Vývoj Česko – Lužické hranice
rozcestník severní pomezí Čech
Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav, Otfried Preussner: Čarodějův učeň - Blog iDNES.cz
územi Čech zasahovalo v časech Přemyslovců v Xi. století až k městu Míšni "Donínsko - české zboží v říši - a doba románská v českých zemích" https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.1086063329298601
Vývoj Česko – Lužické hranice (tento příspěvek)
ve Frýdlantském výběžku - kousek od hranic se nachází zámeček Černousy vystavěný v století 18tém ve slohu zvaném zopfstihl Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (rozcestník na téma architektura a výtvarno) - Blog iDNES.cz
další příspěvky na téma Polabští a Pobaltští Slované, především historie
Lietzow neboli Lícov a Pobaltští Slované https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1086149199290014&type=3 album na FCB
Boleslav Chrabrý, polská epizoda v Lužici, na Moravě a v Čechách https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1086193385952262&type=3 album na FCB
obdobný příspěvek - tentokrát pomezí Čech a Rakous Vitorazsko - rozcestník Rakousko - Blog iDNES.cz
odkaz na hlavní historický rozcestník O Čáslavi-hrádku a dalších hradištích přemyslovského státu a územní správa Českých zemí - Blog iDNES.cz
Vývoj Česko – Lužické hranice
Záhvozd
Na poměrně stabilní české zemské hranici se nacházela jistá vyjímka na severu.
Pomezní krajina byla tehdy zmiňována jako Záhvozd, nebo doslovněji Zagwozd či Zagost, čímž byla označena i její poloha vůči Čechám. Na někdejší raně středověkou hranici pak upomíná několik místopisných názvů, z nichž nejznámější je asi Česká a Srbská Kamenice.
Rozsah území obývaného lužickosrbskými Milčany - není díky skoupým raně středověkým pramenům přesně vymezen.
Jinak hranice mezi Čechami a Budyšínskem - s různě obměňovanými názvy se zde upravovala asi čtyřikrát.
Co se týče stop a odkazů na dřívější obyvatelstvo ve zdejší krajině – tak je zde hojně zastoupena zejména novověká hrázděná architektura lidových staveb německého typu. Připomínky na starší slovanské osídlení jsou pochopitelně už skoupější - a často musely být ozřejměny až archeologickým výzkumem. Opevnění v Předláncích lze na základě výzkumu datovat až do 13. – 15. století, naopak z doby středohradištní lze archeologickými sběry doložit osídlení kolem velice malebného kostela Sv. Vavřince ve Vsi u Černous. Předchůdce Lužických Srbů z 9. a 10. století rovněž připomene terénními náznaky hradiště Loučná poblíž Višňové.
Nejstarší hranice mezi územím českých a lužicko - srbských kmenů (či Polabských Slovanů) vedla tedy nejjižněji.
Žitavsko a Frýdlantsko
Ze Záhvozdu se postupně stalo Žitavsko - a částečně Frýdlantsko a snad i částečně Šluknovsko.
Od Čech oddělená obtížně prostupným pralesem Jizerských hor oblast byla pak v dobách kdy se zakládaly hrady - tedy někdy na přelomu 12. a 13. století pod vlivem místního panského rodu Ronovců, což byl český panský rod v pramenech zmíněný poprvé ve 12. století, jehož sídla se nacházela na mnohých částech Čech a Moravy - například na Českolipsku - také hradů s názvem Ronov je povícero - ale jméno Ronovci získali podle hradu Ronov na Žitavsku - ale známějším hradem byl Ojvin - po určitou dobu také v držení Ronovců.
Po jistou dobu se k Čechám počítalo Žitavsko - tedy město Žitava s okolím, například hrady Ojvín a Karsfried - a naopak šluknovský a frýdlantský výběžek náležely k Mičansku - čil pozdější Horní Lužici. Vzhledem k probíhající germanizaci pomezí oblast byla nazývána Budyšínsko, nebo oficiálněji Východní (saská) marka.
Ronovci se vlastně stali dominantními vlastníky půdy v této příhraniční oblasti Horní Lužice směrem k Čechám. Například v čase když se stavěl hrad Frýdlant Ronovec Častolov ze Žitavy začal od roku 1256 používat přídomek "z Frýdlantu".
Ve třináctém století začala germanizace Milčanska - zejména řídce osídleného pohraničí mezi Budyšínskem a Čechami, čímž se začalo vytvářet jazykové oddělení slovanských národů.
Původní Záhvozd se tedy na čas mohl stát oblastí tří národů - Lužických Srbů, Čechů a Němců.
.
Mocenské postavení Ronovců na česko- lužickém pomezí těžce nesl král Přemysl Otakar II. a podnikl kroky aby Ronovce nahradili Biberštejnové.
Za necelých 40 let se však na Žitavsko - nikoli přímo do Frýdlantu vrátil vlivný Ronovec Jindřich z Lipé, který měl vlivné postavení zejména díky službám pro Václava II.
