Co mi prozradily tramvajové zastávky v Brně - aneb malé kovové stavby

CILILINK – ozval se tramvajový zvonec a vůz se dal do pohybu. Bylo to v období – kdy se mi nějak nedařilo cestovat podle obvyklých představ o cestování – tak jsem si alespoň občas popřával nějakou cestu po městě Brně, kde bydlím.

OBSAH

rozcestník stavba a rozvody
rozcestník doprava

část 1
městská hromadná doprava Brno 
část 2
malé kovové a montované stavby 

 

Rozcestník na téma stavba a rozvody

odkaz na rozcestník Brno Brno se staví - rozcestník na téma Brno, cihelny a stavebnictví materiály, stavebnictví a architektura - Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie 10/ stavba 3 - rozvody a stavba - administrativa i technologie - Blog iDNES.cz rozvody potrubní a  "elektrické"

Cesty elektrické energie 11 - rozvody v průmyslu - Blog iDNES.cz členění rozvodů z plošného a prostorového hlediska 

Cesty elektrické energie 4 - místní a domovní rozvody elektrické energie, výtahy - Blog iDNES.cz

Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn - Blog iDNES.cz  rozvody potrubní "FLYN" - zejména velké mezinárodní rozvody a produktovody  - částečně i malé rozvody, zejména v případě plynu také například plynové vařiče atd 

"FASD"  standartní stavebnictví 

"mosty"

Nad ohybovými momenty u jednoduchých mostů (statika 1) -rozcestník pro mechaniku - Blog iDNES.cz statika a rozcestník pro mechaniku celkově

část 2 (tohoto příspěvku)

Stavba a normy, stavební výkres  Cesty elektrické energie 10/ stavba 3 - rozvody a stavba - administrativa a výkres - Blog iDNES.cz

Copový sloh – Karel Müller – zámeček Černousy (rozcestník na téma architektura a výtvarno) - Blog iDNES.cz rozcestník architektura, především historická

Co mi prozradily tramvajové zastávky, malé stavby, především na bázi kovu  (tento příspěvek)

Chalupa v Kameničkách - rozcestník na téma časopis Domov a dřevostavby a stavební povolení - Blog iDNES.cz stavby ze dřeva, truhlářství, tesařství

malé stavby ze dřeva, výpočet rozměrů prostřednictvím goniometrických funkcí sinus, cosinus Matematika AG - goniometrické funkce sinus, cosinus - skici malých staveb - Blog iDNES.cz

jak se staví stany - malé i velké, téma svým způsobem také spadá do stavebnictví Jak se staví cirkus a montované haly, volný čas a obchody v Brně - Blog iDNES.cz

stavby ze sádrokartonu Jak se staví restaurant ze sádrokartonu - Blog iDNES.cz

"stavební materiály"

Mezi Úvozem a Veveří v Brně - rozcestník na téma Brno, cihelny a stavebnictví materiály - Blog iDNES.cz rozcestník na téma stavební materiály

Fler BLOG | archivace.kvalitne / Stavebniny a stavební materiály - těžba, výroba, zpracování. stejné téma (stavební materiály) pravděpodobně přehlednější zpracování

"mobilní a dočasné stavby"

Období krátkých cest na Vysočinu - jak se staví tábor - Blog iDNES.cz

odkaz na rozcestník na téma dráhy typu městská doprava

Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz

Rozcestník na téma doprava

Brno

tramvaje 1 Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramvají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz

tramvaje 2 Co mi prozradily tramvajové zastávky v Brně - aneb malé kovové stavby (tento příspěvek)

tramvaje 3 Toulky po Žabovřeskách - Architekt Fuchs a funkcionalismus, rozcestník "První republika" - Blog iDNES.cz

tramvaje 4 "brněnská čtverka na Údolní"  Miranda – romský holokaust / Na vlnách Tomu / Kemerovská oblast Sibiř - Blog iDNES.cz

tramvaje "n" / nákladní tramvaj v Brně  Brno se staví - parky a zahrady - a také cihelny pro Moravský Manchester, nákladní tramvaj - Blog iDNES.cz

trolejbusy Krátce ze Šlapanic u Brna - počátky výroby turbín a Ohmův zákon pro trolejbus 31 - Blog iDNES.cz

jinde

doprava především železniční a městská hromadná doprava v Praze Přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - jízdní řády a dopravní architektura - Blog iDNES.cz

městská doprava Plzeň Architektura devadesátých let a "sci-fi architektura budoucnosti", doprava Plzeň, plasty - Blog iDNES.cz

