Pobaltští Slované

Po Polabských či Pobaltských Slovanech zbyli v Německu místní názvy. Zde je příběh z jednoho takového místa…

hlavní historický rozcestník Čechy a Morava od pádu Římské říše po Karla velikého - historický rozcestník - Blog iDNES.cz

ROZCESTNÍK  POLABŠTÍ  A POBALTŠTÍ SLOVANÉ

Pobaltští Slované 

Lietzow neboli Lícov a Pobaltští Slované (tento příspěvek)

Polabští Slované

Milčané (pozdější Hornolužiští Srbové) a Lužičané (pozdější Dolnolužičtí Srbové) Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav, Otfried  Preussner: Čarodějův učeň  -  Blog iDNES.cz

Malá lužickosrbská mluvnice (rozcestník na téma jazyky) - Blog iDNES.cz

odkazy vně

Velký středověký masakr ve vší zrůdnosti: Rekonstrukce obličeje ukázala bolestivý zásah sekerou (msn.com)

Nejprve stručně k především k zeměpisu  ostrova a přilehlého pobřeží Baltu - Pomořanska a Meklenburska

(převzato z Wikipedie)

Pomořansko

Pomořanské území se rozprostíralo  na pobřeží Baltu v dnešním Německu a Polsku - polská část mezi ústím Visly a ústím Odry a dělilo se na dvě části: Západní Pomořany a Východní Pomořany

Název Pomořany, Pomořansko se odvozuje ze staré slovanštiny, neboť území bylo v 7. století osídleno západoslovanskými kmeny Pomořanů, kteří se zabývali obchodem a také pirátstvím. Potomky Pomořanů jsou Kašubové v dnešním Polsku.

Meklenbursko 

poněkud západněji od Pomořan

Ve starověku bylo území osídleno germánskými Langobardy, později Sasy, od konce 6. století a počátku 7. století se zde usazovaly kmeny slovanských Obodritů (Bodrců) a Varnů. Pod vládou obodritských knížat zde vzniklo v 8. století silné kmenové knížectví, od počátku 10. století postupně podmaňované saskými feudály: Billunžská marka vytvořená roku 937 zaujímala území východně od saského limitu (Limes Saxonicus) až po západní Pomořansko. Podmanění slovanského knížectví dovršil saský vévoda Jindřich Lev. Avšak již roku 1167 obdržel syn posledního obodritského knížete Pribislav území zpět jako saské vévodské léno. Tato obodritská dynastie Niklotovců, jež se záhy poněmčila, zde vládla až do roku 1918 (což je naprostý unikát), kdy byla zrušena monarchie v Německu.

Pobaltští a Polabští Slované

)

Ráňané

VaškovéTravňanéPolabanéObodritéSmolinciLiňané

ChyžanéČrezpezňanéMožičanéDolanéRatařiUkraniZemčiciHlavolanéŘečanéSprévané

ŽirmuntiNižiciNeleticiSusliChuticiWeithaStrupiriciPudzrovaOrlaGeraDobnaGlomačiDalemřici

LužičanéMilčané

DědobšanéBobřanéTřebovanéSlezanéNižiciNeleticiSusliChuticiWeithaStrupirici

stručný historický vývoj - epizody z historie Pobaltských a Polabských Slovanů

	čtrnáctézměnurolníků

dále několik kapitol z historie pobřeží

Přední Pomořany od 11. století

polská kapitola

V druhé polovině 10. století byly připojeny k Polsku Měškem I. Na rozdíl od Východních Pomořan západní Pomořany si zachovaly určitý stupeň samostatnosti a několikrát se zcela osamostatnily. Stalo se tak po pádu polského krále Měška II, ale už za vlády Kazimíra I byly znovu připojeny k Polsku. V pozdější době zase centrální vláda ztratila nad tímto územím kontrolu, ale Boleslav III. Křivoústý opět v Západních Pomořanech obnovil polskou svrchovanost (lokální slovanská dynastie Gryfitů složila polskému vládci lenní přísahu).