Frýdlatnsko - stejně jako Šluknovský poloostrov se dostalo pod vliv poněmčeného Žitavska, které ovšem náleželo tehdy k Čechám.
Žitavsko - zejména díky svazku s dalšími Hornolužickými městy - zvaném Šestiměstí - stále více inklinovalo k Lužici a politicky a soudně se ve 14. století oddělilo od Čech - i když právně to nebylo jednoznačně konstatováno.
Žitava s okolím patřila k Čechám nejprve jako poddanské město - Roku 1310 ji získal Jindřich z Lipé.. Ruku 1319 pak město získal Český král Jan Lucemburský - současně se rozdělil s knížetem Jindřichem Javorským o Horní Lužici - a Žitava tehdy byla přičleněna ke Zhořelecku, které připadlo Jindřichovi Javorskému - král Jan si z Horní Lužice pak ponechal Budyšínsko. Žitava je tedy poprvé zmíněna jako součást Budyšínska,
Po smrti Jindřicha Javorského však Žitava znovu připadla k Čechám.
Majestas Carolina potvrdil Žitavu jako nezastavitelné královské město - zatímco hrady v okolí - Ojvin a Ebersbach se staly zastavitelnými hrady českými.
Šestiměstí - další správní jednotka v Horní Lužici
Roku 1346 uzavřela Žitava spojenectví s dalšími pěti lužickými městy - a bylo vytvořeno takzvané Šestiměstí.
Pro správu Kraje Žitavského byl zřízen úřad hejtmana se sídlem na hradě Karslfried - sloučený navíc s úřadem Žitavského fojtství.
Toto fojtství zastavil Václav IV Hlaváčovi z Dubé - který byl zároveň fojtem Země budyšínské a Zhořelecké - a správa Horní Lužice a Žitavska se tedy dostala do jedněch rukou.
Církevně se až do XIII století Žitavsko počítalo k arcidiecézi pražské.
Naopak - co se týče územích výběžků - asi ve třech etapách probíhalo jejich přičleňování k Čechám v souvislosti přičleňováním vlastní Lužice, například - v XI století pravděpodobně za knížete Vratislava II, kdy bylo Milčansko podruhé nakrátko přičleněno k Čechám,a pak ve XII za knížete Soběslava II, jenž pro Čechy získal Horní Lužici roku 1136 a Češi ji drželi ji až do poloviny 13. století a zemi se podařilo přeci jen poněkud více ovládnout. Kníže Soběslav opíral však svoje postavení v Lužici však spíše než o Budyšínsko o oblast Lužice zvanou Zhořelecko.
krátce o Zhořelecku
Zhořelec se poprvé objevuje v záznamech v roce 1071 jako slovanská vesnice. Původně se jmenoval Dřevnov a po požáru přijal jméno Žorjelice. Český kníže Soběslav I. (1125-1140) zde založil silný hrad a nechal místo uzavřít příkopy a hradbami. Po získání statutu města Zhořelec vzkvétal do té míry, že během 13 a 14 . století byl jedním z předních měst v Lužici. V roce 1377 se stalo – spolu s východní částí Dolní Lužice a jako součást Zhořeleckého vévodství – lénem Jana, syna Karla IV (Jan Zhořelecký - třetí syn Karla IV považovaný za nejtalentovanějšího).
zpět k Česko - Lužické hranici
Co se týče dalších změn na Česko - Lužické hranice, tak hranice se měnila až ve XIV století - kdy Lužici počtvrté a nejtrvaleji připojil k Čechám Jan Lucemburský, tehdy už Frýdlant patřil k Čechám, a hranice tehdy vedla kus za Frýdlantem směrem k současné hranici - a k této poslední dlouhodobě trvalé úpravě hranice pak došlo zřejmě na začátku XV století za Václava IV.
na mapce níže zobrazena "třetí" hranice mezi Čechami a Lužicí - v době, kdy k Čechám ještě patřilo Žitavsko - ale ještě nepatřily úplně celé hraniční výběžky zejména Frýdlantský výběžek
Pro Čechy byla Horní Lužice ztracena za třicetileté války roku 1635 a připadla de jure jako zástava Sasku.
znovu krátce o Zhořelecku
Po Napoleónských válkách v roce 1815 se Sasko samo stáhlo ze Zhořelce a část Horní Lužice postoupena k Prusku, v Prusku pak tato část Horní Lužice přičleněna ke Slezsku - tedy poněkud změněna byla i hranice Slezska Zhořelecko je vlastně jedinou částí Slezska, které zůstalo Německu - ve Zhořelci má sídlo i Slezské muzeum.
shrnuto
jak se tedy měnila hranice mezi Čechami a Lužicí na Šluknovsku a Frýdlantsku
Definitivně pak byla hranice mezi Čechami a Lužicí stanovena někdy na počátku 15. století a změny se týkaly především severního okraje obou výběžků - Šluknovského a Frýdlantského. Jednalo se tedy o jednu z mála výjimek na jinak velmi stabilní zemské hranici. Typické severní výběžky na mapě Čech vznikly tedy až v této době.
