Jeden šálek z Baku

Tak se probírám velmi letitýma fotkama a tu jsem narazil na jednu momentku až z dalekého Baku. Posílám ji spolu s krátkým epigramem…Ovšem většina příspěvku věnována historii Ázerjbandžánu.

obsah

historie Azérjbádžánu

literární texty na téma Azérjbadžán "Jeden Šálek z Baku" a 

rozcestník na téma cestování a historie východní Evropa a Asie

dvoupříspěvek na téma Ukrajina  Halič a severní Slovensko 1997, zapomenutý etnograf Haliče - Blog iDNES.cz / Divadlo na provázku - Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Ukrajiny" - Blog iDNES.cz

příběh z Karelie a částečně ze Slovenska  Miranda – romský holokaust - Blog iDNES.cz

cestopisy dále na východ

Čečensko - Ingušsko Tenkrát v Grozném - Blog iDNES.cz

Ázerbájdžán: Jeden šálek z Baku (tento příspěvek) / Druhý šálek z Baku - Blog iDNES.cz

Dagestán: Starobylý Derbent - Blog iDNES.cz

Gruzie /  Arménie Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie" a plán na cestu do Arménie - Blog iDNES.cz

podobná svodka:

Rusko - země křížů - album na FCB zejména o přelomovém období 1917/18

https://www.facebook.com/media/set?vanity=152784985326595&set=a.935772627027823

Turecko - Islám na Moravě - Měsíc autorského čtení 2018 se zaměřením na literaturu Turecka - Blog iDNES.cz

nejprve historie Ázerjbandžánu zejména z období kolem roku 1918

tedy šálek z historie Ázerbájdžánu

Ázerbájdžánská  demokratická republika a Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Na počátku 17. století byl Ázerbájdžán pod správou Osmanské říše. V 18. století do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, které se pokusilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku. Roku 1828 byla k Rusku připojena i severní část Ázerbájdžánu, zatímco jeho jižní část zůstala po rusko-perské válce součástí Íránu. Rozvoj těžby ropy vedl k tomu, že od roku 1875 se v Baku (ropné centrum světového významu) rozvíjel kapitalistický výrobní systém rychleji než na ostatním území s agrárním hospodářstvím.

V tomto období došlo ke vzniku ázerbájdžánského národního hnutí reagujícího na hospodářský a náboženský útlak. Na počátku 20. století se vyostřily spory s Arménií, které roku 1905 vyvrcholily ozbrojenými srážkami, docházelo k rolnickým povstáním i k ozbrojenému boji proti ruské nadvládě. Roku 1911 byla založena Muslimská demokratická strana Musavat, která se roku 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů - Musavatistů.

Zakavkazská demokratická federativní republika

Sovětská moc byla v Ázerbájdžánu nastolena 13. listopadu 1917. Vzápětí však byla ustavena společná vláda gruzínských, arménských a ázerbájdžánských národních stran (zakavkazský komisariát), který v březnu 1918 rozpustil zakavkazský sněm (tvořený zakavkazskými delegáty v ruském Ústavodárném shromáždění). Sněm zároveň schválil odtržení Zakavkazska od Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). Na konci března 1918 vypuklo v Baku protisovětské povstání, které bolševici potlačili. V dubnu 1918 ale schválil zakavkazský sněm vznik Zakavkazské demokratické federativní republiky, kterou tvořily Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. V důsledku odlišné zahraničněpolitické orientace se ale republika velice brzo rozpadla.

Vznik nezávislého Ázerbájdžánu

S rozpadem Zakavkazska vznikla v Baku Rada lidových komisařů,  tzv. bakuská komuna, která získala moc v Baku i na části území státu. 

Dne 28. května 1918 vyhlásila Muslimská rada nezávislou Ázerbájdžánskou republiku v čele s vládou musavatistů se sídlem v Gjandži. 

Po rozpadu bakuské komuny byla v srpnu ustavena tzv středokaspická diktatura, vláda bez komunistů, na jejíž žádost vstoupila do města britská armáda.
 
V září 1918 se tato vláda stáhla do Íránu a Baku, které obsadila turecká armáda, se stalo sídlem musavatistícké vlády. Po skončení první světové války se do Baku vrátila britská armáda a to až do srpna 1919. Dne 15. ledna 1919 Dohoda uznala nezávislost Ázerbájdžánské republiky.

Ázerbájdžánský parlament
Ázerbájdžánská demokratická republika byla vůbec prvním muslimským státním uskupením, které dokázalo vytvořit svobodný demokratický stát. 

Nejvyšším orgánem moci byla Rada ministrů,  která se zodpovídala parlamentu. 

Volby do parlamentu byly svobodné, tajné a všeobecné. 
Byl používán poměrný systém při přidělování křesel.
Kromě Musavatistů byli v parlamentu výrazně zastoupeni
- Liberálové (strana Ahrar), 
- muslimové (strana Ittihad) a 
- muslimští sociální demokraté. 
Pro arménskou menšinu bylo v parlamentu určeno 21 křesel. 
Další menšiny jako Němci, Rusové, Poláci či Židé měli taktéž v parlamentu zastoupení.
Mezi další z významných úspěchů ázerbájdžánského parlamentu bylo rozšíření hlasovacího práva pro ženy. Tím se stal Ázerbájdžán první muslimskou zemí, která udělila stejné volební pravomoce ženám jako mužům.