Brno Co mi prozradily tramvajové zastávky - aneb malé kovové stavby (tento příspěvek)

Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje, firma František Křižík - Blog iDNES.cz

letecká doprava a pošta Praha Jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ), letecká pošta - Blog iDNES.cz

jízdní řády, vyhledávání spojení a jízdné https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdaz&set=a.896132295238505 album nevytříděných podkladů na FCB 
 

vlastní příspěvek 

část 1

Brno

autobusová  nádraží v Brně

Vedle železniční stanice Brno - hlavní nádraží se nachází původní autobusové nádraží "U Grandu", které podle původního návrhu ovšem mělo mít poněkud velkorysejší podobu - podle architekta Bohuslava Fuchse - realizováno bylo pouze jedno nástupiště. Na opačné straně trati - v oblouku pod nádražím byla rovněž autobusová stanoviště - a to "autobusové nádraží Uhelná". které nahradilo daleko velkorysejší "Ústřední autobusové nádraží Brno (Zvonařka)" - které bylo ovšem realizováno bez výpravních budov.  

autobusová nádraží Uhelná a ulice Trnitá (malba inspirovaná večerníčky "Kluk z plakátu")

Co mi prozradily tramvajové zastávky 

A cílem mi byla obvykle nějaká konečná tramvaje, nejlépe taková kde vše zůstalo při starém. Masarykova Čtvrť, Štefánikova čtvrť, Černá pole… Pozoroval jsem ten ruch, zaskočil třeba do obchodu s potravinami /zajímavé – poblíž každé takové konečné je skoro vždycky nějaký takový obchod/ a jel zase zpátky.

Zkrátka – tramvajím jsem v této době tak nějak propadl. Není divu, že jednou jsem si zajel přímo do tramvajového muzea. A poblíž jsem dokonce objevil vrak tramvaje mého dětství, které se říkalo Plecháč. Ještě si dobře vzpomínám, jak tyto tramvaje jezdily po městě spárované s vlečným vozem stejného provedení. Inu doba se mění, ale tramvajové zvonce dál zůstávají…

Třeba tramvajová trať do Černých polí, kde tramvaj dlouho končila před prodloužením na Lesnou, nebo tramvaj do Líšně, původně místní dráha ...

architektonická skica "moderní Brno"  včetně zastávky hlavní nádraží + další blíže neurčená zastávka 

trať do  Bysrtrce a tramvaje "Plecháč, Bystrčák" - tramvaje 4MT

Tramvajová trať (dlouhodobě pro linku č. 3 do Bystrce) vznikla postupným prodlužováním trati původně jen ke Konečného náměstí (Tivoli) pravděpodobně c roce 1947 a stará konečná poblíž bystrcké návsi - přesněji Náměstí 25. dubna sloužila svému účelu víc jak třicet let - k dalšímu prodlužování tratě dále do sídliště došlo někdy na přelomu 70tých a 80tých let. 

tramvaje "Plecháč" spolu s "brněnskými Škodovkami" Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramvají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz - ovšem prvorepublikové tramvaje "Gratz" jsou povědomé jen z literatury Toulky po Žabovřeskách - Architekt Fuchs a funkcionalismus, rozcestník "První republika" - Blog iDNES.cz. zmíněno rovněž prodloužení tratě z Žabovřesk do Bystrce