Co se týče územích výběžků - asi ve čtyřech etapách probíhalo jejich přičleňování k Čechám - v XI století pravděpodobně za knížete Vratislava II kdy bylo Milčansko podruhé nakrátko přičleněno k Čechám (spolu s milčanským knížecím územím Záhvozd) a byla zřejmě poprvé vymezena hranice Čech a podruhé se hranice měnila ve XII za knížete Soběslava II, který získal Horní Lužici roku 1136 a a Češi ji drželi ji až do poloviny 13. století a zemi se podařilo přeci jen poněkud více ovládnout (tehdy k Čechám patřila Žitava - ale ještě nepatřil Frýdlant) -, a pak se hranice potřetí měnila až ve XIV století - kdy už k Čechám patřil Frýdlant, ale hranice vedla jen kus za městem směrem na sever k současné hranici - a v dalším století pak došlo k poslední - čtvrté - a dlouhodobě trvalé úpravě hranice - a to někdy na začátku XV století za Václava IV..
kdy k Čechám náležela Lužice
X. stol
Horní Lužice - tehdy Milčansko (které se tehdy počítalo k Východní marce v Sasku) k Čechám poprvé náleželo pří sjednocování Čech za Boleslava I a Boleslava II
(XI. stol. během polsko - německých válek Milčansko podvakráte znovu patřilo k Čechám - jednou za knížete Jaromíra a jednou za knížete Oldřicha)
XI.stol.
Horní Lužici jako součást Míšeňské Marky (Saska) nakrátko získal kníže Vratislav II
XII a XIII stol.
Horní Lužici pro Čechy trvaleji ovládnul kníže Soběslav I
XIV a XVI stol.
Horní Lužici pro Čechy nejtrvaleji získal král Jan Lucemburský, přičleněna rovněž přibyla Dolní Lužice
odkazy
Slovanské kmeny v severních Čechách v tzv. barbarském období na prahu ranného středověku
Polabští Slované v širším smyslu (na západ od Labe - pozdější Lužičtí Srbové): Milčané v Záhvozdu (odhadem několik osad a snad hradiště Višňová)
České kmeny na seceru Čech - například Děčané, Litoměřici.a Lemuzi - například ve Stadicích - odkud pocházel Přemysl Oráč...
Jan Tomášek
Dálniční most přes Křešické údolí 3 - kinematika stavebních strojů a stavba mostů
Příspěvek by se měl zabývat především oborem zvaný kinematika - což je poměrně důležitý předmět ve stavebnictví a strojírenství - i když na rozdíl od statiky nebo dynamiky - nepřináší výsledky v cifrách - ale spíše jenom analyzuje
Jan Tomášek
Kamna na piliny - "piliňák"
Kamna na piliny mohou být součástí stolařských dílen, nebo provozoven kde se hodně brousí, hobluje - vznikají piliny a hobliny a mohou sloužit třeba k běžnému topení.
Jan Tomášek
Sněhový pluh KSP 411 / LPO 411 S - užitková železniční vozidla, uhlí a důlní lokomotivy
Když zasněží, a trať se stane skrze závěje nesjízdnou neznamená, že by vlaky vůbec neměly vyjet. Ve větších železničních stanicích jsou zpravidla pro tento účel k dispozici různá speciální železniční vozidla - třeba sněhové pluhy.
Jan Tomášek
Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most
Příspěvek by měl pojednávat především o administrativě a ekonomice - především z hlediska spotřebitele - jak se za elektřinu vlastně platí. Ekonomika by měla být pojednána rovněž z hlediska výroby a distribuce.
Jan Tomášek
Mechanika KFD 1 DAV - frekvence, rychlost, zrychlení / proč rychlé vozy mají velká kola
Dva obory mechaniky pohybu - kinematika a dynamika - dá se říci odlišuje právě frekvence a rychlost - tedy od zvuků periody, přes frekvenci a pootočení - dále přes rychlost úhlovou, rotační až po lineární rychlost, atlas Škoda.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Policie zadržela mladíka, který v tachovské škole vyhrožoval nožem
Policisté zadrželi ve škole v Tachově mladého muže, který nožem vyhrožoval dvěma lidem. Při...
Ředitelem Vojenského zpravodajství by mohl být Bartovský, nahradí Berouna
Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta dnes na...
Nevěřte lžím a pomluvám, obhajuje Babiš neúčast na jednání o důchodech
Poslanec a šéf ANO Andrej Babiš na svém účtu na sociální síti X zveřejnil video, ve kterém...
Ferimu za mřížemi nebezpečí nehrozí, jako právník bude populární, míní bývalý vězeň
V pondělí odvolací soud potvrdil tříletý trest pro Dominika Feriho. Exposlance uznal vinným v...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 192
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1043x