První křesťanské biskupství v Západních Pomořanech vytvořilo Polsko už v 11. století, ale šíření víry probíhalo pomalu. Pomořanská knížata přijala křesťanství teprve ve 12. století. Ve 13. století se prohloubilo politické rozdrobení Polska a následkem rostoucího saského tlaku se západopomořanské území stalo součástí Svaté říše římské národa německého.

Rujánské knížectví a pobaltský slovanský kmen Ránů

ranný středověk na Rujáně

Kolem roku 1111 skončila vojenská kampaň Ranů proti Nakonidům těžkou porážkou. V roce 1114 byl Rujánský kníže  nucen platit tribut a být držen jako rukojmí poté, co si Lothar ze Supplinburgu podrobil spojence Ránů  Wendského knížete Dumara.

Obodritský kníže Jindřich, jehož syn byl připraven o život ze strany kmene Ránů sídlících na Rujáně, podnikl v zimě 1123/24 tažení přes zamrzlé vody Boddenu na ostrov Rujána a donutil slovanské Rány zaplatit vysokou platbu. Když dohodnutá částka nebyla zaplacena v plné výši, Jindřich podnikl další vojenské tažení následující zimu spolu s Lotharem von Supplinburgem. Jarní tání Tání je však donutilo předčasně ustoupit.

dánská kapitola ve 12. století

V roce 1136 dobyl dánský král Erik II Emune slovanské hradiště s pohanskou svatyní  na mysu Arkona, a pokusili se zde vybudovat křesťanský chrám. Teprve nyní, ve dvanáctém století začala u Pobaltských Slovanů na Rujáně christianizace Ovšem nikoliv důsledně - neboť Dánové na čas ostrov opustili.  V období mezi lety 1159 a 1166 museli Ranové  střídavě uznávat nadvládu Dánů a Sasů, kteří podnikli různé vojenské kampaně na pobřeží Baltského moře. V roce 1163 si Jindřich Lev podrobil jiné slovanské kmeny -  Kessinery a Zirzipany -  sousedy kmene Ránů. ,Při vysvěcení katedrály v Lübecku v roce 1163 se byl na jedné straně  přítomen zástupce  Ránů jako vyslanec - na druhé straně byl v Lübecku zadržován značný počet zajatých Ránů jako rukojmí.

Mimochodem - katedrála v Lübecku byla první katedrálou z režného cihlelného zdiva - a stala se předlohou i pro další cihlové kostely - například chrámy ve Štrálsundu.

Rujánské knížectví existovalo v letech 1168 až 1325. Během tohoto období bylo knížectví dánským lénem. Kromě ostrova Rujána zahrnovala pevninu jihozápadně od něj až k Recknitzu. Jižní hranici tvořili Trebel a Ryck. V dobách své největší expanze se rozšířila až na Peene. Tato oblast odpovídala přibližně pozdějšímu švédskému Pomařansku.

Knížectví Rujána

slovanští Ránové a jejich knížata

1168-1170 Tezlaw
1170–1218 Jaromar I.

na obrázku výše románský kostelík v Altenkirchenu postavený Dány po vítězství nad Slovany kolem roku 1200

Jaromar I. 
Bratr a nástupce knížete Tezlaw kníže Jaromar I. († 1218) přijal dánskou svrchovanost a podpořil přijetí křesťanství. Již v roce 1169 papež podřídil ostrov Rujána diecézi Roskilde. Diecéze Schwerin, ve sféře vlivu císaře Jindřicha L byla rovněž  zapojená do kampaně na Rujáně prostřednictvím biskupa Berna, byla v roce 1178 pověřena odpovědností za pevninskou oblast knížectví až do Rycku. Dary pozemků z oblastí kolem Pütte a Barth klášteru Dargun, založenému v roce 1172 dánskými mnichy pomořanským knížetem Kazimírem I.,naznačují, že pomořanská doména se v té době prolínala s Rujánským knížectvím a zasahovala  daleko do Rujánské  pevniny přes oblast jezer od Borgwallu do Barthu..