tramvaje 4MT

V rámci dvouletého plánu z let 1947–1948 měl být Královopolskou strojírnou (KPS) vyvinut nový typ čtyřnápravové tramvaje pro Brno. Ještě v roce 1946 byl ale požadavek ze strany Ministerstva dopravy zrušen a město tak požadovalo pouze 50 dvounápravových tramvají. Tyto tramvaje byly následně vyvíjeny a vyráběny Královopolskou strojírnou. Jistou kuriozitou bylo že dříve než motorový vůz byl vyroben vůz vlečný - a to v roce 1939 - tramvaj v podstatě převzala jeho karoserii.  V souvislosti s centrálním plánováním byla úloha výrobce tramvají pro Československo svěřena Tatře Smíchov, a produkce regionálních výrobců utlumována. tak nakonec Dopravní podnik města Brna  obdržel jen 25 tramvají 4MT a 30 odvozených vlečných vozů. Zbylých pět motorových vozů bylo následně vyrobeno vlastními silami v ústředních dílnách ve vozovně Pisárky dle dokumentace z Královopolské strojírny.

Karoserie vozu byla celokovová, svařovaná. V pravé bočnici byly troje skládací dveře s elektrohydraulickým ovládáním. Dvounápravový podvozek byl rovněž svařen z ocelových plechů a válcovaných profilů. Název tramvaje 4MT pochází z označení elektrické části. 

Elektrická výzbroj  se skládala z odporů umístěných pod podlahou a dvou trakčních (pravděpodobně stejnosměrných) motorů AD 2748/hN, každý o výkonu 72 kW. Dalším elektrickým prvkem byl  Kontrolér - buď typu Škoda KPBS 201, nebo typu Siemens OR 8.Vozy disponovaly elektrodynamickou brzdou, kterou doplňovala brzda mechanická špalková, působící na obě nápravy vozu, a brzda kolejnicová, napájená brzdovým proudem motorů. Proud byl odebírán pantografem. Polstrované sedačky byly v interiéru umístěny příčně 2+1. K nástupu sloužily zadní dveře, kde se nacházelo stanoviště průvodčího.
 
Jedna Z tramvají 4MT č. 145 - která od roku 1974 dosluhovala jako posunovací vůz v centrálních dílnách, v roce 1995 přestavěna na kavárenskou tramvaj. Ev. č. 4902 (jedna z tramavají 4MT sloužila také jako posunovací vůz u přístaviště na přehradě).

kloubové tramvaje v Brně

V určitém období jsem tramvajím  tak nějak propadl a není divu, že jednou jsem si zajel přímo do tramvajového muzea. A poblíž jsem dokonce objevil vrak tramvaje mého dětství, které se říkalo Plecháč. Ještě si dobře vzpomínám, jak tyto tramvaje jezdily po městě spárované s vlečným vozem stejného provedení. Inu doba se mění, ale tramvajové zvonce dál zůstávají…

trať na Lesnou a kloubové tramvaje

Vystoupit z tramvaje v nějaké jiné čtvrti - třeba na čtvrt hodinky  - to je něco jako malý výlet. Některé zastávky či konečné tramvaje jako by dokázaly vstřebat atmosféru okolní čtvrti. Třeba taková stará konečná Černá pole v sousedství zastávky Zemědělská. Tramvaj zde občas končí třeba když se trať co vede dál na Lesnou rekonstruuje. 

jistá kuriozita na trati z Lesné

zastávky 
Zemědělská
Tomanova 
Jugoslávská (po krátkou dobu Jugoslávská-sýpka) a pak opět jen Jugoslávská
(a opět) Jugoslávská

kloubové tramvaje v Brně

Tatra K2 je dvoučlánková tramvaj, která byla vyráběna v letech 1967 (prototypy v roce 1966) až 1983 v podniku ČKD Praha, závod Tatra Smíchov a která byla odvozena od standardního vozu Tatra T3. Celkem bylo vyrobeno 569 vozů této první sériově vyráběné československé kloubové tramvaje, jež našla uplatnění jak u tuzemských dopravních podniků, tak i v zahraničí (Sarajevo a Sovětský svaz). V současnosti tramvaje K2 jezdí již pouze v Bratislavě, Brně a Sarajevu, především již v modernizovaném provedení (rekonstrukce jsou prováděny od poloviny 90. let 20. století).

