Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zadar – někdejší centrum Italů v Dalmácii

2. 07. 2017 23:15:06
Následující příspěvek pojednává jednak o historii iItalského osídlení v Dalmácii, jehož byl Zadar centrem a jednak o samostatném městě. Tato – druhá – část je především fotografická.

V Dalmácii byla i po pádu Římské říše zachována kontinuita obyvatelstva a území se postupně dostalo pod správu římského východu – Byzance, které se podařilo obnovit moc alespoň v některých vyspělejších částech původní říše.

Latinskou civilizaci ukončil vpád slovanských kmenů v 7. století. Původní obyvatelstvo bylo Slovany vytlačeno do několika izolovaných oblastí na pobřeží.

Byzanc od této doby ovládala už jen tato malá území s přetrvávající románskou kulturou některá města – Zadar, Trogir, Split, dále několik ostrovů v Kvarnerském zálivu a na kratší čas Istrii. Vedle upadající Byzantské říše se v oblasti Jadranu uplatňovala nová námořní a obchodní mocnost – Benátská republika.

Pro Benátčany se stalo prioritou ovládnutí Jaderského moře, kde se jejich obchodní zájmy křížily se Slovany usazenými na pobřeží, kteří často používali nevybíravých metod jako je pirátství. Převzetí byzantských osad pod svou kontrolu se stalo prvním cílem Benátčanů, poprvé k tomuto došlo na přelomu tisíciletí. Nebylo to však připojení natrvalo, některé osady se buďto osamostatňovaly, nebo přecházeli pod vládu Chorvatů, později Uhrám, které Chorvatsko pohltily. Latinská města v Dalmácii se řídila podobnými regulemi jako samosprávná města v Itálii.

Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Vlaši nebo Maurovlaši bylo naopak slovanské pojmenování románských obyvatel venkova, kteří se udržovali jako pastýři na Istrii nebo na Krku. Mísením latiny s jazyky Slovanů na počátku středověku vznikl nový jazyk –dalmátština.

Definitivního připojení dalmatského pobřeží se Benátky dočkaly v roce 1409, kdy uherský král toto území jednoduše prodal. Latinská populace znovu posílila a převzala od Benátčanů dialekt. Roku 1797 byla Benátská republika zrušena a přičleněna k Rakousku a Dalmácie se stala jednou z jeho zemí, přičemž Zadar byl stanoven zemským hlavním městem. V době rakouské vlády také v Dalmácii nastal první výrazný pokles italského obyvatelstva.

Po první světové válce město Zadar a další menší území sestávající se vesměs z ostrovů získala Itálie a v Dalmácii byla Italům menšinová práva zaručena i mimo tato území. Samotné město, z téměř tří čtvrtin italskojazyčné, pak po celé meziválečné období tvořilo důležitou oporu italské moci na Jadranu. Vztahy Italů a Chorvatů však byly napjaté, zejména po fašistickém převratu v Itálii. Ta svoje teritorium značně rozšířila během druhé světové války, kdy se nepřátelství vůči Jihoslovanům ještě vystupňovalo včetně formy internace v koncentračních táborech. Zároveň se však utvářelo hnutí odporu a nad mnoha oblastmi získali kontrolu jugoslávští partyzáni.

Po konci druhé světové války připadla celá Dalmácie k jugoslávskému Chorvatsku a následovala poslední vlna emigrace, která se týkala téměř všech zbývajících Dalmatských Italů. V současné době žije v Dalmácii jen kolem 300 Italů.

***

Historická část města leží na poloostrově, který je od pevniny oddělen Zadarským kanálem. V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské doby, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

***

Poznámka k autorství tohoto článku - na Wikipedii existuje příspěvek Dalmatští Italové - velmi podobný tomuto článku - jeho zakládajícím autorem jsem rovněž osobně já. Zdrojem mi byla především Ottova encyklopedie.

Autor: Jan Tomášek | neděle 2.7.2017 23:15 | karma článku: 8.21 | přečteno: 300x

Další články blogera

Jan Tomášek

Chandigarh – cesta do jiného prostoru

Francouzský architekt Le Corbusier (původem ze Švýcarska) byl autorem velmi osobitých děl – které nelze jednoznačně přiřadit k některému ze soudobých architektonických pojetí , i když nejblíže má asi k modernímu klasicismu.

11.7.2017 v 19:56 | Karma článku: 4.53 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jan Tomášek

Pražské hrady Václava IV.

Malebné a romantické zříceniny hradů Václava IV. přitahovaly a přitahují každého, koho tato tématika jenom trochu oslovuje. Nejenom historiky a umělce.

10.7.2017 v 5:14 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 302 | Diskuse

Jan Tomášek

Vzpomínky na Dolomity

Tentokrát se do Dolomit – potažmo do Jižního Tyrolska podíváme prostřednictvím obrazů mého dědečka Františka Bednáře. Malování bylo jedním z jeho koníčků. Kdo ví – možná jsem kladný vztah k výtvarce zdědil právě po něm.

7.7.2017 v 9:14 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 189 | Diskuse

Jan Tomášek

Limerick z Dolomit

Následující příspěvek pojednává o jedné dávné výpravě do italských Dolomit. Naleznete zde několik fotek a také krátký text ve formě limerick (tedy rýmy AABBA).

7.7.2017 v 0:00 | Karma článku: 5.38 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jana Schlitzová

Přehrada Nechranice - nejenom Windsurfing

Nechranice - nejdelší hráz ve Střední Evropě. Kempy nám trochu připomínaly dobu dávno minulou, poslepované chatky, přestavované a dotvořené karavany.

20.7.2017 v 9:32 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jaroslav Babel

Zpráva o Velké cestě (10.)

U čtení následujících řádků vítám známé i náhodné zabloudivší. Koneckonců, cesta je někdy i o bloudění. Přináší však občas i příhody zábavné, někdy očekávané, někdy naopak. Sbírkou toho všeho může být následující povídání.

19.7.2017 v 13:08 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 152 | Diskuse

Milan Zajíc

Duševní orgasmus ....

Každý den není posvícení, nebo spíše každý den není hezký duševní orgasmus. Aby člověk měl hezký zážitek, tak pro to něco musí udělat, já nejčastěji šlapu ....... na kole ;)

19.7.2017 v 13:07 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 289 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 1 - Rozsypaný čaj nebo vlnovky pozpátku. První den v Číně

Malý krůček kupředu, velký skok pro lidstvo. Aneb, nečůrejte nám na podlahu. První čínský a zároveň na dlouho poslední srozumitelný nápis. Tabulka nad pisoárem vybízela pány, aby při své potřebě přistoupili blíže a nečůrali na zem

19.7.2017 v 6:57 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 436 | Diskuse

Martina Mičková

Co v Donovalech?

V horském turistickém středisku to bylo letos jako v pohádce O pejskovi a kočičce: „Chvíli pršelo, tak jsme se schovali do domečku. A když vysvitlo sluníčko, tak jsme hned utíkali ven...“

18.7.2017 v 22:23 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 498 |
Počet článků 95 Celková karma 8.43 Průměrná čtenost 316

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.