V roce 1177 podporovala Rujánská vojska dánská vojenská tažení do Wollinu, Usedomu a Gützkowa a v roce 1178 také do Wusterhusenu a Wolgastu. Když dánský král Knut VI. odmítl v roce 1182 vzdát hold císaři Fridrichu Barbarossovi, Pomořanský vévoda Bogislaw I. pod záminkou dodržení zavedeních zvyklostí uspořádal tažení proti vojskům dánského krále Knuta VI  a  pomořanskému vévodovi vlastně současněšlo především o ovládnutí  Rujány.  V roce 1184 však byla pomořanská flotila v Greifswalder Bodden dánsko-rujánskou  flotilou poražena . Následně po své vítězství  Dánové vypálili oblasti kolem Wolgastu, Usedomu a Wollinu. Následující rok opět zdevastovali krajinu u ústí řeky Peene a u Camminu a zničili hrad Groswin poblíž Stolpe.

Jaromar I. pobýval od roku 1180 na Rugardu u Bergenu, a štědře obdarovával opatství Bergen na Rujáně, založenému v roce 1193, které zahrnovalo pozemky z oblastí kolem Barth a Tribsees, stejně jako kolem Gützkow a Ziethen.  

dánská kapitola od 13. století

V dalším století se Dánsko stalo regionální mocností a dánský král Waldemar II. přivlastnil oblasti mezi Hamburkem a Odrou    Dánsko v dobách Waldemara II ovládalo  Meklenbursko a Pomořansko.  Dánskou suverenitu uznala hanzovní města  Hamburk a  tehdy vedoucí město hanzy .Lübeck  V roce 1201 v Lübecku.dánský král Waldemar nechal kolem tohoto přístavního městapostavit první městské hradby , 

Dánská hegemonie nad jižním pobřežím Baltského moře byla narušena po  bitvě u Bornhövedu 22. července 1227, kde Dánové byli poraženi koalicí severoněmeckých měst. -.a Lübeck se po té stal opět důležitým členem koalice severoněmeckých panovníků a měst.

slovanští Ránové a jejich knížata (pokračování)

1218-1221 Barnuta
24. listopadu 1221–1249 Wizlaw I.
1249-1260 Jaromar II.
1260-1302 Wizlaw II

Wizlaw II. 
Wizlaw II., který se dostal k moci po násilné smrti svého otce ve věku asi 20 let, se snažil zlepšit vztahy s Lübeckem a Stralsundem obnovením obchodních smluv. Na naléhání lidu Stralsundu nechal v roce 1269 postavit město Schadegard, založené v bezprostřední blízkosti Stralsundu. Dále například Opatství Neuenkamp založilo dceřiný klášter na ostrově Hiddensee v roce 1296. 

vrcholný středověk na Rujáně

slovanští Ránové a jejich knížata (pokračování)

1303–1325 Wizlaw III.

Wizlaw III a boj za udržení samostatnosti Knížectví Rujana

Se smrtí Erika Menveda v roce 1319 se dědická smlouva stala zastaralou. Proto v roce 1321 Uzavřel Wizlaw III. dědičnou smlouvu o sbratřování s Wartislawem IV. Pomořansko-Wolgastským, jeho synovcem a vévody Otou I. a Barnimem III. Pomořansko-Štětínským. Když Wizlaw III. zemřel v roce 1325 několik měsíců po svém jediném synovi Jaromarovi, zanikl rujánský knížecí rod ve své hlavní linii. Již v roce 1315 nechal Rujánský kníže Wartislaw IV. pro svého bratra Erika Menveda, od pozdějšího dánského krále Kryštofa II., potvrdit držení Rujány, v té době se statutem dánského léna.  .