elektrická výzbroj 

Tramvaj K2 je napájena stejnosměrným proudem o napětí 600 V a odporovou regulací výkonu tramvaje jako celku - přestože DC motor regulaci otáček umožňuje. V krajních podvozcích se nachází vždy dva trakční motory TE 022 - každý pro  jednu nápravu, které jsou zapojeny sériově, vzájemné spojení obou podvozků je paralelní. Nicméně při takzvaných „malých modernizacích“ došlo k takové úpravě, že při rozjezdu tramvaje byly obě skupiny motorů spojeny sériově a teprve při dosažení určité rychlosti došlo ke změně zapojení na původní paralelní - takto upravené tramvaje jsou nazávány K2MM. Motory s cizí ventilací jsou napájeny přes sériově zapojené omezovací a pojezdové odpory a zrychlovač. Při rozjezdu vozu je plně využit odpor zrychlovače (na rozdíl od tramvají T2 a T3). Napájení řídících obvodů a chlazení motorů prvního podvozku je vyřešeno motorgenerátorem, motory třetího podvozku mají vlastní motorventilátor. Elektrický proud je odebírán z trolejového vedení pantografem na předním článku. 

Na začátku roku 1995 byly do Královopolské převezeny dva brněnské vozy K2 ev. č. 1006 a 1018. Zde proběhla výroba nových laminátových čel a skelety obou tramvají byly opraveny. Vzhledem k nedostatečné podpoře projektu ze strany Královopolské byly oba vozy převezeny zpět do dopravního podniku, kde byly s jistými průtahy dokončeny. Na dalších modernizacích se podílela firma získala firma Pars DMN Šumperk.  Kvůli nedostatku finančních prostředků na náročné modernizace typu K2R přistoupil brněnský dopravní podnik ke kompromisnímu řešení v podobě typu K2R.03.U tramvají K2R.03 byly zachovány elektromechanické brzdy v prostředním podvozku, skládací dveře nebyly nahrazeny kyvnými (byly vyměněny pouze pohony dveřních strojů), zachována byla plastová sedadla a okna s posuvnými částmi.

Další přestavbou  tramvaje K2R byla přestavba na jídelní vůz K2R-RT - došlo k zasunutí druhých a čtvrtých dveří spolu se schody. Odstraněna byla také dvě okna, obě na pravé straně těla ve druhé části: první kvůli instalaci chladničky, druhé kvůli instalaci toaletní kabiny.

dále

Líšeňská dráha

Místní dráha Brno - Líšeň byla poměrně dlouhou dobu soukromou společností, a v souvislosti s připravovanou elektrifikací vzešla idea propojit dráhu s tramvajovou sítí. Na trati byl však velmi dlouho kombinovaný provoz - zejména v souvislostí s velkým počtem vleček. Po mnoha desítkách let byla železniční vlečka napojena přímo na veřejnou železnici ve stanici Brno - Slatina - čímž tato dopravní kuriozita - tedy kombinovaný tramvajový a železniční provoz zanikla - a využívaná část trati na Stránskou skálu se stala běžnou tramvajovou tratí.  

Líšeňská trať byla roku 1942 co nejdříve z Nádraží Líšeňské dráhy v Černovicích propojena s brněnskou tramvajovou sítí přes ulici Olomouckou na tramvajovou trať která ve směru od města vedla do Juliánova. Mezi místním nádražím a tramvajovou tratí byl krátký jednokolejný úsek - jedna z kolejí byla prodloužena směrem k tramvajové síti. Zároveň probíhala výstavba výhyben a začala také její elektrifikace. Tramvaje tak poprvé vyjely na trať do Líšně 1. ledna 1943. Jednalo se o linku L z nově vystavěné smyčky Nové sady v centru Brna, která však končila provizorně na Stránské skále (taktéž nová smyčka) u továrny na letecké motory (nyní Zetor), neboť práce na elektrifikaci na úseku do Líšně teprve probíhaly.

