorem tím že se maří elektrická energie a mění v teplo v odpornících. Tato desátá lokomotiva je řady 60 DB.

Sousední Jugoslávie zakoupila ve Švédsku licenční výrobu podobných lokomotiv, ale čtyř nápravových. Jugoslávské železnice se posléze dohodly s CFR, že si z ekonomických důvodů budou vyměňovat svoje lokomotivy. Rumunsko bude poskytovat, či zapůjčovat čtyřnápravové stroje a Jugoslávie zase čtyřnápravové.  

rozcestník "elektřina pro dráhy"

ELEKTRICKĚ ROZVODY AC napětí

Elektřina na železnici 1 - vlakem znovu do Židlochovic - stanice na elektrifikované trati - Blog iDNES.cz

Elektřina na železnici 2 - stanice na neelektrifikované trati + spínače VN - Blog iDNES.cz

Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz

Paříž východu - rumunská elektrická lokomotiva řady 060 A  (tento příspěvek) / transformátor pro lokomotivu Převody mechanické (pastorek a kolo) a elektrické (trafa) - vozy Mercedes a vojenství - Blog iDNES.cz

ELEKTRICKÉ ROZVODY  DC napětí

Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO a dvousystémová jednotka Škoda 440 - Blog iDNES.cz

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění - Blog iDNES.cz

Úzkokolejkou do České Kanady - Blog iDNES.cz elektrické rozvody na lokálních tratích

PARNÍ STROJ a PARNÍ LOKOMOTIVY

Paříž východu - Parní rychlíková lokomotiva řady 142 (tento příspěvek)

Parní stroj - od čerpání vody ze zatopených dolů po parní lokomotivy a lokomotiva 312.4 - Blog iDNES.cz

Lichtenštejnská parní dřevařská pila v Hanušovicích Chalupa v Kameničkách - rozcestník na téma časopis Domov a dřevostavby a stavební povolení - Blog iDNES.cz

a

na závěr příspěvku 

znovu

obsah

rozcestníky divadlo, kultura, historie
Zlomky z Istrie (řecká antika v pozdějším Rumunsku)
Osmanská Constanta
Paříž východu (ohlas na knihu autora Cezar Peterescu)
Rumunsko po roce 1945
Rumunsko 50 tých let - Češi z Banátu vysídlení na rumunskou Sibiř
Rumunsko 70 tých let - ekologická havárie v údolí Geamăna
Bukurešť Severní nádraží - Bucure?ti - Gara de Nord
Střípky z železniční dopravy v Rumunsku
Parní rychlíková lokomotiva řady 142
Elektrická lokomotiva řady 060 A 
rozcestník "elektřina pro dráhy" a elektrické lokomotivy
rozcestník parní stroj a parní lokomotivy