Spory o trůn v Dánsku a náhlá smrt Wartislawa, znamenaly rovněž  značné oslabení vlivu Dánska v oblasti, a zánik statutu pro Rujánské knížectví jakožto dánského léna, a bylo upřeno nástupnictví domácí dynastii.. Rozvrat v Dánsku roku 1326 vedl k vznesení nároků Meklenburska  na knížectví Rujány. , které nakonec vystupňovaly ve Válku o  dědictví Rujany. Po dvou válkách přešly poslední části knížectví v roce 1355 nakonec do Pomořanského vévodství - nicméně Knížectví Rujána nadále existovalo - ovšem skončila vláda domácí dynastie slovanského původu.  .

Na lužickosrbském semináři v Praze padla zmínka i o Pobaltských Slovanech a králi zvaném Wjaczeslaw III von Rügen.

Na lužickosrbském semináři v Praze padla zmínka i o Pobaltských Slovanech a knížeti zvaném Wjaczeslaw III von Rügen.

za jeho vlády se odehrává román 
 Jantarová nevěsta jenž na podzim roku 2015 vyšel v nakladatelství Ullstein Verlag
Hlavními postavami románu je Antonie, dcera obchodníka ze Stralsundu,a Jaromír - hledač jantaru, kterého Antonie  poznává na ostrově Rujana  a vyjadřuje mu přízeň.

Osud však Anatoii a Jaromírovi nebyl příznivě nakloněn

Anatoie je však z dřívějška svým otcem přislíbena jistému hraběti z Porýní,  koná se poněkud vynucená svatba a Anatoie následuje hraběte na jeho hrad poblíž řeky Rýn.
Ale co netuší: Její milovaný Jaramir je také ve spárech hraběte a musí dřít s ostatními za nevýslovných podmínek jako otrok v lomu. Když objeví vězně, začne dramatický závod s časem...
Mimochodem, román dýchá barvou místa a času. Tak, knížectví a ostrov jsou označovány jako Rujana, lidé slovanského původu, jako je Jaramir hrají roli, stejně jako jejich starověký jazyk a zvyky.

germanizace Pomřan (již včetně knížectví Rujány)

Během 13. a 14. století začíná vlivem kolonizace germanizace obyvatelstva, která v 16. století zcela pohlcuje celé slovanské obyvatelstvo tohoto území.

Roku 1295 došlo k rozdělení na vévodství pomořansko-wolgatské (později tzv. Přední Pomořany) a pomořansko-štětínské (později Zadní Pomořany). V roce 1325 zdědili vévodové z Wolgastu (Volhošti) Rujanské knížectví.

Pomořanští vévodové (Griffinové) jako knížata na Rujáně (pokračování)
1325-1326 Wartislaw IV
1326-1368 Bogislaw V, Wartislaw V a Barnim IV
1368-1372 Wartislaw VI a Bogislaw VI
1372-1394 Wartislaw VI
1394-1415 Wartislaw VIII
1415–1432/6 Swantibor II.
1432/6–1451 Barnim VIII.
1451–1457 Wartislaw IX.
1457–1478 Wartislaw X.

Germanizovaná Rujána ztratila samostatnost, jistá obměna postavení Dánska jako místní mocnost na Baltu přišla o několik století později, kdy se začala psát 

... švédská kapitola

Švédské Pomořansko

Generálním guvernérem Pomořanska byl také spojenec Říšské rady, švédský vojevůdce, generál a polní maršál v Německu, Lennart Torstenson (1603–1651) z Rodsta, Forstennu a Ratzilch, známý i z českých dějin z období Třicetileté války, například z obléhání Brna.. .

... germanizace od 15. a 16. sroletí

Přesto že města jako Roztoky. Štětín, Kolobřeh, Starigrad (Oldenburg)  zakládali Slované, mluvit slovanskými jazyky ve městech bylo považováno za něco nepatřičného - zakázaného. Ve městě Zwikau (Zvíkov) dokonce pod trestem smrti. V městském, či takzvaně urozeném prostředí byli slovanské jazyky považovány za něco ne - městského , často přímo sprostého....

... 18. století v Pobaltí (ale spíš Polabí)

Postupující germanizace se mísila s módní francouzskou kulturou...

Což v Polabí mohlo spojit snad jediný...

... kyselý víno od Pirmy

(v reálu ovšem usedlost Portheimka v Praze)

jedním z měst které zakládali Pobaltští Slované a které bylo zcela germanizováno bylo město Rostock, kde fungoval největší námořní přístav pro NDR.

Malá odbočka k tématu elektrotechnika a tramvaje Rostock - Rostocker Straßenbahn

Die Fahrzeuge wurden neben den sonst Üblichen Fahrlaitung spanung AC 15kVfür die Ladaspanung 16,7 Hz für die Ladaspanung AC 15 kV 16,7 Hz für die Ladaspanung AC 15 kV 50 Hz artüchting. Kromě jinak obvyklého napětí trolejového vedení AC 15kV 16.7 Hz byla vozidla modernizována na nabíjecí napětí 15 KV 50 Hz.

Parametry vybraných tramvajových rozvodů
tramvaje DC napětí 3000 V Polsko, 1 500 V jižní  Francie, Nizozemsko, 750 V Velká Británie, 600V Česká republika,  tramvaje AC napětí 2 500 V Budapešť, 1 500 V Německo, Rakousko, Švýcarsko...

ROZCESTNÍK na téma MĚSTSKÁ DOPRAVA a částečně i  železniční elektrifikovaná doprava

Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramvají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz

Toulky po Žabovřeskách - Architekt Fuchs a motocykly Ogar - Blog iDNES.cz  velmi okrajová zmínka o tramvajích 

Co mi prozradily tramvajové zastávky - Blog iDNES.cz (toulky Brnem, dále příspěvek ne téma drobné stavby jako tramvajové zastávky)

rozvody pro trolejbus v Brně Krátce ze Šlapanic u Brna - počátky výroby turbín a Ohmův zákon pro trolejbus - Blog iDNES.cz

pražské tramvaje Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje, firma František Křižík - Blog iDNES.cz

Vzpomínky na Teplice - Blog iDNES.cz

Po stopách jabloneckých tramvají - Blog iDNES.cz

Chaplinovo náměstí a dopravní architektura - přestupy mezi dálkovou a městskou dopravou - Blog iDNES.cz

Tramvají z Liberce do Jablonce - Blog iDNES.cz

Na skok do Zhořelce - Blog iDNES.cz

elektrické dráhy ve Slezsku Horské a lanové dráhy v Čechách a blízkém zahraničí - Blog iDNES.cz

tramvaje Rostock (tento příspěvek)

a dále opět k tématu Pobaltí a pak do časů NDR

O tom, že plachetnice z Baltu nevymizely ani v dobách NDR o tom svědčí třeba školní briga Wilhelm Pick

aktuality

Slované od Hamburku ožívají. Na Wendských dnech zazní i polabština - Deník.cz (denik.cz)

Akce bude hlavně v pozoruhodném skanzenu Rudlingsmuseum v nedaleké vesnici Lüben, jedné z nejzachovalejších kruhových slovanských vesnic s mohutnými selskými domy. Mnohé z domů v Lübenu pamatují sedmnácté století, kdy se na zdejším venkově jako na posledním místě kromě stovky kilometrů na východ vzdálené Lužice mluvilo slovansky, zdejší polabštinou.

Vedle tradičních wendských jídel a nápojů se tu budou prodávat i výrobky řemeslníků, budou tu ukázky tradičních řemesel, k vidění budou wendské kroje a zazní tu i wendská svatební píseň v polabštině.

kam dál ?

Úsvit Lužice - Jindřich Ptáčník a kníže Václav - Blog iDNES.cz

Malá lužickosrbská mluvnice (příběh z Lužice 9 a 10) - Blog iDNES.cz

odkazy vně

Medzi Baltoslovanmi a Slovanmi: Predkovia Slovanov počas 1. tisícročia pred n. l. (lumyd.eu)