odkaz na příspěvek elektrárny a elektrické rozvody v Brně Cesty elektrické energie 9 (spínání transformačních stanice Černovice) - ZME v Brně - Blog iDNES.cz  

odkaz na příspěvek elektrické rozvody v továrnách v Brně Cesty elektrické energie 11 - rozvody a jištění v průmyslu - Blog iDNES.cz Cesty elektrické energie  "11" 

odkaz na příspěvek výroba elektrotechnických součástek v Brně a velkoobchod s elektrotechnikou Co se děje kolem elektřiny 17 - EJF a Hasscom Brno, elektromagnetická indukce, veganská kuchařka - Blog iDNES.cz Cesty elektrické energie  "17" 

Na celou trať vyjely tramvaje 11. listopadu téhož roku (linka L, od roku 1944 č. 10, z Nových sadů). Na tramvaje se na místní dráze se ovšem dlouhou dobu pohlíželo jako na železniční vozidla, a v úseku na místní dráze pro tramvaje platila stejná pravidla jako pro železniční vozidla, což se týkalo především obrysových světel.

V určitém období jsem tramvajím  tak nějak propadl a není divu, že jednou jsem si zajel přímo do tramvajového muzea. A poblíž jsem dokonce objevil vrak tramvaje mého dětství, které se říkalo Plecháč. Pro dráhu do Líšně byly ovšem používány - zejména ještě před tím než byla rekonstruována na tramvajovou trať - tak byly na této trati provozovány vlastní železniční vozy. 

zajímavosti všeho druhu - zejména z hromadné dopravy (pokračování)

mapa železnic z brněnsku období protektorátu  - vyznačena rovněž Líšeňská dráha

jako Líšeňské nádraží či nádraží líšeňské dráhy se ovšem nazývala i malá stanice lokální dráhy v Černovicích - která po určitou dobu nesla i název Brno - Černovice přestup - pravděpodobně aby se název odlišil od nedaleké zastávky Černovice

a následně ještě

pokus o rekonstrukci

malé upřesnění - podle zjištěných informací situace byla poněkud jiná - takže příspěvek zde jen jako alegorie

jak asi mohlo vypadat nádraží místní dráhy Brno - Líšeň v Černovicích

Jedním z přestupních uzlů v Brně je například Mendlovo náměstí...

v nákresu níže i z konceptem určité revitalizace - tedy oddělením obou částí náměstí menší obslužnou budovou pro cestující - podobnou jaké v několika případech již vznikly v jiných částech Brna

Mendlovo náměstí jako přestupní uzel mezi tramvají, trolejbusy a má k vysoké přehlednosti poměrně daleko, pokud by se pominuly tramvajové zastávky - tak ostatní zastávky lze rozdělit do tří zón - v zóně směrem k výstavišti staví trolejbusy 25, 26, 27 - okružní autobusy 44 a 84 a příměstský autobus 405, v "zóně uprostřed" některé spoje mají jen výstup, zastávku zde má trolejbus 37 a autobus 52 - a v "zóně u budovy" mají zastávky příměstské či dálkové autobusy  405, 406 a 728...

poblíž centra města by se zajímavá tramvajová zastávka - ještě z dob první republiky našla například na ulici Údolní,  na tramvajové lince 4

a nyní na sever. Brna - směr Útěchov.

Úěchov je městská část, či Čtvrť Brna, která byla k Brnu připojena v roce 1980 jako dosud poslední obec. Katastrální území Útěchov u Brna má rozlohu 1,18 km2 a žije zde 920[ obyvatel. Jedná se o nejsevernější a nejvýše položenou část Brna, střed vesnice se nachází v nadmořské výšce 465 m. Až do konce 20. století byl Útěchov malou vsí, na přelomu tisíciletí však prošel masivní suburbanizací a stalo se z něj brněnské satelitní město.

V osmdesátých letech pomyslný střed obce tvořila autobusová točna - s poněkud neobvyklou kovovou zastávkou - ze zadní strany poměrně nízké, takže se snadno dalo vylézt na střechu - které byla šikmá a na opačné straně nad silnicí zase poměrně vysoko. Populární byla také výletní restaurace v Útěchově. Autobusová zastávka byla v dalším desetiletí nahrazena běžnou autobusovou zastávkou - a od té doby už zdejší autobusová točna nebyla ničím specifická. 