Dalším významným počinem bylo založení univerzity v Baku.

Válka s Arménií

Po rozpadu Zakavkazské demokratické federativní republiky vzniklo mezi nastupujícími státy mnoho územních sporů. Nově vzniklá ADR zabrala tzv. Náhorní Karabach, který byl osídlen Armény, ale nacházel se uprostřed území obývaného Ázerbájdžánci. Arménská demokratická republika toto území nárokovala, a tak vypukl ozbrojený konflikt v březnu 1918. Konflikt se rozšířil i do sousedních Nachičevanu a Sjuniku.

Do konfliktu ze začátku zasáhlo Turecko na straně Ázerbájdžánu a později Británie na straně Arménie. Válka se vyznačovala výraznou aktivitou partyzánů na obou stranách a velkými civilními ztrátami na životech. Nakonec konflikt neskončil vítězstvím jedné či druhé strany. Náhorní Karabach a Nachičevan připadl Ázerbájdžánu, ale provincie Sjunik se stala součástí Arménie.

Konec nezávislosti
V dubnu 1920 obsadila Baku Rudá armáda a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Musavatisté se ještě pokusili o odpor, ale jejich povstání bylo potlačeno. V červenci 1920 vznikla Nachičevanská sovětská socialistická republika jako součást Ázerbájdžánské SSR. 

V květnu 1921 byla přijata nová ústava a v březnu 1922 vznikla Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která se v prosinci 1922 podílela na vytvoření Sovětského svazu.  Roku 1923 vznikla Náhorněkarabašská autonomní oblast v rámci SSSR pod správou Ázerbájdžánu. 

V prosinci 1936 byla obnovena Ázerbájdžánská SSR, jejíž vnitropolitický vývoj byl v souladu s vývojem v Sovětském svazu.

Odkaz ADR

Ačkoliv ADR existovala pouze dva roky, stala se pro Ázerbájdžánce významnou částí historie. Ázerbájdžán obnovil svoji nezávislost 18. října 1991 po kolapsu SSSR a navázal na ADR. Nově vzniklá republika si osvojila státní vlajku, státní symboly a státní hymnu, které se používali 
za existence ADR  a prohlásila, že je pokračovatelkou násilně zabrané ADR.

odkazy

Gruzie - a neuskutečněná cesta do Arménie

Neuskutečněná cesta do Arménie - Blog iDNES.cz

historie a literatura Turecka

Islám na Moravě - Měsíc autorského čtení 2018 se zaměřením na literaturu Turecka - Blog iDNES.cz

 

"jeden šálek z Baku"

po noční cestě ve vlaku

je ranní šálek prostě nutností

tak začal krátký rodinný výlet do Baku

vstříc rozvoji zeměpisných znalostí

"zeměpisné znalosti" by měl konkretizovat   Druhý šálek z Baku - Blog iDNES.cz

Wojciech Górecki: Planeta Kavkaz

Historik, novinář, reportér, analytik specializující se na problematiku severního a jižního Kavkazu. Publikoval mimo jiné v týdeníku Razem, v Gazetě Wyborczé, Wprost, Rzeczpospolité či Tygodniku Powszechnym. V letech 2002–2007 zastával funkci prvního tajemníka a posléze poradce na Velvyslanectví Polské republiky v Baku. Byl členem expertního týmu při EU, který šetřil okolnosti války v Gruzii v roce 2008. V letech 2014–2015 byl členem představenstva Nadace mezinárodní solidarity. Pracuje v Středisku východních studií. V roce 2011 byl finalistou Ceny Ryszarda Kapuścińského a byl nominován na literární cenu Nike. V roce 2013 obdržel Cenu Beaty Pawlak. Je autorem řady knih a analytických publikací (Planeta Kaukaz [Planeta Kavkaz], Toast za przodków [Přípitek na předky], Abchazja [Abcházie]) a scénáře k dokumentárnímu filmu Boskość J. W. Stalina w świetle najnowszych badań [Božství J. V. Stalina ve světle nejnovějších výzkumů] věnovanému hledání identity postsovětské Gruzie.

V dubnu 2017 vyšel druhý dotisk Abchazji [Abcházie].

Wojciech Górecki zakončuje svůj vynikající kavkazský triptych nejosobnější Abcházií. Ale stejně jako v Planetě Kavkaz a Přípitku na předky skvěle propojuje uvážlivost sociologicko-historické analýzy s lehkostí vyprávění, podpořeného pozorovacím talentem a zvídavostí výborného reportéra. Je to zároveň dobrodružná kniha i chvalozpěv na část do záhrobí odcházející klasické novinařiny, která musí vše vidět na vlastní oči. Obzvláště na Kavkaze. (Marcin Meller)

Polská literatura a divadlo - Blog iDNES.cz