Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zadar – někdejší centrum Italů v Dalmácii

2. 07. 2017 23:15:06
Následující příspěvek pojednává jednak o historii iItalského osídlení v Dalmácii, jehož byl Zadar centrem a jednak o samostatném městě. Tato – druhá – část je především fotografická.

V Dalmácii byla i po pádu Římské říše zachována kontinuita obyvatelstva a území se postupně dostalo pod správu římského východu – Byzance, které se podařilo obnovit moc alespoň v některých vyspělejších částech původní říše.

Latinskou civilizaci ukončil vpád slovanských kmenů v 7. století. Původní obyvatelstvo bylo Slovany vytlačeno do několika izolovaných oblastí na pobřeží.

Byzanc od této doby ovládala už jen tato malá území s přetrvávající románskou kulturou některá města – Zadar, Trogir, Split, dále několik ostrovů v Kvarnerském zálivu a na kratší čas Istrii. Vedle upadající Byzantské říše se v oblasti Jadranu uplatňovala nová námořní a obchodní mocnost – Benátská republika.

Pro Benátčany se stalo prioritou ovládnutí Jaderského moře, kde se jejich obchodní zájmy křížily se Slovany usazenými na pobřeží, kteří často používali nevybíravých metod jako je pirátství. Převzetí byzantských osad pod svou kontrolu se stalo prvním cílem Benátčanů, poprvé k tomuto došlo na přelomu tisíciletí. Nebylo to však připojení natrvalo, některé osady se buďto osamostatňovaly, nebo přecházeli pod vládu Chorvatů, později Uhrám, které Chorvatsko pohltily. Latinská města v Dalmácii se řídila podobnými regulemi jako samosprávná města v Itálii.

Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Vlaši nebo Maurovlaši bylo naopak slovanské pojmenování románských obyvatel venkova, kteří se udržovali jako pastýři na Istrii nebo na Krku. Mísením latiny s jazyky Slovanů na počátku středověku vznikl nový jazyk –dalmátština.

Definitivního připojení dalmatského pobřeží se Benátky dočkaly v roce 1409, kdy uherský král toto území jednoduše prodal. Latinská populace znovu posílila a převzala od Benátčanů dialekt. Roku 1797 byla Benátská republika zrušena a přičleněna k Rakousku a Dalmácie se stala jednou z jeho zemí, přičemž Zadar byl stanoven zemským hlavním městem. V době rakouské vlády také v Dalmácii nastal první výrazný pokles italského obyvatelstva.

Po první světové válce město Zadar a další menší území sestávající se vesměs z ostrovů získala Itálie a v Dalmácii byla Italům menšinová práva zaručena i mimo tato území. Samotné město, z téměř tří čtvrtin italskojazyčné, pak po celé meziválečné období tvořilo důležitou oporu italské moci na Jadranu. Vztahy Italů a Chorvatů však byly napjaté, zejména po fašistickém převratu v Itálii. Ta svoje teritorium značně rozšířila během druhé světové války, kdy se nepřátelství vůči Jihoslovanům ještě vystupňovalo včetně formy internace v koncentračních táborech. Zároveň se však utvářelo hnutí odporu a nad mnoha oblastmi získali kontrolu jugoslávští partyzáni.

Po konci druhé světové války připadla celá Dalmácie k jugoslávskému Chorvatsku a následovala poslední vlna emigrace, která se týkala téměř všech zbývajících Dalmatských Italů. V současné době žije v Dalmácii jen kolem 300 Italů.

***

Historická část města leží na poloostrově, který je od pevniny oddělen Zadarským kanálem. V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské doby, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

***

Poznámka k autorství tohoto článku - na Wikipedii existuje příspěvek Dalmatští Italové - velmi podobný tomuto článku - jeho zakládajícím autorem jsem rovněž osobně já. Zdrojem mi byla především Ottova encyklopedie.

Autor: Jan Tomášek | neděle 2.7.2017 23:15 | karma článku: 8.28 | přečteno: 324x

Další články blogera

Jan Tomášek

Konec hodnot v Čechách

Tak jsem se v jednom svém příspěvku zaradoval, že vynalézaví Češi si poradí se vším, třeba i takovým protikuřáckým zákonem. U některých hospod totiž začaly vznikat důmyslné přístřešky, které měly splňovat literu zákona.

9.9.2017 v 16:33 | Karma článku: 25.24 | Přečteno: 1523 | Diskuse

Jan Tomášek

Posázavským Pacifikem na Zlenice hrad

Do kraje hlubokých lesů, průzračných řek, četných hradů a dalších úžasných památek – do Posázaví jsem se vydal alespoň na kratší výlet. Mým hlavním cílem byl hrad Zlenice.

9.9.2017 v 13:19 | Karma článku: 16.48 | Přečteno: 451 | Diskuse

Jan Tomášek

Po stopách trampingu – osada Ztracenka

Psal se rok 1919, když šest mladých mužů, navrátivších se z 1. světové války se vydalo hledat zapomnění a romantiku do čarokrásné krajiny Svatojánských proudů. Místu, kde tábořili začali říkat Tábor řvavých.

7.9.2017 v 8:46 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 529 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Markovičová

Na cestě zapomnění i do snů... loď vždy dopluje do svého přístavu

Má cesta námořníka začala jednoho březnového rána, kdy jsem dorazila do italského přístavu a poprvé jsem vstoupila na loď, jež se na čas stala mým domovem.

25.9.2017 v 12:39 | Karma článku: 8.03 | Přečteno: 251 | Diskuse

Klára Markovičová

Jak se vaří sen

Při mé první plavbě Středomořím jako zaměstnanec jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí.

25.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 8.11 | Přečteno: 272 | Diskuse

Michal Lendvorsky

Kam ísť na Slovensku?

Slovensko ponúka mnoho miesť, ktoré sa oplatí vidieť. Pozrite sa, ktoré sme vybrali. Viac nájdete v nasledujúcom článku.

25.9.2017 v 11:27 | Karma článku: 10.66 | Přečteno: 228 | Diskuse

Michal Kočí

Epizoda #12: Logr, Randál a KKK

Uháněje nelegální rychlostí Logr zahodil přilbu do škarpy. Z oka vytřel zrnka prérijního prachu, z pusy vyplivnul žvýkací tabák. Za zvuku helikoptéry vycházejícího z jeho motorky začal meditovat.

25.9.2017 v 9:31 | Karma článku: 5.01 | Přečteno: 98 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Lázeňství v českém Slezsku

Slezské lázeňství není tak proslulé jako lázeňství v západních Čechách nebo na střední Moravě, protože slezské lázeňství donedávna stálo ve stínu těžkého průmyslu, avšak nemusí tomu tak být navždy.

25.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 205 | Diskuse
Počet článků 102 Celková karma 12.76 Průměrná čtenost 339

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.