část 2

Malé stavby kovo

odkazy na firmy

Levné kontejnery a modulární stavby (levnykontejner.cz)

firma "MY DVA" kontejner u nádraží v Plzni

městská doprava Plzeň Architektura devadesátých let a "sci-fi architektura budoucnosti", doprava Plzeň, plasty - Blog iDNES.cz

Stavba a normy, stavební výkres

rozpis norem podrobněji v příspěvku Cesty elektrické energie 10/ stavba 3 - rozvody a stavba - administrativa a výkres - Blog iDNES.cz

části kovových konstrukcí

1) UCELENÁ ČÁST KONSTRUKCE - část kovové konstrukce, která se sestává z dílů vzájemně spojených ve funkčně jednotný celek např střecha)
2) DÍLEC - část kovové konstrukce která z důvodů výrobnívj, dopravních nebo montážních je odeslána z výroby jako ako jeden celek
3) PRVEK (konstrukční) - nejjednodušší část dílce označená položkou a číslem pložky
4) STYČNÍK - průsečník těžištních os prutů příhradové nebo rámové konstrukce 

kovové konstrukce - řez 

V půdorysu, v řezu (vodorovném i svislém) v průřezu, popř. i v pohledu se konstrukce kreslí:a. podle příslušných technických norem pro kreslení konstrukcí a výrobků v jednotlivých oborech (zejména ČSN 01 3483,01 3489, ČSN 01 3610) nebo:b.obrysy konstrukcí, které protíná řezová rovina:1.velmi tlustou plnou čarou v případě, kdy se materiál konstrukce zobrazené v řezu graficky neoznačí (nešrafuje)2.tlustou plnou čarou v případě, kdy se plocha zobrazená v řezu graficky označí (šrafuje) podle zásad ČSN 01 3406, vnější obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v těchto případech zvýraznit velmi tlustou plnou čarou   

Návrh na kovovou přístavbu k domku...

Návrh na kovovou přístavbu k domku verze II

,

Montáž kovového dřevníku u rodinného domku (cca 2016) https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdaz&set=a.881762430008825

výroba kovových kontejnerů https://www.facebook.com/media/set/?vanity=nabdaz&set=a.886012769583791 album na FCB

ROZCESTNÍK na téma elektrické dráhy, MĚSTSKÁ DOPRAVA a částečně i  železniční elektrifikovaná doprava

odkazy na příspěvky související s městskou dopravou (tramvaje, trolejbusy)

Brněnské tramvaje   Co mi prozradily tramvajové zastávky (tento příspěvek, první část: toulky Brnem, dále příspěvek ne téma drobné stavby jako tramvajové zastávky) - Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz (tato - druhá část, zaměřená více technologicky)

Toulky po Žabovřeskách - Architekt Fuchs a tramvaje Graz - Blog iDNES.cz  velmi okrajová zmínka o tramvajích 

Vzpomínky na Teplice - Blog iDNES.cz

Po stopách jabloneckých tramvají - rozcestník pro elektrické dráhy - Blog iDNES.cz

Tramvají z Liberce do Jablonce - Blog iDNES.cz

Olomouc tramvaj Olomouc Nová ulice - Blog iDNES.cz

Na skok do Zhořelce - Blog iDNES.cz

elektrické dráhy ve Slezsku Horské a lanové dráhy v Čechách a blízkém zahraničí - Blog iDNES.cz

tramvaje Rostock - Blog iDNES.cz  část příspěvku na téma Pobaltští Slované

"Bechyňka" a Mariazellerbahn Úzkokolejkou do České Kanady a likérka Mariazell - rozcestník Rakousko - Blog iDNES.cz

elektrické dráhy ve Slezsku Horské a lanové dráhy v Čechách a blízkém zahraničí - Blog iDNES.cz

běžné železnice

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění - Blog iDNES.cz

Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz

Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO a dvousystémová jednotka Škoda 440 - Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz