Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Údolí smůly

15. 05. 2017 21:11:52
O tomhle údolí už nechci slyšet dlouho. Nic proti modravým dálkám, divokým řekám či skalnatým kaňonům. Avšak tohle údolí, spíš, než pravou radost z potůlky mi přineslo jistou dávku smůly už jedenkrát.

Ale kdo si ještě vzpomíná...

Jo – jedna polozapomenutá výprava za dobrodružstvím. Jedna z mnoha, které se pořádaly ve věku mladosti.

A přírodní scenérie, ta se představila velkolepá. V pradávných dobách řeka vyhloubila v krajině hluboký zářez, který vždycky byl tak trochu stranou civilizace. Snad jen loupeživí rytíři se zde dokázali usadit trvaleji a na vysokých skalách nad řekou byly vystavěny téměř nedobytné hrady.

K vlastní cestě...

Skákání po šutrech, lození přes řeku po lanech a tak podobně se stalo realitou.

A to jeden jen tak bez šrámu nevyvázne. Dokonce jsem zaslechl hlášku, že kdyby se nablízku objevila ženská jenom s trochou mateřského citu – tak mám jistotu, že se mě ujme.

Proto jsem sledoval s jistými obavami, že se po desítkách let plánuje cesta ke kámošovi na chatu, která vede právě tímto údolím. A zase bylo krásné slunečné ráno – pro podobnou cestu značka ideál.

Slunečno bylo zpočátku i v údolí. Jenže pak se objevil první mrak, obloha zčernala.

A události šly jedna za druhou. První ještě docela nevinný pád, první osamělé kapky se rychle změnily v husté dešťové provazy – výprava se roztrhala. A já najednou byl sám.

Pak přišel pád číslo dvě. Ten pád, který zcela změnil plán.

A už jsem řešil jediné dilema – totiž jak se co nejdřív dostat do civilizace. Pajdal a prodíral jsem se směrem, kde jsem ji tušil.

A kupodivu, od této chvíle jakoby všichni ti moji strážní andělé už byli opět ve formě. Nejprve zpevněná cesta, pak první domeček. Převoz jsem usmlouval alespoň do vesnické hospody.

S číšníkem se dalo mluvit ... za mírnou úplatu jsem s ním domluvil odvoz ke kantýně poblíž kámošovy chaty. Cestou šla řeč hlavně a o řece a dění kolem. Sám má v údolí taky chatu – co se tam najezdil na potlachy a podobný akce. Od kantýny mě čekal ještě kilák k mlýnu – a mně došlo, že to asi nedám. Po jedné ochotné dvojici jsem tedy poslal ústní vzkaz správným směrem. A už bylo jenom otázkou času, kdy uslyším ten očekávaný zvuk motoru.

Při vší smůle jsem měl vlastně pořádnou kliku a ve finále ještě stihl podstatnou část programu u ohně.

Jak je marode? – zdravila mě ráno ta dvojice, po které jsem večer posílal zprávu. Ale jo – celkem to jde.

Ale po víkendu už všechno bylo jinak. Krásná fraktura! - pravil doktor při pohled na rentgen mýho hlezna.

Jo – je to v podstatě parádní údolí, jenom nevím, proč se mi to tam vždycky tak zasmolí. Ale o nějaké cestě sem nemůže být ani řeči. Alespoň do té doby, co se nezacelí šrámy. Do té doby než se nezahojí mý zlomený básnický střevo.

Autor: Jan Tomášek | pondělí 15.5.2017 21:11 | karma článku: 11.26 | přečteno: 446x

Další články blogera

Jan Tomášek

Konec hodnot v Čechách

Tak jsem se v jednom svém příspěvku zaradoval, že vynalézaví Češi si poradí se vším, třeba i takovým protikuřáckým zákonem. U některých hospod totiž začaly vznikat důmyslné přístřešky, které měly splňovat literu zákona.

9.9.2017 v 16:33 | Karma článku: 25.24 | Přečteno: 1523 | Diskuse

Jan Tomášek

Posázavským Pacifikem na Zlenice hrad

Do kraje hlubokých lesů, průzračných řek, četných hradů a dalších úžasných památek – do Posázaví jsem se vydal alespoň na kratší výlet. Mým hlavním cílem byl hrad Zlenice.

9.9.2017 v 13:19 | Karma článku: 16.48 | Přečteno: 451 | Diskuse

Jan Tomášek

Po stopách trampingu – osada Ztracenka

Psal se rok 1919, když šest mladých mužů, navrátivších se z 1. světové války se vydalo hledat zapomnění a romantiku do čarokrásné krajiny Svatojánských proudů. Místu, kde tábořili začali říkat Tábor řvavých.

7.9.2017 v 8:46 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 529 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Iva Marková

94 měsíců jsem prožil jako galejník

Ladislav Matyáš (1910-2008) byl v r. 1952 odsouzen k 16ti letům odnětí svobody, propadnutí jmění a ztrátě čestných práv občanských. Rehabilitován byl v r. 1993.

25.9.2017 v 22:06 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Pět z milionu

Proč právě tento nadpis ? Protože mně nejen cosi, ale ,,kohosi" i připomíná. Herce. Herce Jana Třísku. Film z r. 1959 byl dosti poplatný době svého natočení. Ovšem jedna scéna z onoho povídkového filmu mně v paměti utkvěla.

24.9.2017 v 22:29 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 811 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Smutné je, že z velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, avšak místo ní má namalované dámské přirození.

24.9.2017 v 14:21 | Karma článku: 25.67 | Přečteno: 1807 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 982 | Diskuse
Počet článků 102 Celková karma 12.76 Průměrná čtenost 339

Od mládí se zajímám o veřejné dění, přispívám na literární servery pod nikem Gogin. Dále fotografuji a kreslím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.